Odborné články

Humus - půda - rostlina (10) Způsoby aplikace kapalných humusových preparátů v polních podmínkách

Dávkování

Vycházíme ze základní empiricky stanovené dávky 10 l kapalného preparátu na hektar. Řádově nižší dávky (1 l .ha-1) neposkytují záruku stabilního působení. Naopak řádově vyšší dávky (100 l .ha-1) nezvyšují účinnost přípravku.

 

Ředění preparátu nehraje zásadní roli, v podstatě jde o to, aby byla použitá dávka rovnoměrně rozmístěna na povrch ošetřené plochy. Použité množství vody, případně jiného kapalného média, závisí především na typu použitého postřikovače. Ředění vodou přichází zejména na malých pozemcích, v zahradnictví, v sadech a při ruční aplikaci. Možná je také aplikace v závlahové vodě, ovšem s ohledem nato, ve kterém období a růstové fázi se rostliny zavlažují.

V polních podmínkách na větších plochách má ředění vodou nevýhody rázu ekonomického i agronomického. Jde o zařazení další agrotechnické operace, což vede ke zvýšení finančních nákladů na výrobu. Zároveň také každý pojezd po poli zvyšuje stlačování půdy, takže i z těchto důvodů by se měl počet pojíždění po poli racionalizovat. Výhodnější je proto aplikace preparátu společně s dalším agrotechnickým opatřením, například spolu s aplikací kapalných hnojiv.

Doba a aplikace

Nejvhodnější dobou aplikace humusových preparátů je počátek růstových fází, v nichž humáty výrazně urychlují růst, tedy na samém počátku vegetace, dále na počátku odnožování, sloupkování a na počátku tvorby zrna. Prakticky přichází v úvahu pro aplikaci humusových preparátů počátek vegetace samé. Humusový preparát můžeme použít před setím, při setí. Před vzejitím porostu a také v krátkém období asi 10 dnů po vzejití rostlin. V této citlivé fázi ovlivní humusové látky rostlinný metabolismus v pozitivním smyslu a toto ovlivnění působí po celou dobu vegetace.

V pozdějších fázích růstu se může aplikace dostat do období zpomalení růstu a toto jsou termíny pro aplikaci humusových látek nevhodné. Navíc je problematické vstupovat v pozdějším období do zapojeného porostu s mechanizací. Pokud to však podmínky dovolují, je možné aplikovat preparát v kterékoliv z dalších vhodných vývojových fází. Je přitom nutné pečlivě zvolit dobu aplikace podle stavu porostu. Vždy je třeba zvolit počátek růstového období, například odnožování nebo sloupkování, protože na konci těchto fází může být použití preparátu neúčinné.

Mísení humusových preparátů s herbicidy

Sloučení aplikace humusových preparátů s herbicidy má nesporné výhody a proto se o ni zemědělská praxe o ni zajímá. Je třeba důrazně upozornit, že tento způsob aplikace je možné uplatnit pouze při splnění dvou základních podmínek :

  1. při smísení obou látek nesmí dojít ke vzniku sraženiny, tím by byla ohrožena účinnost obou složek postřiku
  2. musí být nalezen takový vhodný termín aplikace, který je vhodný jak pro herbicid, tak pro humusový preparát.

V současné době existuje celá řada herbicidních přípravků, přičemž starší látky z nabídky trhu mizí a nové se stále objevují. Je velmi náročné otestovat všechny možné kombinace vzájemného mísení. Je však snadné provést před vlastní aplikací jednoduchý laboratorní test, při němž namodelujeme mísení aplikovaných látek ve stejných poměrech, jako v polním postřikovači. Pokud zjistíme vznik sraženiny, společnou aplikaci humátů s herbicidy vyloučíme. V minulosti jsme ověřovali společnou aplikaci humusového koncentrátu v poloprovozních pokusech u kukuřice, cukrovky a brambor. Celkem bylo vyhodnoceno 8 pokusů a v žádném případě nebylo zjištěno snížení účinnosti herbicidu ve směsi s humusovým preparátem. Humusový koncentrát ve všech případech ovlivnil výnosy ošetřené plodiny pozitivně. Jednalo se o herbicidní přípravky selektivní – kořenové s obchodními názvy Zeazin a Selektin u kukuřice, Burex u cukrovky a Selektin a Topogard u brambor.

Mísení humusových preparátů s kapalnými hnojivy

Tento způsob aplikace humusových preparátů je velmi perspektivní. Preparát může být s kapalným hnojivem smísen před použitím v zemědělském podniku, je také možné smísit humáty a kapalná hnojiva již ve výrobním podniku. Humusové preparáty jsou libovolně mísitelné se všemi známými druhy kapalných hnojiv. Nejčastěji se preparát mísí s dusíkatými roztoky typu DAM 390, v úvahu přichází i mísení s různými NP roztoky a NP suspenzemi i s různými hnojivy speciálními.

Pro chemické podniky může být zajímavé možnost stabilizace NP roztoků použitím humusových preparátů namísto dosud ke stabilizaci používaného bentonitu. Předností použití humusových preparátů ke stabilizaci hnojivých roztoků je úplné potlačení růstu krystalů, zvětšení sedimentačního objemu, potlačení obtížně rozmíchatelných usazenin, zlepšení mrazuvzdornosti a současné zvýšení agrochemické účinnosti kapalného hnojiva.

Obohacování pevných hnojiv humusovými látkami

Toto je zřejmě nejperspektivnější způsob aplikace humusových preparátů. Modifikace granulovaných hnojiv humusovými látkami přichází v úvahu prakticky jen ve výrobních podnicích minerálních hnojiv. Preparát může být přidáván již do mísiče výchozích surovin, čímž se dosáhne jeho rovnoměrného rozptýlení v celém objemu hnojiva. Jinou možností je postřikování hnojiva humusovým preparátem při granulaci. Konečně je možné hotová granulovaná hnojiva preparátem povrchově upravovat. Obsah humusového preparátu v hotovém výrobku se může pohybovat v širokém rozmezí 0,2 – 10% hmotnostních (5).

Hnojiva tohoto typu jsou velmi perspektivní. V našich pokusech s různými polními plodinami i různými typy granulovaných hnojiv jsme získali jednoznačně pozitivními výsledky. Vzhledem k tomu, že minerální hnojiva se obvykle používají v předseťové přípravě, je tímto způsobem zaručena i správná doba aplikace humusového preparátu (7). Pro ilustraci uvedeme výsledky modelového polního pokusu s kukuřicí na siláž, v němž jsou porovnávány různé způsoby aplikace humusového koncentrátu a použity i různé druhy minerálních hnojiv upravených humusovými látkami (viz tab. č. 1 ).

Úprava osiva humusovými látkami

Humusové preparáty mohou být použity i při úpravě osiv podobně jako se osiva upravují různými ochrannými nebo stimulačními látkami apod. Úprava může být provedena ve výrobních zemědělských podnicích, výhodnější by bylo upravovat osiva v semenářských podnicích, které mají pro tyto účely vyvinuté příslušné technologie. V našich pokusech jsme získali pozitivní výsledky s různými druhy osiv povrchově upravenými humusovým koncentrátem. Výsledky byly srovnatelné s aplikací preparátu postřikem, případně jiným způsobem. Výhoda tohoto způsobu aplikace spočívá zejména v tom, že preparát je použit přímo s vysévaným osivem, takže začíná na rostlinu působit od samého začátku klíčení.Podobně je možné ve speciálních provozech namáčet řízky dřevin před jejich výsadbou. Podrobnější informace o těchto možnostech jsou uvedeny v kapitole .

Porovnání různých způsobů aplikace humusových preparátů

Podrobněji popíšeme průběh a hodnocení polního modelového pokusu s kukuřicí CE 420 na černozemní půdě v Teplicích. Na bázi minerálního hnojení 92 kg N (v granulované močovině) a 68 kg P2O5 (v granulovaném superfosfátu) na hektar byly s kontrolní kombinací srovnávány následující kombinace aplikace humusového koncentrátu (20 l .ha-1). :

  • močovina povrchově upravená humusovým koncentrátem
  • superfosfát povrchově upravený humusovým koncentrátem
  • osivo povrchově upravené humusovým koncentrátem
  • postřik půdy humusovým koncentrátem (před setím)

Počet rostlin na 1 m2 : 8 (tj. 80000 na hektar).

Vegetační posuzování

Měsíc po vzejití se vzrůstem a sytostí barvy jevily nejlepší kombinace s obalovaným osivem a upraveným superfosfátem. Před metáním lat byl na těchto variantách a na variantě s postřikem půdy zaznamenán nejvyšší vzrůst rostlin : 170 cm proti 150 – 160 cm na ostatních kombinacích. V době květu lat se všechny kombinace s humusovým koncentrátem vyrovnaly ve vzrůstu (250 cm ) i v sytosti barvy, kontrolní kombinace poněkud zaostávala (180 cm ). Pokus byl sklizen po 167 dnech vegetace na počátku plné zralosti zrna.

Výsledky pokusu

Výsledky pokusu byly zjišťovány v sušině nadzemní biomasy a palic. V přepočtu na tuny na hektar pro větší názornost jsou uvedeny v tab. č. 1.

Tab. č. 1 – Výnosy sušiny nadzemní biomasy a sušiny palic kukuřice v přepočtu na t.ha-1

Kombinace Výnos sušiny
Celá rostlina Palice
NP – kontrola 10,10 ± 3 .0,54 5,68 ± 3 . 0,35
Močovina – HK + P 13,51 ± 3 .0,61 7,73 ± 3 . 0,39
Superfosfát - HK + N 16,49 ± 3 .0,98 9,36 ± 3 . 0,62
Osiva – HK + NP 13,18 ± 3 .0,43 7,52 ± 3 . 0,26
Postřik půdy HK + NP 13.82 ± 3 .0,70 8,11 ± 3 . 0,44

Všechny kombinace s aplikací humusového koncentrátu poskytly statisticky vysoce významné zvýšení výnosů v porovnání s kontrolní NP – kombinací. Rozdíly ve výnosech mezi jednotlivými způsoby aplikace preparátu jsou statisticky nevýznamné. Z pohledu statistiky jsou tedy testované způsoby rovnocenné. Projevila se zřetelná tendence nejlepšího působení humusového koncentrátu při jeho aplikaci na povrch granulí superfosfátu.

Tyto výsledky podporují představu o přednostním vlivu humusových látek na zvyšování energetické úrovně rostliny a na energetický metabolismus. Zvýšení výnosů kukuřice vlivem humusového preparátu bylo jednoznačně podmíněno vyšší akumulací minerálních živin, jak to vyplývá z doplňující tabulky číslo 2. Na všech kombinacích s výjimkou upravené močoviny byla zjištěna i vyšší utilizace dusíku na tvorbu sušiny proti NP – kontrole.

Tab. č.2 – Akumulace minerálních živin v nadzemní biomase kukuřice v pokuse v Teplicích. Údaje v kg . ha-1.

Kombinace Akumulace prvků v kg.ha-1
N P K Ca Mg
NP – kontrola 142 21 183 22 14
Močovina – HK + P 195 32 261 33 20
Superfosfát – HK + N 215 34 246 46 23
Osivo HK + NP 179 28 262 32 18
Postřik plochy HK + NP 182 27 198 33 19

Vývoj nových druhů hnojiv s obsahem humusových látek

Pro agrochemický výzkum se otevírají možnosti vývoje nových druhů minerálních hnojiv s obsahem humusových látek, případně úpravy hnojiv stávajících. Smyslem obohacení hnojiv o humusové látky je zvýšení účinnosti aplikovaných minerálních živin na tvorbu výnosů zemědělských plodin. Italská firma Enichem Agricoltura již ve svém katalogu z roku 1987 uvádí dva druhy granulovaných fosforečných hnojiv s obsahem 0,5 – 1% humusových látek: jedno NP – hnojivo a jedno NPK – hnojivo s humusovými látkami v koncentraci 0,2 – 0,3%. Dále katalog uvádí tři druhy NPK - kapalných hnojiv a jedeno typ NP – hnojiva, k němuž je přidáno 0,2 – 0,3% humusových látek (2).

Také v dalších evropských zemích se čas od času objevují snahy chemických firem dodávat na trh hnojiva s obsahem humusových látek. Jako příklad referují KRYLOV et al. V roce 1988 (3), byla v Rusku uvedena na trh močovina modifikovaná humusovými látkami. Nejen však v zahraničí, ale i u nás například přerovská PRECHEZA získala jisté zkušenosti s obohacováním minerálních hnojiv humusovými látkami s použitím humusového preparátu (4).

Pokud se tedy minerální hnojiva obohacená o humusové látky objevují v obchodní nabídce výrobců hnojiv jen sporadicky, není toto vinou nezájmu chemického průmyslu o vývoj těchto technologií. Omezujícím faktorem pravděpodobně bude nedostatečná nabídka humusových preparátů a především nedostatek přesných informací o jejich účinnosti. Zlepšit v tomto směru informovanost odborné veřejnosti včetně pracovníků agrochemického výzkumu je hlavním účelem této publikace.

Minerální hnojení v podmínkách otevřeného ekosystému je potřebné zaměřit tak, aby dodáno většího množství minerálních živin rostlinám nebyl ekosystém zatížen také větším množstvím nevyužitých rostlinných živin. To je výzvou především pro agrochemický výzkum, aby se zaměřil na vývoj takových minerálních hnojiv, která by vynikala vysokou účinností dodávaných rostlinných živin.

Ve vlastním výzkumu jsme na vývoji podobných hnojiv rovněž pracovali. Perspektivní bylo zejména kapalné PK – hnojivo na bázi huminosilikátu. Tento vývojový typ kapalného hnojiva byl získán z kyseliny fosforečné, potaše, hydroxidu draselného, křemičitanu sodného a humusového koncentrátu. Různými poměry výchozích látek lze získat různé koncentrace PK živin v roztoku. V každém případě se jedná o obsahy relativně vysoké. Hnojivo tohoto typu se vyznačuje vysokou specifickou hmotností.

V polních pokusech jsme používali PK – roztok s obsahem 40% P2O5, 53% obj. K2O, 2% obj. humusových látek o specifické hmotnosti 1,75 g . cm-3. Toto hnojivo vykazovalo vysokou účinnost dodaného fosforu na tvorbu výnosů. Dávka 10 kg . ha-1 P2O5 v této formě byla v polních pokusech srovnávána s dávkami 72 kg .ha-1 P2O5 v běžném superfosfátu, proti němuž zvyšovala výnosy nadzemní biomasy kukuřice až o 12%.

Humusové koncentráty obohacené stopovými prvky jsou další možností pro přípravu nových druhů hnojiv. O těchto typech kapalných hnojiv jsou podrobnější informace uvedeny v kapitole . S těmito naznačenými směry nejsou určitě vyčerpány možnosti agrochemického výzkumu této problematiky. Všechno další závisí na inovaci pracovníků příslušného aplikovaného výzkumu.

Literatura ke kapitole:

  1. ČERNÝ J., VRBA V. BULENA V. et al. : PK – hnojivý roztok, AO 207 087, Praha, 1984
  2. ENICHEM AGRICOLTORA special products, firemní literatura, Milano, 1987
  3. KRYLOV S., NOVIKOV A., KIPERMAN D. : Fertilizats modifical ny humic acids
  4. In : Humus et plants, Praha, 1988
  5. PREFOS H, superfosfát s obsahem humusových látek, firemní literatura, PřCHZ, Přerov,
  6. ŠVEHLA J., VRBA V. et al. : Způsob výroby koncentrovaných hnojiv s obsahem
  7. humusových látek . Čs. Patent, 140 712, Praha, 1971
  8. VRBA V. : Velkovýrobní aplikace humusového koncentrátu. Úroda, 11, 1981
  9. VRBA V., NĚMCOVÁ L. : Minerální hnojiva s obsahem humusových látek. Agrochémia,
  10. 16, 8, 1976

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Ověření účinnosti stupňovaných dávek dusíku při konstantních hladinách fosforu a draslíku
Výskyt škodlivých organizmů při kompostování
Zneškodňování plevelů, chorob a škůdců během kompostovacího procesu - 1 - semena plevelů
Využití kompostů a jiných organických přípravků v zemědělství
Kompostování - řízená biologická aerobní technologie

Předchozí / následující díl(y):

Humus - půda - rostlina (11) Humusové látky a stopové prvky
Humus - půda - rostlina (12) Použití humusových preparátů u speciálních rostlin
Humus - půda - rostlina (13) Půdní zlepšovače na bázi humusových látek
Humus - půda - rostlina (14) Ekologické zásady praktické výživy rostlin
Humus - půda - rostlina (15) Minerální hnojiva
Humus - půda - rostlina (9) Humusové látky a minerální výživa rostlin
Humus - půda - rostlina (8) Vliv humusových látek na kvalitu sklizně
Humus - půda - rostlina (7) Mechanizmy působení humusových látek na rostliny
Humus - půda - rostlina (6) Vliv humusových látek na regulaci růstu rostlin
Humus - půda - rostlina (5) Sumární agronomické efekty humusových látek
Humus - půda - rostlina (4) Humus a rostlina: Humusové preparáty
Humus - půda - rostlina (3) Humus a rostlina: Rozpustné humusové látky v ekosystému
Humus - půda - rostlina (2) Humus a půda
Humus - půda - rostlina (1) Funkce humusu v ekosystému

Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy

Datum uveřejnění: 18.2.2007
Poslední změna: 11.5.2007
Počet shlédnutí: 4906

Citace tohoto článku:
VRBA, Vladimír, HULEŠ, Ludvík: Humus - půda - rostlina (10) Způsoby aplikace kapalných humusových preparátů v polních podmínkách. Biom.cz [online]. 2007-02-18 [cit. 2018-11-19]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/humus-puda-rostlina-10-zpusoby-aplikace-kapalnych-humusovych-preparatu-v-polnich-podminkach>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto