Zprávy z tisku
V elektrárně Tisová nahradilo dřevo tisíce tun uhlí
Ke zlepšení životního prostředí přispívá také další z elektráren ČEZ. V Tisové na Sokolovsku totiž nahrazují desítky tisíc tun spalovaného uhlí biomasou z lesní výroby.
Projekt získávání elektrické energie z obnovitelných zdrojů v rámci skupiny ČEZ nabírá na obrátkách. Hned po vodě zde vedoucí roli hraje biomasa. Ta je také jedním z energetických zdrojů v klasické pánevní elektrárně Tisová nedaleko Sokolova (ETI), která byla jedním z vůbec prvních zařízení společnosti, kde se již před lety tento program začal testovat.
Elektrárna je největším energetickým zdrojem Karlovarského kraje a je vybavena moderními fluidními kotli s výkonem 298,5 MW, které samy o sobě patří k velmi šetrným vůči životnímu prostředí. Již v roce 2001 se ale začala připravovat jedna z nejvýznamnějších změn celého provozu od doby jeho vzniku v roce 1953 a od roku 1992, kdy původní neekologické spalování nahradily fluidní kotle. V elektrárně bylo spáleno prvních 40 tun dřevní štěpky.
"S myšlenkou vyzkoušet něco podobného se v rámci skupiny ale koketovalo podstatně dříve," vysvětluje Milan Andrejkovič, vedoucí odboru řízení provozu ETI. Již před lety se totiž společnost ČEZ připojila k evropskému trendu hledání způsobu, jak ve stávajících zařízeních efektivně využít biomasu akumulující sluneční energii. Ta je totiž z hlediska tvorby emisí skleníkových plynů považována za neutrální a tím i výrazněji šetrná k životnímu prostředí, než jsou současná paliva.
Rychlejšímu přechodu na biomasu ale bránil, a dosud brání, její nedostatek na trhu a také některé technologické aspekty, týkající se především dopravitelnosti větších objemů biomasy do fluidních kotlů. "Hned z počátku se totiž ukázalo, že je velmi složité v místě okamžitě získat potřebné množství materiálu a jeho přeprava z velkých vzdáleností by byla jak neekologická, tak neekonomická." Ale proč zrovna náhrada uhlí biomasou? Podle Andrejkoviče k tomu je hned několik pádných důvodů. "Biomasa má narozdíl od uhlí nulový obsah síry. Také mnohem méně popelovin, a co je nejdůležitější, nulovou bilanci kysličníku uhličitého," vysvětluje Andrejkovič, zatímco na dvůr elektrárny vjíždí další kamion naložený dřevní hmotou - denně jich sem přijíždí více než desítka. Oxidu uhličitého uvolněného při hoření je totiž tolik, kolik ho sama rostlina spotřebovala během růstu, a tak nejde o žádné další zatěžování životního prostředí. Na druhou stranu jsou ale vlastnosti dřevní hmoty největší překážkou pro její větší uplatnění.
"Tím, že dřevo má nižší množství popelovin, než vyžadují moderní fluidní kotle, musíme dělat jeho směs s uhlím. Kdybychom tedy využili samotné štěpky v poměru vyšším než dvacet procent, zhoršil by se tím přenos tepla do výparníků a v konečném důsledku i odsiřování," potvrzuje vedoucí odboru řízení ETI.
Pro letošní rok se již podařilo smluvně zajistit maximum dřevní štěpky, které v současnosti umožňuje integrované povolení Krajského úřadu v Karlových Varech. V letošním roce se tak v elektrárně spálí kolem 30 000 tun biomasy - převážně dřevní štěpky, ze kterých bude vyrobeno asi 30 000 MWh elektřiny. Toto číslo navíc postupně poroste a cílovým stavem elektrárny je dostat se v budoucnosti na maximální kapacitu využitelnosti tohoto paliva. Bude to ale znamenat výstavbu mohutné manipulační plochy poblíž elektrárny, protože biomasa má značný objem, a případně vložit nemalé investiční prostředky do dopravních tras. "Nadále probíhají jednání s úřady, jejichž cílem je získat od 1. 1. 2008 povolení na spalování trojnásobného množství biomasy. Vše záleží hodně na rozhodnutí úřadů a na ekonomické návratnosti potřebných investic do našeho zařízení," doplňuje Andrejkovič, podle kterého se však investice do biomasy i tak vyplatí.
"Vždyť biomasou, která je obnovitelným zdrojem, šetříme také důležité uhlí. A navíc přispíváme významnou měrou ke zlepšení životního prostředí," říká vedoucí odboru řízení ETI, zatímco po dopravníkových pásech míří do nitra elektrárny další tuny biomasy. Každá tuna biomasy znamená jednu tunu ušetřeného uhlí.
Správnost zaměření skupiny ČEZ na větší využití biomasy navíc potvrzují i fakta. Jen odpady z lesní výroby a dřevozpracujícího průmyslu v České republice představují potenciál přes 2,5 milionů tun energetického paliva. Další miliony představuje sláma, dřevní šrot a ostatní materiály. Odhaduje se tak, že v zemi by do roku 2020 mohla produkce energetické biomasy dosáhnout v optimálním případě až 10,5 milionů tun ročně.
Při pohledu na kotle ETI polykající dřevní štěpku se tak může někomu vybavit otázka, zda dřevo postupně podobné uhelné elektrárny nenahradí docela. Podle Andrejkoviče to ale není příliš reálné. "I když se trend využívání obnovitelných zdrojů v poslední době velmi slibně rozvíjí, všichni odborníci se shodují na tom, že to neznamená žádnou zásadní revoluci. Alternativní zdroje mohou být velmi vítaným doplňkem, ale podíl výroby z uhlí a jádra nahradit nedokáží. Přinejmenším ne v několika následujících desetiletích."
Zdroj: Právo
Datum: 21.04.2006
Datum uveřejnění: 25.4.06
Poslední změna: 26.4.2006
Počet shlédnutí: 443
V elektrárně Tisová nahradilo dřevo tisíce tun uhlí
Ke zlepšení životního prostředí přispívá také další z elektráren ČEZ. V Tisové na Sokolovsku totiž nahrazují desítky tisíc tun spalovaného uhlí biomasou z lesní výroby.
Projekt získávání elektrické energie z obnovitelných zdrojů v rámci skupiny ČEZ nabírá na obrátkách. Hned po vodě zde vedoucí roli hraje biomasa. Ta je také jedním z energetických zdrojů v klasické pánevní elektrárně Tisová nedaleko Sokolova (ETI), která byla jedním z vůbec prvních zařízení společnosti, kde se již před lety tento program začal testovat.
Elektrárna je největším energetickým zdrojem Karlovarského kraje a je vybavena moderními fluidními kotli s výkonem 298,5 MW, které samy o sobě patří k velmi šetrným vůči životnímu prostředí. Již v roce 2001 se ale začala připravovat jedna z nejvýznamnějších změn celého provozu od doby jeho vzniku v roce 1953 a od roku 1992, kdy původní neekologické spalování nahradily fluidní kotle. V elektrárně bylo spáleno prvních 40 tun dřevní štěpky.
"S myšlenkou vyzkoušet něco podobného se v rámci skupiny ale koketovalo podstatně dříve," vysvětluje Milan Andrejkovič, vedoucí odboru řízení provozu ETI. Již před lety se totiž společnost ČEZ připojila k evropskému trendu hledání způsobu, jak ve stávajících zařízeních efektivně využít biomasu akumulující sluneční energii. Ta je totiž z hlediska tvorby emisí skleníkových plynů považována za neutrální a tím i výrazněji šetrná k životnímu prostředí, než jsou současná paliva.
Rychlejšímu přechodu na biomasu ale bránil, a dosud brání, její nedostatek na trhu a také některé technologické aspekty, týkající se především dopravitelnosti větších objemů biomasy do fluidních kotlů. "Hned z počátku se totiž ukázalo, že je velmi složité v místě okamžitě získat potřebné množství materiálu a jeho přeprava z velkých vzdáleností by byla jak neekologická, tak neekonomická." Ale proč zrovna náhrada uhlí biomasou? Podle Andrejkoviče k tomu je hned několik pádných důvodů. "Biomasa má narozdíl od uhlí nulový obsah síry. Také mnohem méně popelovin, a co je nejdůležitější, nulovou bilanci kysličníku uhličitého," vysvětluje Andrejkovič, zatímco na dvůr elektrárny vjíždí další kamion naložený dřevní hmotou - denně jich sem přijíždí více než desítka. Oxidu uhličitého uvolněného při hoření je totiž tolik, kolik ho sama rostlina spotřebovala během růstu, a tak nejde o žádné další zatěžování životního prostředí. Na druhou stranu jsou ale vlastnosti dřevní hmoty největší překážkou pro její větší uplatnění.
"Tím, že dřevo má nižší množství popelovin, než vyžadují moderní fluidní kotle, musíme dělat jeho směs s uhlím. Kdybychom tedy využili samotné štěpky v poměru vyšším než dvacet procent, zhoršil by se tím přenos tepla do výparníků a v konečném důsledku i odsiřování," potvrzuje vedoucí odboru řízení ETI.
Pro letošní rok se již podařilo smluvně zajistit maximum dřevní štěpky, které v současnosti umožňuje integrované povolení Krajského úřadu v Karlových Varech. V letošním roce se tak v elektrárně spálí kolem 30 000 tun biomasy - převážně dřevní štěpky, ze kterých bude vyrobeno asi 30 000 MWh elektřiny. Toto číslo navíc postupně poroste a cílovým stavem elektrárny je dostat se v budoucnosti na maximální kapacitu využitelnosti tohoto paliva. Bude to ale znamenat výstavbu mohutné manipulační plochy poblíž elektrárny, protože biomasa má značný objem, a případně vložit nemalé investiční prostředky do dopravních tras. "Nadále probíhají jednání s úřady, jejichž cílem je získat od 1. 1. 2008 povolení na spalování trojnásobného množství biomasy. Vše záleží hodně na rozhodnutí úřadů a na ekonomické návratnosti potřebných investic do našeho zařízení," doplňuje Andrejkovič, podle kterého se však investice do biomasy i tak vyplatí.
"Vždyť biomasou, která je obnovitelným zdrojem, šetříme také důležité uhlí. A navíc přispíváme významnou měrou ke zlepšení životního prostředí," říká vedoucí odboru řízení ETI, zatímco po dopravníkových pásech míří do nitra elektrárny další tuny biomasy. Každá tuna biomasy znamená jednu tunu ušetřeného uhlí.
Správnost zaměření skupiny ČEZ na větší využití biomasy navíc potvrzují i fakta. Jen odpady z lesní výroby a dřevozpracujícího průmyslu v České republice představují potenciál přes 2,5 milionů tun energetického paliva. Další miliony představuje sláma, dřevní šrot a ostatní materiály. Odhaduje se tak, že v zemi by do roku 2020 mohla produkce energetické biomasy dosáhnout v optimálním případě až 10,5 milionů tun ročně.
Při pohledu na kotle ETI polykající dřevní štěpku se tak může někomu vybavit otázka, zda dřevo postupně podobné uhelné elektrárny nenahradí docela. Podle Andrejkoviče to ale není příliš reálné. "I když se trend využívání obnovitelných zdrojů v poslední době velmi slibně rozvíjí, všichni odborníci se shodují na tom, že to neznamená žádnou zásadní revoluci. Alternativní zdroje mohou být velmi vítaným doplňkem, ale podíl výroby z uhlí a jádra nahradit nedokáží. Přinejmenším ne v několika následujících desetiletích."
Zdroj: Právo
Datum: 21.04.2006
Datum uveřejnění: 25.4.06
Poslední změna: 26.4.2006
Počet shlédnutí: 443