Bystřice nad Pernštejnem - obec s jednou z největších kotelen na biomasu u nás - obrůstá křovím. Alespoň tak to mohlo na první pohled vypadat na polích v okolí desetitisícového města na Žďársku. Nejstarší plantáž biomasy na Vysočině se letos poprvé sklízí.
V Kněžicích na Nymbursku budou již brzy topit biomasou i z ní vyrábět elektřinu. Umožní to komplex energetických staveb, který má být kompletně hotov začátkem podzimu. Projekt si vyžádá zhruba 116 milionů korun, větší část peněz získala obec ze strukturálních fondů EU a Státního fondu životního prostředí. ČTK to řekli zástupci obce a firmy Skanska, která je generálním dodavatelem stavby.
Bystřice nad Pernštejnem - Za vytápění bytů Bystřičtí zaplatí bez padesáti haléřů tři sta padesát korun za jeden gigajoule. "To je cena pro letošní rok pro koncového uživatele bez DPH," uvedl ředitel Bystřické teplené společnosti Stanislav Loukota. Ten upozornil, že k navýšení této ceny by ale mohlo dojít, pokud bude muset firma topit na Sídlišti I zemním plynem.
Obce u Telče na Jihlavsku budou od letošní zimy testovat vytápění domů biomasou. Jeden kotel na spalování dřevních pelet, briket, dřeva či obilí bude mít do konce září každá ze 43 obcí mikroregionu. Osvětová akce umožní obyvatelům menších sídel v praxi poznat nový způsob vytápění, řekl dnes ČTK ředitel Energetické agentury Vysočiny Zbyněk Bouda. Projekt za téměř šest milionů korun z větší části uhradí evropský fond Phare a Státní fond životního prostředí.
V srpnu nechá město vykácet přes sto let starou lípu v ulici od Husova pomníku na náměstí Republiky. Její život zpečetilo krupobití a silný vítr z 25. června.
Tento ve Švédsku vyvinutý a vyrobený hořák lze připojit k mnoha stávajícím kotlům, ve kterých se topilo dřevem, uhlím, topným olejem atd. Hořák se zásobníkem paliva je vybaven mohutným promíchávačem paliva, který zabezpečuje jeho dodávku do dopravního šneku umístěného ve spodní části zásobníku.
Stovky obyvatel třebíčského jižního sídliště HorkaDomky se mohou těšit na výraznou úsporu ve svých domácích rozpočtech. V ulicích se totiž začnou v srpnu kopat tepelné rozvody, které napojí lidi ze sídliště na novou výtopnu v Kubišově ulici. Bude to teplárna na ekologickou biomasu a od podzimu 2007 nahradí stávající plynové kotelny.
Planou na Tachovsku začne od října vytápět kotelna na slámu z obilí, která zajistí dlouhodobé dodávky farmářům z okruhu do deseti kilometrů. Město už odstavilo oba uhelné kotle, které vytápěly sídliště, kde žije polovina obyvatel. Investice za 45 milionů korun, na níž získalo město 85 procent peněz od státu, výrazně zlepší životní podmínky v Plané. Cenu tepla ale nijak nezvýší. ČTK to řekl starosta pětitisícového města Karel Vrzala.
Belgický výrobce štěpkovačů a zahradních motorových strojů ELIET uvádí na trh novinku z oboru strojů na zpracování dřevní biomasy štěpkovač ELIET Ultra Prof. Štěpkovač lze použít téměř kdekoli, neboť je vybaven vlastním pohonem. Také přeprava stroje je velmi jednoduchá a vejde se do dodávkového automobilu či přívěsného vozíku.
Výroba tepla a teplé vody pro bruntálské občany i firmy bude za několik let mnohem šetrnější k obyvatelům města i jesenické přírodě, kotelny budou místo uhlí spalovat mnohem více biomasy. Pomůže to zlepšit ovzduší i ekonomiku zemědělských a lesnických firem, které budou biomasu dodávat.
Třebíč žije biomasou. Po kotlích na štěpku a instalaci ORC jednotky, které zásobují teplem část města od roku 2005, je zde ve fázi realizace další zdroj, tentokrát 5 MW kotel na slámu. Celkově vzroste instalovaný výkon z biomasy na zdroji na 15 MW.
Ojedinělý projekt stavby výtopny biomasou spěje do finále. Zda-li v kraji nevídaný program energeticky soběstačné obce bude opravdu fungovat, se místní přesvědčí zřejmě už za několik týdnů. První kilowaty elektřiny by mohli začít za obcí vyrábět na konci července.
Centrální výroba tepla a teplé vody pro bruntálské občany i firmy bude za několik let mnohem šetrnější k obyvatelům města i jesenické přírodě, kotelny budou místo uhlí spalovat mnohem více biomasy.
Výroba tepla a teplé vody pro bruntálské občany i firmy bude za několik let mnohem šetrnější k obyvatelům města i jesenické přírodě, kotelny budou místo uhlí spalovat mnohem více biomasy. Pomůže to zlepšit ovzduší i ekonomiku zemědělských a lesnických firem, které budou biomasu dodávat. Energetickou koncepci založenou na kombinaci spalování biomasy a plynu a snižování podílu hnědého uhlí dnes schválili bruntálští zastupitelé. Uvádět do života by se měla během příštích 20 let.
Teplo v Aši se bude možná už od příštího roku vyrábět nejen spalováním zemního plynu, ale i biomasy. S možným přechodem kotelny Hedvábnická na kombinovanou výrobu tepla už souhlasili ašští radní, uvádí dnešní regionální vydání deníku Právo.
V rámci veřejného užívání lesů může podle zákona každý pro svoji potřebu sebrat v lese spadané větve, ale vlastníci lesů mají raději tyto sběry pod kontrolou. "Chce-li si někdo sebrat v lese spadlé větve nebo klestí třeba na zatápění v krbu, není v tom žádný problém, pokud se chová šetrně k přírodě. Horší je, když nám lidé z lesa odvážejí nařezané kmeny stromů," uvedl vedoucí Lesů ČR v České Lípě ing. Jaroslav Junek.
V posledních letech se v souvislosti s vývojem moderních kotlů a ostatních spotřebičů spalin objevily nové typy komínů a kouřovodů, a to jak z hlediska nových materiálů, tak i konstrukce. Jsou dva zásadní důvody, proč musejí komíny následovat vývoj spotřebičů.