Odborné články

Ověření účinnosti stupňovaných dávek dusíku při konstantních hladinách fosforu a draslíku

V působnosti ÚKZÚZ Oddělení výživy rostlin jsou vedeny tři dlouhodobé stacionární výživářské zkoušky: Sledování vlivu stupňované intenzity hnojení na výnosy plodin, na agrochemické vlastnosti půd a na bilanci živin, druhou je Ověření různých systémů organického hnojení. První z nich je velmi cenná nejen délkou svého trvání (první zkoušky byly založeny v roce 1972), ale zejména šíří získaných dat, která sloužila jako podklad pro agrochemické zkoušení půd (AZP), které je zakotveno v Zákoně č. 156/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Neméně významná je i třetí stacionární zkouška, jejímž cílem je ověřit vliv hnojení stupňovanými dávkami dusíku při konstantních hladinách hnojení fosforem a draslíkem na změny dusíku v půdě, výnosy a kvalitu plodin zařazených v osevním sledu a navázat na dosavadní dlouhodobé výživářské zkoušky, kde se sleduje vliv různé intenzity hnojení na výnosy plodin a na vývoj agrochemických vlastností půdy.

Tato zkouška byla založena v roce 1996 na plochách čtrnácti výživářských bází odrůdových zkušeben ÚKZÚZ jako přesná dlouhodobá za účelem ověření vlivu stupňované dávky dusíku na změny dusíku v půdě, výnosy, kvalitu produkce. V bramborářské výrobní oblasti na Vysoké (VYS), Libějovicích (LIB), Staňkově (STA), Horažďovicích (HOR), Chrastavě (CHR), Lípě (LIP), Svitavách (SVI) a Jaroměřicích (JAR). V řepařské výrobní oblasti v Žatci (ZAT), Uherském Ostrohu (UHO), Pustých Jakarticích (PUJ) a Věrovanech (VER). V Kukuřičné výrobní oblasti byl pokus založen na jediné lokalitě v Lednici (LED). Přehled základních charakteristik jednotlivých stanovišť uvádí tab. č.1.

Tab. č. 1: Základní charakteristika stanovišť

Lokalita Okr. Výr. oblast Půdní typ Půdní druh Nadmořská výška [m.n.m.] Teplotní normál [°C] Srážkový normál [mm] Velikost skliz. parcel [m2]
VYS PB BVT Ipg S 598 7,40 599 22,5
LIB ST BVT HP S 460 7,90 575 12,00
STA DO BVT HP S 370 7,80 510 20,40
HOR KT BVT HP L 475 7,80 575 20,03
CHR LI BVT HPi(g) S 345 7,10 798 25,00
LIP HB BVT OP S 505 7,60 629 29,25
SVI SY BVT HPi S 460 6,50 624 14,04
JAR TR BVT HM S 425 7,80 487 25,00
ZAT LN ŘVT ČM S 247 8,30 451 11,92
UHO UH ŘVT HM S 196 9,20 551 25,00
PUJ OP ŘVT HMi S 295 8,00 640 10,00
VER OL ŘVT Čmd S 207 8,50 562 14,18
LE BR KVO ČM S 516 9,20 516 27,45

V každém pokusu bylo zařazeno 9 kombinací hnojení, které jsou 4 x opakovány. Tab. č. 2 uvádí pokusné schéma a dávky základních živin.

Tab. č. 2: Pokusné schéma a dávky základních živin

1.nehnojeno
2. PK
3. N1PK (N1 30 kg, P2O5 60 kg, K2O 80 kg)
4. N2PK (N2 60 kg, P2O5 60 kg, K2O 80 kg)
5. N3PK (N3 90 kg, P2O5 60 kg, K2O 80 kg)
6.Chlévský hnůj + PK (P2O5 60 kg, K2O 80 kg)
7. Chlévský hnůj + N1PK (N1 30 kg, P2O5 60 kg, K2O 80 kg)
8. Chlévský hnůj + N2PK (N2 60 kg, P2O5 60 kg, K2O 80 kg)
9. Chlévský hnůj + N3PK (N3 90 kg, P2O5 60 kg, K2O 80 kg)

Hnojiva aplikovaná v daném roce jsou vždy stejná a jednotné partie. Po celou dobu sledování se používá stejný typ hnojiv. Aplikace se provádí ručně rozhozem, křížově, pravidelně po celé ploše zkušební parcely.

Pro hnojení organickými hnojivy se používá kvalitní vyzrálý chlévský hnůj 2 x během osevního postupu v dávce 40 t.ha-1. Fosforečná hnojiva jsou aplikována v superfosfátu granulovaném (SG). Jako draselné hnojivo se používá draselná sůl. Dusíkatá hnojiva se používají při předseťové přípravě, a to ve formě síranu amonného a při přihnojování na list se používá ledek amonný s vápencem. Osmihonný osevní sled stacionární zkoušky je uveden v tabulce č.3.

Tab. č. 3: Plodiny v osevním sledu

Pokusný rok BVT ŘVT + KVO
2005 Ječmen jarní Ječmen jarní
2006 Řepka ozimá Řepka ozimá
2007 Pšenice ozimá Pšenice ozimá
2008 Brambory Cukrová řepa
2009 Ječmen jarní Ječmen jarní
2010 Hrách Hrách
2011 Pšenice ozimá Pšenice ozimá
2012 Brambory Cukrová řepa
2013 Ječmen jarní Ječmen jarní

Zhodnocení výnosů: Ucelené sklizňové výsledky za první osevní sled 1996-2004 jsou cílem této publikace. Průměrné výnosy v obilních jednotkách z celého osevního sledu prezentují tab. č. 4 a 5.

Tab. č. 4: Průměrné výnosy v obilních jednotkách BVT

komb. hnojení Staňkov Horažďovice Chrastava Lípa Svitavy Jaroměřice suma [OJ.ha-1] (roční)
0 4,17 4,54 4,39 4,30 4,41 6,34 28,15 4,69
PK 4,44 4,64 4,68 4,65 4,76 6,63 29,80 4,97
N1PK 5,05 5,82 5,78 6,26 6,19 7,57 36,66 6,11
N2PK 5,60 6,66 6,90 7,03 7,22 8,08 41,49 6,92
N3PK 5,85 7,04 7,47 7,33 8,02 8,22 43,92 7,32
hPK 4,97 6,16 4,93 5,92 5,87 6,97 34,83 5,80
hN1PK 5,67 6,89 6,05 6,56 7,20 7,69 40,06 6,68
hN2PK 6,10 7,52 7,30 7,19 8,04 8,15 44,30 7,38
hN3PK 5,96 7,68 7,83 7,63 8,58 8,18 45,85 7,64

Tab. č. 5: Průměrné výnosy v obilních jednotkách ŘVT

komb. hnojení. Žatec Uh.Ostroh P.Jakartice Věrovany Lednice suma [OJ.ha-1] (roční)
0 7,18 7,40 8,59 9,00 9,18 41,34 8,27
PK 7,18 7,76 8,75 9,11 8,95 41,75 8,35
N1PK 7,85 8,53 9,97 9,40 9,80 45,55 9,11
N2PK 8,27 8,78 9,97 9,55 9,92 46,49 9,30
N3PK 8,19 8,45 9,74 9,80 9,89 46,08 9,22
hPK 7,68 7,91 9,51 9,33 9,72 44,15 8,83
hN1PK 7,84 8,59 10,14 9,74 9,89 46,21 9,24
hN2PK 8,27 8,67 10,28 9,63 9,79 46,64 9,33
hN3PK 8,17 8,69 9,97 9,72 9,94 46,49 9,30

Statisticky se podařilo prokázat pomocí neparametrického Kruskal-Wallisova testu odlišnost ve výnosech jednotlivých lokalit, a to v každé výrobní oblasti. Nejvíce se od průměrných hodnot lišila v BVT lokalita Staňkov, kde byly Na této výnosy nejnižší.

V ŘVT byl největší rozdíl u lokality Žatec popř. Uh. Ostroh, které také měly nejnižší výnosy. Ostatní lokality se také svými výnosy podobaly a proto i v ŘVT můžeme konstatovat, že vliv výběru lokalit na výnos byl celkově malý.

Statisticky průkazný rozdíl lze však zaznamenat při porovnání úrovně výnosů BVT a ŘVT, kde v ŘVT jsou výnosy vyšší. To je také zřejmé z tab. č. 6, 7 a grafu č. 1, kde jsou porovnány výsledky obou výrobních oblastí.

Tab č. 6: Porovnání výnosů OJ v BVT a ŘVT na jednotlivých kombinacích

oblast kombinace hnojení
0 PK N1PK N2PK N3PK hPK hN1PK hN2PK hN3PK
BVT 4,69 4,97 6,11 6,92 7,32 5,80 6,68 7,38 7,64
ŘVT 8,27 8,35 9,11 9,30 9,22 8,83 9,24 9,33 9,30
BVT = 100 [%] 176,25 168,13 149,08 134,46 125,89 152,13 138,42 126,36 121,68
Graf 1: Porovnání průměrných výnosů BVT a ŘVT na jednotlivých kombinacích, znázornění intervalů spolehlivosti při α = 0,05

V BVT organicky hnojené kombinace byly vždy výnosnější oproti kombinacím bez organického hnojení. Avšak pouze některé tyto kombinace jsou statisticky průkazné. Při statistickém zhodnocení výsledků pomocí LSD testu, kde α<0,05 se podařilo v BVT prokázat rozdíl mezi kombinacemi organicky hnojenými a nehnojenými, a to u nižších hladin N hnojení. Se zvyšujícím se N hnojení se stírá rozdíl mezi kombinacemi hnojenou a nehnojenou organicky. Rozdíl mezi kombinací PK a hPK je statisticky průkazný, rozdíl mezi kombinacemi N1PK a hN1PK je sice statisticky neprůkazný, ale je na samé hranici průkaznosti p=0,068. S dalším zvyšováním N hnojení se také snižuje průkaznost, tedy rozdíly mezi těmito kombinacemi jsou menší. To může také znamenat, že při vysoké intenzitě N hnojení se vliv organického hnojení snižuje. Také byl prokázán spojitý vliv organického a minerálního hnojení.

Organicky hnojené kombinace byly vždy v ŘVT výnosnější. To, že v ŘVT je vliv organického hnojení ještě méně výrazný, něž v BVT, může být způsobeno příhodnějšími půdně klimatickými podmínkami této oblasti, které tyto rozdíly stírají.

Dále se podařilo prokázat, že v BVT intenzita hnojení N ovlivnila výnos následujícím způsobem. Kombinace hnojení 0 měla statisticky nejnižší výnosy oproti všem ostatním kombinacím. Pouze se nepodařil prokázat statisticky vyšší výnos u kombinace PK oproti kombinaci 0. Tato kombinace hnojení, tedy PK je statisticky nejméně výnosnou v porovnání s kombinacemi hnojenými N. Dále se dle provedené analýzy neprokázal vyšší výnos u kombinace N1PK oproti PK. Ovšem hodnota p (0,065) je také na hranici průkaznosti. Také se statisticky nepodařilo prokázat rozdíl mezi kombinací N2PK a kombinacemi N3PK, hN1PK a hN2PK. U kombinace N3PK je statisticky průkazný rozdíl v porovnání s kombinacemi 0, PK, N1PK a u variant hnojené hnojem se nepodařilo statisticky prokázat rozdílnost výsledků s kombinacemi hN2PK a hN3PK. To, že je více neprůkazné zvýšení výnosů u kombinací organicky hnojených mohl zapříčinit fakt, že hnůj určitým způsobem setřel rozdíly mezi kombinacemi hnojení.

Tato situace nám jasně dohazuje, že nelze dosahovat vysokých výnosů bez organického, ale ani bez minerálního hnojení.

V ŘVT je situace odlišná v tom smyslu, že rozdíly výnosů mezi jednotlivými kombinacemi hnojení se nepodařilo statisticky prokázat. A to jak u kombinace hnojem hnojené či nehnojené. To by také mohlo být způsobeno tím, že ŘVT je celkově úrodnější, jsou v ní lepší pěstitelské podmínky, které více či méně stírají rozdíly mezi jednotlivými kombinacemi hnojení. Jinými slovy leze také říci, že nedostatky hnojení lze částečně nahradit lepšími podmínkami výrobní oblasti, či že nedostatky hnojení se méně projeví v úrodnějších regionech.

Tab. č. 7: Pořadí kombinací hnojení dle výnosů OJ v BVT a ŘVT

komb. hnojení Pořadí BVT Produkce [OJ.ha-1] Pořadí ŘVT Produkce [OJ.ha-1]
0 9 4,69 9 8,27
PK 8 4,97 8 8,35
N1PK 6 6,11 6 9,11
N2PK 4 6,92 2 9,30
N3PK 2 7,32 5 9,22
hPK 7 5,80 7 8,83
hN1PK 5 6,68 4 9,24
hN2PK 3 7,38 1 9,33
hN3PK 1 7,64 3 9,30

Tab. č. 8: Výrobnost osevního sledu BVT a ŘVT

kombinace hnojení BVT [%] ŘVT [%]
průměrný součet výnosů [OJ.ha-1] průměrný součet výnosů [OJ.ha-1]
0 41,53 94,48 70,98 99,07
PK 43,96 100,00 71,65 100,00
N1PK 54,16 123,20 78,00 108,87
N2PK 61,30 139,46 79,69 111,23
N3PK 64,91 147,66 79,04 110,32
hPK 51,42 116,97 75,67 105,62
hN1PK 59,14 134,55 79,11 110,42
hN2PK 65,43 148,85 79,85 111,44
hN3PK 67,79 154,21 79,70 111,24
Graf 2: Porovnání kombinací hnojení dle výnosu OJ v BVT
Graf 3: Porovnání kombinací hnojení dle výnosu OJ v ŘVT

Korelační analýza, porovnání vlivu faktorů na výnos

Výsledky korelační analýzy jsou prezentovány v tab. č.9. Na základě těchto výsledků lze konstatovat, že na výnos má největší vliv minerální hnojení, resp. hnojení dusíkem. Korelační koeficient 0,44 sice neukazuje na velmi vysokou těsnost, ale velice zásadně výnos ovlivňuje. Organické hnojení rovněž zvyšuje výnosy, ovšem jeho vliv již není takový, jako u hnojení N. Analýza prokázala, že organické a minerální hnojení spojitě ovlivňují výši výnosů. Je však nutné si povšimnout podstatný vliv jednotlivých lokalit na výnosy. Tento vliv je vyjádřen koeficientem 0,32.

V ŘVT odpovídají výsledky korelační analýzy, již předešlým testů. Tzn., že rozdíly výsledků výnosů jsou malé a statisticky neprůkazné. Na tomto faktu se podílí vliv výrobní oblasti. Tento vliv lze vyjádřit korelačním koeficientem 0,34, což můžeme považovat za vliv podstatný.

Tab. č. 9: Korelační koeficienty faktorů ovlivňujících výnos

Korelační analýza faktorů ovlivňující výnosy v BVT
Faktor korelačni koeficient
Kombinace hnojení 0,44
Organického hnojení 0,23
Vliv lokality 0,32
Analýza kovariance rovněž prokázala, že N a organické hnojení spojitě ovlivňují výši výnosu
Korelační analýza faktorů ovlivňující výnosy v ŘVT
Kombinace hnojení stat. neprůkazné
Organického hnojení stat. neprůkazné
Vliv lokality 0,15
Korelační koeficient vlivu výrobních oblastí na výnosy
0,34

Závěr

Na výnosy dosažené v prvním osevním sledu našeho dlouhodobé stacionární zkoušky měl rozhodující vliv způsob hnojení. Potvrdil se princip „vyšší intenzita hnojení = vyšší výnos“. Ovšem tento princip se především uplatňoval v horších půdně-klimatických podmínkách, tedy BVT. V ŘVT se vliv hnojení snížil, tedy rozdíly ve výnosech mezi kombinacemi byly menší, dokonce se téměř neprojevoval rozdíl mezi kombinacemi. Z toho vyplývá, že vliv výrobní oblasti či půdně klimatické podmínky jsou z hlediska tvorby výnosů významným faktorem.

Dusíkaté minerální i organické hnojení mělo menší vliv na tvorbu výnosu v ŘVT. Jinými slovy lze říci, že lepší půdně klimatické podmínky dokáží určitým způsobem kompenzovat nedostatky při hnojení a současně v horších pěstebních podmínkách je význam hnojení vyšší, a to jak minerální, tak organické. Tento fakt se také může velice dobře promítnout do ekonomiky pěstování. Otázkou však je doba, po kterou si půda dokáže udržet takovouto kompenzační schopnost na stejné úrovni. Tuto otázku by mělo vyřešit dlouhodobější sledování, v právě probíhajícím a následujících sledech.

Dalším možným úhlem pohledu může být i to, že efektivita využití hnojiv je vyšší v BVT. Konkrétní dotace živin přináší v BVT větší odezvu ve výnosu oproti ŘVT.

Je také velice zajímavé sledovat nehnojenou kombinaci 1, u níž se po celou dobu osevního sledu neaplikovala žádná hnojiva, a přesto si tato kombinace dokázala udržet relativně dobrou hladinu výnosů.

Obr. 1: Ověření účinnosti stupňovaných dávek dusíku při konstantních hladinách fosforu a draslíku

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Bilance energie u standardně pěstované pšenice ozimé
Hodnocení dosavadních výsledků s pěstováním krmného šťovíku
Humus - půda - rostlina (14) Ekologické zásady praktické výživy rostlin
Humus - půda - rostlina (10) Způsoby aplikace kapalných humusových preparátů v polních podmínkách

Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy

Datum uveřejnění: 22.9.2008
Poslední změna: 21.9.2008
Počet shlédnutí: 2712

Citace tohoto článku:
SMATANOVÁ, Michaela: Ověření účinnosti stupňovaných dávek dusíku při konstantních hladinách fosforu a draslíku. Biom.cz [online]. 2008-09-22 [cit. 2018-11-19]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/overeni-ucinnosti-stupnovanych-davek-dusiku-pri-konstantnich-hladinach-fosforu-a-drasliku>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto