Odborné články

Nové trendy nakládání s biodegradabilními odpady

V České republice se ročně produkuje cca 4,2 mil. t komunálních odpadů, z toho 3,73 mil. t jsou tuhé komunální odpady včetně kompostovatelného odpadu z veřejné zeleně. Podíl bioodpadu z celkové produkce tuhých komunálních odpadů byl na základě "Situační zprávy o biologicky rozložitelných komunálních odpadech v ČR" stanoven na 41% hmotnosti. Roční produkce komunálních bioodpadů je tedy více než 1,5 mil. t.

Nejrozšířenějším způsobem odstraňování tuhých komunálních odpadů je ukládání do skládek. V r. 1995 bylo v České republice uloženo na skládky více než 80% komunálních odpadů. Jejich podíl skládkování v současnosti lze odhadnout na 60 - 65%. Kapacita existujících spaloven komunálního odpadu představuje 636 tis. t/rok.

Kapacita existujících kompostáren je cca 350 tis. tun bioodpadu ročně. Větší část těchto kompostáren vznikla adaptací zemědělských silážních žlabů, hnojišť a uhelných skladů. Část existujících kompostáren nemá dostatečné vodohospodářské zabezpečení. Z komunálního bioodpadu se na těchto kompostárnách zpracovávají odpady z veřejné zeleně, zejména tráva a dřevní štěpka z údržby nebo z likvidace zeleně, listí a další sezónní bioodpad, např. vánoční stromky. Separovaný domovní bioodpad se kompostuje pouze v několika svozových oblastech. Systém kompostování separovaného domovního bioodpadu je úspěšně provozován v Nové Pace. Předpokladem separace domovního bioodpadu je současně realizovaný separovaný sběr plastů, skla a papíru.

Provozované kompostárny v současné době zpracovávají především bioodpad ze zemědělství a z lesní těžby, z papírenského a potravinářského průmyslu a řada kompostáren je zaměřena na kompostování čistírenských kalů. Dalšímu rozvoji kompostování bioodpadů brání současná nabídka skládkování odpadů za příznivé ceny a zainteresovanost obcí na příjmech z poplatků za uložení odpadů na skládky, které jsou umístěny na katastrálním území obce. Některé kompostárny provozované technickými službami nebo obcemi se potýkají s ekonomickými problémy a s problémy odbytu vyrobeného kompostu za cenu, která by uhradila náklady na kompostování. Dochází i k situacím, že náklady na kompostování mohou dosáhnout nebo i převýšit náklady na skládkování bioodpadů v dané lokalitě. Na základě ekonomických rozborů vybraných kompostáren je hlavní příčinou neuspokojivé prosperity malý stupeň využití nákladné techniky pro výrobu kompostů a v případě využívání méně výkonných univerzálních nakladačů jsou to i značné osobní náklady na pracovníky. Mezi významné nákladové položky patří i laboratorní výstupní kontrola, kterou je třeba zajišťovat u akreditovaných střediskových laboratoří. Všeobecně mezi provozovateli kompostáren panuje názor, že udržitelné kompostování odpadů se neobejde bez dotací. Dotace na využití registrovaných kompostů pro hnojení orné půdy v roce 2000 ztrojnásobila výrobu kompostů ve srovnání s předešlými lety. V současné době existuje jako jediný způsob podpory příspěvek z SFŽP ČR na výstavbu kompostáren zpracovávajících čistírenské kaly.

Nový přístup v nakládání s biodegradabilními odpady vyplývá z nové legislativy odpadů, jejíž platnost by měla být od příštího roku. Tato legislativa implementuje požadavky Směrnic Evropské unie, týkajících se problematiky odpadů Směrnice Rady 1999/31/Es z 26. dubna 1999 "o skládkách odpadů" ukládá členským státům, aby do r. 2010 bylo množství biologicky odbouratelného komunálního odpadu putujícího na skládky sníženo na 25% celkové hmotnosti r. 1995. Důvody pro toto opatření jsou ekologické a vyplývají z nezbytnosti omezení tvorby skleníkových plynů a výluhů ze skládek. Evropská unie požaduje na členských státech i na státech připravujících se na vstup, aby vypracovaly národní strategie k dosažení požadované redukce skládkování biodegradabilních odpadů prostředky jako je recyklace, kompostování, výroba bioplynu nebo materiálové či energetické využití. Tento úkol má být splněn Plánem odpadového hospodářství České republiky.

Předpokládaného cíle bude dosaženo vybudováním 13 nových kompostáren o kapacitě 20 kt bioodpadu, případně ještě většího počtu kompostáren s menší kapacitou a 2 nových spaloven komunálního odpadu o kapacitě 100 kt a zvýšením recyklace papíru ze současných 380 tis. t na 510 tis. t. ročně.

Aby se tato nová koncepce dala realizovat, musí být vytvořeny opatření ke znevýhodnění skládkování biodegradabilních odpadů. Zákaz skládkování biodegradabilních odpadů je v České republice, kde se minimálně separuje a produkuje především směsný domovní odpad prakticky nemožné. Bude však nutné vymáhat zákaz skládkování odpadů ze zeleně a odděleně získaného komunálního bioodpadu včetně papíru a lepenky. Zvláštní povolení pro výjimečné skládkování bioodpadů budou vydávat krajské úřady. Za nejúčinnější opatření je možno považovat zvýšení ceny za skládkování odpadů dalšími poplatky ve prospěch SFŽP nebo státního rozpočtu. Toto opatření zvýhodní především kompostárny tím, že cena za kompostování odpadů bude podstatně nižší než při ukládání na skládky. Z těchto předpokládaných opatření si mohou starostové a obecní zastupitelé ujasnit strategii nakládání s biodegradabilními odpady a dojdou k názoru, že efektivně provozovaná kompostárna bude pro řadu měst nezbytným zařízením.

V městech, kde nebudou budovány spalovny komunálního odpadu (investiční náklady spalovny 100 kt jsou cca 2 miliardy Kč) je kompostárna nejlevnějším zařízením, které umožní splnit cíle plánu odpadového hospodářství. Přesto stavební investiční náklady na dokonale vodohospodářsky zabezpečenou kompostárnu o kapacitě 20 tis. t včetně projektu v průměru dosáhnou 15 mil. Kč a kompletní strojní vybavení, tj. drtič, překopávač a rotační síto, případně homogenizační jednotka představují strojní investici minimálně 6 mil. Kč.

Ministerstvo životního prostředí ve Studii pro omezení množství biologicky rozložitelných odpadů doporučuje, aby do ř. 2010 byly vybudovány kompostárny prakticky v každém kraji s přípravou výstavby dalších kapacit s využíváním od r. 2013. Vzhledem ke značným finančním nárokům na tyto investice doporučuje možnost využití prostředků veřejných rozpočtů a prostředků ze zahraničních fondů.

V současné době je pro účely výstavby kompostáren k dispozici strukturální fond zahraničního investora. Předpokladem je ale požadovaná návratnost investičních prostředků, včetně úroků. Tento záměr je podporován Odborem odpadů Ministerstva životního prostředí. Efektivnost budovaných kompostáren je však možno zajistit pouze jedním provozovatelem všech zařízení prostřednictvím mobilních mechanizovaných linek, které by obsluhovaly kompostárny s nízkými jednotkovými náklady. Zkušenosti s provozem obdobných mobilních kompostárenských linek má firma Agrofuture, která by spolu s firmou A.E.T. Agroekologické technologie zajistila nejen vybudování, ale i provoz budoucích kompostáren jako službu městům, obcím a producentům odpadů.

Předpokládá se, že zapojení kompostárny do odpadového hospodářství příslušné obce bude provedeno obecně závaznou vyhláškou. Cena za zpracování odpadů bude stanovena smluvně na dobu 5 let a půjde o cenu výrazně nižší, než při skládkování odpadů. Za tuto cenu se město nebo sdružení obcí, které si takto organizačně koncipovanou kompostárnu objedná, zbavuje značných starostí s biologicky odbouratelnými odpady s ohledem na požadavky budoucí legislativy. Jeho úkolem bude pouze dodávat odpady, navíc bude mít smluvně zajištěné právo odběru 5% vyrobených kompostů a substrátů pro potřeby obce zdarma. Objednateli kompostárny bude vypláceno na zvláštní účet 5% realizovaných příjmů z prodeje produktů vyrobených na kompostárně. Kompostárna navíc vytvoří pro města a obce stálá a sezónní pracovní místa. Na přání objednavatele může být kompostárna doplněna o sběrný dvůr včetně technického zázemí.

Vzorové typové projekty na tyto kompostárny jsou v současné době již zpracovány. objednavatel kompostárny zajistí pozemek na realizaci kompostárny formu nájmu na 20 let za úměrnou cenu a zajistí veškeré potřebné inženýrské sítě na hranici pozemku na vlastní náklady. V současné době je již řada smluv s objednateli kompostáren ve stadiu uzavření. Stále však zůstávají volné investice pro 2 - 3 kompostárny a tím i šance pro vyřešení problému s bioodpadem pro další města. Případné nevyčerpané prostředky ze strukturálních fondů bude možno využít ve Slovenské republice, kde se rovněž připravují na řešení problému komunálních bioodpadů. Nevyužití těchto prostředků by zkomplikovalo plnění cílů na úseku omezení skládkování bioodpadů. Změna trendů nakládání s bioodpady je záležitost nezpochybnitelná a bude očekávanou legislativou vymáhaná. Kompostárny, které mohou města a obce výše uvedenou nabídkou získat si budou v blízké budoucnosti obtížně pořizovat z místních rozpočtů. Případný zájem o tyto kompostárny lze uplatnit u autora článku.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Zemědělské odpady
Komunální odpady - anaerobní fermentace versus skládkování
Kompostování bioodpadu
Sběr bioodpadu v německy mluvících zemích (1) kraj Rhein-Sieg
Využití travní fytomasy k výrobě kompostů
Možnosti rozvoje bioplynových stanic v České republice
Koncepce nakládání s komunálními bioodpady v České republice
Obecná podoba podnikové normy pro faremní kompost vyrobený kontrolovaným mikrobiálním procesem
Nakládání s biologickými odpady v provincii Miláno (2) Cinisello Balsamo
Návrh na umístění kompostárny ve vztahu k bilanci produkce zbytkové biomasy
Bioplyn v České republice
Počítačový program pro optimalizaci surovinové skladby kompostu
Sběr bioodpadu v německy mluvících zemích (2) Heilbronn
Domovní a komunitní kompostování komunálních bioodpadů

Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování

Datum uveřejnění: 6.11.2001
Poslední změna: 19.3.2002
Počet shlédnutí: 7467

Citace tohoto článku:
VÁŇA, Jaroslav: Nové trendy nakládání s biodegradabilními odpady. Biom.cz [online]. 2001-11-06 [cit. 2019-09-17]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/nove-trendy-nakladani-s-biodegradabilnimi-odpady>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto