Společnost Biomac z Uničova s jedenácti zaměstnanci patří k těm, která na biomasu vsadila už dávno. Firma se od roku 1990 soustředila na technologie na zpracování biomasy a postupně začala vyrábět stroje na briketování a peletování dřevních a rostlinných odpadů, ze kterých vzniká biomasa. Později k tomu přibrala i samotný prodej paliv.
Zákazníci japonských restaurací a vývařoven jedí odjakživa dřevěnými hůlkami, avšak to nemusí trvat dlouho. Čína, k radosti ekologů a žalu majitelů podniků, ze strachu, že si vykácí lesy, zvedla ceny hůlek o 30 procent. Japonci jich ročně spotřebují 25 miliard, z nichž 97 procent pochází z Číny, napsala dnes agentura AP.
Opět nastává období úklidu nejen na zahrádkách, ale i v lesích. K četným dotazům na Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje týkajícím se pálení klestu v lesích, bych chtěla čtenářům připomenout, že Rada Jihočeského kraje dne 3.5.2005 schválila Nařízení Jihočeského kraje č. 3/2005, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru (dále jen "nařízení").
V posledním období je věnována velká pozornost spalovaní paliv z kategorie obnovitelných zdrojů. Řada jednotek o výkonu 20 až 50 MWt. byla postavena v zemích Evropské unie, zejména v Německu. Díky dotacím, které vlády některých zemí takovým projektům poskytují, se realizace jinak finančně náročných podmínek stává pro investory přitažlivější a následně je touto cestou dosahováno hlavního cíle, tím je snížení spotřeby klasických paliv. Především zemního plynu a uhlí se všemi pozitivními dopady na životní prostředí.
Spalování biomasy se v posledních letech podle odborníků začíná prosazovat hlavně díky šetrnosti vůči životnímu prostředí. Trend vytápění biomasou zachytil závod topenářské techniky Viadrus ze společnosti ŽDB. Úspěšně proráží na zahraničních trzích. Podle ředitele společnosti Romana Boczeka letos vyvezou asi šest set kotlů, což je více než dvojnásobek loňského exportu.
Ke zlepšení životního prostředí přispívá také další z elektráren ČEZ. V Tisové na Sokolovsku totiž nahrazují desítky tisíc tun spalovaného uhlí biomasou z lesní výroby.
V boji s dovozem nelegálně vytěženého dřeva je Česko třetí nejhorší zemí v Evropě. Tvrdí to světováekologická organizace WWF. Ta hodnotila celkem třiadvacet zemí. Z toho dvaadvacet tvoří státy EU, jedinou nečlenskou zemí unie zahrnutou do průzkumu bylo Švýcarsko.
V roce 1995 jsme začali plánovat totální rekonstrukci domu v malé podkrkonošské osadě nedaleko městečka Pecka. S ohledem na ráz vesnice jsme vycházeli ze zásadního požadavku - zachovat původní velikost, tvar i orientaci objektu.
Obce v Orlických horách řeší otázku jak vytápět domácnosti i penziony, a přitom co nejméně škodit přírodě. Uspokojivé řešení je však spojeno s finančními možnostmi lidí.
Tepelná elektrárna Tisová u Sokolova letos spálí 30 000 tun biomasy, tedy třikrát více než loni. Vyrobí z ní 30 000 megawatthodin elektrické energie. Pálení biomasy zatěžuje méně ovzduší skleníkovými plyny, než když se používá hnědé uhlí. I přes tento posun tvoří biomasa v Tisové jen 2 % z celkového objemu paliva.
Stoupající ceny energií, elektřiny, topných olejů i zemního plynu postupně přelévají zájem o způsoby vytápění obydlí od jednoho média ke druhému, momentálně levnějšímu. Vývoj v poslední době dospěl k návratu k pevným palivům. Výsledkem je již v některých regionech reálný nedostatek palivového dřeva (a i jeho stoupající cena) a také přechod k pevným fosilním palivům - především k hnědému uhlí.
Kotle na spalování obilí zažívají od loňského jara obrovský boom poptávky, hlavně ze strany rolníků a škol. Důvodem jsou jednak přebytky obilí, jeho nízké ceny, ale hlavně fakt, že teplo vyrobené z ovsa, pšenice, ječmene i žita je zhruba stejně drahé jako z uhlí a o polovinu levnější než z plynu.
Patentovaný systém spalování Pyrot je označován jako nová dimenze spalování paliv na bázi dřeva. Rakouské zkušenosti se spalováním dřeva mohou být v mnoha ohledech i pro nás inspirující.
Při posledním zasedání zastupitelstva vznesl ing. Petrášek dotaz na rozhodnutí realizovat investici za zhruba 28 milionů korun. Jde o projekt moderního zařízení na spalování biomasy. Stará, původně uhelná kotelna vedle objektu bývalé Jitony dosloužila, a tak město místo rozsáhlé rekonstrukce sítí v řádu desítek milionů korun vybudovalo před dvěma lety novou špičkovou moderní plynovou kotelnu na "Sojčáku".