Odborné články

Zásady a pravidla pěstování rychle rostoucích dřevin (r.r.d.) ve velmi krátkém obmýtí

(Článek je převzat z webu http://www.vukoz.cz se souhlasem autorů)

Úvod

V posledních dvou desetiletích se v západní Evropě a v také v některých oblastech Severní Ameriky začíná na stále větší a větší rozloze zemědělské půdy využívat nový systém hospodaření, který je v češtině nejčastěji označován jako plantáže rychle rostoucích dřevin (r.r.d.) případně energetické plantáže. Na rozdíl od lesnických lignikultur topolů, které jsou sklízeny po 20-30 letech růstu, plantáže r.r.d. na zemědělské půdě jsou sklízeny ve velmi krátkém obmýtí (tzv. minirotaci) 3-7 let, kterou je možné opakovat několikrát po sobě bez nutnosti nové výsadby. Jejich produktem je (dřevní) biomasa využitelná hlavně jako palivo (vytápění, sdružená výroba elektřiny), ale i jako průmyslová surovina (výroba tekutých paliv, farmak, konstrukčních materiálů).

Hlavními důvody pro zavádění tohoto systému v hospodářsky vyspělých zemích jsou:

  1. využití zemědělské půdy pro nepotravinářskou produkci (snížení přebytků potravin),
  2. rozvoj zemědělských oblastí (nová pracovní místa, posílení místní ekonomiky – peníze za energii zůstávají v regionu, investice do nových technologií),
  3. snížení znečištění ovzduší (pokuty za emise, splnění mezinárodních dohod).

Jak z hlediska pěstitele tak z hlediska uživatele výsledného produktu – dřevní biomasy – se jedná se zcela novou problematiku, která si vyžaduje seriózní přípravu a plánování, pokud chceme, aby tento produkční systém fungoval a přinášel zisk. Zejména pro zemědělce - potenciální producenty biomasy - byla pracovníky VÚKOZ Průhonice vypracována tato krátká informace, která shrnuje praktické zkušenosti z ČR a nabízí některé adekvátní informace ze zahraničí o zakládání, pěstování, sklízení a rušení plantáží rychle rostoucích dřevin. Zájemcům o hlubší znalosti v oblasti biomasy doporučujeme, aby se obrátily na naše Informační středisko pro obnovitelné zdroje energie (ISOZE), kde Vám zdarma poskytneme další informace.

Sortiment dřevin pro plantáže a matečnice v ČR

Jak u nás, tak i v zahraničí probíhá ve výzkumných organizacích šlechtění a selekce dřevin s cílem rozšířit sortiment tak, aby umožnil zakládání produkčních plantáží na co nejširším spektru stanovišť. Dřeviny pro produkční plantáže můžeme v současném stavu jejich poznání a využití v ČR rozdělit na následující skupiny:

  • v ČR ověřené: topoly, vrby,
  • v ČR ověřované: pajasan, jilmy,
  • v ČR perspektivní: růže zejm. trnité, olše, lípy, lísky, jeřáby.

V současné době tedy připadají pro plantáže v úvahu z hlediska produkce biomasy pouze vybrané druhy topolů a vrb. Pro opláštění produkčních porostů je možné využít i jiné dřeviny a keře (např. trnité růže, lísky, olše). Topoly a vrby se v přírodě šíří hlavně semeny, ale pro potřeby zakládání plantáží se využívá jejich schopnost vegetativního rozmnožování nejčastěji tedy tzv. osními řízky. Hlavním genovým zdrojem dřevin pro plantáže jsou klonové archivy a matečnice soustředěné až na výjimky v několika státních výzkumných pracovištích. Ve VÚKOZ Průhonice je udržována matečnice topolů s více než 135 klony. Nejrozsáhlejší matečnice vrb a topolů jsou udržovány ve výzkumné stanici VÚLHM v Kunovicích, které obsahují více než 500 klonů. Tyto sbírky obsahují jak původní domácí, tak dovezené druhy vrb a topolů, včetně jejich početných hybridů a slouží jako zdroj sadebního materiálu pro výzkumné účely a menší produkční porosty.

Kromě těchto dvou tradičních dřevin existují také pokusy a sbírky dalších druhů dřevin (např. jilmu, pajasanu, lísky) potenciálně vhodných pro produkci biomasy, ať již jako produkční nebo jako doplňkové plodiny. Jejich použití pro plantáže zatím není ověřeno. Je nutno zmínit, že existují také trvalky a byliny, které je možné pěstovat pro produkci biomasy. Výzkumem těchto plodin se zabývá zejména VÚRV Praha a jejich stanice v Chomutově

Dalším zdrojem klonů topolů a vrb může být v budoucnu zahraničí. Například v Rakousku se pěstují na plantážích tzv. japonské topoly pod čísly J 102 až 105 a pod. a ve Švédsku je registrováno jako zemědělská sorta 7 klonů vrb pod označením např. Tora, Rapp aj. Jejich legální komerční použití u nás zatím není možné, protože nemají povolení ÚKZUZ. Také zatím neexistuje srovnání jejich růstu a produkce s domácími klony, protože je možné předpokládat, že genotypy vyšlechtěné specificky na jejich podmínky nebudou mít tak dobré výsledky u nás. Zahraniční klony budou také cenově méně dostupné (např. 6 Kč za řízek z Rakouska v roce 1996).

Výběr stanoviště a dřevin pro plantáže a matečnice r.r.d.

Plantáže r.r.d. v ČR zatím nevznikají a asi ani ve větší míře vznikat nebudou na nejúrodnějších půdách. K dispozici budou spíše stanoviště klimaticky, půdně a ekonomicky méně vhodná pro dosažení dobré produkce jak konvenčních plodin tak i biomasy. Proto je zcela nutné přizpůsobit výběr dřevin pro plantáže daným stanovištním půdně-klimatickým podmínkám. Lokální stanovištní podmínky je proto nutné dopředu co nejpřesněji popsat (např. udělat půdní rozbory, shromáždit klimatická data a zkušenosti s pěstováním jiných plodin) a o volbě sortimentu r.r.d. se poradit odborníky např. z VÚKOZ Průhonice nebo VÚLHM VS Kunovice. Následující odstavce shrnují některé novější i obecně známé informace důležité pro volbu stanoviště a dřevin pro plantáž.

Řada druhů a klonů topolů a vrb preferuje vodou dobře zásobená stanoviště a některé snesou i dočasné zaplavení po dobu až 50-60 dní. Velmi dobře rostou na říčních náplavách nebo i na površích bez vegetace např. náspech, stavebních úpravách, navážkách, lesních pasekách dobře zásobených vodou. Pro vybrané klony vrb (Salix alba, S. x rubens) platí, že snesou ještě více vody než topoly, takže dobře prospívají na silně podmáčených stanovištích. S výběrem klonů pro takováto stanoviště by neměl být problém. Musíme však zvážit, zda bude na takové lokalitě možné použití mechanizace pro obhospodařování plantáže z důvodů únosnosti terénu.

Podle dosavadních zkušeností většina vrb i topolů dává relativně malé výnosy na půdách zrašeliněných, vysýchavých a extrémně chudých. Na zrašelinělých půdách by se měli nejlépe uplatnit topoly balzámové (sekce Tacahamaca) z oblasti tunder a také domácí topol osika (P. tremula). Také pro sušší stanoviště je možné nalézt vhodné klony topolů a vrb. Například domácí topol černý (P. nigra) a topol simonův (P. simonii) a jejich hybridy, kteří osidlují v rámci svého původním areálu i stepní suché oblasti, rostou lépe než ostatní klony topolů na vysýchavých stanovištích jako jsou např. antropogenní půdy výsypek v severovýchodních Čechách. Ověřování klonů r.r.d. pro tato stanoviště probíhá a proto je možné předpokládat postupné rozšíření sortimentu i pro tato stanoviště.

Topoly i vrby jsou převážně světlomilné druhy, stabilní zastínění jim nevyhovuje. Horní hranice produkčních plantáží topolů a vrb se zatím u nás odhaduje okolo 600 m n.m.

Zakládání porostů (plantáží a matečnic) r.r.d.

Předsadební příprava

S přípravou pozemku je nutno začít už rok dopředu před výsadbou. Na zaplevelených lokalitách je nutné provést intenzivní odplevelování podle převažujících druhů plevelů. Obecně je preferováno mechanické odplevelování v kombinaci s pěstováním přípravné plodiny (např. řepka, konopí, ječmen) už rok před založením plantáže. Podzimní orbu a přípravu půdy je nejlépe provést tak, aby nebylo na jaře nutné již orat, ale jen kultivátorovat případně vyrovnat. Na těžkých jílovitých půdách je vhodné rok do předu provést hlubokou orbu (až do 70-80 cm) aby se zlepšilo provzdušnění půd na více let dopředu.

Použití chemických prostředků pro odplevelování půd není doporučováno z důvodů ochrany přírody. V odůvodněných případech je možno použít ověřené biodegradující preparáty po konzultaci s odborníky.

Výsadba

Přesné určení doby výsadby závisí na místních půdních podmínkách a průběhu počasí v jarních měsících. Obvykle jsou řízky topolů a vrb sázeny od poloviny března do dubna (max. do poloviny května), jakmile půdní vlhkost dovolí přístup sazečů nebo sázecích strojů na plochu. Nejčastěji se sázejí osní řízky nařezané z jednoletých případně dvouletých přírůstků v matečnicích r.r.d. Optimální délka řízku je 20-30cm a průměr od 0,5 do 2,5 cm.

V případě ruční výsadby se řízky zapichují rovně nebo mírně šikmo do připravené půdy. Musí být skoro celé v zemi a vrcholový pupen v úrovni půdy, tzn. řízek může vyčnívat maximálně 3 cm nad povrch. Na těžkých jílovitých půdách, je v případě nebezpečí utužení povrchu suchem lepší nechat řízky vyčnívat 3-5 cm nad povrchem. Po zapíchnutí je potřeba půdu kolem řízku zhutnit například sešlápnutím z boku tak, aby nebyl poškozen řízek. V případě mechanizované výsadby je postup závislý na typu sazeče (např. klasický lesnický dvojřádkový sazeč za traktor). Vždy je ovšem nutno dodržet zásadu, aby řízky netrčely více než 5 cm z půdy a půda byla kolem nich dobře utužena.

Zatím méně obvyklý způsob výsadby je zakopávání celých 1-2 letých přírůstků (o délce 1 - 5 m) do rýhy 5-10 cm hluboké. V ověřovacích pokusech je tento způsob úspěšně ověřován pro mechanizovanou výsadbu rozsáhlejších porostů.

Je třeba dosáhnout ujímavosti alespoň 80 %, protože veškeré vylepšování výsadby v dalším roce je velmi nákladné a musí se dělat sazenicemi. I tak je často neúspěšné. Pro oblasti trpící jarními přísušky je řízky nejlépe vysazovat co nejdříve (březen) nebo výsadbu provézt ze zakořeněných řízků. Například v Itálii vypěstují jednoleté sazenice topolů v hustých výsadbách a druhým rokem sází na plantáže (lignikultury) “zakořeněné řízky” - sazenice se silně ořezaným kořenovým systémem (na asi 2 cm pahýly) a s uříznutou nadzemní částí na 2-5 cm kolík, vrcholový pupen je po výsadbě v úrovni půdy. Ujímavost těchto sazenic je téměř 100%, ale cena za založení je výrazně vyšší.

Byla vyzkoušena dvě schémata výsadby řízků :

  • do jednořádků ve sponech [(0,3-0,6m) x (1,5 - 2 m)]
  • do dvouřádků ve sponech [(0,6-0,8m) x (0,6-0,8m ) a 1,5 – 3 m mezi dvojřádky].
Jednořádky
(typická matečnice: 80 -200 ks/ar)
Dvojřádky
(typická plantáž: 6 -10 tis ks/ha)
<------1,5 až 2 m-----> <---1,5 - 3 m-------> <60-80cm>
X X X
X X X

X X X

X X X
30-60cm


30-60cm


30-60cm
X X X X

X X X X

X X X X

X X X X
60-80cm



60-80cm



60-80cm
Při výsadbě matečnice je mezi jednotlivými klony vrb a topolů vhodné udělat 1-2 m dlouhou mezeru kvůli orientaci na ploše.  

Přesné určení sponu závisí na dostupné mechanizaci, která bude používána k výsadbě a zejména k odplevelování. Dvojřádky zmenšují mechanizovaně udržovanou plochu na minimum, a tím šetří náklady na údržbu, jsou ale mnohem náročnější na ruční nebo polo-mechanizované odplevelování uvnitř dvojřádku. Používají se hlavně pro vrbové a topolové produkční plantáže. Jednořádky jsou vhodnější pro odběr řízků, když klony narostou do větších rozměrů, a proto se používají pro matečnice nebo pro plantáže stromovitých klonů topolů.

Údržba a pěstování v dalších letech po výsadbě

Ochrana proti plevelům

Mechanické omezování plevelů před výsadbou a 1 až 2 roky po výsadbě (oráním, kosením, plečkováním, rotavátorováním) je klíčovou operací pro úspěšné založení matečnic i plantáží. V první roce je podle situace potřeba omezovat plevel tak, aby nekonkuroval prýtům rašícím z řízků, které obvykle dorostou výšky 50-150 (250) cm. Obvykle je to asi tak 1-3x do roka. Na špatně udržovaných plochách, kde rostou řízkovance v hustém zárostu plevelů, jsou jejich růst a tím i produkce biomasy nebo řízků neekonomické.

Chemická ochrana proti plevelům bývá používána jen výjimečně např. Roundup před vysázením řízků na silně zaplevelené lokalitě. Ve vegetaci je aplikace složitá, protože topoly a vrby jsou na něj citlivější než běžné plevely. Jeho postřik v kulturách r.r.d. musí být prováděn velmi opatrně: s kryty nebo lépe smýkáním knotu zásobovaného Roundupem. Když má být aplikace účinná je drahá a při nesprávné aplikaci může dojít k zamoření vodních toků (Roundup se na vodní hladině nerozkládá).

Velmi dobré opatření využitelné u matečnic a menších plantáží je mulčování sesekanou rostlinnou hmotou, které vytváří příznivé vlhkostní podmínky ve vrchní vrstvě půdy a dává k dispozici r.r.d. množství pohotových živin. Aby se dosáhlo potlačení plevele, je nutné použít rostlinnou hmotu z dalších ploch, sesekaná hmota z vlastní plochy nestačí a u trvalých plevelů dochází k zahuštění drnu, což r.r.d. škodí.

Hnojení

Hnojení průmyslovými hnojivy se doporučuje jen v odůvodněných případech na chudých stanovištích - většina orných půd je pro dřeviny dostatečně zásobená živinami. Z odborné literatury i praktických zkušeností je doloženo, že zejména topoly na chudých stanovištích reagují na hnojení dusíkem zlepšením růstu a produkce. Při aplikaci hnojiva v nivních lokalitách a na prameništích je nutné dbát na přesné dávkování, a aby hnojiva nemohla být splavena a způsobit tak znečištění zdrojů vody. Rozvážné použití organického hnojení je možné doporučit. V zahraničí se výzkumně ověřuje možnost použití čistírenských kalů pro hnojení energetických plodin. V případě špatného růstu klonů se doporučujeme spojit s odbornými pracovišti (VÚKOZ Průhonice).

Evidence o výsadbě

Hned po výsadbě je vhodné zakreslit rozmístění klonů do plánku včetně orientace v terénu (příjezdovou mapku) tak, aby bylo možné plochu kontrolovat. Každá plantáž je v současnosti významným zdrojem informací, protože je u nás jen málo zkušeností s tímto druhem hospodaření.

Sklizeň biomasy

Plantáže r.r.d. se sklízejí v tzv. velmi krátkém obmýtí, které se v našich podmínkách pohybuje mezi 3-6 roky. Pokud bude tedy celková doba existence plantáže 15 -25 let, znamená to, že bude sklizena 4-5 krát. Podle zkušenosti ze zahraničí se nedoporučuje sklízet v kratších obmýtích, neboť tím sníží celkový výnos za dobu existence plantáže. Při častějším sklízení dojde k poklesu produkce dříve (do 10 let). 3-4 letý cyklus u nás je minimum, které by z těchto hledisek nemělo být snižováno. Spíše je možné uvažovat na některých lokalitách o variantě prodloužení cyklu. Např. mrazové kotliny, zamokřené půdy, vyšší polohy aj.

Pro pěstitele je také zajímavá relativní volnost při rozhodování o roku sklizně, jak to uvádějí odborníci z Holandska. Pokud není situace na trhu (poptávka) jeden rok výhodná, může se se sklizní počkat do roků dalších. U topolových plantáží se také může rozhodnout o změně produkovaného sortimentu a ze štěpky přejít na jednokmennou lignikulturu (obmýtí až 30 let) pro produkci vlákniny, která je použitelná v papírenském průmyslu nebo sortimenty pro nábytkářský průmysl.

Nejvhodnějším obdobím pro sklizeň r.r.d. na štěpku jsou zimní měsíce (prosinec – březen), kdy je obsah vody v pletivech nejnižší a je možno využít volných pracovních sil a strojů. Vhodné je také sklízet, když je půda zamrzlá a mechanizace nemá problémy s pohybem.

1. Pořezání a snopkování. Jednoduché přídavné zařízení na traktor nebo specializovaný sklízecí stroj podřezává v dané výšce prýty r.r.d. a spojuje je do snopků, které se buď ponechají na plantáži a nebo se odvážejí hned na místo konečného zpracování. Po vyschnutí na vzduchu (1-2 měsíce -1/2 roku) jsou snopky štěpkovány. Štěpka je dostatečně suchá (20-30%), energeticky velmi vydatná a je vhodná i pro spalování v topeništích s nižším až středním výkonem. Tento způsob je náročnější na manipulaci, ale stroje jsou jednodušší (univerzální).

2. Pořezání a štěpkování. Tento způsob využívá většinou samojízdné, ale i tažené sklízecí stroje schopné okamžité výroby dřevní štěpky přímo na poli. Ta má vyšší vlhkost, ale je snadněji manipulovatelná a dopravovatelná. Pro spalování této štěpky jsou vhodná velká topeniště nad 1MW.

V zahraničí jsou k dispozici výkonné speciální sklízecí stroje. Při sklizni r.r.d. se s úspěchem uplatňuje kooperace několika pěstitelů v oblasti, kteří mohou vytvořit sdružení za účelem efektivního využívání sklízecích strojů. Nebo jiný subjekt poskytuje komerčně tyto služby při sklizni pěstitelům. Speciální sklízecí stroje se vyplatí pro velké energetické celky, kde se velké pořizovací náklady rozloží na větší počet provozních hodin stroje. Domácí sklízecí mechanizace zatím není komerčně k dispozici nebo není ověřena (prototyp, projekty).

Rušení plantáže a návrat stanoviště původnímu využití

Přibližně ve věku 15-25 let, když začne výnos produkční plantáže klesat pod úroveň ekonomické rentability, je vhodné přikročit ke zrušení plantáže. Stav půdy po 15-20 letém pěstování r.r.d. plantážovým způsobem závisí na několika faktorech z nichž hlavní jsou úrodnost půdy, způsob a objem hnojení plantáže. Navracení stanoviště původnímu použití (orané pole, louka, pastvina) je důležitou otázkou z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a podléhá kontrole MŽP (referátů životního prostředí na OÚ a MÚ. Proto je této otázce nutno věnovat pozornost.

Technologie rušení plantáží jsou v současnosti dobře propracovány v zahraničí (Rakousko). Po poslední sklizni jsou speciálními frézami odstraněny pařízky příp. část kořenového systému r.r.d. Zbytek kořenů je pak vyorán hlubokou orbou nebo rotavátorem. Zbytky kořenů v půdě slouží jako drenáž a provzdušnění hlubších vrstev ornice. V případě, že je stav půdy po produkční plantáži dobrý nebo lepší (fyzikální vlastnosti, humus) než tomu bylo před jejím založením je možno plochu na jaře osít cílovou plodinou (obilí, traviny atd.). Pokud je živinová rovnováha půdy narušena, doporučujeme na základě výsledků půdních rozborů půdu dohnojit nebo ji biologicky meliorovat např. vojtěškou nebo jetelo-travní směsí.

Řešení této otázky i celého procesu biomasy by bylo možno řešit pomocí regionálních sdružení - podniků zajišťujících odborně a technologicky celý proces od dodávky sadby přes její vysazení, sklizeň, distribuci až po využití (prodej) biomasy tak jak je tomu např. ve Švédsku nebo některých rakouských spolkových zemích. Tyto společnosti by mohli být také pověřeny rušením plantáží a jejich převodem zpět na původní užití, protože budou disponovat speciální mechanizací a odbornými znalostmi.

Legislativa a dotace

Zavádění a pěstování energetických plodin podléhá zákonným předpisům ČR, které však ve srovnání s legislativou EU nebyly na tento druh hospodaření připraveny a proto mohly případně ještě mohou v případě neinformovanosti pracovníků státní správy působit omezujícím způsobem proti vzniku plantáží nebo matečnic r.r.d. Zejména po roce 2000 se situace začala zlepšovat díky poměrně intenzivním komunikace mezi experty MZe a MŽP.

Nejvýznamnějším dokumentem, který deklaruje zájem státu o rozvoj obnovitelných zdrojů energie a tedy i biomasy je Usnesení vlády č. 480/1998 ze dne 8.7.1998, které obsahuje Státní program podpory úspor a obnovitelných zdrojů energie. Nařízení vlády č. 505/2000 (o podpůrných programech mimoprodukčních funkcí zemědělství, udržování krajiny a méně příznivých oblastí), již obsahuje i podporu zakládání porostů r.r.d., zatím zejména s krajinotvornou a případně produkční funkcí. Přes několik nesrovnalostí, které obsahuje příloha č.14 zaměřená na dotace pro porosty r.r.d., se jedná o významný průlom v pohlížení na r.r.d. a celou problematiku biomasy. Pro zájemce získávání této dotace v roce 2001 vypracovaly MZe i MŽP resortní specifikace, které poskytly svým regionálním pracovištím (Regionální odbory a Realizační agentury MZe, Územní odbory MŽP, CHKO).

V těchto specifikacích jsou např. informace o doporučených (povolených) klonech pro pěstování r.r.d. v lignikulturách a ve velmi krátkém obmýtí. Dle zákona ČNR o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., (Paragraf 5) je totiž šíření nepůvodních druhů (což je i významná část klonů r.r.d.) podmíněno souhlasem orgánů ochrany přírody - odbory životního prostředí OÚ. V CHKO a ochranných pásmech národních parků je možné používat je domácí druhy (klony) r.r.d.

Co se týče výše finanční podpory dotace, která bude pěstiteli poskytována na založení matečnic a plantáží r.r.d., je v současnosti rozdělena podle následujících činností a v uvedené výši:

Předmět podpory jednotka
sadební materiál - topoly a vrby (pro planáž)
- topoly a vrby (pro matečnici)
- jiné dřeviny
1 ks řízku
1 ks řízku
1 ks sazenice
5,- (1,-)
3,-
5,- (2,5,-)
oplocení 1 m 60,-
ochrana proti zaplevelení 1 ha 4000,-
Ochrana produkčních porostů 1 ha 5000,-

S ohledem na nezbytnost uchování jistoty deklarovaného výsadbového materiálu, jeho kvality a čistoty vysazovaných klonů, je třeba odebírat výsadbový materiál pouze z ověřených zdrojů. Takovými zdroji jsou, kromě specializovaných výzkumných pracovišť, matečnice provozované nejméně tři roky, jejichž provozovatelé prokázali odbornou a provozní způsobilost. Pro rok 2001 jsou MŽP doporučenými zdroji výsadbového materiálu:

Zdroje výsadbového materiálu pro rok 2001:

Lokalita, subjekt Kontaktní osoba
VÚKOZ – Průhonice Ing. Jan Weger,
Ing. Kamila Havlíčková
VÚLHM – výzkumná stanice Uherské Hradiště - Kunovice Ing. Luďka Čížková
Hospodářské obchodní družstvo Unhošť p. Novotný
MVP Rosice Anna Šulcová
MVP Smilkov Ing. Repetný
MVP Doubravice Ing. J. Nešpor
MVP Dešná ObÚ Dešná, Jaroslav Dvořák
Neznašov ObÚ Všemyslice, Horst Lampert

V průběhu roku 2001 pracovní skupina expertů ÚKZUZ, MZe a MŽP připraví podrobnější aktualizaci vládního nařízení, tak aby již na podzim byla k dispozici nová verze, která již bude obsahovat vysvětlení, případně taxativní definici obsahu pojmů, které nebyly v původním znění dostatečně objasněny. Jedná se zejména o pojmy "akreditovaní dodavatelé sadebního materiálu"a "akreditované projekční organizace" atd.

Akreditované projekční organizace budou zřejmě klíčovou institucí další vývoje, protože budou pro pěstitele vypracovávat projekty založení produkčních porostů r.r.d. v souladu s aktuálním zněním právních předpisů a podle nejnovějších odborných znalostí a místních podmínek. Uvedený projekt by měl zabránit chybám při zakládání porostů těchto pro zemědělce zatím málo známých plodin a zároveň zohlednit neprodukční - krajinotvorné funkce porostů podle lokální situace v krajině, protože na tento účel je dotace poskytována. Akreditované projekční organizace by také byly přesně instruovány o výkladu a působnosti dalších právních norem, které se na r.r.d. vztahují zejm. Zákon ČNR o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. (šíření nepůvodních druhů) a Zákon 334/1992 Sb. ČNR o ochraně zemědělského půdního fondu (otázka vyjímání či nevyjímání půdy k jiným účelům). V roce 2001 byly MŽP k projektování doporučeny organizace mající oprávnění k provádění projekty ÚSES.

Poznámky k ekonomice energetických plantáží dřevin

Hodnocení ekonomiky energetických plantáží a celého procesu produkce a využití biomasy pro energetiku je značně komplikované, protože v sobě zahrnuje nejen vlastní “malou” ekonomiku výrobních nákladů, která závisí na lokálních podmínkách, ale i problematiku poptávky a cen na současném trhu s energiemi, které jsou dotovány státem a nezahrnují všechny tzv. externality (využívání složek životního prostředí a jejich poškozování). Navíc zatím neexistuje u nás poptávka po těchto tzv. biopalivech a většinu produkce zatím budou spotřebovávat sami pěstitelé (zemědělci, MÚ, OÚ atd.). Tato situace vysvětluje, proč různým autorům v ČR vychází a i podle místních podmínek dále budou značně rozdílné výsledky při hodnocení ekonomiky – od velké neziskovosti a potřeby trvalých státních dotací, po relativně výnosné s omezenou potřebou dotací (na založení matečnice, plantáže).

Ve všech výpočtech je vhodné používat přepočet na tzv. sušinu tsuš.. Podle propočtů různých autorů (Knorr, 1999; Sladký 1999) se cena štěpky - zatím nejčastějšího paliva z plantáží r.r.d. u nás - může pohybovat od 1300 do 2000 Kč za tunu v závislosti na vlhkosti (od 0 - 20%) a použité agrotechnice a samozřejmě dosaženém výnosu. Cena hnědého uhlí je v současnosti přes 1200 Kč/t. Pokud tedy předpokládáme, že výhřevnost severočeského uhlí je přibližně stejná jako štěpky (12-16 MJ/kg), je tedy možno říci, že cena tohoto biopaliva začíná být konkurenceschopná.

V zahraničí je vznik plantáží dřevin obvykle nějakým způsobem podporován, protože je v celospolečenském zájmu. Například v Dánsku jsou fosilní paliva zatížena takovou daní, že jsou biopaliva (hlavně sláma, ale i dřevní štěpka) tržně výhodnější než fosilní paliva. Ve Švédsku existují státem podporované společnosti, které poskytují zemědělcům dotaci na založení plantáže a zajišťují mu sadbu, sklizeň i odbyt přebytků biomasy. V Rakousku dostávají zemědělci příspěvek na zakládání energetických plantáží dřevin a na výstavbu kotlů na dřevo. Navíc tam existují sdružení malých zemědělců - producentů biomasy, která pomáhají s prodejem dřeva a štěpky pomocí počítačové sítě (Internetu).

Hodně zdaru všem "biomasařům" přeje,

Jan Weger

Časové schéma plantáže r.r.d. v podmínkách ČR

Fáze plantáže (délka: roky) Obmýtí Pracovní činnost v roce
(v pořadí od března do února příštího roku)
Přípravná
0-1 rok
  Výběr akreditované projekční kanceláře
Volba vhodného stanoviště – volba sortimentu dřevin (klonů)
Příprava půdy (jaro, podzim rok před výsadbou)
– mechanické odplevelování příp. přípravná vyrovnávací plodina, - podzimní hluboká orba a srovnání pozemku
Realizační:
15-25 let

(sklizně lze opakovat 4-6 x)
  Rok výsadby
Jarní kultivátorování příp. vyrovnání pozemku
III-IV: Hnojení (podle výsledků půdních rozborů)
III-IV: Výsadba řízků dřevin (manuální, sazečem)
V-VII: Omezování plevelů – mechanické 1-4x podle situace
XII-III: Výchovný zásah: seříznutí prýtů (V>0.8m)
  I obmýtí
- 3(-4) leté
Druhý rok po výsadbě
III-IV: Kontrola stavu po zimě – poškození, ztráty, růst
IV-VI: Omezování plevelů mechanicky podle potřeby
III-IV: Přihnojení (podle výsledků půdních rozborů)
    Třetí rok po výsadbě - rok sklizně
III-IV: Kontrola porostu po zimě a odhad produkce biomasy
Rozhodnutí o sklizni (mechanizace, čas, odbyt)
V zimě (XII-III): Sklizeň biomasy
    Rok po sklizni
IV-V: Kontrola obrážení dřevin po sklizni – ztráty, růst
III-IV: Přihnojení dle výsledků půdních rozborů
III-VI: Omezování plevelů mechanicky podle potřeby
  II - VI obmýtí Roky mezi sklizněmi
IV-V: Kontrola stavu po zimě – poškození, ztráty, růst
    Rok sklizně
Kontrola porostu po zimě
Rozhodnutí o sklizni (mechanizace, čas, odbyt, odhad produkce biomasy)
V zimě (XII-III): Sklizeň biomasy
Likvidační
0-1
Po poslední sklizni odstranit půdními frézami pařízky na úroveň terénu
Rotavátorem a hlubokou orbou rozrušit kořenový systém
Vysít požadovanou zemědělskou plodinu příp. založit novou plantáž r.r.d.
V případě vyčerpání živin dohnojit nebo vysadit přípravnou plodinu (např. jeteloviny).

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Zhodnocení klonového pokusu porostu rychlerostoucích dřevin fytoenergetického charakteru – vrb – na VS Chomutov, r. 2004
Pěstování a využití energetických a průmyslových plodin
Nové druhy energetických plodin
Shrnutí a vývoj situace výmladkových plantáží rychle rostoucích dřevin pro produkci biomasy v ČR a ve Švédsku
Zkušenosti s produkcí energetických rostlin v provozních podmínkách
Sklizeň vrbových porostů a několik dalších připomínek
Nepotravinářské netradiční plodiny

Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy

Datum uveřejnění: 18.1.2002
Poslední změna: 19.3.2002
Počet shlédnutí: 28513

Citace tohoto článku:
WEGER, Jan, HAVLÍČKOVÁ, Kamila: Zásady a pravidla pěstování rychle rostoucích dřevin (r.r.d.) ve velmi krátkém obmýtí. Biom.cz [online]. 2002-01-18 [cit. 2019-06-19]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/zasady-a-pravidla-pestovani-rychle-rostoucich-drevin-r-r-d-ve-velmi-kratkem-obmyti>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
24 Feb 2007 14:50
-
24 Feb 2007 14:50
-
24 Feb 2007 14:50
-
06 Mar 2008 09:42 gellrich václav
- pěstování rr topolů
06 Mar 2008 09:42 gellrich václav
- pěstování rr topolů
06 Mar 2008 09:43 gellrich václav
-
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto