Odborné články

Obnovitelná energie z polních kultur

Anotace

Energetická fytomasa se využívá ve formě odpadů či vedlejších produktů (např. dřevní a lesní štěpka, sláma aj.), nebo ji lze získat z cíleně pěstovaných rostlin. Známé jsou rychle rostoucí dřeviny (topol, vrba aj.), méně známé energetické rostliny bylinného charakteru, z nichž jsou vhodné robustní rostliny s vysokými výnosy (10 t/ha suché hmoty). Mají význam též jako náhrada tradičních plodin při využívání přebytečné půdy.

Summary

Energetic Biomass is used on the base of wasted materials and sideline products (wood chips, straw e.g.) or you can get it from the special plant production. On this field are known short rotation copies (poplar, willow); less known are energetic herbs. Here are very advisable large plants with the high yield (10t/ha dry material). They are also very important as substitution of the traditional plants by non-food agricultural production, which leads finally to utilisation of the set a side soil.

Úvod a význam fytoenergetiky

Význam energie z obnovitelných zdrojů, zvláště z biomasy stále vzrůstá. V současné době se biomasa využívá především pro výrobu tepla. S předpokládaným rozvojem "fytoenergetiky" se nevystačí jen s odpady či vedlejšími produkty, ale bude nutné zajistit dostatek rostlinné hmoty z cíleně pěstovaných tzv. energetických rostlin.

Pro pěstování energetických rostlin lze vedle různých deficitních pozemků, včetně rekultivovaných, využívat v hojné míře i tradiční zemědělskou půdu. Přebytek potravin na světovém trhu i u nás nutí zemědělce uvádět půdu do klidu, což znamená, že je půda přebytečná pro potravinářské účely. Přibližný odhad této přebytečné půdy činí u nás cca 500 až 1000 tis. ha.

Význam produkce fytopaliv spočívá tudíž nejen v získávání obnovitelné energie, ale má i další velmi významné aspekty, které lze stručně shrnout takto:

  • efektivní využívání přebytečné půdy,
  • vytváření nových pracovních příležitostí při pěstování energetických rostlin, jejich sklizni a zpracování na fytopaliva,
  • příspěvek k údržbě krajiny pěstováním kultur energetických rostlin,
  • příspěvek k redukci skleníkových plynů v důsledku využívání kysličníku uhličitého z ovzduší, intenzivní vegetací energetických rostlin.

Energetickou fytomasu lze získávat nejen zakládáním plantáží rychle rostoucích dřevin, ale rovněž cíleně pěstovanými rostlinami bylinného charakteru. Pěstování těchto rostlin nemá však u nás zatím žádnou tradici. Většinou jsou málo známé, i když některé z nich se kdysi u nás pěstovaly. K těmto účelům lze využívat i některé rostliny okrasné, či planě rostoucí. Jednotlivé typy plodin jsou v tomto příspěvku utříděny podle botanického zařazení i podle délky jejich vytrvalosti, tj. jednoleté, víceleté a vytrvalé.

Typy a druhy energetických rostlin

V následujícím přehledu jsou uvedeny druhy rostlin, poskytující vysoký výnos suché hmoty. Jedná se o druhy pěstované buďto výhradně pro energii, ale i takové, které jsou vysoce vzrůstné, avšak pěstují se i pro jiné účely, např. jako léčivky apod. Pro energii lze pak využívat jejich slámu či jiný vedlejší produkt, po oddělení hlavního produktu, zpravidla zrna.

Přehled a stručná charakteristika rostlinných druhů, které lze využívat pro energii je uveden v následující tabulce 1.

Tab. 1. Přehled základních údajů o pěstování netradičních energetických rostlin

Druh rostlin Výsev kg/ha Setí Výnos suché hmoty v t/ha Sklízená část rostliny Termín sklizně
hloubka v cm termín
Jednoleté
Obilniny - tritikale 130 - 180 5 - 7 25.9. -10.10. 10 - 12 1/ VII,VIII
-ozimé žito 130 - 140 5 - 7 25.9.- 5.10. 9 - 12 1/ VII,VIII
Sudanská tráva 30 4 - 5 zač. V 14 - 18 1/ (IX),X,(XI)
Konopí seté 32- 65 3 IV - V 8,5 -16 1/ IX,X
Amaranthus 1,2 - 1,7 1,5 V - VI. 8 - 10 1/ ( 2/) (IX),X,(XI)
Sléz krmný 5 - 8 (10) 2 IV - V 8 - 12 1/ (2/) (VIII),IX,(X)
Hořčice sareptská 5 - 6 2 IV 6 - 8 2/ (1/) VIII,(IX)
Krambe (kartán) 20 - 30 2 - 3 od 1/2 IV 4,5 - 5 2/ VII,VIII
Světlice barvířská 15 - 30 2 - 4 III do 1/2 IV 4 - 5 2/ IX
Lnička setá 8 -12 1 - 2 III, IV 2,5 - 3,5 2/ (VI),VII
Víceleté a vytrvalé
Pupalka dvouletá 4 - 5 na povrch utužené půdy od jara do 1/2 VIII 4 - 5 2/ (VIII),IX
Komonice bílá 18- 25 2 - 3 IV - V 12 -15 1/ (VIII), IX
Jestřabina východní 15 - 25 3 IV cca 10 1/ VII,(VIII)
Topinambur hlíznatý 50-55tis.hlíz spon 62,5 až 75 x 24 až 40cm 6 -12 V 8 -10 1/ IX (X,XI)
Šťovík krmný 5 - 8 1,5 V - VII 15 - 25 1/ (2/) VII,(VIII)
Mužák prorostlý 12 - 15 3 IV 12 - 15 1/ (VIII),IX,(X)
Bělotrn kulatohlavý 18 - 22 3 IV - V 14 - 16 1/ IX,(X)
Boryt barvířský 10 - 12 3 IV cca 10 1/ VIII,(X)
Topolovka růžová 5 - 6 2 IV - V 13 - 16 1/ IX,(X)
Ozdobnice čínská - Miscanthus 10 - 20 tis. sazenic 6 - 8 1/2 V - 1/2 VII 15 - 25 1/ Jaro -III,IV
Energetické trávy
Chrastice -lesknice rákosovitá 8 - 10 (20 -25) 1,5 podzim (brzy z jara) 9 - 10 (15) 1/ (2/) VI,VII
Kostřava rákosovitá 15 - 16 1 III, IV 8 - 14 1/ (2/) VII
Psineček veliký 10 - 12 1 III, IV 7 - 8 1/ (2/) VI,VII
Ovsík vyvýšený 27 - 30 3 - 4 III, IV 7 - 9 1/ (2/) VI,VII
Sveřep samužníkovitý 20 - 35 1,5 III, do 1/2 IV 10 - 15 1/ (2/) VII,(VIII)
Sveřep bezbranný 20 - 35 1,5 III,IV( podzim) 12 - 15 1/ (2/) VII,(VIII)

Sklízená část rostliny: 1/ - celková nadzemní hmota, 2/ - sláma. Sklízet lze buď celkovou hmotu, nebo slámu pokud je třeba sklidit též zralá semena.

Údaje v této tabulce byly sestaveny převážně podle výsledků z pokusných parcel. Pro praktické využívání energetických rostlin v našem zemědělství je třeba tyto výsledky dále ověřovat, přímo v provozních podmínkách. Tento program byl zahájen a postupně rozšířen na 12 lokalit v celé ČR a to za podpory Nadace Partnerství. Získané výsledky tak budou základem pro možnost dalšího rozšiřování v různých půdně-klimatických podmínkách. Výsledky tohoto ověřování mohou pak být využity pro argumentaci k získání nových dotačních titulů do zemědělství. Cílené pěstování energetických rostlin má nesporně velkou budoucnost a usiluje se o to, aby se tato nepotravinářská produkce stala stejně důležitou obchodní komoditou, jako běžné potravinářské výrobky. Svědčí o tom mimo jiné i průběh jednání a závěry První světové konference o biomase pro energii a průmysl, která se konala letos začátkem června v Seville. Perspektiva biomasy pro energii je podle celosvětových analýz zcela jednoznačná a má v roce 2060 dosáhnout dokonce téměř stejného vrcholu využívání, jako je v současné době využívání plynu (British BioGen).

Souhrn a závěry

Výčet uvedených rostlin vhodných pro energetické použití odpovídá dosavadním zkušenostem a stupni rozpracovanosti jejich pěstitelské technologie a není tudíž vyčerpávající. U řady plodin jsou již podrobnosti jejich pěstování dostatečně známé, u mnohých je třeba ještě dále zkušenosti ověřovat a znalosti doplňovat. Nejvýznamnější jsou bezesporu rostliny víceleté či vytrvalé, včetně travních druhů. Zajímavé jsou rovněž některé rostliny u nás planě rostoucí, které se mohou dále doplňovat. V zájmu perspektivního rozvoje fytoenergetiky je třeba se cílenému pěstování energetických rostlin systematicky věnovat, což je program sice dlouhodobý, ale nesporně velice důležitý.

Literatura

  • British BioGen : Bioenergy - 21st century fuel. 1st World Conference and Exhibition on Biomass for Energy and Industry, Sevilla, 5-9.6.2000.
  • Kára,J.: Využití biomasy a zemědělských odpadů. Z-AD 1092/2, VÚZT Praha,1992
  • Míka, V. a kol. Pícninářsky zajímavé sveřepy. Sborník konference České zemědělské university, Praha, září 1999.
  • Moudrý, J.-Strašil, Z. Energetické plodiny v ekologickém zemědělství. Hradec Králové, 1998.
  • Petříková,V.a kol. Pěstování a využití technických a energetických plodin na rekultivovaných pozemcích. Metodiky pro zemědělskou praxi, 1996.
  • Petříková,V. Využívání rostlinných materiálů jako zdroj energie. Mezinárodní konference: Obnovitelné zdroje energie, Kroměříž, 1998.
  • Sladký, V. Využití fytomasy k vytápění zemědělských objektů. Studijní informace I (Sláma a stébelniny), ÚVTIZ, Ř. Zemědělská technika a stavby , č.2, 51, 1992
  • Strašil, Z. Topinambur hlíznatý - netradiční alternativní plodina pro průmyslové a energetické využití. Energetické a průmyslové rostliny, Chomutov, 1998.
  • Váňa,J. Význam biomasy pro energii. Seminář: Biomasa v teplárnách, Dešná, 1998

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Ovsík vyvýšený
Ozdobnice čínská
Kostřava rákosovitá
První světová konference a výstava o biomase pro energii a průmyslové suroviny
Ověřování energetických rostlin v provozních podmínkách
Ekonomické podmínky využívání energetické biomasy

Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy

Datum uveřejnění: 5.2.2002
Poslední změna: 19.3.2002
Počet shlédnutí: 6810

Citace tohoto článku:
PETŘÍKOVÁ, Vlasta: Obnovitelná energie z polních kultur. Biom.cz [online]. 2002-02-05 [cit. 2019-10-24]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/obnovitelna-energie-z-polnich-kultur>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto