Odborné články

Sója ve Studeněvsi příjemně překvapila

Sója luštinatá se v České republice pěstovala už před mnoha desetiletími, ale pak na čas upadla v zapomnění. Renesanci tato plodina zažila s nástupem nových odrůd zhruba před deseti lety. Její plochy se postupně zvyšovaly až do roku 2006, a pak začaly zase klesat. Letos ji naši pěstitelé podle oficiálních statistických údajů vyseli jen necelých čtyři a půl tisíce hektarů.

Co vedlo k poklesu zájmu o sóju? Zřejmě od ní mnozí ustoupili zejména díky nízkým výkupním cenám a nižším výnosům, které negativně poznamenaly dvě uplynulé nepříznivé sezóny.

Těch, co přes všechny ústrky přece jen vydrželi, není mnoho. Patří k nim také Ing. Josef Sochor hospodařící na své farmě ve Studeněvsi na Kladensku v nadmořské výšce 320 metrů. Koncem srpna se na jeho pozemcích konal tradiční polní den zaměřený na pěstování sóji luštinaté a lupiny bílé.

Obr. 1: Merlin je v pokusech nejranější odrůdou

Nadějné porosty

Podle informace Ing. Sochora v loňském roce ve Studeněvsi u sóji docílili hektarového výnosu přes 1,6 tuny. Pro srovnání, loni zde jarní ječmen dal jen zhruba dvě a půl tuny na hektar.

Letos vypadají porosty sóji na této lokalitě velmi nadějně a podle mínění pěstitele se mohou očekávat výnosy kolem dvou a půl tuny na hektar. Rostliny jsou dostatečně vysoké a díky vyššímu nasazení prvních lusků se dají předpokládat nízké ztráty.

V letošním roce na zdejší farmě dosáhli u řepky olejky, kterou pěstovali zhruba na padesáti hektarech, pěkných výnosů 3,45 t/ha. Ani výnosy obilnin nijak nezaostávaly. Ozimá pšenice dala kolem šesti a půl tuny z hektaru a jarní ječmen více než pět a půl tuny.

Zatímco kvalita ječmene byla velmi dobrá, u potravinářské pšenice se dosahovalo po předplodině řepce nižšího obsahu dusíkatých látek v zrnu. Pšenice pěstovaná po sóje však problémy s dusíkatými látkami neměla.

Více hlízkových baktérií

Ing. Přemysl Štranc, Ph. D., z České zemědělské univerzity v Praze konstatoval, že Ing. Sochor patří mezi výborné pěstitele a o jeho pokusy se vždy pečlivě stará. I když se pokusy se sójou a lupinou na této lokalitě vysévaly poměrně pozdě, rostliny dobře vzešly. V průběhu vegetace spadlo dostatečné množství srážek a to těmto plodinám velmi prospělo. Na kořenech se vytvořilo o polovinu více hlízkových baktérií než v jiných letech.

Obr. 2: Ing. Přemysl Štranc, Ph. D. se zabývá pěstováním sóji již řadu let

Proč sóju pěstovat? Z mnoha důvodů. Sója nachází široké uplatnění ve výživě lidí i zvířat. Působí proti celé řadě nemocí, například proti vysokému krevnímu tlaku, osteoporóze, rakovině a podle nejnovějších údajů i proti malárii. Také snižuje hladinu cholesterolu v krvi.

V osevním postupu se jedná o velmi dobrou předplodinu, která intenzivně prokořeňuje orniční vrstvu, čerpá živiny ze spodních vrstev a zanechává je i pro následné plodiny. Ing. Štranc ukazoval ilustrační fotografie s kořeny sóji dlouhými 45 až 50 centimetrů.

Poutáním dusíku pomocí hlízkových baktérií se navracejí živiny do půdy. Sója jako předplodina má kladný vliv na výnos následné plodiny. Ing. Sochor dlouhodobě zaznamenal navýšení hektarového výnosu u obilnin pěstovaných po sóje přibližně o jednu tunu.

Obr. 3: Ing. Josef Sochor (zcela vpravo) nedá na sóju dopustit

Rozdíly mezi odrůdami

Zatímco v minulých letech obvykle pokusy na lokalitě Studeněves vypadaly, v porovnání s moravským Bezuchovem a Humburkami na Královéhradecku, poněkud hůře, letos tomu tak nebylo. Příchozí měli možnost prohlédnout si zdejší velmi pěkné porosty sóji.

Na poli mohli účastníci polního dne porovnat účinnost několika herbicidních kombinací a tří stimulátorů růstu. V porovnání s kontrolní neošetřenou variantou všechny postřiky dobře účinkovaly.

Na okraji pozemku Ing. Štranc upozornil na to, že jeden jediný přejezd traktoru po zasetí zanechal trvale viditelné koleje. Sója se zde totiž vysévala za použití minimálního zpracování půdy a pole bylo v těchto místech zhutnělé. Dalším problémem letošního roku se stalo napadení patogeny – antraknózou a hlízenkou obecnou.

U pěti zde vysetých odrůd sóji byly na první pohled již z dálky patrné rozdíly v ranosti. Zatímco nejranější odrůda Merlin již dozrávala, pozdní odrůda Lambton se stále zelenala. Druhou nejranější odrůdou v pokusech byla OAC Erin, a poté následovaly Cordoba a London. Která odrůda bude nakonec nejlepší, by se však jen těžko odhadovalo. „Mezi odrůdami na jednotlivých lokalitách budou značné rozdíly,“ konstatoval Ing. Štranc.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Bionafta škodí řepce
Energie z kapalných biopaliv v Itálii
Humus - půda - rostlina (14) Ekologické zásady praktické výživy rostlin
Hodnocení dosavadních výsledků s pěstováním krmného šťovíku
Miscanthus - energetická rostlina budoucnosti ?

Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy

Datum uveřejnění: 19.11.2008
Poslední změna: 17.11.2008
Počet shlédnutí: 6443

Citace tohoto článku:
HONSOVÁ, Hana: Sója ve Studeněvsi příjemně překvapila. Biom.cz [online]. 2008-11-19 [cit. 2019-09-17]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/soja-ve-studenevsi-prijemne-prekvapila>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto