Odborné články

Nezapomínejme na křídlatku

S rostoucími požadavky na intenzifikaci zemědělství pro energetické účely, vyšší výnosy suché hmoty, plodinovou biodiverzitu a obecný trend snižování energetické závislosti na fosilních zdrojích je vhodné poohlédnout se po dalších plodinách se zajímavými ročními výnosy fytomasy vhodné pro výrobu biopaliv. Odpoutáme-li se od průmyslu výroby pohonných hmot – kapalných biopaliv, jež dlouhodobě deformuje tržní prostředí a ve výsledku nijak pozitivně nepřispívá k řešení globálního požadavku smysluplné náhrady fosilních zdrojů alternativními energiemi, soustředíme se na tu oblast, kde má biomasa nejvyšší potenciál uplatnění, tedy biopaliva pevná (tvarová) a bioplyn pro výrobu tepla a elektřiny.

Takovýmto zdrojem energie z biomasy jsou opomíjené energetické plodiny, jež se na území ČR pěstují a zkoumají v poloprovozních pokusech zhruba 15-ti let. Jednou z vůbec nejopomíjenějších a nejzatracovanějších energetických plodin je křídlatka, která se dlouhodobě potýká s negativními reakcemi veřejnosti ve spojení s invazním plevelem, který se nekontrolovatelně šíří podél komunikací, vodních ploch a na nevyužívaných hůře přístupných stanovištích.

Ve své podstatě je však křídlatka obdivuhodnou plodinou, je to statná rostlina, která se do Evropy dostala jako okrasná zahradní plodina, či do zemědělství jako pícnina. Patří mezi rdesnovité se silným sklonem ke zplaňování a křížení. Botanici ji počítají k nepůvodním, invazním, agresivním rostlinám a snaží se ji ze všech sil spolu s ochránci přírody a úřady za velké státní peníze likvidovat. Je to však rostlina s vysokým výnosem sušiny a s významnou využitelností stonků, listů i kořenů. K účelovému pěstování ve velkém se však v ČR vůbec nevyužívá.

Obr. 1: Vzrostlé rostliny křídlatky

Všechny odrůdy křídlatky jsou vytrvalé a odolné proti vymrzání, mezi nejrozšířenější druhy patří křídlatka japonská, sachalinská a jejich kříženec křídlatka česká. U nás nachází stanoviště většinou na březích a loukách kolem vodotečí, rozmnožuje se nejen kořenovými oddenky, ale i částmi stonků a semeny. Vyznačuje se velmi rychlým růstem 4 až 8 cm za den a dosahuje výšky 2 – 4 metry. Z jednoho základního kořene, který v příznivých podmínkách dosahuje do hloubky 1 - 1,5 m, vyrůstá zjara až 20 stvolů zabírajících pěstební plochu až 1 m2. Na jednom hektaru může být tedy více než 10 000 základních rostlin, a to je také údaj pro případné budoucí pěstitele. Suché stvoly (po zámrzu) zkřehnou a mechanicky se snadno lámou. Listy v plném vývinu obsahují účinné ochranné látky proti plísním, kterými křídlatka netrpí. Ty po vyluhování mohou sloužit k ochraně jiných rostlin. Proto i odumřelé stonky zůstávají v porostu ještě rok. Po relativně pomalém počátečním vývoji nové rostliny z oddenku (nebo i části mladého stonku) už po prvních třech létech rostlina tak zmohutní, že potlačí původní bylinný porost na místě, kde se uchytla.

Křídlatce vyhovují hlubší půdy s dostatečnou zásobou živin. Tu si v přirozených podmínkách obnovuje bohatým opadem listů a odumřelých stonků. Vyžaduje také dostatečnou zásobu podzemní vody. V plném vývinu svými kořeny dosahuje značných hloubek a tak je schopna překonávat nepříznivé počasí. Neroste, nebo jen s velmi nízkým výnosem, na půdách mělkých, kamenitých a vysušených.

Křídlatka se rozmnožuje semeny, pokud dozrají a jsou klíčivá. Semena se sejí do dobré kompostové půdy s vyšším obsahem dusíku do nakličovacích nádob, dokud klíčící rostlinky nedosáhnou výšky kolem 5 cm. Potom následuje přesazení do větších pěstebních nádob ve skleníku. Na počátku května, kdy dosahují rostlinky výšky 50 až 60 cm se vysazují na "čistou" plantáž. Křídlatku lze vysazovat také z oddenků hlavního kořene, ale její vzrůst není tak spolehlivý jako výsadba sazenic. Pro pěstování ve velkém je proto vhodnější výsadba sazenic, zpravidla sázecími zelinářskými nebo lesnickými stroji. Z uvedeného vyplývá, že záměrné pěstování křídlatky není jednoduché.

Vzhledem k tomu, že křídlatka je dosti vytrvalá rostlina, je třeba se starat o její umístění v takových lokalitách, ze kterých by pro přírodní i umělé překážky nemohla "utéci". Zcela postačí ponechat několikametrový pruh okolo plantáže křídlatky, který se během roku několikrát upraví branami kvůli zpřetrhání kořenových oddenků. Při likvidaci porostu je třeba odstranit kořeny a rozbíhající se oddenky a toto několikrát opakovaně kontrolovat proti samovolnému znovuobrazení. Lze použít i standardní chemické přípravky.

Křídlatka je však přes všechny tyto problémy nejvýnosnější plodinou, se standardními výnosy sušiny od 15 do 30 tun na hektar. Jako pícnina nebo surovina pro bioplynovou stanici se může sklízet i vícekrát za rok v zeleném stavu, stejně i pro účely zpracování listů na biologicky účinné výtažky. Výtěžnost bioplynu v závislosti na době sklizně je však nutné ještě upřesnit. Mezi sklizněmi však musí zůstat nejméně jednoměsíční přestávka, aby rostliny mohly regenerovat.

Pro výrobu biopaliva se sklízí až po zaschnutí nebo opadu listů v relativně suchém stavu. Po opadu listí je sice výnos sušiny asi o 20 - 30 % nižší, ale palivo je hodnotnější a pro výrobu štěpky, briket nebo peletek vhodnější a skladovatelnější.

Zvláštní pozornost bude jistě v budoucnu věnována i sklizni kořene k farmaceutickým účelům. Zatím se kořeny do ČR v upravené formě za vysoké náklady dovážejí z ciziny, kde se sklízí ručně. V tradiční východoasijské medicíně se křídlatkou léčí chronické a hnisavé nemoci kůže a lehčí pohlavní nemoci. Dále má schopnost snižovat hladinu cholesterolu a preventivně tak působit proti srdečním chorobám.

Suché rostliny, u kterých ještě nedošlo ke ztmavnutí stonku, lze zpracovávat také na papír a lehce zbarvený pak bělit. Jinak slouží suchá křídlatka i pro výrobu tepelně izolačních materiálů a samozřejmě jako biopalivo.

Díky výjimečným růstovým schopnostem také dokáže křídlatka svým mohutným kořenovým systémem vstřebat z půdy značné množství znečišťujících látek, zejména těžkých kovů. Ty je možno po spálení zachytit v popílku na speciálních filtrech za topeništěm a dále běžně likvidovat nebo dále zpracovat. Jedná se především o olovo a kadmium. Křídlatku by tak bylo možno využívat v budoucnu právě k asanaci zasažených půd.

Křídlatka by se tak mohla změnit ze zavrhovaného divoce rostoucího plevele ve významnou energetickou a farmaceutickou rostlinu. V přepočtu na energii můžeme z jednoho hektaru reálně dostat 200 až 400 GJ/ha primární energie, čemuž žádná jiná plodina pěstovaná k energetickým účelům na území ČR nemůže konkurovat. Pro srovnání je standardní energetická výtěžnost z hektaru kolem 125 GJ/ha (triticale, šťovík, miscanthus, atd). Jako palivo je křídlatka srovnatelná se suchou dřevní štěpkou, po úpravě i s dřevními briketami a peletami, neboť má velmi podobné mechanické a topenářské vlastnosti a její zpracování nemusí být nákladnější, spíše naopak.

Obr. 2: Vzrostlé rostliny křídlatky

Zakládání energetických plantáží křídlatky není v rozporu s žádnými legislativními předpisy a díky v loňském roce zrušenému dotačnímu titulu pro pěstování speciálních energetických plodin, kde křídlatka nebyla zařazena, ztratila i tento handicap. Pro veškeré agrotechnické operace spojené s údržbou plantáže lze použít stávající zemědělské technologie a stroje. Odbyt vyprodukované hmoty je možný do energetických provozů využívajících biomasu k výrobě tepla či elektřiny ve formě štěpky či jiných tvarových biopaliv (pelety, brikety), do bioplynových stanic k produkci bioplynu, či jako farmaceutickou nebo jinou technickou surovinu.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Stav a možnosti využití rostlinné biomasy v energetice ČR
Křídlatka v české, slovenské a švýcarské právní úpravě
Křídlatka jako energetická plodina
Rastliny – sila prírody na odstránenie znečistenia
Podpora pěstování energetické biomasy v ČR a v kontextu s EU
Recyklace odpadních vod a kalů na plantáži RRD v Enköpingu
Hodnocení dosavadních výsledků s pěstováním krmného šťovíku
Topoly a vrby pro energetiku
Biomasa: pro pohonné hmoty nebo k vytápění
Krmný šťovík a jeho využití pro výrobu bioplynu
Uplatnění krmného - energetického šťovíku
Patří křídlatka do kultury nebo ne?

Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy

Datum uveřejnění: 7.7.2008
Poslední změna: 5.2.2009
Počet shlédnutí: 14385

Citace tohoto článku:
STUPAVSKÝ, Vladimír: Nezapomínejme na křídlatku. Biom.cz [online]. 2008-07-07 [cit. 2018-12-09]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/nezapominejme-na-kridlatku>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
10 Jul 2008 15:33 Holub
- Kridlatka
14 Jul 2008 12:19 Bronislav Bechník
- Srnci šíří křídlatku
14 Jul 2008 13:42 Petrík
- Srnci šíří křídlatku ???
14 Jul 2008 13:51 huleš
- křídlatka
21 Jul 2008 11:24 Pokorný
- křídlatka
21 Jul 2008 13:50 Bronislav Bechník
- křídlatka
21 Jul 2008 18:48 huleš
- křídlatka
21 Jul 2008 18:44 huleš
- křídlatka
21 Jul 2008 19:04 Brdecký J.
- jde to
21 Jul 2008 22:57 Bronislav Bechník
- jde to i srncům
22 Jul 2008 10:30 huleš
- jde to
29 Mar 2012 07:44 Kouřimský
- jde to
19 Mar 2014 18:53 Tereza Lišková
- legislativa
19 Mar 2014 19:49
- legislativa
19 Mar 2014 18:53 Tereza Lišková
- legislativa
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto