Odborné články

Uplatnění krmného - energetického šťovíku

Úvod

Krmný šťovík, Rumex OK 2 je v naší odborné veřejnosti znám pod pojmem „šťovík Uteuša“, neboť jeho šlechtitelem byl prof. Uteuš z Akademie věd v Kyjevě. Jeho spoluautor a současný representant této odrůdy je prof. Rachmetov, z téže instituce. Krmný šťovík je řádně vyšlechtěná plodina, vzniklá křížením šťovíku zahradního a ťjanšanského (Rumex patientia x Rumex tianschanicus A.Los.) a nemá nic společného se známými plevelnými druhy šťovíků. Byl vyšlechtěn jako vysoce kvalitní krmná pícnina. U nás jsme jej začali využívat především pro energetické účely, protože zelené píce je u nás dostatek, zvláště v době, kdy se zásadně redukují stavy dobytka. Všestranná kvalita této bezesporu velmi perspektivní víceleté až vytrvalé plodiny umožňuje ale jeho širší využití, jak nasvědčují poslední zkušenosti.

Krmný šťovík jako alternativní palivo – obnovitelný zdroj energie

Pro vysoký vzrůst i relativně vysoké výnosy tohoto krmného šťovíku jsme jej začali využívat v suchém stavu, jako palivo. Zabýváme se jím již více než 15 let, původně v pokusech a v současné době již v provozních podmínkách. Nejstarší porost na ploše 20 ha dosáhl v letošním roce již 8. roku vegetace. Kvalita porostu záleží především na způsobu jeho ošetřování i na půdní úrodnosti a stavu výživy rostlin. V současné době je již dostatečně propracována agrotechnika zakládání porostů i způsob jejich ošetřování v následujících letech, ale ne všichni pěstitelé se těmito agrotechnickými zásadami řídí. Zřejmě jsou zavedeny určité stereotypy a pěstitelé nejsou ochotni je měnit. Pak se stává, že kýžené výsledky se nezískají a tak se v poslední době šíří názory, že šťovík není vhodný. Bohužel, špatné výsledky jsou zejména v případech starších porostů, kdy neměli ještě pěstitelé odpovídající odborné poradenství a mnohde byly založeny na podmáčené půdě, která je pro šťovík absolutně nevhodná. Také jednotlivé pěstitelské technologie se v průběhu let zdokonalují na základě získaných konkrétních zkušeností. Vzdor některým těmto negativním názorům na šťovík byly i v letošním extrémně suchém roce získány dobré výnosy, dokonce až 9 t/ha suché hmoty (z plochy cca 20 ha). Svědčí o tom i pěkný vyrovnaný porost, dosahující výšky 2 m – viz obr. 1.

Obr. 1: Vyrovnaný porost šťovíku

Krmný šťovík vyžaduje řádnou péči jako každá jiná plodina, pokud ji nemá, výnosy jsou nedostatečné. Pokud není pěstitel ochoten se o porosty řádně starat, je lépe, když porost zlikviduje, aby nedělal nežádoucí „reklamu“ tomuto bezesporu zajímavému programu.

Hlavní nedostatky při pěstování krmného šťovíku – Rumex OK 2 :

  • zakládání porostů na podmáčené půdě s vysokou hladinou spodní vody
  • použití nižšího výsevu, v některých případech jen 3,5 kg/ha, což je zcela nedostatečné
  • v několika případech byl porost dokonce zlikvidován nevhodným chemickým
  • ošetřením proti plevelům již ve stadiu vzcházení semen, což je zcela neopodstatněný zásah, který nikdy nedoporučujeme (ale pěstitelé mají často své osobité názory)
  • pozdní sklizeň (po 2.polovině července), kdy začíná šťovík znovu obrůstat, neboť dokončil svůj přirozený roční vývoj (což bývá zpravidla již v první dekádě července)
  • zpravidla opožděné ošetření porostů proti škůdcům (např. mandelinka ředkvičková, dřepčík – při vzcházení)
  • neprovzdušnění půdy s porostem šťovíku, který pak brzy – po 3 až 4 letech výrazně degraduje a směřuje k likvidaci. To je bohužel hlavní příčina mnoha současných špatných porostů, kdy zde nebyla půda za celé 3 – 4 roky provzdušňována. Bez tohoto zásahu nelze dosáhnout pěkného a dlouhodobějšího porostu

Hlavní zásady správného zakládání a ošetřování porostů šťovíku :

  • pro pěstování šťovíku zcela vyloučit podmáčenou půdu. Šťovík má hluboký kořenový systém, který odumírá, jakmile dosáhne do spodní vody a porost pak rychle hyne.
  • vyloučit rovněž nejrůznější deficitní půdy, kde většinou nebyla nikdy dobrá sklizeň (např. půdy kontaminované minulou činností, nebo přirozeně velmi neúrodné půdy s extrémně mělkou ornicí apod.)
  • v chudších půdách je třeba při zakládání porostu zajistit organické vyhnojení
  • vzcházení semen je podmíněno půdní vlhkostí, proto v poslední době doporučujeme podzimní setí. I když osivo nevzejde již na podzim, vzejde spolehlivě na jaře (což umožňuje výrazná tolerance šťovíku vůči chladu), kdy je záruka vlhkosti ze zimní vláhy. Porost se také rychleji zapojí, než při setí jarním. Zde ale záleží výslovně na průběhu počasí.
  • v našich podmínkách je nutné zvýšit výsev osiva alespoň na 8 kg/ha (autoři odrůdy doporučovali 5 kg/ha). Je třeba, aby se vytvořilo více plodonosných lodyh, což lze získat zajištěním hustšího porostu, tedy zvýšeným výsevem.
  • půda s porostem šťovíku musí být pravidelně provzdušňována. Již po první letní sklizni (ve druhém roce vegetace) je nutné porost prodiskovat. I když se některé rostliny mírně poškodí, porost celkově výrazně zregeneruje a v dalším roce se opět plně zapojí a zabrání se tak jeho zaplevelení.

Podrobné zásady pěstování krmného šťovíku pro energetické účely má k dispozici každý pěstitel, ale je na něm, je-li ochoten se jimi řídit. Rovněž průběžné odborné poradenství lze podle potřeby zajistit. Nebrání proto nic tomu, aby se u nás krmnému – energetickému šťovíku dobře dařilo, dostane-li náležitou péči, tak jako jiné běžné zemědělské plodiny (nelze jej považovat za plevel, který poroste sám, bez jakéhokoliv ošetření, což si bohužel mnozí pěstitelé ještě dodnes myslí).

Využití šťovíku k původnímu účelu – ke krmení hospodářských zvířat

Vedle dosud převažujícího způsobu využívání krmného šťovíku, tj. pro energetické účely, byl v některých případech též u nás využíván k přímé konzumaci hospodářskými zvířaty. Nejdéle, již po dobu více než 5 let, je šťovík spásán hovězím dobytkem. Jde především o mladý skot na výkrm. Pěstitel šťovíku si tento porost velice pochvaluje, protože neměl celkem žádné náklady na jeho ošetřování. Porost nebyl za celou dobu bohužel rovněž nijak provzdušňován, což se logicky projevilo jeho značným prořídnutím a začíná zde převažovat travní porost. To podle pěstitele a majitele pasoucího se dobytka nijak nevadí, rozhodující je, že je velmi spokojen s přírůstky zvířat a to zatím bez jakéhokoliv doplňování jadrných krmiv. Potvrdila se tak jednoznačně vysoká kvalita této krmné plodiny. Pro dlouhodobější udržení kvalitního porostu by samozřejmě bylo nutné porost provzdušnit, jinak šťovík zcela jistě brzy z porostu zmizí. Ostatně vysoká kvalita krmného šťovíku byla potvrzena též krmnými hodnotami šťovíkové siláže, kterou ochotně konzumovaly též ovce. V porovnání se siláží vojtěšky i kukuřice je jeho hodnota dokonce nejlepší, jak je též zřejmé z následujícího přehledu:

g/kg v sušině siláž z různých druhů rostlin
šťovík vojtěška kukuřice (mladá)
NL – dusíkaté látky 194,56 166,7 113,1
Tuk 20,45 36,6 29,8
Vláknina 157,99 345,5 309,5
Popeloviny 121,10 121,9 93,3
BNVL – bezdusíkaté látky výtažkové 508,62 329,3 433,4

Dalším příkladem je přímé zkrmování zeleného šťovíku dojnicemi. Zde jej pěstitel sklízel na zeleno již v prvém roce po zasetí, když prováděl odplevelovací seče. Porost sklízel postupně a nenechával jej na poli jako mulč, což se běžně doporučuje, ale použil jej k přímému krmení. Porost byl s chutí konzumován a v tomto období byla zaznamenána i zřetelně zvýšená dojivost. Způsob sklizně tohoto porostu je zřejmý z přiloženého obr. 2.

Obr. 2: Způsob sklizně šťovíku

Krmný šťovík se v poslední době začíná stále více prosazovat ke krmení, neboť si jeho porosty pěstitelé zakládají již přímo k tomuto účelu. Ukazuje se, že i přes značný nadbytek zelené píce, je u nás důležitá i její kvalita. Tu však luční tráva často nedosahuje, zvl. když se sklízí starší, a tak zemědělci hledají plodiny kvalitnější, což krmný šťovík plně zajistí. Další jeho výhodou je i možnost jeho velmi ranné sklizně, tj. již v polovině května. V té době dosahuje již téměř 1 m výšky, jak je zřejmé i z obr. 3. a po této sklizni na zeleno opakovaně obrůstá.

Obr. 3: Ranná sklizeň šťovíku

Krmný šťovík jako zdroj biomasy pro výrobu bioplynu

Na základě uvedených úspěchů při krmení skotu šťovíkem, lze oprávněně předpokládat, že budou dobré výsledky i při použití šťovíku pro výrobu bioplynu a to na základě zásady : co je dobré pro bachor krávy, je dobré i pro vývin bioplynu. Tento předpoklad je ale nutné prokázat konkrétními výsledky. Proto jsme za tímto účelem zajistili první testy, ve kterých porovnáváme vývin bioplynu s přídavkem šťovíku se stejným přídavkem kukuřice. Protože jsme v letním období neměli k dispozici siláž kukuřice ani šťovíku, použili jsme pro tyto tesky zelenou hmotu obou plodin. V případě šťovíku byly použity listy nově obrostlé po letní sklizni, z kukuřice jsme vybírali co nejmladší rostliny, aby byly pokud možno nejlépe srovnatelné s mladým šťovíkem.

Výsledky tohoto testu svědčí o tom, že intenzita vývinu bioplynu dle kumulativní produkce je u obou testovaných plodin v podstatě stejná, v některých variantách se šťovíkem je dokonce lepší než v případě kukuřice. Rovněž vývin metanu je příznivý ve variantách se šťovíkem.

Uvedené výsledky je ale třeba považovat zatím za orientační a je třeba je dále ověřovat, zejména přímo v provozních podmínkách bioplynové stanice. Stejně tak je třeba zjistit výnosy zelené hmoty šťovíku, ve všech (až 3) sečích v průběhu celého roku a průměrnou sušinu v takto sklizené hmotě. Využívání šťovíku pro výrobu bioplynu oproti kukuřici má však bezesporu některé další významné výhody. Především je vhodný do oblastí, kde se kukuřici příliš nedaří, např. do chladnějších vyšších poloh a do kopcovitých terénů. Vytrvalý charakter krmného šťovíku je dále zárukou spolehlivého protierozního opatření, neboť jeho souvislý vegetační kryt dokonale chrání půdu před smyvem ornice. Šťovík velmi brzy obrůstá a tak případné jarní přívalové deště nemohou nijak pozemek ohrozit, tak jako se často stává při pěstování kukuřice. Lze tedy konstatovat, že tyto první testy vývinu bioplynu s přídavkem krmného šťovíku naznačují předpoklad možnosti jeho využití i pro výrobu bioplynu, obdobně tak, jako se k tomu běžně používá kukuřice. Podrobnější výsledky bude ale nutné prokázat přímo v provozních podmínkách konkrétní bioplynové stanice.

Závěry

Krmný šťovík – Rumex OK 2 se v našich podmínkách může uplatnit k více účelům. Dosud bylo spolehlivě prokázáno jeho využití pro energetické účely jako alternativní palivo. Vysoká krmná hodnota šťovíku jej začíná už i u nás prosazovat ke krmným účelům, ke kterým byl původně vyšlechtěn. Pro tyto vlastnosti lze oprávněně předpokládat, že bude možné krmný šťovík úspěšně využít též jako zdroj biomasy při výrobě bioplynu, jak o tom svědčí výsledky prvních testů. Tyto výsledky je třeba dále upřesnit a postupně doplňovat praktickými zkušenostmi.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Odborná exkurze – „Energie z pole“
Bioplyn a krmný šťovík
Rumex OK 2 – krmný šťovík
Energetické plodiny, povodně a eroze
Produkce technického konopí jako příspěvek k revitalizaci antropogenně exploatovaných okresů Ústeckého kraje
Rumex OK 2 – kvalitní píce zlepšuje kvalitu mléka
Plevel v krmném šťovíku
Při rekultivaci krajiny se uplatní i energetický šťovík
Půdní eroze a energetické plodiny
Biomasa pro vytápění budov
Hodnocení dosavadních výsledků s pěstováním krmného šťovíku
Krmný šťovík a jeho využití pro výrobu bioplynu
Obsah chloru v biomase
Nezapomínejme na křídlatku
Krmný šťovík - Rumex OK 2
Jak přezimoval energetický šťovík - Rumex OK 2 a v jakých alternativách se využívá
Nebojte se energetického šťovíku

Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy

Datum uveřejnění: 12.11.2007
Poslední změna: 9.1.2008
Počet shlédnutí: 5558

Citace tohoto článku:
PETŘÍKOVÁ, Vlasta: Uplatnění krmného - energetického šťovíku. Biom.cz [online]. 2007-11-12 [cit. 2018-10-18]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/uplatneni-krmneho-energetickeho-stoviku>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto