Zprávy z tisku
Sklady dřeva a uhlí nestačí poptávce
Nebývalé množství zákazníků nyní obléhá uhelné sklady a pily na Vysočině. Někde už došlo palivové i odpadní dřevo. Na uhlí se čeká. Důvod? Na konci týdne podraží plyn.
Zdražení plynu vede lidi k návratu k tuhým palivům
Vysočina - Nebývalé množství zákazníků nyní obléhá uhelné sklady a pily na Vysočině. Někde už došlo palivové i odpadní dřevo. Na uhlí se čeká. Důvod? Na konci týdne podraží plyn. Na každé zdražení energií reagují lidé z Vysočiny citlivě. V kraji, kde patří průměrná mzda k nejnižším v zemi a kde je druhý největší počet vesnic v Česku, obracejí zejména venkované každou korunu v ruce.
Když si lidé spočtou, že plyn vytáhne z rodinných rozpočtů až o pět tisíc korun ročně navíc, zavírají plynové přívody. "Zaznamenali jsme obrovský zájem lidí o uhlí. Chodí spousta těch, co už roky nebrali uhlí. Bezesporu je ovlivnilo plánované zdražení plynu," popisuje Miluše Kostelecká, obchodní náměstkyně jihlavských uhelných skladů, jež jsou největším dodavatelem na Jihlavsku. "Máme zásoby a průběžně objednáváme další. Zájem je o ledvické uhlí, kde metrák stojí 202 korun včetně daně. Metrák briket vyjde na 243 korun, ale od října půjde tak o dvacet korun nahoru," doplňuje Kostelecká.
V dobře fungujícím automatickém kotli na tuhá paliva protopí lidé kolem dvanácti tisíc korun za zimu. "Prodáváme hodně. Bereme objednávky od lidí. Problém je v zajištění uhlí. Čekáme s auty na brikety třeba 120 hodin. Pak musejí čekat i naši zákazníci," zlobí se Bohumil Dvořák z uhelných paliv v Pelhřimově.
Mnohé pily, na nichž se prodává palivové dříví, zejí prázdnotou. "Lidé už vykoupili odkorky. Byl strašný zájem. Skupuje se vše. Pomalu docházejí piliny. Je to kvůli zdražení plynu," konstatuje Jaroslav Vojta z pily v Drahoníně na Žďársku. "Zájem je čím dál větší. Pro piliny si lidé jezdí s pytli," zaznívá z pily v Popůvkách na Třebíčsku.
Na pile v Olešné na Pelhřimovsku prodávají balíky po dvou kubících dřeva za necelých šest set korun. "Na vytopení baráčku v zimě spotřebujete kolem patnácti kubíků dřeva. Je to levější než vytápění plynem," přemítá Antonín Prokop z pily v Olešné.
Náporu kupujících čelí i v Hladově u Pacova. "Kůrový odpad máme tak za dvě stě až dvě stě padesát korun," podotýká Jan Krejča.
Aruce si mnou také lesníci. Přičinliví vesničané doslova "luxují" lesy od odpadního klestí. "Zájem o klest se v současnosti velice zvedl. Odpad po těžbách mizí. Pokud si dojde babička s trakařem, tak proti tomu nic nemáme. Při větším množství je ale třeba dohodnout se," vzkazuje třebíčský lesní správce Jiří Konopáč.
Ekologové jsou naopak zděšeni. "Návrat k tuhým palivům kvůli cenám plynu očekáváme. Není to dobré pro ovzduší. Kvalita se zhorší," varuje Rostislav Habán z krajského odboru životního prostředí.
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 27.09.2005
Datum uveřejnění: 27.9.05
Poslední změna: 27.9.2005
Počet shlédnutí: 332
Sklady dřeva a uhlí nestačí poptávce
Nebývalé množství zákazníků nyní obléhá uhelné sklady a pily na Vysočině. Někde už došlo palivové i odpadní dřevo. Na uhlí se čeká. Důvod? Na konci týdne podraží plyn.
Zdražení plynu vede lidi k návratu k tuhým palivům
Vysočina - Nebývalé množství zákazníků nyní obléhá uhelné sklady a pily na Vysočině. Někde už došlo palivové i odpadní dřevo. Na uhlí se čeká. Důvod? Na konci týdne podraží plyn. Na každé zdražení energií reagují lidé z Vysočiny citlivě. V kraji, kde patří průměrná mzda k nejnižším v zemi a kde je druhý největší počet vesnic v Česku, obracejí zejména venkované každou korunu v ruce.
Když si lidé spočtou, že plyn vytáhne z rodinných rozpočtů až o pět tisíc korun ročně navíc, zavírají plynové přívody. "Zaznamenali jsme obrovský zájem lidí o uhlí. Chodí spousta těch, co už roky nebrali uhlí. Bezesporu je ovlivnilo plánované zdražení plynu," popisuje Miluše Kostelecká, obchodní náměstkyně jihlavských uhelných skladů, jež jsou největším dodavatelem na Jihlavsku. "Máme zásoby a průběžně objednáváme další. Zájem je o ledvické uhlí, kde metrák stojí 202 korun včetně daně. Metrák briket vyjde na 243 korun, ale od října půjde tak o dvacet korun nahoru," doplňuje Kostelecká.
V dobře fungujícím automatickém kotli na tuhá paliva protopí lidé kolem dvanácti tisíc korun za zimu. "Prodáváme hodně. Bereme objednávky od lidí. Problém je v zajištění uhlí. Čekáme s auty na brikety třeba 120 hodin. Pak musejí čekat i naši zákazníci," zlobí se Bohumil Dvořák z uhelných paliv v Pelhřimově.
Mnohé pily, na nichž se prodává palivové dříví, zejí prázdnotou. "Lidé už vykoupili odkorky. Byl strašný zájem. Skupuje se vše. Pomalu docházejí piliny. Je to kvůli zdražení plynu," konstatuje Jaroslav Vojta z pily v Drahoníně na Žďársku. "Zájem je čím dál větší. Pro piliny si lidé jezdí s pytli," zaznívá z pily v Popůvkách na Třebíčsku.
Na pile v Olešné na Pelhřimovsku prodávají balíky po dvou kubících dřeva za necelých šest set korun. "Na vytopení baráčku v zimě spotřebujete kolem patnácti kubíků dřeva. Je to levější než vytápění plynem," přemítá Antonín Prokop z pily v Olešné.
Náporu kupujících čelí i v Hladově u Pacova. "Kůrový odpad máme tak za dvě stě až dvě stě padesát korun," podotýká Jan Krejča.
Aruce si mnou také lesníci. Přičinliví vesničané doslova "luxují" lesy od odpadního klestí. "Zájem o klest se v současnosti velice zvedl. Odpad po těžbách mizí. Pokud si dojde babička s trakařem, tak proti tomu nic nemáme. Při větším množství je ale třeba dohodnout se," vzkazuje třebíčský lesní správce Jiří Konopáč.
Ekologové jsou naopak zděšeni. "Návrat k tuhým palivům kvůli cenám plynu očekáváme. Není to dobré pro ovzduší. Kvalita se zhorší," varuje Rostislav Habán z krajského odboru životního prostředí.
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 27.09.2005
Datum uveřejnění: 27.9.05
Poslední změna: 27.9.2005
Počet shlédnutí: 332