Ke zlepšení životního prostředí přispívá také další z elektráren ČEZ. V Tisové na Sokolovsku totiž nahrazují desítky tisíc tun spalovaného uhlí biomasou z lesní výroby.
V boji s dovozem nelegálně vytěženého dřeva je Česko třetí nejhorší zemí v Evropě. Tvrdí to světováekologická organizace WWF. Ta hodnotila celkem třiadvacet zemí. Z toho dvaadvacet tvoří státy EU, jedinou nečlenskou zemí unie zahrnutou do průzkumu bylo Švýcarsko.
V roce 1995 jsme začali plánovat totální rekonstrukci domu v malé podkrkonošské osadě nedaleko městečka Pecka. S ohledem na ráz vesnice jsme vycházeli ze zásadního požadavku - zachovat původní velikost, tvar i orientaci objektu.
Obce v Orlických horách řeší otázku jak vytápět domácnosti i penziony, a přitom co nejméně škodit přírodě. Uspokojivé řešení je však spojeno s finančními možnostmi lidí.
Tepelná elektrárna Tisová u Sokolova letos spálí 30 000 tun biomasy, tedy třikrát více než loni. Vyrobí z ní 30 000 megawatthodin elektrické energie. Pálení biomasy zatěžuje méně ovzduší skleníkovými plyny, než když se používá hnědé uhlí. I přes tento posun tvoří biomasa v Tisové jen 2 % z celkového objemu paliva.
Stoupající ceny energií, elektřiny, topných olejů i zemního plynu postupně přelévají zájem o způsoby vytápění obydlí od jednoho média ke druhému, momentálně levnějšímu. Vývoj v poslední době dospěl k návratu k pevným palivům. Výsledkem je již v některých regionech reálný nedostatek palivového dřeva (a i jeho stoupající cena) a také přechod k pevným fosilním palivům - především k hnědému uhlí.
Kotle na spalování obilí zažívají od loňského jara obrovský boom poptávky, hlavně ze strany rolníků a škol. Důvodem jsou jednak přebytky obilí, jeho nízké ceny, ale hlavně fakt, že teplo vyrobené z ovsa, pšenice, ječmene i žita je zhruba stejně drahé jako z uhlí a o polovinu levnější než z plynu.
Patentovaný systém spalování Pyrot je označován jako nová dimenze spalování paliv na bázi dřeva. Rakouské zkušenosti se spalováním dřeva mohou být v mnoha ohledech i pro nás inspirující.
Při posledním zasedání zastupitelstva vznesl ing. Petrášek dotaz na rozhodnutí realizovat investici za zhruba 28 milionů korun. Jde o projekt moderního zařízení na spalování biomasy. Stará, původně uhelná kotelna vedle objektu bývalé Jitony dosloužila, a tak město místo rozsáhlé rekonstrukce sítí v řádu desítek milionů korun vybudovalo před dvěma lety novou špičkovou moderní plynovou kotelnu na "Sojčáku".
Krnovská divize společnosti Dalkia Česká republika chce výrazně zvýšit podíl spalování biomasy v Teplárně Krnov. Dalkia loni vykoupila od zemědělců šťovík uteuša pěstovaný na 80 hektarech, v budoucnu by mohli farmáři pěstovat šťovík na rozloze až padesátkrát větší. Na konferenci Průmyslová krajina 2006 na Slezské univerzitě v Opavě to řekl ředitel krnovské divize Dalkie Rostislav Krempasky.
Díky spalování biomasy se daří Žluticím držet už pátým rokem přijatelnou cenu tepla pro obyvatele. Necelých 380 korun za gigajoule včetně daně je téměř o 200 korun méně než u kotelen v oblasti, které spalují zemní plyn.
Jedná se o moderní komínový systém, který reaguje na současné trendy nejen v oblasti výroby stavebních materiálů a technologií, ale i, a to zejména, v oblasti úspor energií na vytápění. Díky svým materiálovým a konstrukčním vlastnostem se mimořádně výhodně uplatní právě v objektech s nízkou energetickou náročností.
Novou řadu automatických kotlů na peletky představili zástupci valašskomeziříčské firmy Ponast na březnovém mezinárodním veletrhu úspor energií v hornorakouském Welsu.
Díky spalování biomasy se daří městu Žlutice na Karlovarsku držet už pátým rokem přijatelnou cenu tepla pro obyvatele. Necelých 380 korun za gigajoule včetně daně je téměř o 200 korun méně než u kotelen v oblasti, které spalují zemní plyn. Cena tepla z uhlí je pořád mírně nižší, ale až bude zavedena ekologická daň, zdraží se výrazněji uhlí i teplo, řekla ČTK Pavlína Voláková, ředitelka Žlutické teplárenské a.s., která provozuje největší českou kotelnu výhradně na biomasu.
Projekt na využití biomasy pro výrobu tepla připravuje vsetínská radnice. Projekt spočívá ve využití biologicky rozložitelného odpadu, například trávy či kalů z čističky odpadních vod, uvedl starosta Jiří Čunek. Kotelna na biomasu by mohla produkovat až třetinu tepelné energie potřebné pro celé město.
Kotle na spalování obilí zažívají od loňského jara obrovský boom poptávky, hlavně ze strany rolníků a škol. Důvodem jsou jednak přebytky obilí, jeho nízké ceny, ale hlavně fakt, že teplo vyrobené z ovsa, pšenice, ječmene i žita je zhruba stejně drahé jako z uhlí a o polovinu levnější než z plynu. Na semináři o využití zemědělských plodin k produkci tepla a energie na krajském úřadu to před stovkou farmářů řekl Jiří Hlávka, obchodní manažer a.s. Verner z Červeného Kostelce, která vyrábí ročně přes 2000 kotlů na spalování 25 druhů biomasy.
Na přelomu února a března se v hornorakouském Welsu uskutečnil již 22. ročník veletrhu úspor energií Energiesparmesse. Mezi 850 vystavovateli na tomto největším evropském veletrhu zelené energie a efektivního využívání zdrojů nechyběly ani české firmy.
Pojizeří - Letošní dlouhá zima a zdražení energií přiměla mnohé majitele k přechodu na vytápění tuhými palivy. Dodavatelé těchto paliv tak zažívají doslova boom poptávky po jejich produktech.