Odborné články

Různé způsoby zakládání porostů řepky ozimé ve střední Evropě

Článek je převzat ze sborníku z mezinárodní vědecké konference "Zemědělská a zahradnická technika z hlediska environmentální politiky státu", která se konala 29.-30. kvetna 2003 v Lednici.

Abstract

Different methods of winter rape cropstand establishment in central Europe

Winter oilseed rape cultivation using either the traditional way or a minimisation technology can prove successful in both cases. Nevertheless, high performance of shallow soil cultivation machinery turns out in favour of minimisation technologies. Quality cropstand establishment of winter rape requires to solve following tasks: attainment of appropriate soil bulk density and soil aggregate size; weed management; reduction of negative impact of post-harvest residues; timely sowing with even seed distribution.

Keywords: reduced soil cultivation; soil aggregate size; straw chopping; ploughing; direct drilling into stubble

Abstrakt

Ozimou řepku lze z úspěšně pěstovat jak tradiční tak i minimalizační technologií. Pro úsporné technologie hovoří vysoká výkonnost strojů pro mělké zpracování půdy. Kvalitní založení porostu řepky vyžaduje řešení následujících problémů: dosažení vhodné objemové hmotnosti půdy a velikost půdních agregátů; regulace plevelů; omezení vlivů posklizňových zbytků; včasné setí s rovnoměrným rozmístěním semen.

Klíčová slova: minimální zpracování půdy; velikost půdních agregátů; drcení posklizňových zbytků; orba, setí do strniště

Úvod

Řepka je jedna z mála polních plodin, jejíž pěstování je dlouhodobě ekonomicky výhodné. Úspěch pěstování řepky závisí částečně na založení porostu. Ve střední Evropě je sklizeň obilovin většinou sotva dokončena, a již je třeba myslet na zakládání porostu řepky ozimé, která z velké části zajišťuje výsledný výnos. Je proto třeba jednat rychle, aby se využila zbytková vlhkost půdy.

Existují dva základní typy přípravy půdy - příprava s hlubokým zpracováním s obracením skývy (schéma 1) a příprava povrchová (mělká). Pokud by nebylo použito orby s obracením, jsou k dispozicí i její alternativy vedené agronomickými a ekonomickými požadavky. Např. hluboké zpracování půdy radličkovým nářadím pak v suchých podmínkách chrání před tvorbou hrud, které by se jinak velmi obtížně odstraňovaly.

Zjednodušené technologie jsou úspornější z hlediska ekonomického. Mají podstatně větší výkonnost strojů u pracovních operací. Dále omezením hlubokého zpracování půdy dojde k redukci přejezdů po poli před setím, omezí se půdní eroze a tvorba půdního škraloupu.

Kvalitní založení porostu řepky vyžaduje řešení následujících problémů:

  • dosažení hodnot objemové hmotnosti půdy vhodných pro růst a vývoj rostlin,
  • vytvoření vhodné velikosti agregátů pro dobré vzcházení,
  • regulace plevelů, chorob a škůdců,
  • zapravení nebo omezení negativního působení posklizňových zbytků na klíčení a vzcházení,
  • včasné setí nízkým výsevkem s rovnoměrným rozmístěním semen.

Materiál a metody

Zjišťování různých způsobů zakládání porostu řepky ozimé ve státech střední Evropy.

Výsledky a diskuse

Objemová hmotnost půdy

V humidních oblastech často nastávají problémy s nedostatečným provzdušněním půdy. Proto je třeba provádět hlubší kultivaci, při níž je tradičním nářadím pluh nebo dlátovač. V aridních oblastech naopak dochází k problémům s nedostatkem vláhy, proto lze provádět mělké zpracování půdy, nebo porosty zakládat přímo do nezpracované půdy (Schéma 2).

Pro volbu způsobu zpracování půdy není důležité pouze klima, ale také struktura půdy, objemová hmotnost půdy a obsah organické hmoty. I v humidnějších podmínkách tak na některých půdách mohou být dosahovány dobré výnosy při setí do částečně zpracované nebo i nezpracované půdy.

Dalším faktorem, ovlivňujícím způsob zpracování půdy, je sled plodin. Zvláště časové období mezi sklizní předplodiny a setím následné plodiny, a také množství posklizňových zbytků zanechávaných předplodinou jsou u řepky důležité především.

Zpracování půdy lze přizpůsobit klimatickým podmínkám, ale je prakticky nemožné adekvátně reagovat na krátkodobé změny počasí. Ideálně by měla být zajišťována vyšší objemová hmotnost v suchých oblastech a ročnících a nižší ve vlhkých oblastech a ročnících.

Toto uzpůsobení zpracování půdy bude možné v případě, že se v budoucnu podaří kvalitně provádět několikatýdenní (střednědobou) předpověď počasí.

Velikost půdních agregátů

Semena řepky využívají při klíčení povrchovou vodu z rosy. Rosa se tvoří na agregátech (hrudkách a hroudách) na povrchu půdy, které v noci rychle vychladnou. Na hrudovitém poli vyklíčí řepka obvykle jen po dešti, za sucha hroudy vysávají rosnou vodu.

S výjimkou písčitých půd je pro zajištění dobré vzcházivosti potřeba při zpracování půdy a předseťové přípravě snižovat velikost půdních agregátů. Těžké půdy (s vyšším obsahem jílnatých částic) jsou po silnějších deštích náchylné k vytváření škraloupu snižujícího vzcházení. V oblastech s kontinentálním klimatem déšť často přichází v krátkých, ale velmi vydatných srážkách, způsobujících slepení povrchové vrstvy půdy a tvorbu škraloupu. Je to jeden z důvodů, proč je zpracování půdy aktivním nářadím běžnější v západní Evropě než v oblastech s kontinentálním klimatem (např. vnitrozemí USA, Kanady a Ruska). V suchých oblastech jsou doporučovány bezorebné postupy.

Pro dobré vzcházení řepky je potřeba zamezit tvorbě hrudek před nabobtnáním a vyklíčením semen a zamezit zrnům obilovin z výdrolu a semenům plevelů klíčit před řepkou. To v praxi znamená přejít na tzv. "čerstvou" přípravu půdy, tj. setí v návaznosti na zpracování půdy orbou nebo kypřením (při minimalizaci). V chladné a dostatečně vlhké půdě bez hrudek řepka vzejde za čtyři až pět dní. Má tak předstih před obilím vzcházejícím z výdrolu. Pokud provádíme orbu a zaklopíme obilí, není již obvykle nutné používat graminicid. U "čerstvé" minimalizace je ale graminicid potřebný a to někdy i opakovaně (mnoho posklizňových zbytků, sucho).

Regulace výdrolu a plevelů

Neregulovaný výdrol z obilovin výnos řepky snižuje. Obecně je známo, že především v humidních oblastech je proti plevelům nejefektivnějším opatřením mechanického charakteru klasická orba. Je však energeticky i časově velmi náročná a zoraná půda vytváří podmínky pro erozi. K té dochází především na svažitých polích a v podmínkách kontinentálního klimatu. Trvalý pokrok v chemické ochraně proti plevelům vede k tomu, že místo zpracování půdy se stále více používají herbicidy. Z pohledu ochrany životního prostředí je diskutabilní využívání herbicidů i pluhu. Budoucnost se však zdá být slibnější pro regulaci plevelů herbicidy, neboť pokrok ve zvyšování efektivnosti jejich působení i ekologické bezpečnosti je zřejmý. Stejně tak pokrok ve vytváření odrůd polních plodin s rezistencí proti herbicidům metodami genového inženýrství. Vyvážit tento progres inovacemi pluhu je prakticky nemožné. Při redukovaném (mělkém) zpracování půdy je aplikace graminicidu proti výdrolu většinou nezbytná.

Posklizňové zbytky

Posklizňové zbytky, které zůstávají při redukovaném zpracování půdy v blízkosti jejího povrchu sice zabraňují erozi, ale mohou způsobovat řadu komplikací, jejichž dopady jsou u řepky zvýrazněny krátkým meziporostním obdobím. Jestliže je vynechána orba a sláma předplodiny není sklízena, je třeba ji zapravit do půdy. Řezání těžkým talířovým nářadím při přímém setí lze provádět v suchých oblastech, kde je půda dostatečně tvrdá a sláma je křehká.

V humidnějších podmínkách toto opatření často selhává, neboť vlhká půda i sláma jsou pružnější. Sláma proto není talířovým nářadím rozřezána, ale zatlačována do řádků, což snižuje polní vzcházivost.

V humidních oblastech západní Evropy jsou proto prováděny pokusy, v nichž je zkoušeno pokládání slámy na povrch půdy při setí. Uložení slámy pod seťové lůžko orbou vede k cca 60% polní vzcházivosti. Zhruba stejnou vzcházivost lze dosáhnout zpracováním půdy rotačním kypřičem a uložením slámy na povrch seťového lůžka. Zapravení slámy do seťového lůžka však způsobuje snížení vzcházivosti.

Do řady opatření předcházejících kvalitnímu založení porostu řepky patří také volba odrůdy a ovlivňování vzrůstu obilní předplodiny. Krátkosébelné odrůdy a používání prostředků na zkrácení stébel přispívají ke zmenšování množství slámy.

Vliv slámy na seťové lůžko

Řada autorů laboratorními pokusy prokázala, že vodní extrakty ze slámy brání klíčení a vzcházení semen. Snižování vzcházivosti je přisuzováno produktům rozkladu slámy, jako jsou organické kyseliny nebo fenolické sloučeniny. Někdy je také uváděno, že ke snižování vzcházivosti dochází v anaerobních podmínkách zvláště ve spojení se slámou obilnin, zejména ječmene.

Obvykle se předpokládá, že nízká polní vzcházivost při zapravení slámy do seťového lůžka je důsledek nepřesné práce secích botek. Vedou k tomu zkušenosti s horší prací klasických secích botek v seťovém lůžku se slámou. Dobré vzcházení dosažené při využití rotační kultivace s ukládáním slámy na povrchu seťového lůžka dokazuje, že umístění semen pravděpodobně není jediným důvodem nízké vzcházivosti.

Možnosti úpravy slámy

Brzdicí účinek slámy na klíčení závisí na jejím množství, způsobu zpracování (řezání, drcení), délce a vzdálenosti jejího uložení od semene. Množství slámy se nedá příliš ovlivnit, ale délka pořezání (rozdrcení) a její rozptýlení ano.

Řezanka by neměla obsahovat více než jedno kolénko kvůli rychlé inokulaci půdními mikroorganizmy. Příprava k setí proto začíná při sklizni předplodiny tvorbou co nejkratšího strniště, pořezáním nebo rozdrcením slámy na co nejkratší délku a jejím rovnoměrným rozmetáním. S přibývajícím pracovním záběrem sklízecích mlátiček se rovnoměrné rozptýlení slámy stává obtížnější (zvláště na svazích a při bočním větru).

Ponechání slámy na povrchu půdy při přímém setí snižuje vzcházivost méně než její zapravení v seťovém lůžku. Klíčící rostliny řepky však mají při pronikání slámou sklon k časnější tvorbě stonků. I v tomto případě se osvědčuje rovnoměrné rozptýlení slámy a její rozdrcení na co nejkratší délku.

Aplikace hnojiv a preparátů na urychlení rozkladu je výhodná na pšeničnou slámu. Ječnou slámu, která se rozkládá pomaleji (ale výdrol vzchází rychleji), je lépe zapravit do půdy. Zapravení slámy podporuje vzdušnost a rychlejší vysychání půdy, která se rovněž snadněji obdělává. Dvě mělké podmítky jsou účinnější pro snížení množství slámy na povrchu než jedna podmítka hluboká (Schéma 3). V suchých oblastech a na vysychavých půdách však dochází k úbytku půdní vláhy.

Řešení výše uvedených problémů se slámou je důležité zvláště při setí do nezpracované nebo částečně zpracované půdy během krátké periody před založením porostů. Lze předpokládat, že bude nabývat na významu.

Specifika jednotlivých technologií zakládání porostů ozimé řepky

Zakládání porostu pomocí orby: Je vhodná středně hluboká orba s okamžitou úpravou, aby byly rozdrobeny vznikající hroudy. Pokud to předplodina, případně průběh vegetace dovolí, je podmítka součástí tohoto postupu. "Chemická podmítka" Roundupem je nákladná a oddaluje setí řepky a likviduje především první vlnu plevelů, další aplikace herbicidů a graminicidů je obvykle nutná.

Minimalizační technologie zakládání porostů (Půdoochranné technologie): Řepka je pro minimalizační technologie riziková plodina. Seje se mělce, při setí a vzcházení trpí nedostatkem vláhy. Také velké množství mělce zapravené slámy je na závadu. Pokud při setí nejsou posklizňové zbytky vtahovány do blízkosti osiva, nemusí být pozorována imobilizace živin a inhibice klíčení a růstu řepky. Ponechání posklizňových zbytků a slámy na povrchu půdy nevylučuje příznivý průběh klíčení, vzcházení a růstu. Dochází také k obnově tzv. biologického zpracování půdy, které obstarávají především žížaly.

Setí do nezpracované půdy: Používá se pouze výjimečně, zbývá-li mezi úklidem slámy a výsevem méně než 14 dnů. Vyžaduje organické a minerální hnojení již k předplodině, bezeztrátovou sklizeň, nízké strniště, zvýšené dávky dusíku a aplikaci herbicidů.

Setí nízkým výsevkem: Součástí kvalitního založení porostů ozimé řepky je využívání nízkých výsevků zajišťujících 20- 50 rostlin na m2. Tato hustota rostlin je důležitým předpokladem vysokého výnosu - omezí konkurenci o světlo a zlepší zakořenění, umožní vytvořit více listů v růžicích a je základem ochrany proti vyzimování, chorobám i poléhání.

Dobře vybrat secí stroj

Stále vyšší záběr, větší hony a objem zásobníků, výkonnost secích strojů: v tomto článku se snažíme ukázat hlavní typy secích strojů a jejich možnosti.

Mechanické secí stroje: Používají se po orbě, dávkování semen je prováděno tíhou díky systému výsevních válečků nebo hrotových výsevních válečků. Tyto stroje mohou být snadno kombinovány s drobícím nářadím typu rotačních bran. Bývají vybaveny dvěma nebo třemi řadami výsevních botek. Dále mohou být vybaveny modulátory dávek nebo různými secími botkami.

Pneumatické secí stroje: Zásobník je možné plnit pomocí vaků. Nabízí vysokou pravidelnost rozdělení semen do řádků díky centrálnímu dávkování proudem vzduchu a systému žlábkovaných válečků nebo rotačních kartáčků. Jsou vybaveny dvěma nebo třemi řadami výsevních botek nebo disků. Mohou být také spojeny s nářadím na zpracování půdy.

Přesné secí stroje: Dávkují semena jedno po druhém. Dovolují úsporu osiva v řádu 25 až 30%. Jsou používány především pro setí cukrovky, slunečnice a kukuřice. Tak trochu vzdorují řepce z důvodu malé pracovní rychlosti kolem 6 km/hod a omezeném záběru. Je možno je použít, když je požadována menší hustota rostlin v řádku v rozmezí 10 a 18 semen na běžný metr, a je nutné, abychom se vyhnuli riziku prodlužování stonku a polehání. Konečně cena těchto secích strojů je velmi výská.

Kombinované secí stroje: Jsou buď poháněna vývodovou hřídelí nebo mají pasivní zpracování půdy. Tyto stroje jsou dobře uzpůsobeny k přímému setí, dokonce za přítomnosti slámy, kdy dovolují smíchat zeminu se slámou a umístit semena pod slámu. Použití tohoto nářadí je vyhrazeno hlavně pro suché podmínky a rychlost zvýšenou nejméně na 12 km/hod, abychom se vyhnuli riziku uhlazení půdy.

Diskové secí stroje: Jsou často používány pro příme setí do strniště, nebo po velmi mělké přípravě s cílem využít váhu stroje. V případě přechodu ze setí do zpracované půdy na přímé setí do strniště je třeba dát pozor na seřízení otevíracího disku zvětšením tlaku. Setí do čerstvě zpracované půdy se slámou je dobré se vyhnout.

Radličkové secí stroje: Setí je zajištěno radličkami, na jejichž zadní straně je semenovod spojený se zásobníkem. Radličkové výsevní botky jsou uspořádána do třech nebo čtyřech řad. Pracovní rychlost může být 10- 12 km/hod a nářadí žádá pouze malý příkon. Radličkové secí stroje dovolují úspěšné setí, a to i při větším množství rostlinných zbytků. Je nicmémě nezbytné dát pozor na riziko ucpání slámou.

Závěr

V západoevropských zemích i u nás se poměrně rychle rozšiřují minimalizační technologie zpracování půdy, které pomáhají vyřešit zakládání porostů v agrotechnických termínech. O jejich využívání obvykle více rozhodovaly pracovní výkony než některé agronomické dopady.

I přes tyto nedostatky se minimalizace rozšiřuje. Ať pro zjednodušené technologie vyberete jakýkoliv typ technologie nebo secího stroje, je důležité dobře zpracovat slámu. Jednotlivé modely secích strojů pocházejí nejčastěji z Ameriky, kde je množství slámy menší než v Evropě. Na technologie je zapotřebí si zvyknout.

Literatura

  1. GROSSMANN, K.: Studien zum Wirkungs-und Selektivitatsmechanismus und Verhalten in kombination mit Auxin-Herbiziden, Zeitschifft fur Pflanzenkrankheiten und Pflanzenschutz, Sonderheft XVII, 2000, s. 509-225
     
  2. ŠAŘEC, O. a kol.: Zhodnocení různých způsobů zakládání porostů řepky ozimé, Sborník SPZO, Hluk, 2001, s. 230-247
     
  3. PALLEAU, J.-P.: Apres une céréale, agir rapidement pour bien implanter son colza, Oleoscope, n 64, prosinec 2001, s. 10-11
     
  4. SAUZET, GILLES: Un déchaumage adapté: la clé de la réussite du colza en TCS, Oleoscope, n 64, prosinec 2001, s. 12-16
     
  5. HÉBINGER, H.: Quelque pistes pour adapter la densité de peuplement, Oleoscope, n 64, prosinec 2001, s. 21-22
Obrázek 2
Schéma 2: Vliv klimatu na způsob zakládání porostu (Heege, Vozhenrich, 2000) Obrázek 3
Schéma 3: Dvě mělké podmítky jsou účinnější pro snížení množství slámy na povrchu než jedna podmítka hluboká (CETIOM, ITCF, 2001) Obrázek 4
Schéma 4: Průběh množství výsevu v čase při setí ozimé řepky (anketa OCERA, Francie)

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Biomasa pro energii (1) Zdroje
Biomasa pro energii a technické využití
Pěstování a využití energetických a průmyslových plodin
Biomasa - obnovitelný zdroj energie

Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy

Datum uveřejnění: 3.7.2003
Poslední změna: 5.7.2003
Počet shlédnutí: 9415

Citace tohoto článku:
ŠAŘEC, Petr, ŠAŘEC, Ondřej: Různé způsoby zakládání porostů řepky ozimé ve střední Evropě. Biom.cz [online]. 2003-07-03 [cit. 2019-07-21]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/ruzne-zpusoby-zakladani-porostu-repky-ozime-ve-stredni-evrope>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto