Zprávy z tisku
Žlutice mají levné topení. Spalují biomasu
Díky spalování biomasy se daří Žluticím držet už pátým rokem přijatelnou cenu tepla pro obyvatele. Necelých 380 korun za gigajoule včetně daně je téměř o 200 korun méně než u kotelen v oblasti, které spalují zemní plyn.
"Cena tepla z uhlí je pořád mírně nižší, ale až bude zavedena ekologická daň, zdraží se výrazněji uhlí i teplo," řekla Pavlína Voláková, ředitelka Žlutické teplárenské, která provozuje největší českou kotelnu výhradně na biomasu.
Zdroj o výkonu osm megawattů bez problémů využívá sedmdesát procent z 2600 obyvatel města. "Stále se nám připojují noví," řekla ředitelka.
Podle ní je velmi důležité, aby kotelna s účinností přes devadesát procent měla dlouhodobě stabilní odběratele - ve Žluticích jsou to tři sídliště. Dále je na ni napojena lesnická a základní škola, úřady, fara a 34 domků. Pokud se některý odpojí a přejde na dřevo a uhlí, není to žádná tragédie, dodala.
Teplárna ročně zpracuje pět tisíc tun paliva, z toho dva tisíce tun slámy a zbytek tvoří dřevní hmota z pil, lesů a od silničářů. Má tři kotle, v nichž spaluje veškerou biomasu; nejlepší je štěpka a suchá sláma z libovolného obilí.
"V zahraničí jsem neviděla kotel, který by umožňoval spalovat štěpku, obilí i slámu," řekla ředitelka. Pěstování rychle rostoucích dřevin je podle ní drahé. Šťovíku se zemědělci bojí - podle nich je to plevel jako bolševník.
S dodavateli slámy, kterým teplárna pronajala balíkovací linku, má více než pětileté smlouvy. Její cena se pohybuje od 1000 do 1100 korun za tunu.
Žlutická teplárenská se sedmi zaměstnanci musí vydělat na nájem, kterým město hradí splátky úvěrů. Prioritou není zisk.
"V roce 2001 nám nevěřili. Lidé si stěžovali, že teplo ze slámy je jiné než z uhlí," uvedla ředitelka.
Alternativní zdroj energie nahradil všech pět uhelných kotelen ve městě, čímž vylepšil životní prostředí. Přišel na 104 milionů korun. Čtyřicet procent tvořila dotace z fondu životního prostředí, stejný díl bezúročná půjčka a zbytek dvanáctiletý úvěr. Podle starosty Jaroslava Vojty zůstávají peníze za nákup biomasy v mikroregionu; do roku 2001 je inkasovala Sokolovská uhelná.
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 22.03.2006
Autor: (ČTK)
Datum uveřejnění: 22.3.06
Poslední změna: 22.3.2006
Počet shlédnutí: 275
Žlutice mají levné topení. Spalují biomasu
Díky spalování biomasy se daří Žluticím držet už pátým rokem přijatelnou cenu tepla pro obyvatele. Necelých 380 korun za gigajoule včetně daně je téměř o 200 korun méně než u kotelen v oblasti, které spalují zemní plyn.
"Cena tepla z uhlí je pořád mírně nižší, ale až bude zavedena ekologická daň, zdraží se výrazněji uhlí i teplo," řekla Pavlína Voláková, ředitelka Žlutické teplárenské, která provozuje největší českou kotelnu výhradně na biomasu.
Zdroj o výkonu osm megawattů bez problémů využívá sedmdesát procent z 2600 obyvatel města. "Stále se nám připojují noví," řekla ředitelka.
Podle ní je velmi důležité, aby kotelna s účinností přes devadesát procent měla dlouhodobě stabilní odběratele - ve Žluticích jsou to tři sídliště. Dále je na ni napojena lesnická a základní škola, úřady, fara a 34 domků. Pokud se některý odpojí a přejde na dřevo a uhlí, není to žádná tragédie, dodala.
Teplárna ročně zpracuje pět tisíc tun paliva, z toho dva tisíce tun slámy a zbytek tvoří dřevní hmota z pil, lesů a od silničářů. Má tři kotle, v nichž spaluje veškerou biomasu; nejlepší je štěpka a suchá sláma z libovolného obilí.
"V zahraničí jsem neviděla kotel, který by umožňoval spalovat štěpku, obilí i slámu," řekla ředitelka. Pěstování rychle rostoucích dřevin je podle ní drahé. Šťovíku se zemědělci bojí - podle nich je to plevel jako bolševník.
S dodavateli slámy, kterým teplárna pronajala balíkovací linku, má více než pětileté smlouvy. Její cena se pohybuje od 1000 do 1100 korun za tunu.
Žlutická teplárenská se sedmi zaměstnanci musí vydělat na nájem, kterým město hradí splátky úvěrů. Prioritou není zisk.
"V roce 2001 nám nevěřili. Lidé si stěžovali, že teplo ze slámy je jiné než z uhlí," uvedla ředitelka.
Alternativní zdroj energie nahradil všech pět uhelných kotelen ve městě, čímž vylepšil životní prostředí. Přišel na 104 milionů korun. Čtyřicet procent tvořila dotace z fondu životního prostředí, stejný díl bezúročná půjčka a zbytek dvanáctiletý úvěr. Podle starosty Jaroslava Vojty zůstávají peníze za nákup biomasy v mikroregionu; do roku 2001 je inkasovala Sokolovská uhelná.
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 22.03.2006
Autor: (ČTK)
Datum uveřejnění: 22.3.06
Poslední změna: 22.3.2006
Počet shlédnutí: 275