Vimperští chtějí vytápět objekty biomasou nejlépe už příští zimu

Při posledním zasedání zastupitelstva vznesl ing. Petrášek dotaz na rozhodnutí realizovat investici za zhruba 28 milionů korun. Jde o projekt moderního zařízení na spalování biomasy. Stará, původně uhelná kotelna vedle objektu bývalé Jitony dosloužila, a tak město místo rozsáhlé rekonstrukce sítí v řádu desítek milionů korun vybudovalo před dvěma lety novou špičkovou moderní plynovou kotelnu na "Sojčáku".

O zařízení a vybavení staré centrální kotelny přitom neměl nikdo zájem. "Nabízeli jsme kotle a zařízení na energetické burze, inzerovali i jinde, ale ani po víc jak půl roce se nikdo neozval. Jen o pár kusů měřící techniky byl zájem. Dnes o to nikdo nestojí. Investice do uhelných kotelen je hodně vysoká a problematická. Tak jsme to demontovali," říká vedoucí tepelného hospodářství Městských služeb ve Vimperku J. Tomšovic.

Více topení má logiku

Začátkem března proto padlo rozhodnutí, že městské služby podají projekt v rámci grantového programu "Obnovitelné zdroje energie" na přebudování kotelny u Jitony na moderní teplárnu spalující biomasu. "Když jsme žádost podali, tak jsme se dozvěděli, že loni byly žádosti dvě, letos jsme 46. Výhoda je, že máme připravené skladovací i výrobní prostory. Stará kotelna se nám velice hodí, je tam vše, co nový provoz potřebuje," říká jednatel ing. Martan. "Logiku to má, i já mám doma více způsobů topení," přidává se ing. Petrášek.

Město šlo ale do spalování plynu neuváženě "Víte, já to beru tak, že celá vyspělá Evropa na to jede. Neobávám se, že by unie v rámci své energetické bezpečnosti připustila, aby třetina plynu, kterou bere z Ruska, byla ohrožena jak systémově tak cenově. Je to tak velký trh, že i druhé straně na tom záleží," myslí si zastupitel Pavel Dvořák. Ozývají se i hlasy, že město zase bude dávat peníze na zajištění tepla jenom pro sídliště a okolí na úkor ostatních. "Úvěr si bere firma a náklady půjdou za odběratelem ne na město," zdůvodňuje místostarosta František Zámečník. Půjde ale o kombinaci výkonu obou kotelen. Technika zvládnout jde. "Určitá sdělení k projektu jsem udělal, byl jsem u realizace podobných zařízení, máme i provozní zkušenosti," vysvětlil projektant ing. Jedlička.

Dřevo na Šumavě máme

Doplňující materiál si vyžádala dozorčí rada městských služeb. "Ano, byl nám předložen analytický materiál týkající se získávání a zpracování štěpky. Přitom jsme měli dva základní požadavky, aby se jednalo o nejméně 20 000

suroviny za rok a abychom byli relativně ekonomicky nezávislí na producentech paliva," říká Pavel Dvořák. Jednatel městských lesů Stanislav Hlava dodává: "Dřevní hmota přece na Šumavě je, pily kolem produkují také dost suroviny, je potřeba se s nimi dohodnout". Nakonec se shodli všichni na kombinaci nakupování a vlastní výroby biomasy. Součástí celého projektu je totiž i mobilní štěpkovací linka. "Jednali jsme s celou řadou výrobců štěpky i s vlastníky lesů a vychází nám to příznivě, tak jak je to na papíře," dodal při projednávání na dozorčí radě jednatel ing. Martan.
Přitom všem se jedná o cenu výsledného tepla pro spotřebitele. "Chceme prostě kombinovat výroby z různých surovin, aby byla cena co nejpříznivější, nejstabilnější. Je to jednoduchý ekonomický úsudek," přidal se Jan Heřta. Totiž v případě štěpky by cena za gigajoul se měla pohybovat kolem 60 procent současné ceny plynu. A tak při smíšeném provozu se jedná o úsporu kolem čtyř milionů ročně. "Neslibujeme, že dojde k nějakému většímu snižování ceny, ale máme spočítáno, že reálně bychom se mohli zastavit na současné ceně. I při splácení úvěru," uzavírá úvahy místostarosta. "A my jsme jim na radě města řekli, že jdou do toho s vědomím, že město společnosti ručit nebude," upřesňuje starostka Chumanová.

Provoz: možná příští zimu

Tak v těchto dnech by se měl roztáčet kolotoč různého schvalování, získávání úvěru, stavebních podmínek. "Byli bychom rádi, aby to vše bylo v provozu již před příští zimou, uděláme pro to vše," uzavřel jednatel společnosti ing. Martan.

Tweet