406/2006 Sb.
Úplné znění zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jak vyplývá z pozdějších změn
406/2006 Sb. PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 359/2003 Sb., zákonem č. 694/2004 Sb., zákonem č. 180/2005 Sb. a zákonem č. 177/2006 Sb. ZÁKON o hospodaření energií Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět zákona Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1) a stanoví a) některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií, b) pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) nakládáním s energií výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod, spotřeba energie a uskladňování plynu, včetně souvisejících činností, b) obnovitelnými zdroji obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu, c) druhotným energetickým zdrojem využitelný energetický zdroj, jehož energetický potenciál vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie, při uvolňování z bituminózních hornin nebo při energetickém využívání nebo odstraňování odpadů a náhradních paliv vyrobených na bázi odpadů nebo při jiné hospodářské činnosti, d) energetickým hospodářstvím soubor technických zařízení a budov sloužících k nakládání s energií, e) účinností užití energie míra efektivnosti energetických procesů, vyjádřená poměrem mezi úhrnnými energetickými výstupy a vstupy téhož procesu, vyjádřená v procentech, f) energetickou náročností budovy u existujících staveb množství energie skutečně spotřebované, u projektů nových staveb nebo projektů změn staveb, na něž je vydáno stavební povolení, vypočtené množství energie pro splnění požadavků na standardizované užívání budovy, zejména na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, úpravu vzduchu větráním a úpravu parametrů vnitřního prostředí klimatizačním systémem a osvětlení, g) kombinovanou výrobou elektřiny a tepla přeměna primární energie na energii elektrickou a užitečné teplo ve společném současně probíhajícím procesu v jednom výrobním zařízení, h) klimatizačním systémem soubor všech zařízení a prvků na úpravu parametrů vnitřního prostředí spojené s ohřevem, chlazením, zvlhčováním a filtrací vzduchu, které jsou součástí stavby, i) vytápěním proces sdílení tepla do vytápěného prostoru zajišťovaný příslušným technickým zařízením za účelem vytváření tepelné pohody či požadovaných standardů vnitřního prostředí, který se člení na ústřední vytápění, bytové individuální vytápění a lokální vytápění, j) ústředním vytápěním vytápění, kde zdroj tepla je umístěn mimo vytápěné prostory a slouží pro vytápění více bytových či nebytových prostor, k) jmenovitým výkonem kotle množství tepelné energie udané výrobcem, které kotel předává trvale v teplonosné látce při stanovených podmínkách v ustáleném stavu, l) jmenovitým chladicím výkonem klimatizačního systému jmenovitý příkon pohonu zdroje chladu udaný výrobcem, m) průkazem energetické náročnosti budovy průkaz, který obsahuje informace o energetické náročnosti budovy vypočtené podle metody stanovené prováděcím právním předpisem, n) energetickým auditem soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství prověřovaných fyzických a právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor, o) budovou zastřešená stavba se stěnami, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí; za budovu se může považovat budova jako celek nebo ty její části, které byly navrženy nebo upraveny pro samostatné užívání, p) celkovou podlahovou plochou podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená mezi vnějšími stěnami, bez neobyvatelných sklepů a oddělených nevytápěných prostor, q) větší změnou dokončené budovy taková změna dokončené budovy, která probíhá více než 25 % celkové plochy obvodového pláště budovy, nebo taková změna technických zařízení budovy s energetickými účinky, kde výchozí součet ovlivněných spotřeb energií je vyšší než 25 % celkové spotřeby energie. HLAVA II ENERGETICKÉ KONCEPCE § 3 Státní energetická koncepce (1) Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem s výhledem na 30 let vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí, sloužícím i pro vypracování územních energetických koncepcí. (2) Návrh státní energetické koncepce zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo") a předkládá jej ke schválení vládě. (3) Naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo nejméně jedenkrát za 5 let a o výsledcích vyhodnocení informuje vládu. V případě potřeby ministerstvo zpracovává návrhy na změnu státní energetické koncepce a předkládá je ke schválení vládě. § 4 Územní energetická koncepce (1) Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje, statutárního města a hlavního města Prahy. Vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie. (2) Územní energetickou koncepci pořizuje pro svůj územní obvod krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy a magistráty statutárních měst (dále jen "pořizovatel") v přenesené působnosti. Územní energetická koncepce je neopomenutelným podkladem^1a) pro územní plánování. (3) Obec má právo pro svůj územní obvod nebo jeho část pořídit v přenesené působnosti územní energetickou koncepci v souladu se státní energetickou koncepcí. Územní energetická koncepce je neopomenutelným podkladem pro územní plánování s výjimkou technických řešení navrhujících umístění staveb a zařízení. (4) Územní energetická koncepce se zpracovává na období 20 let a v případě potřeby se doplňuje a upravuje. (5) Územní energetická koncepce obsahuje a) rozbor trendů vývoje poptávky po energii, b) rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií, c) hodnocení využitelnosti obnovitelných a druhotných energetických zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla, d) hodnocení využitelnosti energetického potenciálu komunálních odpadů^1b), e) hodnocení technicky a ekonomicky dosažitelných úspor z hospodárnějšího využití energie, f) řešení energetického hospodářství území včetně zdůvodnění a návrh opatření uplatnitelných pořizovatelem koncepce. (6) K účasti na vypracování územní energetické koncepce si pořizovatel může vyžádat součinnost držitelů licence na podnikání v energetických odvětvích^2), dodavatelů tuhých a kapalných paliv a zpracovatelů komunálních odpadů^1b), kteří podnikají na území, pro které se územní energetická koncepce zpracovává, jakož i největších spotřebitelů energie. Ti jsou povinni, pokud jsou k tomu pořizovatelem vyzváni, pro vypracování územní energetické koncepce poskytnout bezúplatně v nutném rozsahu potřebné podklady a údaje; rozsah a lhůty pro poskytnutí podkladů a údajů stanoví prováděcí právní předpis^2a). (7) Naplňování územní energetické koncepce vyhodnocuje pořizovatel nejméně jedenkrát za 4 roky a na základě vyhodnocení může zpracovávat návrhy na změnu. (8) Pořizovatel poskytuje ministerstvu na vyžádání informace o aktuálním stavu zpracování a vyhodnocení územní energetické koncepce pro účely posouzení souladu se státní energetickou koncepcí. (9) Vláda nařízením stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce podle odstavce 5. HLAVA III NÁRODNÍ PROGRAM HOSPODÁRNÉHO NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ A VYUŽÍVÁNÍ JEJÍCH OBNOVITELNÝCH A DRUHOTNÝCH ZDROJŮ § 5 (1) Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů (dále jen "Program") je dokument vyjadřující cíle v oblasti zvyšování účinnosti užití energie, snižování energetické náročnosti a využití jejích obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu se schválenou státní energetickou koncepcí a zásadami udržitelného rozvoje^3). (2) Program zpracovává na pětileté období ministerstvo v dohodě s Ministerstvem životního prostředí a předkládá jej ke schválení vládě. (3) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem životního prostředí vyhodnocuje naplňování Programu nejméně jedenkrát za 2 roky a o výsledcích informuje vládu. V případě potřeby ministerstvo v dohodě s Ministerstvem životního prostředí zpracovává návrhy na změnu Programu a předkládá je ke schválení vládě. (4) K uskutečnění Programu mohou být poskytovány dotace ze státního rozpočtu na a) energeticky úsporná opatření ke zvyšování účinnosti užití energie a snižování energetické náročnosti budov, b) rozvoj využívání kombinované výroby elektřiny a tepla a dále druhotných energetických zdrojů, c) modernizaci výrobních a rozvodných zařízení energie, d) moderní technologie a materiály pro energeticky úsporná opatření, e) rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, f) rozvoj energetického využití komunálních odpadů^1b), g) osvětu, výchovu, vzdělávání a poradenství v oblasti nakládání s energií, h) vědu, výzkum a vývoj v oblasti nakládání s energií, energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů energie, i) zpracování územní energetické koncepce a nástrojů na její realizaci, j) zavádění průkazu energetické náročnosti budov a provádění energetických auditů. (5) Program je uveřejňován v Obchodním věstníku a ministerstvo jej uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Vláda nařízením stanoví pravidla pro poskytování dotací podle odstavce 4. HLAVA IV NĚKTERÁ OPATŘENÍ PRO ZVYŠOVÁNÍ HOSPODÁRNOSTI UŽITÍ ENERGIE § 6 Účinnost užití energie (1) Výrobce elektřiny nebo tepelné energie^2) je povinen u nově zřizovaných zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie zajistit alespoň minimální účinnost užití energie stanovenou prováděcím právním předpisem. Tuto povinnost má i u zařízení na výrobu elektřiny nebo tepelné energie, u nichž se provádí změna dokončených staveb v rozsahu podle zvláštního právního předpisu^4). (2) U provozovaných kotlů spalujících kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem do 200 kW je jejich vlastník nebo provozovatel povinen zajistit pravidelnou kontrolu účinnosti. Četnost, rozsah a způsob provedení kontroly stanoví zvláštní právní předpisy^4a). (3) U zařízení sloužícího pro vytápění se jmenovitým výkonem nad 20 kW a staršího 15 let od data uvedení do provozu je vlastník nebo provozovatel povinen zajistit jednorázovou kontrolu kotlů a vnitřních rozvodů tepelné energie do 3 let po nabytí účinnosti tohoto zákona. Součástí této kontroly je posouzení účinnosti kotle a jeho dimenzování v poměru k požadavkům výlučně na vytápění budovy. (4) U provozovaných kotlů spalujících kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem nad 200 kW je jejich vlastník nebo provozovatel povinen zajistit pravidelnou kontrolu jejich účinnosti podle prováděcího právního předpisu^4b). (5) Kontrolu kotlů mohou provádět pouze osoby autorizované podle zvláštního právního předpisu^4c). Osoby provádějící kontrolu podle odstavců 3 a 4 musí být přezkoušené ministerstvem z problematiky účinnosti užití energie a návrhů opatření. Způsob provedení kontroly a vyhodnocení účinnosti kotlů od jmenovitého výkonu 200 kW a rozsah přezkoušení osob provádějících kontrolu podle odstavců 3 a 4 stanoví prováděcí právní předpis. (6) Povinnosti podle odstavců 2 až 4 se nevztahují na vlastníky nebo provozovatele kotlů a vnitřních rozvodů tepelné energie umístěných v rodinných domech, bytech a stavbách pro individuální rekreaci s výjimkou případů, kdy jsou provozovány výhradně pro podnikatelskou činnost. Vlastníkům kotlů umístěných v rodinných domech, bytech a stavbách pro individuální rekreaci se pro kontrolu kotlů, jejich dimenzování a zařízení sloužících pro vytápění poskytuje poradenství podle § 5 odst. 4 písm. g). (7) U klimatizačních systémů je vlastník nebo provozovatel zařízení se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 12 kW povinen zajistit pravidelnou kontrolu každé 4 roky. Způsob provedení kontroly a vyhodnocení výsledků stanoví prováděcí právní předpis. (8) Kontrolu klimatizačních systémů mohou provádět pouze osoby podle § 10 přezkoušené ministerstvem z problematiky užití účinnosti energie a návrhů opatření nebo osoby autorizované podle zvláštního právního předpisu^4d). Rozsah přezkoušení stanoví prováděcí právní předpis. (9) Vlastník nebo provozovatel zařízení na rozvod tepelné energie^2) a vlastník vnitřního rozvodu tepelné energie a chladu je povinen u nově zřizovaných zařízení na rozvod tepelné energie a vnitřní rozvod tepelné energie zajistit účinnost užití energie a vybavení rozvodů a vnitřních rozvodů tepelné energie a chladu stanovených prováděcím právním předpisem. Tuto povinnost má i v případě změny dokončených staveb v rozsahu podle zvláštního právního předpisu^4). Vlastník nebo provozovatel zařízení pro přenos elektřiny nebo rozvod elektřiny je povinen vyhodnocovat účinnost užití elektřiny u všech provozovaných zařízení v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. (10) Výrobce, dovozce nebo prodejce může uvádět na trh pouze spotřebiče energie s minimální účinností užití energie stanovenou prováděcím právním předpisem. Tato podmínka se považuje za splněnou, pokud daný spotřebič vyhovuje příslušné harmonizované české technické normě, která stanovuje energetickou účinnost. § 6a Energetická náročnost budov (1) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek^5) musí zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a splnění porovnávacích ukazatelů, které stanoví prováděcí právní předpis^6a), a dále splnění požadavků stanovených příslušnými harmonizovanými českými technickými normami. Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na energetickou náročnost budov, porovnávací ukazatele, metodu výpočtu energetické náročnosti budovy a podrobnosti vztahující se ke splnění těchto požadavků. Při změnách dokončených budov jsou požadavky plněny pro celou budovu nebo pro změny systémů a prvků budovy. (2) Splnění požadavků podle odstavce 1 dokládá stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek průkazem energetické náročnosti budovy (dále jen "průkaz"), který musí být přiložen při prokazování dodržení obecných technických požadavků na výstavbu^5a). Průkaz nesmí být starší 10 let a je součástí dokumentace podle prováděcího právního předpisu při a) výstavbě nových budov, b) při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m 2 , které ovlivňují jejich energetickou náročnost, c) při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí v případech, kdy pro tyto budovy nastala povinnost zpracovat průkaz podle písmene a) nebo b). (3) Průkaz může být použit pro jednotlivé byty a nebytové prostory u budov s ústředním vytápěním, které je připojeno na zdroj či rozvod tepelné energie. (4) Součástí průkazu nové budovy nad 1000 m 2 celkové podlahové plochy musí být výsledky posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů vytápění, kterými jsou a) decentralizované systémy dodávky energie založené na energii z obnovitelných zdrojů, b) kombinovaná výroba elektřiny a tepla, c) dálkové nebo blokové ústřední vytápění, v případě potřeby chlazení, d) tepelná čerpadla. (5) Obsah průkazu a způsob jeho zpracování, včetně využití již zpracovaných energetických auditů podle § 9, stanoví prováděcí právní předpis. (6) Provozovatelé budov využívaných pro účely školství, zdravotnictví, kultury, obchodu, sportu, ubytovacích a stravovacích služeb, zákaznických středisek odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a veřejné správy o celkové podlahové ploše nad 1000 m 2 jsou povinni umístit průkaz na veřejně přístupném místě v budově. (7) Průkaz může vypracovávat pouze osoba oprávněná podle § 10 nebo osoba autorizovaná podle zvláštního právního předpisu^5b), přezkoušená ministerstvem podle prováděcího právního předpisu z podrobností jeho vypracování. (8) Požadavky podle odstavce 1 nemusí být splněny při změně dokončené budovy v případě, že vlastník budovy prokáže energetickým auditem, že to není technicky a funkčně možné nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy, její provozní účely nebo pokud to odporuje požadavkům zvláštního právního předpisu^6). Požadavky podle odstavce 1 nemusí být dále splněny u budov dočasných s plánovanou dobou užívání do 2 let, budov experimentálních, budov s občasným používáním, zejména pro náboženské činnosti, obytných budov, které jsou určeny k užívání kratšímu než 4 měsíce v roce, samostatně stojících budov o celkové podlahové ploše menší než 50 m 2 a budov obsahujících vnitřní technologické zdroje tepla. Požadavky dále nemusí být splněny u výrobních budov v průmyslových areálech, u provozoven a neobytných zemědělských budov s nízkou roční spotřebou energie na vytápění^6a). (9) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nesmí při užívání nových budov nebo při užívání budov dokončených po jejich změně mající vliv na všechny tepelně technické vlastnosti budovy překročit měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a chlazení a pro přípravu teplé vody stanovené prováděcím právním předpisem^6b). (10) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Konečný spotřebitel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto zařízení. (11) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek se musí řídit pravidly pro vytápění a chlazení a dodávku teplé vody stanovenými prováděcím právním předpisem^6b). Pravidla se nevztahují na a) dodávky uskutečňované výhradně pro vlastní osobní potřebu, b) dodávky uskutečňované pro nebytové prostory za podmínky nepřekročení limitů stanovených prováděcím právním předpisem a neohrožení zdraví a majetku, c) dodávky uskutečňované pro byty, při souhlasu alespoň dvou třetin nájemníků nebo vlastníků těchto bytů s odlišnými pravidly, za podmínky nepřekročení limitů stanovených prováděcím právním předpisem^6b) a neohrožení zdraví a majetku. § 7 Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (1) Každý výrobce tepla se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 5 MW t je povinen při budování nových zdrojů nebo při změně dokončených staveb u zdrojů již vybudovaných podrobit dokumentaci stavby energetickému auditu z hlediska zavedení výroby elektřiny. (2) Každý výrobce elektřiny z tepelných procesů se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 10 MW e je povinen při budování nových zdrojů nebo při změně dokončených staveb u zdrojů již vybudovaných podrobit dokumentaci stavby energetickému auditu z hlediska zavedení dodávky tepla. Při užití plynových turbin se tato povinnost vztahuje na výkony vyšší než 2 MW e a při užití spalovacích motorů na výkony vyšší než 0,8 MW e . (3) Rozhodne-li se výrobce podle odstavců 1 a 2 realizovat kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, je povinen dodržet pravidla pro navrhování zařízení a účinnost užití energie. (4) Podrobnosti pro přípravu a uskutečňování kombinované výroby elektřiny a tepla stanoví vyhláška. § 8 Energetické štítky (1) Tuzemští výrobci nebo dovozci hromadně vyráběných energetických spotřebičů, jejichž seznam stanoví vyhláška, (dále jen "energetické spotřebiče") jsou povinni před uvedením na trh vybavit tyto spotřebiče energetickými štítky (dále jen "štítky"). Údaje na štítku musí být pravdivé a v českém jazyce. (2) Osoby podle odstavce 1 jsou odpovědny za správnost údajů, které uvádějí na štítcích a v technické dokumentaci. (3) Štítek musí obsahovat zejména údaje o měrném ukazateli spotřeby energie energetického spotřebiče, údaj o umístění energetické účinnosti spotřebiče mezi největší a nejmenší hodnotou energetické účinnosti pro daný typ spotřebičů a údaje o možných negativních vlivech provozu a likvidace spotřebiče na životní prostředí a na zdraví osob. (4) Prodejci energetických spotřebičů uvedených v prováděcím právním předpisu^6c) nesmí tyto spotřebiče nabízet k prodeji bez energetických štítků. Údaje na štítku musí být pravdivé a v českém jazyce. (5) Tuzemští výrobci, dovozci nebo distributoři nesmějí používat značky, symboly a popisy, které by byly podobné označení podle odstavce 3 a které by mohly uvést zákazníka v omyl. (6) Štítek musí být na spotřebiči umístěn na viditelném místě. (7) K energetickým spotřebičům je povinen tuzemský výrobce nebo dovozce zpracovat technickou dokumentaci v českém jazyce, která musí obsahovat zejména a) obchodní firmu nebo jméno výrobce a dovozce, b) všeobecnou charakteristiku výrobku, c) údaje a výkresy konstrukčních prvků spotřebiče ve vztahu k vlastnostem, které významně ovlivňují spotřebu energie, d) výsledky měření energetické spotřeby a účinnosti prováděných podle evropských norem, které jsou určujícím faktorem příslušného typu spotřebiče, e) návod k obsluze. (8) Pokud jsou energetické spotřebiče nabízeny v rámci zásilkového obchodu, v katalozích nebo jinou cestou, kdy si zájemce nemůže prohlédnout vystavený energetický spotřebič, musí prodejce zajistit, aby se zájemce mohl seznámit s údaji podle odstavce 7 před uzavřením kupní smlouvy. (9) Výrobce a dovozce musí uchovat technickou dokumentaci ke spotřebiči po dobu 5 let po ukončení výroby jednotlivého typu. (10) Podrobnosti označování energetických spotřebičů štítky a zpracování technické dokumentace stanoví vyhláška. § 9 Energetický audit (1) Energetický audit provádí energetický auditor. Energetický audit musí být zpracován s využitím energeticky úsporných materiálů a postupů, objektivně a pravdivě. Energetický audit provedený v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem^6d) je zakončen písemnou zprávou, která musí obsahovat a) hodnocení současné úrovně posuzovaného energetického hospodářství a budov, b) celkovou výši dosažitelných energetických úspor včetně použitých vstupních a výstupních údajů a metod výpočtu, c) návrh vybrané varianty doporučené k realizaci energetických úspor včetně ekonomického zdůvodnění. (2) Pokud energetické hospodářství a budova byly povinně podrobeny energetickému auditu nebo byla na zpracování auditu využita státní dotace, je jejich vlastník a energetický auditor povinen poskytnout na vyžádání kopii zprávy o energetickém auditu ministerstvu, Státní energetické inspekci, kraji a obci, které jsou místně příslušné podle místa, v němž se nachází posuzované energetické hospodářství a budova, a to i v elektronické podobě. (3) Povinnost podrobit energetické hospodářství a budovu, k nimž má vlastnické nebo jiné užívací právo, energetickému auditu se vztahuje na a) každou fyzickou nebo právnickou osobu, která žádá o státní dotaci v rámci Programu, pokud instalovaný výkon energetického zdroje přesahuje 200 kW, b) organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí, hlavního města Prahy a příspěvkové organizace s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je prováděcím právním předpisem stanovená hodnota, c) fyzické nebo právnické osoby, s výjimkou příspěvkových organizací, s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je prováděcím právním předpisem stanovená hodnota. (4) Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace jsou povinny splnit opatření a lhůty stanovené v rozhodnutí Státní energetické inspekce^2). (5) Energetický audit se neprovádí, jestliže stávající technologická zařízení na výrobu elektřiny a tepelné energie, na přenos elektřiny a distribuci elektřiny a na rozvod tepelné energie odpovídají požadavkům na účinnost užití energie stanoveným zvláštním právním předpisem. (6) Energetický audit se neprovádí u stávajících budov, jejichž měrná spotřeba tepla při vytápění odpovídá požadavkům stanoveným podle prováděcího právního předpisu, a u budov obsahujících vnitřní technologické zdroje tepla v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. (7) Pokud povinnost podle odstavce 3 plní vlastník nebo osoba, která má jiné užívací právo, má povinnost poskytnout nezbytnou součinnost. (8) Zpracování energetického auditu hradí zadavatel auditu. (9) Podrobnosti týkající se náležitostí energetického auditu stanoví vyhláška. (10) Energetický audit může provést také osoba, která je usazena v jiném členské státě Evropské unie, jestliže vykonává činnost energetického auditora na území České republiky dočasně a ojediněle, pokud je a) státním příslušníkem členského státu Evropské unie, b) držitelem oprávnění k výkonu činnosti energetického auditora podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie. (11) Provedení auditu osobou podle odstavce 10 je povinen zadavatel energetického auditu oznámit ministerstvu. § 10 Energetický auditor (1) Energetický auditor je fyzická osoba, která je zapsána do seznamu energetických auditorů vedeného ministerstvem, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Předpokladem pro zapsání do seznamu energetických auditorů je a) složení odborné zkoušky, b) způsobilost k právním úkonům, c) bezúhonnost daná tím, že uchazeč nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, d) požadovaná odborná způsobilost podle odstavce 5. (3) Způsob podání žádosti o složení odborné zkoušky, její obsah a průběh (dále jen "zkušební řád") stanoví prováděcí právní předpis. Písemná žádost obsahuje a) doklady o odborné způsobilosti, které zahrnují doklad o vzdělání a doklad o praxi v oboru; při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti příslušníků členských států Evropské unie se postupuje podle zvláštního zákona^6e), b) kopie minimálně 2 zpráv o energetických auditech provedených v posledních 2 letech, na jejichž provedení se uchazeč podílel, s potvrzením o spoluúčasti od provádějícího auditora. (4) Odborná zkouška se koná před zkušební komisí, kterou jmenuje ministerstvo. Uchazeč obdrží písemné oznámení o termínu a místě konání zkoušky nejméně 10 dnů před jejím konáním spolu s posudkem předložených energetických auditů. O průběhu a výsledku zkoušky zkušební komise pořizuje protokol a na jeho základě vydává doklad o zkoušce. (5) Odbornou způsobilost k provádění energetických auditů má ten, kdo prokáže ukončené vysokoškolské vzdělání magisterského nebo doktorského studijního programu technického směru a 3 roky praxe v oboru nebo ukončené středoškolské vzdělání nebo vzdělání bakalářského studijního programu technického směru a 5 let praxe v oboru. (6) Uchazeč podává ministerstvu písemnou žádost o zápis do seznamu energetických auditorů, jejíž vzor stanoví prováděcí právní předpis^6d). (7) K žádosti o zápis do seznamu energetických auditorů podle odstavce 6 se připojí a) výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce, b) doklad o složení odborné zkoušky. (8) Pokud jsou splněny podmínky pro zápis do seznamu energetických auditorů, obdrží uchazeč osvědčení o odborné způsobilosti energetického auditora. Nejsou-li splněny podmínky pro zápis do seznamu energetických auditorů, obdrží uchazeč písemné rozhodnutí ministerstva o zamítnutí žádosti. (9) Ministerstvo nepřipustí ke zkoušce nebo nezapíše do seznamu energetických auditorů 6 let od podání žádosti uchazeče, který v žádostech uvedl nepravdivé informace, zejména prokazující jeho odbornou způsobilost. V opakovaném případě má odmítnutí trvalou platnost. (10) Energetický audit nesmí u zadavatele podle § 9 odst. 3 písm. a) a b) provést energetický auditor, který a) má majetkovou účast ve společnosti nebo družstvu, které jsou zadavatelem energetického auditu, b) je společníkem společnosti nebo členem družstva, které jsou zadavatelem, je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu zadavatele anebo je v pracovním nebo obdobném vztahu k zadavateli, c) je osobou blízkou^7) osobám, které mají u fyzických osob nebo v právnických osobách, jež jsou zadavatelem auditu, postavení, které by mohlo ovlivnit činnost energetického auditora. (11) Energetický auditor musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem činnosti energetického auditora, a to tak, aby rozsah pojistného plnění byl úměrný možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat. Pojištění musí trvat po celou dobu výkonu auditorské činnosti. (12) Energetický auditor je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se fyzické nebo právnické osoby, o kterých se dozvěděl v souvislosti s prováděním energetického auditu na jejím energetickém hospodářství a budovách. Získané skutečnosti nesmí použít ke svému prospěchu nebo k prospěchu nebo újmě třetí osoby. Zprostit energetického auditora mlčenlivosti může pouze fyzická nebo právnická osoba, na jejímž energetickém hospodářství a budovách byl proveden energetický audit, nebo stanoví-li tak jiný zákon. (13) Energetický auditor opatřuje zprávu o energetickém auditu vlastnoručním podpisem, svým jménem a číslem, pod nímž je zapsán v seznamu energetických auditorů vedeném ministerstvem. Evidenční číslo energetického auditora nesmí být auditorem používáno na jiných dokumentech, než jsou energetický audit, průkaz budovy, inspekce kotle, klimatizačního zařízení, podklady pro výběrová řízení na tyto činnosti a vyhodnocení účinků plnění energetických auditů. (14) Energetický auditor je povinen vést chronologický seznam energetických auditů a ostatních činností opatřených číslem, pod nímž je zapsán v seznamu energetických auditorů vedeném ministerstvem. Tento seznam energetických auditů a ostatních činností za uplynulý rok je povinen předložit na vyžádání nebo každoročně vždy do 31. března ministerstvu, a to i když energetické audity nebo ostatní činnosti neprováděl. (15) Seznam energetických auditů a ostatních činností, který předkládá energetický auditor podle odstavce 14, obsahuje název zadavatele, název zařízení, jeho roční spotřebu energie v GJ, navržené úspory v GJ a datum, kdy byl energetický audit, průkaz nebo inspekce kotlů nebo klimatizačních zařízení objednán a vyhotoven. (16) Dokumenty podle odstavce 13 označené uchazečem o zápis do seznamu energetických auditorů nebo energetickým auditorem se předkládají v originále nebo notářsky ověřené kopii. § 11 Působnost ministerstva (1) Ministerstvo v rozsahu své působnosti a) rozhoduje o přidělování dotací za podmínek stanovených nařízením vlády (§ 5), b) sleduje vývoj účinnosti užití energie a energetické náročnosti budov a působí na snižování její spotřeby a snížení negativních dopadů na životní prostředí při nakládání s energií, c) vyhodnocuje a propaguje výsledky Programu, d) zabezpečuje činnosti spojené s poradenstvím, vzděláváním a propagací efektivního využívání energie, e) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti nakládání s energií za účelem zahraniční pomoci, účasti České republiky v mezinárodních organizacích a prezentace dosažených výsledků, f) rozhoduje o obsahovém zaměření zkoušek energetických auditorů, osob zpracovávajících průkazy podle § 6a odst. 7 nebo provádějících kontroly podle § 6 odst. 5 a 8, formě a termínu jejich konání; vydává zkušební řád pro zkoušky energetických auditorů, g) rozhoduje o zápisu do seznamu energetických auditorů a vydává osvědčení o odborné způsobilosti energetického auditora, dále vydává osvědčení o odborné způsobilosti osob zpracovávajících průkazy podle § 6a odst. 7 nebo provádějících kontroly podle § 6 odst. 5 a 8, h) rozhoduje o zrušení zápisu energetického auditora v seznamu auditorů na základě žádosti energetického auditora, nebo přestal-li energetický auditor splňovat některý z předpokladů pro výkon činnosti energetického auditora vymezených v § 10 odst. 2 nebo porušil-li energetický auditor povinnost stanovenou v § 10 odst. 10 až 14 nebo nedodržuje-li opakovaně povinnosti pro provádění a zpracování energetického auditu stanovené tímto zákonem nebo nevykonává-li činnost energetického auditora déle než 5 let nebo pokud energetický auditor zemřel, i) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a zásadám územního rozvoje, j) informuje Evropskou komisi o plnění závazků vyplývajících ze směrnic a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady. (2) Činnostmi podle odstavce 1 může ministerstvo pověřit organizační složku státu. § 11a Řízení o zrušení zápisu v seznamu energetických auditorů (1) Ministerstvo zruší zápis energetického auditora v seznamu auditorů, poruší-li auditor povinnosti stanovené mu v § 9 tohoto zákona (dále jen "provinění"). O zrušení zápisu v seznamu energetických auditorů rozhoduje ministerstvo v řízení, které se zahajuje na základě podání doručeného ministerstvu nebo na základě podnětu ze Státní energetické inspekce nebo z úřední moci ministerstva. (2) Řízení o zrušení zápisu v seznamu energetických auditorů může být zahájeno do 6 měsíců ode dne, kdy se ministerstvo dozvědělo o provinění, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k provinění došlo. (3) Návrh na zahájení řízení musí mít písemnou formu a musí být skutkově vymezen. Důvody uvedené v návrhu na zahájení řízení nesmí být po zahájení řízení měněny. (4) Energetický auditor, proti kterému je řízení vedeno, má právo vyjádřit se k návrhu podle odstavce 3, k důvodům v návrhu uvedeným, ke způsobu zjištění jeho provinění, k výsledkům kontroly Státní energetické inspekce; dále má právo navrhovat důkazy a jejich doplnění, klást svědkům nebo znalcům otázky při ústním jednání. (5) Ministerstvo může rozhodnout i bez ústního jednání, jestliže s tím energetický auditor souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li energetický auditor do 14 dnů od doručení výzvy ministerstva svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučení. (6) Podkladem pro vydání rozhodnutí jsou vždy výsledky kontroly provedené Státní energetickou inspekcí; tato kontrola se provádí v řízení nebo může být provedena i před zahájením řízení, jde-li o řízení zahájené z podnětu Státní energetické inspekce. (7) Ministerstvo může na návrh Státní energetické inspekce v případě méně závažných provinění rozhodnout o přezkoušení energetického auditora. Neuspěje-li energetický auditor při přezkoušení, ministerstvo zruší rozhodnutím zápis v seznamu energetických auditorů. (8) Energetický auditor je povinen do 14 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení zápisu do seznamu energetických auditorů vrátit ministerstvu originál osvědčení. (9) Energetický auditor, jemuž byl zrušen zápis do seznamu energetických auditorů, se může přihlásit ke složení zkoušky podle § 10 tohoto zákona nejdříve po uplynutí 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení zápisu do seznamu energetických auditorů. HLAVA V SPRÁVNÍ DELIKTY § 12 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako vlastník nebo provozovatel kotle spalujícího kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem do 200 kW, nejde-li o provozovatele uvedeného v § 6 odst. 6, nezajistí pravidelnou kontrolu jeho účinnosti podle § 6 odst. 2, b) jako vlastník nebo provozovatel zařízení sloužícího pro vytápění se jmenovitým výkonem nad 20 kW a staršího 15 let od data uvedení do provozu nezajistí jednorázovou kontrolu kotle nebo vnitřních rozvodů tepelné energie podle § 6 odst. 3, c) jako vlastník nebo provozovatel kotle spalujícího kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem nad 200 kW nezajistí pravidelnou kontrolu jeho účinnosti podle § 6 odst. 4, d) jako vlastník nebo provozovatel klimatizačního systému se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 12 kW nezajistí pravidelnou jeho kontrolu podle § 6 odst. 7, e) jako vlastník nebo provozovatel zařízení na rozvod tepelné energie nebo vlastník vnitřního rozvodu tepelné energie nebo chladu nezajistí účinnost užití energie nebo vybavení rozvodů nebo vnitřních rozvodů tepelné energie nebo chladu podle § 6 odst. 9, f) jako vlastník nebo provozovatel zařízení pro přenos elektřiny nebo rozvod elektřiny v rozporu s § 6 odst. 9 nevyhodnocuje účinnost užití elektřiny u všech provozovaných zařízení, g) jako stavebník nebo jako vlastník budovy nesplní požadavky podle § 6a odst. 1, nejde-li o případ podle § 6a odst. 8, nebo v rozporu s § 6a odst. 2 splnění těchto požadavků nedoloží průkazem podle § 6a odst. 3, 4 a 5, h) jako vlastník budovy v rozporu s § 6a odst. 9 překročí měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění nebo chlazení anebo pro přípravu teplé vody, i) jako stavebník nebo jako vlastník budovy nevybaví vnitřní tepelné zařízení budovy přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům podle § 6a odst. 10 ve lhůtě podle § 14 odst. 2, j) jako konečný spotřebitel v rozporu s § 6a odst. 10 neumožní instalaci nebo údržbu a kontrolu přístrojů regulujících dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům, k) jako vlastník budovy se neřídí pravidly pro vytápění nebo chlazení anebo dodávku teplé vody podle § 6a odst. 11, l) jako vlastník energetického hospodářství nebo budovy, které byly povinně podrobeny energetickému auditu nebo na zpracování jejich auditu byla využita státní dotace, neposkytne na vyžádání kopii zprávy o energetickém auditu podle § 9 odst. 2, m) jako osoba uvedená v § 9 odst. 3 písm. a) nebo c) nepodrobí energetické hospodářství nebo budovu, k nimž má vlastnické nebo jiné užívací právo, energetickému auditu ve lhůtě podle § 14 odst. 3, nebo n) jako osoba mající jiné užívací právo než právo vlastnické k energetickému hospodářství nebo budově neposkytne v rozporu s § 9 odst. 7 vlastníku při plnění povinnosti podle § 9 odst. 3 součinnost. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. f), h), j), k) a n) lze uložit pokutu do 50 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. g), i), l) a m) pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d) a e) pokutu do 200 000 Kč. § 12a Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) jako vlastník nebo provozovatel kotle spalujícího kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem do 200 kW, nejde-li o provozovatele uvedeného v § 6 odst. 6, nezajistí pravidelnou kontrolu jeho účinnosti podle § 6 odst. 2, b) jako vlastník nebo provozovatel zařízení sloužícího pro vytápění se jmenovitým výkonem nad 20 kW a staršího 15 let od data uvedení do provozu nezajistí jednorázovou kontrolu kotle nebo vnitřních rozvodů tepelné energie podle § 6 odst. 3, c) jako vlastník nebo provozovatel kotle spalujícího kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem nad 200 kW nezajistí pravidelnou kontrolu jeho účinnosti podle § 6 odst. 4, d) jako vlastník nebo provozovatel klimatizačního systému se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 12 kW nezajistí pravidelnou jeho kontrolu podle § 6 odst. 7, e) jako vlastník nebo provozovatel zařízení na rozvod tepelné energie nebo vlastník vnitřního rozvodu tepelné energie nebo chladu nezajistí účinnost užití energie nebo vybavení rozvodů nebo vnitřních rozvodů tepelné energie nebo chladu podle § 6 odst. 9, f) jako vlastník nebo provozovatel zařízení pro přenos elektřiny nebo rozvod elektřiny v rozporu s § 6 odst. 9 nevyhodnocuje účinnost užití elektřiny u všech provozovaných zařízení, g) jako stavebník nebo jako vlastník budovy nesplní požadavky podle § 6a odst. 1, nejde-li o případ podle § 6a odst. 8, nebo v rozporu s § 6a odst. 2 splnění těchto požadavků nedoloží průkazem podle § 6a odst. 3, 4 a 5, h) jako vlastník budovy v rozporu s § 6a odst. 9 překročí měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění nebo chlazení anebo pro přípravu teplé vody, i) jako stavebník nebo jako vlastník budovy nevybaví vnitřní tepelné zařízení budovy přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům podle § 6a odst. 10 ve lhůtě podle § 14 odst. 2, j) jako konečný spotřebitel v rozporu s § 6a odst. 10 neumožní instalaci nebo údržbu a kontrolu přístrojů regulujících dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům, k) jako vlastník budovy se neřídí pravidly pro vytápění nebo chlazení anebo dodávku teplé vody podle § 6a odst. 11, l) jako vlastník energetického hospodářství nebo budovy, které byly povinně podrobeny energetickému auditu nebo na zpracování jejich auditu byla využita státní dotace, neposkytne na vyžádání kopii zprávy o energetickém auditu podle § 9 odst. 2, m) jako osoba uvedená v § 9 odst. 3 písm. a) nebo c) nepodrobí energetické hospodářství nebo budovu, k nimž má vlastnické nebo jiné užívací právo, energetickému auditu ve lhůtě podle § 14 odst. 3, nebo n) jako osoba mající jiné užívací právo než právo vlastnické k energetickému hospodářství nebo budově neposkytne v rozporu s § 9 odst. 7 vlastníku při plnění povinnosti podle § 9 odst. 3 součinnost. (2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu dále tím, že a) jako držitel licence na podnikání v energetických odvětvích nebo dodavatel tuhých a kapalných paliv nebo zpracovatel komunálních odpadů neposkytne pořizovateli na jeho výzvu potřebné podklady a údaje podle § 4 odst. 6, b) jako výrobce elektřiny nebo tepelné energie nezajistí u nově zřizovaných zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie nebo u zařízení na výrobu elektřiny nebo tepelné energie, u nichž se provádí změna dokončených staveb, minimální účinnost užití energie podle § 6 odst. 1, c) jako výrobce nebo dovozce nebo prodejce uvede na trh spotřebiče energie v rozporu s § 6 odst. 10, d) jako provozovatel budov pro účely uvedené v § 6a odst. 6 neumístí průkaz na veřejně přístupném místě v budově do 4 let od nabytí účinnosti tohoto zákona, e) jako výrobce tepla se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 5 MW t v rozporu s § 7 odst. 1 nepodrobí dokumentaci stavby energetickému auditu z hlediska zavedení výroby elektřiny, f) jako výrobce elektřiny z tepelných procesů se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 10 MW e v rozporu s § 7 odst. 2 nepodrobí dokumentaci stavby energetickému auditu z hlediska zavedení dodávky tepla, g) jako tuzemský výrobce nebo dovozce hromadně vyráběných energetických spotřebičů v rozporu s § 8 odst. 1 nevybaví tyto spotřebiče štítky vyhovujícími požadavkům podle § 8 odst. 3, 6 nebo nezpracuje technickou dokumentaci podle § 8 odst. 7, h) jako prodejce energetických spotřebičů uvedených v prováděcím právním předpisu^6c) v rozporu s § 8 odst. 4 nabídne energetický spotřebič bez energetického štítku, nebo i) jako tuzemský výrobce, dovozce nebo distributor hromadně vyráběných energetických spotřebičů použije v rozporu s § 8 odst. 5 značky, symboly nebo popisy, které by mohly uvést zákazníka v omyl, nebo j) v rozporu s § 8 odst. 8 jako prodejce energetických spotřebičů nabízející tyto spotřebiče v rámci zásilkového obchodu, v katalozích nebo jinou cestou, nezajistí, aby se zájemce mohl seznámit s technickou dokumentací ještě před uzavřením kupní smlouvy. (3) Společenství vlastníků jednotek se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní požadavky podle § 6a odst. 1, nejde-li o případ podle § 6a odst. 8, nebo v rozporu s § 6a odst. 2 splnění těchto požadavků nedoloží průkazem podle § 6a odst. 3, 4 a 5, b) v rozporu s § 6a odst. 9 překročí měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění nebo chlazení anebo pro přípravu teplé vody, c) nevybaví vnitřní tepelné zařízení budovy přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům podle § 6a odst. 10 ve lhůtě podle § 14 odst. 2, nebo d) se neřídí pravidly pro vytápění nebo chlazení anebo dodávku teplé vody podle § 6a odst. 11. (4) Energetický auditor se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 9 odst. 1 zpracuje neobjektivní zprávu o energetickém auditu, b) neposkytne na vyžádání kopii zprávy o energetickém auditu podle § 9 odst. 2, c) provede energetický audit v případech uvedených v § 10 odst. 10, d) provede energetický audit bez pojištění podle § 10 odst. 11, e) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 10 odst. 12, f) použije evidenční číslo energetického auditora v rozporu s § 10 odst. 13, nebo g) nevede chronologický seznam energetických auditů a ostatních činností nebo jej na vyžádání nepředloží podle § 10 odst. 14. (5) Podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) jako osoba provádějící kontrolu kotlů uvedených v § 6 odst. 2 až 4 nesplňuje požadavky uvedené v § 6 odst. 5, b) jako osoba provádějící kontrolu klimatizačních systémů uvedených v § 6 odst. 7 nesplňuje požadavky podle § 6 odst. 8, nebo c) jako zpracovatel průkazu nesplňuje požadavky podle § 6a odst. 7. (6) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f), h), j), k) a n) a odstavce 3 písm. b) a d), b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g), i), l) a m), odstavce 3 písm. a) a c), odstavce 4 písm. b), c), d) e), f) a g) a odstavce 5 písm. a), b) a c), c) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c), d) a e), d) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), d), e), f), h), i) a j) a odstavce 4 písm. a), e) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), c) a g). § 12b Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Státní energetická inspekce^7a). V prvním stupni územní inspektorát, v jehož územní působnosti se nachází místo spáchání správního deliktu. O odvolání rozhoduje ústřední inspektorát. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby^7b) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Pokuty vybírá a vymáhá Státní energetická inspekce. (7) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. § 13 Ochrana zvláštních zájmů (1) Ministerstvo je dotčeným orgánem státní správy^8) při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádí Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo spravedlnosti, pokud u některých staveb tato ministerstva vykonávají působnost stavebních úřadů. (2) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy^8) při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádějí jiné stavební úřady, než jsou stavební úřady uvedené v odstavci 1. V těchto řízeních vydává závazná stanoviska, jejichž rozsah stanoví prováděcí právní předpis. (3) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy při pořizování politiky územního rozvoje a územní plánovací dokumentace, pokud umisťují nebo mění zdroje energie, distribuční soustavy určené k distribuci elektrické energie a plynu, nebo rozvodná tepelná zařízení. V těchto případech vydává stanovisko v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. (4) Prováděcí právní předpis stanoví podmínky pro určení energetických zařízení, k nimž vydává stanovisko ministerstvo nebo Státní energetická inspekce. § 13a Kontrola Kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona upravuje zvláštní zákon^2). HLAVA VI SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 14 (1) Povinnost podle § 4 zpracovat územní energetickou koncepci musí být splněna do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Povinnost podle § 6a odst. 10 vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie musí být splněna do 6 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí, příspěvkové organizace uvedené v § 9 odst. 3 písm. b) a fyzické a právnické osoby uvedené v § 9 odst. 3 písm. c) jsou povinny do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nechat si zpracovat na jimi provozované energetické hospodářství a budovy energetický audit. Tato lhůta nemusí být dodržena, je-li celková roční spotřeba energie vyšší než desetinásobek vyhláškou stanovených hodnot; v tomto případě se lhůta prodlužuje na 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že energetický audit musí být zahájen do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (4) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se v řízení ve věcech upravených v tomto zákoně podle správního řádu^9). (5) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6 až 10 a § 13. (6) Práce na zpracování územní energetické koncepce musí být zahájeny do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona. (7) Povinnost zpracovávat energetický audit se nevztahuje na energetické hospodářství a budovy, u kterých bylo vydáno stavební povolení, nebo byla zahájena nebo ukončena výstavba nebo změna dokončené stavby a) do 31. prosince 2001 se státní dotací poskytnutou ministerstvem v rámci programu, nebo b) do 31. prosince 2001 se státní dotací nebo půjčkou Státním fondem životního prostředí, Ministerstvem pro místní rozvoj, nebo Ministerstvem zemědělství. ČÁST DRUHÁ ÚČINNOST § 15 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. * * * Zákon č. 359/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (29. října 2003). Zákon č. 694/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (31. prosince 2004). Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), nabyl účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícím po dni jeho vyhlášení (1. srpna 2005). Zákon č. 177/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 2006, s výjimkou ustanovení bodu 17 § 6 odst. 2, 3 a 4, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2007, a bodu 17 § 6 odst. 7 a bodu 19 § 6a odst. 2, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2009. Předseda vlády: Ing. Paroubek v. r. 1) Směrnice Rady č. 93/76/EHS ze dne 13. září 1993 o omezování emisí oxidu uhličitého prostřednictvím zvyšování energetické účinnosti. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov. 1a) Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 570/2002 Sb. 1b) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2a) Nařízení vlády č. 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce. 3) § 6 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. 4) § 139b odst. 1 a 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4a) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování. 4b) Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie. 4c) § 15 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. 4d) § 5 odst. 3 písm. e) a f) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů. 5a) Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. 5b) § 5 odst. 3 písm. a), e) a f) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. 6) Například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 6a) Vyhláška č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách. 6b) Vyhláška č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. 6c) Vyhláška č. 442/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování energetických spotřebičů energetickými štítky a zpracování technické dokumentace, jakož i minimální účinnost užití energie pro elektrické spotřebiče uváděné na trh. 6d) Vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti náležitostí energetického auditu, ve znění pozdějších předpisů. 6e) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace). 7) § 116 občanského zákoníku. 7a) § 92 odst. 1 a § 93 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní zprávy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 7b) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. 8) § 126 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
Celý text ve formátu PDF (134 kB)
Datum uveřejnění: 1. července 2006 Poslední změna: 25. srpna 2006 Počet shlédnutí: 6649