166/1999 Sb.
Zákon o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon)
166/1999 Sb.
ZÁKON
ze dne 13. července 1999
o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů
(veterinární zákon)
Změna: 29/2000 Sb.
Změna: 154/2000 Sb.
Změna: 102/2001 Sb.
Změna: 120/2002 Sb.
Změna: 76/2002 Sb., 320/2002 Sb.
Změna: 131/2003 Sb.
Změna: 131/2003 Sb. (část)
Změna: 316/2004 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
VETERINÁRNÍ PÉČE
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství
požadavky veterinární péče (dále jen "veterinární požadavky") na
chov a zdraví zvířat a na živočišné produkty, upravuje práva
a povinnosti fyzických a právnických osob, soustavu, působnost
a pravomoc orgánů vykonávajících státní správu v oblasti
veterinární péče, jakož i některé odborné veterinární činnosti
a jejich výkon.
§ 2
Veterinární péče
Veterinární péče podle tohoto zákona zahrnuje
a) péči o zdraví zvířat a jeho ochranu, zejména předcházení vzniku
a šíření nákaz a jiných onemocnění zvířat a jejich zdolávání,
ochranu zdraví lidí před nemocemi přenosnými ze zvířat na
člověka,
b) péči o zdravotní nezávadnost živočišných produktů a krmiv
a ochranu zdraví lidí před jeho poškozením nebo ohrožením
živočišnými produkty,
c) ochranu území České republiky před zavlečením nákaz zvířat
a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a před dovozem
zdravotně závadných živočišných produktů a krmiv ze zahraničí,
d) ochranu životního prostředí před nepříznivými vlivy
souvisejícími s chovem zvířat, výrobou a zpracováváním
živočišných produktů, jakož i ochranu zvířat a jejich produkce
před riziky ze znečištěného životního prostředí,
e) veterinární asanaci,
f) dozor nad dodržováním povinností a požadavků stanovených
k zajištění těchto úkolů tímto zákonem, zvláštními právními
předpisy1) a bezprostředně závaznými právními předpisy
Evropských společenství (státní veterinární dozor).
------------------------------------------------------------------
1) Například zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 240/1991 Sb., o šlechtění
a plemenitbě hospodářských zvířat, zákon č. 246/1992 Sb., na
ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, zákon č. 16/1997 Sb.,
o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících
živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních
k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona č. 114/1992
Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění
některých souvisejících zákonů, zákon č. 110/1997 Sb.,
o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů.
§ 3
Základní pojmy
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) chovatelem každý, kdo zvíře nebo zvířata vlastní nebo drží,
anebo je pověřen se o ně starat, ať již za úplatu nebo
bezúplatně, a to i na přechodnou dobu,
b) hospodářstvím jakákoli stavba, zařízení nebo místo, kde je
hospodářské zvíře nebo kde jsou hospodářská zvířata chována
nebo držena, včetně chovu pod širým nebem. Je-li
v hospodářství chováno nebo drženo více než jedno stádo nebo
více než jedna skupina hospodářských zvířat, která mohou
onemocnět stejnou nákazou nebo nemocí přenosnou ze zvířat na
člověka (dále jen "vnímavá zvířata"), je každé z těchto stád
nebo každá z těchto skupin oddělenou epizootologickou
jednotkou, která má stejný zdravotní status,
c) hospodářskými zvířaty zvířata využívaná převážně k chovu,
výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům, zejména skot,
prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci, drůbež,
běžci, králíci, kožešinová zvířata, zvěř ve farmovém chovu,
ryby a včely,
d) jatečnými zvířaty hospodářská zvířata, jež jsou určena
k porážce a jatečnému zpracování a jejichž maso je určeno
k výživě lidí,
e) svodem zvířat soustředění zvířat různých chovatelů na určeném
místě a k určenému účelu, zejména trh se zvířaty, výstava nebo
přehlídka zvířat, výkonnostní zkoušky a chovatelské soutěže,
f) shromažďovacím střediskem hospodářství, tržiště nebo jiné
místo, na němž jsou shromažďována zvířata z různých
hospodářství, zejména skot, prasata, ovce a kozy, aby z nich
byly vytvářeny zásilky zvířat určených k odeslání,
g) zvířaty podezřelými z nákazy zvířat zvířata, u nichž se
projevují klinické příznaky vyvolávající podezření, že jde
o určitou nákazu zvířat, anebo zvířata, o nichž je podle
výsledků vyšetření nutno mít za to, že jsou podezřelá z určité
nákazy zvířat,
h) zvířaty podezřelými z nakažení zvířata, u nichž se neprojevují
klinické příznaky vyvolávající podezření, že jde o určitou
nákazu zvířat, o nichž však lze mít za to, že přišla přímo
nebo nepřímo do styku s jejím zdrojem,
i) karanténou dočasné, provozně a místně oddělené umístění zvířat
podezřelých z nákazy zvířat nebo zvířat podezřelých z nakažení
(dále jen "podezřelá zvířata"), v jehož průběhu se provádějí
preventivní, diagnostické, popřípadě i léčebné úkony k ochraně
před zavlečením nebo šířením nákaz zvířat,
j) izolací dočasné oddělené umístění zvířat před jejich zařazením
do stáda nebo před jejich přemístěním z hospodářství, v jehož
průběhu se provádějí preventivní a diagnostické úkony
a sleduje zdravotní stav zvířat,
k) ohniskem nákazy hospodářství nebo jiné místo, na němž jsou
shromážděna zvířata, kde byl zjištěn jeden nebo více případů
nákazy,
l) nákazovou situací výskyt nákazy na určitém území nebo
v určitém hospodářství,
m) nákazovými důvody výskyt a možnost rozšíření nákazy,
n) živočišnými produkty suroviny živočišného původu, a to všechny
části těl zvířat, zejména maso, vnitřnosti, tuky, kůže, kosti,
krev, žlázy s vnitřní sekrecí, rohy, parohy, paznehty, kopyta,
vlna, srst, peří, také mléko, vejce, med a včelí vosk, jakož
i výrobky z těchto surovin, které jsou určeny k výživě lidí
a zvířat,
o) zdravotně nezávadnými živočišnými produkty živočišné produkty,
které splňují požadavky na zdravotní nezávadnost stanovené
tímto zákonem a zvláštními právními předpisy,3)
p) krmivy produkty rostlinného nebo živočišného původu čerstvé
nebo konzervované a produkty jejich průmyslového zpracování,
jakož i organické a anorganické látky s přidáním doplňkových
látek nebo bez jejich přidání, které jsou určeny ke krmení
zvířat samostatně nebo ve směsích,
r) zdravotně nezávadnými krmivy krmiva, která splňují požadavky
na zdravotní nezávadnost stanovené tímto zákonem a zvláštními
právními předpisy,4)
s) doplňkovými látkami látky používané ve výživě zvířat za účelem
příznivého ovlivnění vlastností krmiv nebo živočišných
produktů, uspokojení požadavků výživy zvířat, zlepšení
živočišné produkce, zejména ovlivněním stravitelnosti krmiv,
doplnění potřeby živin zvířat nebo zajištění specifických
potřeb výživy zvířat v určitém období a zmírnění škodlivých
vlivů způsobených výkaly zvířat nebo ovlivňující životní
prostředí zvířat,
t) veterinárními přípravky hromadně vyráběné přípravky, které
jsou určeny k přímému použití pro zvířata nebo přicházejí do
styku se zvířaty, nemají charakter léčivých přípravků,5)
nepodléhají registraci podle zvláštních právních předpisů5)
a nejsou krmivy, zejména přípravky diagnostické, dezinfekční,
dezinsekční, dezodorační, dietetické, vitaminové, minerální
a kosmetické,
u) veterinárními technickými prostředky zařízení, přístroje,
pomůcky, materiály nebo jiné předměty nebo výrobky včetně
příslušenství, používané samostatně nebo v kombinaci spolu
s potřebným programovým vybavením, které jsou určeny k použití
u zvířat pro účely prevence, vyšetřování, diagnózy, sledování,
léčby nebo zmírnění nemoci, poranění nebo zdravotního
postižení, náhrady nebo modifikace anatomické struktury či
fyziologického procesu, anebo kontroly březosti, a které
nedosahují své hlavní zamýšlené funkce v organizmu zvířete
nebo na jeho povrchu farmakologickým nebo imunologickým
účinkem nebo ovlivněním metabolizmu, jejichž funkce však může
být takovými účinky podpořena,
v) ochrannou lhůtou doba od skončení podávání léčivého přípravku,
po kterou jím může být nepříznivě ovlivněna zdravotní
nezávadnost živočišných produktů,
x) nutnou porážkou porážka nemocného, z onemocnění podezřelého
nebo poraněného jatečného zvířete na jatkách nebo i mimo
jatky, odůvodňuje-li to stav zvířete, za podmínek určených
veterinárním lékařem,
y) utracením usmrcení zvířete bez vykrvení, a to způsobem, který
není v rozporu s předpisy na ochranu zvířat proti týrání,6)
z) veterinárním zbožím zvířata, živočišné produkty, krmiva
a předměty, pokud mohou být nositeli původců nákaz,
aa) předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, živí původci
nákaz zvířat pro výzkumné nebo jiné účely a předměty používané
při ošetřování a přepravě zvířat, živočišných produktů
a krmiv, zejména voda, krmivo, stelivo, dopravní prostředky,
obaly, nástroje, nářadí a pracovní pomůcky, popřípadě i jiné
předměty, pokud z jiného důvodu mohou být nositeli původců
nákaz,
bb) konfiskáty (odpady) živočišného původu těla uhynulých,
nedonošených, mrtvě narozených nebo utracených zvířat (dále
jen "kadávery"), jakož i živočišné produkty, které jsou
nepoživatelné, popřípadě vyloučené z použití k obvyklému účelu
podle tohoto zákona a prováděcích právních předpisů k němu
nebo podle rozhodnutí orgánu veterinární správy a určené
k neškodnému odstranění nebo dalšímu zpracování,
cc) vysokorizikovými konfiskáty živočišného původu konfiskáty
živočišného původu, které mohou představovat vážné nebezpečí
pro zdraví zvířat nebo lidí,
dd) specifikovaným rizikovým materiálem vysokorizikové konfiskáty
živočišného původu, které jsou nebezpečné z hlediska přenosu
transmisivní spongiformní encefalopatie,
ee) nízkorizikovými konfiskáty živočišného původu konfiskáty
živočišného původu, které nepředstavují vážné nebezpečí šíření
nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka,
ff) uváděním do oběhu držení, skladování, přeprava, předkládání,
vystavování a nabízení za účelem prodeje, prodej, jakož
i jakýkoli jiný způsob nabízení a poskytování ke spotřebě,
gg) dopravním prostředkem část silničního vozidla, drážního
vozidla, letadla nebo lodi, určená k přepravě zboží, jakož
i kontejner používaný pro silniční, drážní, leteckou nebo
vodní dopravu,
hh) zásilkou určité množství zvířat téhož druhu nebo určité
množství živočišných produktů téhož druhu, na něž se vztahuje
totéž veterinární osvědčení nebo jiný průvodní veterinární,
popřípadě obchodní doklad, přepravované týmž dopravním
prostředkem,
ii) schválením udělení souhlasu k výkonu určité činnosti na
základě splnění podmínek stanovených tímto zákonem,
jj) registrací zapsání do seznamu,
kk) úředním veterinárním lékařem veterinární lékař orgánu
veterinární správy,
ll) soukromým veterinárním lékařem veterinární lékař vykonávající
veterinární léčebnou a preventivní činnost podnikatelským
způsobem,
mm) schváleným veterinárním lékařem soukromý veterinární lékař
schválený krajskou veterinární správou pro síť
epizootologického sledování a pro výkon některých, tímto
zákonem stanovených činností.
(2) Kde se v tomto zákoně mluví o zvířatech, rozumí se tím podle
povahy věci a okolností též sperma, vaječné buňky, embrya,
násadová vejce, oplodněné jikry a plemenivo včel.
(3) Kde se v tomto zákoně mluví o zvěřině, rozumí se tím pro
účely tohoto zákona těla, jakož i všechny poživatelné části těl
volně žijící lovné zvěře.7)
(4) Kde se v právních přepisech Evropských společenství mluví
o části území státu jako o regionu, rozumí se tím pro účely tohoto
zákona kraj.7a)
(5) Na nakládání s konfiskáty (odpady) živočišného původu se
nevztahuje zákon o odpadech.
------------------------------------------------------------------
3) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších
předpisů.
7a) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních
samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní
rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního
zákona č. 176/2001 Sb.
HLAVA II
ZDRAVÍ ZVÍŘAT A JEHO OCHRANA
Oddíl 1
Povinnosti chovatelů
§ 4
(1) Chovatel je povinen
a) chovat zvířata způsobem, v prostředí a podmínkách, které
vyžadují jejich biologické potřeby, fyziologické funkce
a zdravotní stav a předcházet poškození jejich zdraví,
b) sledovat zdravotní stav zvířat, v odůvodněných případech jim
včas poskytnout první pomoc a požádat o odbornou veterinární
pomoc,
c) bránit vzniku a šíření nákaz a jiných onemocnění zvířat a plnit
povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě
k zdolávání těchto nákaz nebo jiných onemocnění zvířat,
d) poskytnout nezbytnou součinnost a pomoc k tomu, aby mohlo být
řádně provedeno nařízené vyšetření zvířete, odběr vzorků,
ochranné očkování nebo jiný odborný veterinární úkon, například
fixace zvířete, předvedení zvířete v zájmovém chovu,
e) podávat zvířatům léčivé přípravky, jejichž výdej je vázán na
předpis veterinárního lékaře, jen se souhlasem veterinárního
lékaře a podle jeho pokynů,
f) zajistit, aby byli psi a některá další zvířata držená v zajetí,
zejména liška, jezevec, kuna, fretka, jakmile dosáhnou stáří
3 měsíců a poté vždy jednou za rok očkováni proti vzteklině,
uchovávat doklad o tomto očkování po dobu nejméně 1 roku a na
požádání jej předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární
dozor,
g) zajistit, aby byli psi, kočky a fretky v zájmovém chovu, pokud
jsou přemísťováni mezi členskými státy k neobchodním účelům,
označeni stanoveným způsobem a provázeni dokladem, který
obsahuje údaje umožňující zjištění totožnosti zvířete
a kontrolu jeho stavu (dále jen "pas"),7b) vydaným veterinárním
lékařem schváleným pro tuto činnost. Prováděcí právní předpis
upraví podrobněji označování psů, koček a fretek v zájmovém
chovu, přidělování identifikačních prostředků a stanoví
náležitosti, způsob vydávání a číslování pasů, vedení jejich
evidence [§ 44 odst. 1 písm. h)] a vzor pasu.
h) zajistit, aby bylo neprodleně a v rozsahu nezbytně nutném pro
vyloučení podezření z onemocnění vzteklinou veterinárně
vyšetřeno zvíře, které poranilo člověka nebo s ním přišlo do
přímého kontaktu způsobem nebo za okolností, které mohou
vyvolávat podezření z onemocnění touto nákazou.
(2) K inseminaci, přenosu embryí a přirozené plemenitbě lze
používat jen zvířata, která podle výsledků vyšetření splňují
podmínky stanovené tímto zákonem a zvláštními právními
předpisy.8)
(3) Chovatel, který hodlá použít zvířata k pokusům,9) je povinen
požádat krajskou veterinární správu nebo Městskou veterinární
správu v Praze (dále jen "krajská veterinární správa o stanovení
podmínek veterinární péče (dále jen "veterinární podmínky")
k jejich provádění.
------------------------------------------------------------------
7b) Čl. 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady 998/2003/ES ze
dne 26. května 2003 o veterinárních podmínkách pro neobchodní
přesuny zvířat v zájmovém chovu a o změně směrnice Rady
92/65/EHS.
8) Zákon č. 240/1991 Sb.
9) § 15 zákona č. 246/1992 Sb.
§ 5
(1) Chovatel hospodářských zvířat je dále povinen
a) zabezpečit provádění vyšetření, zdravotních zkoušek a povinných
preventivních a diagnostických úkonů v rámci veterinární
kontroly zdraví, dědičnosti zdraví a hygieny plemenitby,
předkládat výsledky těchto vyšetření, zkoušek a úkonů krajské
veterinární správě ve lhůtách jí stanovených, uchovávat tyto
výsledky po dobu nejméně 1 roku a na požádání je předkládat
orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor. Je-li třeba
provést též laboratorní vyšetření vzorků, musí být toto
vyšetření provedeno v laboratoři uvedené v § 52 odst. 4,
b) zabezpečit v rozsahu odpovídajícím druhu zvířat, způsobu jejich
chovu a ustájení čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci
stájí, jiných prostorů a zařízení, v nichž jsou chována
zvířata, jakož i čištění a dezinfekci technologických zařízení,
dopravních prostředků, strojů, nástrojů, nářadí, pracovních
pomůcek a jiných předmětů, které přicházejí do přímého styku se
zvířaty, používat k tomu přípravky schválené podle tohoto
zákona nebo zvláštních právních předpisů,9a) dodržovat návod
k jejich použití a zacházet s konfiskáty živočišného původu
způsobem stanoveným tímto zákonem,
c) v případě nebezpečí zavlečení nákazy nebo nemoci přenosné ze
zvířat na člověka zřídit, popřípadě umístit prostředky sloužící
k ochraně proti nákazám a nemocem přenosným ze zvířat na
člověka a dbát o jejich řádnou funkci,
d) k napájení zvířat používat vodu, která neohrožuje zdravotní
stav zvířat a zdravotní nezávadnost jejich produktů, a ke
krmení zvířat používat jen zdravotně nezávadná krmiva,
e) podávat zvířatům pouze léčivé přípravky v souladu s pravidly
pro jejich používání při poskytování veterinární péče,5)
veterinární přípravky schválené podle tohoto zákona, doplňkové
látky v souladu se zvláštními právními předpisy4) a dodržovat
podmínky pro podávání některých látek a přípravků zvířatům,
jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí (19), poskytovat
nezbytnou součinnost orgánům, které provádějí odběr vzorků
a šetření v souvislosti s plněním plánu sledování přítomnosti
některých látek a jejich reziduí u zvířat, v živočišných
produktech, krmivech a napájecí vodě (dále jen "plán sledování
některých látek a jejich reziduí"), a dodržovat opatření
přijatá na základě tohoto šetření,
f) plnit povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy8)
k označování a evidenci hospodářských zvířat a zvěře ve
farmovém chovu, předávat záznamy stanovené těmito právními
předpisy osobě pověřené vedením ústřední evidence, na požádání
je poskytovat orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor
a umožnit přístup k nim také soukromému veterinárnímu lékaři,
který vystavuje potvrzení o zdravotním stavu zvířete
a o nákazové situaci v místě původu (dále jen "zdravotní
potvrzení"),
g) v případě, že chová zvěř ve farmovém chovu, oznámit krajské
veterinární správě nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení své
chovatelské činnosti ve vztahu k farmovému chovu zvěře.
(2) Chovatel, který jako podnikatel10) chová hospodářská
zvířata pro účely podnikání, je dále povinen
a) oznámit krajské veterinární správě nejméně 7 dnů předem
zahájení a ukončení podnikatelské činnosti,
b) uvádět do oběhu pouze zvířata, kterým nebyly podávány
nepovolené nebo zakázané4) látky nebo přípravky (§ 19), vést
záznamy o tom, kdy a které léčivé přípravky a látky, jimiž
mohou být nepříznivě ovlivněny živočišné produkty, byly podány
zvířatům, neprodleně předkládat tyto záznamy veterinárnímu
lékaři, aby v nich zaznamenal podání léčivých přípravků
zvířatům nebo očkování zvířat, uchovávat tyto záznamy nejméně
po dobu 5 let a dodržovat ochranné lhůty,
c) zajistit, aby práce při ošetřování zvířat a získávání jejich
produktů vykonávaly pouze osoby způsobilé k takové činnosti
podle zvláštních právních předpisů,11) které mají základní
znalosti o péči o zvířata a o hygienických požadavcích na
získávání živočišných produktů.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví konkrétní veterinární
požadavky na prostředí, v němž jsou zvířata chována, na jejich
ošetřování a ochranu před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat
na člověka.
------------------------------------------------------------------
4) Zákon č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 240/1991 Sb.
9a) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických
přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
10) § 2 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku.
11) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob
organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel
povinen zajistit při práci související s chovem zvířat.
Oddíl 2
Přemístění a vnitrostátní přeprava zvířat
§ 6
(1) Není-li stanoveno jinak, je chovatel, od něhož je zvíře
přemísťováno, povinen vyžádat si
a) veterinární osvědčení, jehož součástí je zdravotní potvrzení
vydané soukromým veterinárním lékařem, jde-li o přemístění mimo
územní obvod kraje7a),12)
1. hospodářského zvířete do jiného hospodářství,
2. odchyceného volně žijícího zvířete určeného k dalšímu chovu,
3. ryb k zarybňování rybářských revírů, jež jsou součástí
ochranného pásma chovu lososovitých ryb,
4. pokusného zvířete,13)
5. zvířete účastnícího se svodu zvířat,
6. zvířete zoologické zahrady,
b) zdravotní potvrzení k přemístění zvířete na jatky. Byly-li
tomuto zvířeti podány doplňkové látky nebo léčivé přípravky,
jejichž působením mohou být nepříznivě ovlivněny živočišné
produkty, musí zdravotní potvrzení obsahovat též údaje o tom,
které doplňkové látky nebo léčivé přípravky byly zvířeti podány
a že uplynuly ochranné lhůty.
(2) Jde-li o přemístění včel, spermatu, vaječných buněk
a embryí, není součástí veterinárního osvědčení zdravotní
potvrzení.
(3) Jde-li o přemístění koní, může být veterinární osvědčení
nebo zdravotní potvrzení nahrazeno průkazem koně,13a) pokud průkaz
koně obsahuje údaje o době, po kterou může být na základě
posledních údajů o nákazové situaci v místě původu, popřípadě
v okrese používán místo zdravotního potvrzení, popřípadě
veterinárního osvědčení.
(4) Zdravotní potvrzení v případě uvedeném v odstavci 1 písm. b)
vydá schválený veterinární lékař pro tuto činnost. Zdravotní
potvrzení na nutnou porážku vydá ošetřující veterinární lékař,
který ji doporučil (o ní rozhodl). Ten, kdo vydal veterinární
osvědčení nebo zdravotní potvrzení, je povinen uchovávat jeho opis
po dobu 3 let.
(5) Veterinární osvědčení se nevyžaduje k přemístění
a) drůbeže, selat mladších 3 měsíců, jehňat a kůzlat mladších 3
měsíců, králíků a ryb, s výjimkou uvedenou v odstavci 1 písm.
a) bodě 3, pokud nejsou tato zvířata přemísťována k chovateli,
který je jako podnikatel10) chová pro účely podnikání nebo je
využívá jako zvířata pokusná,13)
b) psů a koček, pokud jsou tato zvířata provázena očkovacím
průkazem obsahujícím záznam, že zvíře bylo v době od 30 dnů do
1 roku před přemístěním očkováno proti vzteklině,
c) korýšů, měkkýšů, žab, ptáků, plazů, drobných savců a členovců
vyjma včel, pokud nejsou tato zvířata přemísťována k chovateli,
který je jako podnikatel10) chová pro účely podnikání nebo je
využívá jako zvířata pokusná,13)
d) prasat určených pro domácí porážku.
(6) O přemístění zvířete podle odstavce 1 písm. a) bodů 1, 2,
3 a 6 uvědomí krajská veterinární správa místa původu zvířete
krajskou veterinární správu, do jejíhož obvodu má být zvíře
přemístěno. Pokud tato krajská veterinární správa o to požádá,
předloží jí chovatel, do jehož hospodářství bylo zvíře přemístěno,
veterinární osvědčení.
(7) Jde-li o přemístění zvířete do stáda, v němž je lepší
nákazová situace než v původním stádě, umístí chovatel podle
pokynů krajské veterinární správy přemístěné zvíře před jeho
zařazením do stáda do izolace; to neplatí pro včely. Dobu izolace
stanoví krajská veterinární správa, která může chovateli také
uložit, aby před opětovným zařazením do stáda umístil do izolace
zvíře, které se zúčastnilo svodu zvířat.
(8) Státní veterinární správa může rozhodnout o pozastavení nebo
odejmutí soukromému veterinárnímu lékaři schválení pro určitou
činnost v případě, že soukromý veterinární lékař osvědčil
prokazatelně nepravdivé údaje ve zdravotním potvrzení [§ 61 odst.
1 písm. e)].
(9) Prováděcí právní předpis stanoví
a) náležitosti žádosti o vydání veterinárního osvědčení
k přemístění zvířete a náležitosti žádosti o vydání zdravotního
potvrzení, náležitosti, dobu platnosti, způsob a postup
vydávání veterinárního osvědčení k přemístění zvířete
a zdravotního potvrzení podle odstavců 1 až 7 a stanoví
příslušné lhůty pro podání těchto žádostí a pro vydání
osvědčení k přemístění zvířete a zdravotního potvrzení,
b) podrobnosti vydávání veterinárního osvědčení k přemístění
včelích matek, laboratorních zvířat a zvířat cirkusů,
c) podrobnosti umísťování a držení zvířat v izolaci, včetně
stanovení odborných veterinárních úkonů, které se provádějí
v souvislosti s umísťováním a držením zvířat v izolaci
a v průběhu izolace,
d) podrobnosti zřizování ochranných pásem chovů lososovitých ryb,
e) zmírňující výjimky pro přemísťování zvířat, které mohou orgány
veterinární správy podle kritérií práva Evropských společenství
v určitých případech povolit (například dočasná pastva, využití
zvířat pro sportovní a kulturní účely).
------------------------------------------------------------------
7a) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních
samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní
rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění
ústavního zákona č. 176/2001 Sb.
10) § 2 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku.
12) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění
pozdějších předpisů.
13) § 3 písm. c) zákona č. 246/1992 Sb.
13a) § 28 vyhlášky č. 357/2001 Sb., o označování a evidenci koní,
prasat, běžců a zvěře ve farmovém chovu a o evidenci drůbeže,
plemenných ryb a včel.
§ 7
(1) Shromažďování zvířat k přepravě, jejich nakládání,
překládání a vykládání se provádí za dozoru chovatele nebo jím
pověřené osoby. Místa, na nichž jsou zvířata shromažďována,
nakládána, překládána a vykládána, musí odpovídat požadavkům na
ochranu zdraví a pohody zvířat a být pravidelně čištěna
a dezinfikována.
(2) K přepravě zvířat lze používat jen dopravní prostředky
a zařízení, které
a) odpovídají svou konstrukcí, uspořádáním a vybavením požadavkům
na přepravu zvířat příslušného druhu, nepoškozují jejich
zdraví, nepůsobí jim bolest a utrpení, brání jim v úniku nebo
vypadnutí a chrání je proti nepříznivým povětrnostním vlivům,
b) jsou zabezpečeny proti vypadávání nebo vytékání vody, krmiva,
steliva, výkalů a jiných odpadů,
c) byly před přepravou a po jejím skončení vyčištěny
a dezinfikovány.
(3) Dopravce, který jako podnikatel10) přepravuje zvířata, je
povinen
a) být registrován podle zvláštních právních předpisů,6)
b) vést evidenci o čištění a dezinfekci dopravních prostředků
používaných k přepravě zvířat, jakož i o provedených
přepravách, uchovávat ji po dobu nejméně 3 let a na požádání ji
předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor.
(4) Osoba, která provozuje (dále jen "provozovatel") jatky nebo
místo určené k pravidelnému konání svodu zvířat, je povinna
vytvořit podmínky k tomu, aby po skončení přepravy zvířat na jatky
nebo na svod mohl dopravce provést čištění a dezinfekci použitých
dopravních prostředků v jeho zařízení.
------------------------------------------------------------------
6) Zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10) § 2 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku.
§ 8
(1) Nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpisy14)
jinak, je chovatel povinen zajistit, aby byla zvířata před
nakládáním, během přepravy a po jejím ukončení napojena, popřípadě
i nakrmena, a to se zřetelem na druh zvířat a dobu a účel
přepravy; po ukončení přepravy jim musí být poskytnut přiměřený
odpočinek.
(2) Zvířata lze přepravovat, jen jsou-li způsobilá k přepravě,
a to zejména s ohledem na jejich zdravotní stav; to neplatí,
jde-li o přepravu zvířat k léčení. Zvířatům, která v průběhu
přepravy onemocněla nebo byla poraněna, musí být poskytnuta první
pomoc ihned, jakmile to okolnosti dovolí.
(3) Osoby určené k nakládání, překládání, přepravě a vykládání
zvířat musí mít tomu odpovídající znalosti a zkušenosti získané
zvláštním výcvikem nebo praxí. Jsou přitom povinny
a) zacházet šetrně s nakládanými, přepravovanými a vykládanými
zvířaty a zabránit jejich styku s jinými zvířaty,
b) provést po skončení přepravy osobní očistu a dezinfekci.
(4) Ustanovení odstavce 3, jakož i ustanovení § 7 odst. 1, § 7
odst. 2 písm. c) a § 7 odst. 3 neplatí pro přepravu jednotlivých
zvířat přepravovaných spolu s chovatelem.
(5) Prováděcí právní předpis upraví podrobněji veterinární
podmínky a požadavky na přepravu zvířat a na péči o ně v průběhu
přepravy.
------------------------------------------------------------------
14) Například vyhláška č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním
řádu, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 133/1964 Sb.,
o silničním přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu
v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí,
a vyhláška č. 17/1966 Sb., o leteckém přepravním řádu, ve
znění vyhlášky č. 15/1971 Sb.
§ 9
Svod zvířat
(1) Svod zvířat lze pořádat jen pod státním veterinárním
dozorem.
(2) Pořadatel svodu zvířat je povinen požádat obec o povolení
konání svodu zvířat. Před podáním této žádosti je povinen vyžádat
si od příslušného orgánu veterinární správy veterinární podmínky
pro konání svodu zvířat a je povinen zajistit jejich dodržování.
§ 9a
Shromažďovací středisko
(1) Shromažďovací středisko musí
a) být
1. uspořádáno a vybaveno způsobem odpovídajícím účelu
shromažďovacího střediska včetně vybavení pro výkon státního
veterinárního dozoru,
2. vyčištěno a dezinfikováno před jeho použitím podle pokynů
úředního veterinárního lékaře,
3. umístěno v době, kdy jsou v něm shromážděna zvířata,
v oblasti nepodléhající mimořádným veterinárním opatřením
vztahujícím se na zvířata daného druhu,
b) přijímat pouze zvířata, která jsou správně označena a provázena
veterinárním osvědčením a která byla při příchodu do
shromažďovacího střediska kontrolována úředním veterinárním
lékařem nebo schváleným veterinárním lékařem,
c) zabezpečovat zvířatům náležitou péči a pohodu,
d) mít dostatečný počet veterinárních lékařů schválených pro
shromažďovací středisko,
e) podléhat státnímu veterinárnímu dozoru.
(2) Provozovatel shromažďovacího střediska je povinen vést,
po dobu nejméně 3 let uchovávat a na požádání poskytnout orgánům
vykonávajícím státní veterinární dozor záznamy o údajích, které se
týkají přijímaných zvířat a jejich chovatelů, míst jejich původu
a předpokládaných míst, do nichž jsou odesílána, dopravců
a dopravních prostředků, které přivážejí zvířata do střediska
a odvážejí je ze střediska.
(3) Shromažďovací středisko musí být schváleno a registrováno
krajskou veterinární správou; toto schválení může být omezeno jen
na určitý druh zvířat, na plemenná a užitková zvířata, anebo na
jatečná zvířata. Krajská veterinární správa schválí a registruje
shromažďovací středisko, které svým uspořádáním, materiálním
a personálním vybavením odpovídá účelu střediska a veterinárním
požadavkům na ně. Jestliže krajská veterinární správa zjistí, že
nejsou dodržovány povinnosti provozovatele shromažďovacího
střediska, anebo pravidla pro provoz střediska stanovená tímto
zákonem, je oprávněna schválení pozastavit nebo odejmout.
(4) Krajská veterinární správa prověřuje při schvalování
veterinárního lékaře shromažďovacího střediska, zda tento
veterinární lékař nemá finanční zájem na příslušném shromažďovacím
středisku a zda nejsou s provozovatelem shromažďovacího střediska
osobami navzájem blízkými.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví
a) uspořádání, materiální a personální vybavení shromažďovacího
střediska,
b) veterinární požadavky na zvířata přijímaná do shromažďovacího
střediska,
c) náležitosti žádosti o schválení shromažďovacího střediska,
d) údaje zaznamenávané provozovatelem shromažďovacího střediska.
§ 9b
(1) Osoba, která jako podnikatel10) přímo nebo nepřímo
nakupuje a prodává skot a prasata, má pravidelný obrat těchto
zvířat, jež během 30 dnů znovu prodá, a která byla pro tuto
činnost krajskou veterinární správou schválena a registrována
(dále jen "obchodník"),
a) může nakupovat a prodávat pouze zvířata, která
1. jsou správně označena a evidována, a není-li stanoveno
jinak, provázena veterinárním osvědčením,
2. pocházejí ze stád skotu, jež jsou úředně prostá tuberkulózy,
brucelózy a leukózy, a jde-li o jatečná zvířata, jež jsou
úředně prostá tuberkulózy a enzootické leukózy skotu,
a v případě nekastrovaného skotu úředně prostá brucelózy.
Státní veterinární správa může povolit nákup a prodej
označených jatečných zvířat, která nesplňují uvedené
podmínky, jestliže jsou tato zvířata co nejdříve dodána
přímo na jatky, aniž by procházela budovami nebo jinými
zařízeními obchodníka, a jestliže je zajištěno, že po
příchodu na jatky nepřijdou do styku s jinými zvířaty
a budou poražena odděleně,
b) musí vést záznamy s údaji o uskutečněných obchodech, uchovávat
je po dobu nejméně 3 let a na požádání je předložit orgánům
vykonávajícím státní veterinární dozor,
c) může v souvislosti s touto podnikatelskou činností používat jen
budovy, popřípadě jiná zařízení, které byly pro tento účel
registrovány krajskou veterinární správou, odpovídají
veterinárním požadavkům a jsou pod státním veterinárním
dozorem,
d) musí, pokud drží nakoupená zvířata ve svých budovách nebo
jiných zařízeních, zajistit těmto zvířatům náležitou péči
a pohodu a zaměstnávat přitom osoby, které mají základní
znalosti o péči o zvířata.
(2) Krajská veterinární správa schválí a registruje
obchodníka, který splňuje požadavky vyplývající z odstavce 1;
jestliže zjistí, že tyto požadavky nejsou dodržovány, může
schválení pozastavit nebo odejmout.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví
a) veterinární požadavky, kterým musí odpovídat budovy, popřípadě
jiná zařízení používané obchodníkem k držení nakoupených
zvířat,
b) náležitosti žádosti o schválení obchodníka,
c) způsob ověřování základních znalostí uvedených v odstavci 1
písm. d).
------------------------------------------------------------------
10) § 2 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku.
Oddíl 3
Nákazy a jejich zdolávání
§ 10
(1) Orgány veterinární správy
a) získávají, shromažďují a vyhodnocují poznatky o podezření
z výskytu a o výskytu a šíření nákaz a nemocí přenosných ze
zvířat na člověka,
b) přijímají odpovídající opatření ke zdolání nákaz, nemocí
přenosných ze zvířat na člověka a jiných onemocnění zvířat
a k zabránění jejich šíření,
c) vykonávají dohled nad dodržováním zákazu preventivního očkování
proti některým nákazám a nemocem přenosným ze zvířat na člověka
a nad dodržováním opatření, jimž jsou očkovaná zvířata
podrobována.
(2) Výskyt nákazy uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu musí
být hlášen Evropské komisi (dále jen "Komise") a členským státům
Evropské unie (dále jen "členský stát"). Nákazy, které jsou
považovány za nebezpečné, jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto
zákonu.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví
a) podrobnosti, způsob a lhůty ohlašování nákaz uvedených
v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
b) seznam nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, které
podléhají hlášení v rámci soustavy orgánů veterinární správy,
c) seznam nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, pro
které a podle jakých hledisek se vypracovávají pohotovostní
plány,
d) seznam nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, pro
které a podle jakých hledisek se vypracovávají, popřípadě mohou
vypracovávat programy ozdravování zvířat,
e) jak se postupuje při uznávání stád, hospodářství, okresů, krajů
nebo státu za prosté nákaz a v souvislosti s tím i při
požadování zvláštních veterinárních podmínek a veterinárních,
popřípadě zdravotních záruk (dále jen "zvláštní veterinární
záruky") uplatňovaných v souladu s právem Evropských
společenství při obchodování se zvířaty a živočišnými produkty,
f) seznam nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, proti
kterým nesmí být zvířata preventivně očkována,
g) opatření ke zdolání a zabránění šíření některých nebezpečných
nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, způsob
umísťování a držení zvířat v karanténě a odborné veterinární
úkony, které se provádějí v jejím průběhu.
§ 11
(1) Chovatel, jím zaměstnávané osoby při chovu, přepravě, svodu
a prodeji zvířat, jakož i další osoby, které přicházejí do styku
se zvířaty a živočišnými produkty a které vzhledem ke svému
povolání, kvalifikaci a zkušenostem mohou rozpoznat příznaky
nasvědčující podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci
přenosné ze zvířat na člověka, jsou povinni neprodleně uvědomit
krajskou veterinární správu nebo zajistit její uvědomění o tomto
podezření.
(2) Ohlašovací povinnost osob uvedených v odstavci 1 zaniká,
jakmile podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné
ze zvířat na člověka bylo nahlášeno úřednímu veterinárnímu lékaři
anebo soukromému veterinárnímu lékaři.
§ 12
(1) Chovatel, na jehož zvířatech se projevují příznaky
nasvědčující podezření z výskytu nebezpečné nákazy, je povinen
a) do příchodu úředního veterinárního lékaře zajistit, aby
1. zvířata podezřelá a vnímavá na příslušnou nákazu neopustila
svá stanoviště,
2. živočišné produkty, které pocházejí od podezřelých zvířat,
nebyly používány, jakkoli zpracovávány nebo uváděny do oběhu
a aby byly ukládány odděleně,
3. předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, nebyly
vynášeny nebo vyváženy a používány jinde,
4. stanoviště podezřelých zvířat byla dezinfikována,
5. osoby, které ošetřují podezřelá zvířata, nepřicházely do
styku s jinými zvířaty a aby do prostorů sloužících chovu
podezřelých zvířat nevstupovaly jiné osoby bez vážného
důvodu,
b) po příchodu úředního veterinárního lékaře postupovat podle jeho
pokynů a poučení.
(2) Soukromý veterinární lékař, který při výkonu své činnosti
zjistí podezření z výskytu nebezpečné nákazy,
a) předběžně vyšetří podezřelá zvířata, popřípadě i kadávery,
a hrozí-li nebezpečí z prodlení, odebere vzorky k laboratornímu
vyšetření,
b) uvědomí neprodleně krajskou veterinární správu o podezření
z výskytu nebezpečné nákazy,
c) poskytne chovateli potřebné poučení včetně poučení o povinnosti
učinit opatření uvedená v odstavci 1 písm. a) (dále jen
"neodkladná opatření"),
d) vyžadují-li to povaha nebezpečné nákazy nebo místní podmínky,
setrvá na místě do příchodu úředního veterinárního lékaře
a sleduje zdravotní stav zvířat.
§ 13
(1) Krajská veterinární správa, která byla uvědoměna o podezření
z výskytu nebezpečné nákazy nebo je zjistila při plnění svých
úkolů, učiní neprodleně opatření k potvrzení nebo vyloučení tohoto
podezření. Zejména
a) vyšetří podezřelá zvířata a kadávery, podle potřeby odebere
vzorky k laboratornímu vyšetření a provede další úkony
k potvrzení přítomnosti nebezpečné nákazy, zjištění jejího
původu a možností jejího šíření,
b) prověří neodkladná opatření učiněná chovatelem a podle potřeby
stanoví další opatření, jež nesnesou odkladu a jichž je třeba
ještě před nařízením mimořádných veterinárních opatření
k zamezení šíření a ke zdolání nebezpečné nákazy, zejména zákaz
přemísťování zvířat v rámci hospodářství i mimo toto
hospodářství, oddělené držení zvířat vnímavých na příslušnou
nákazu od zvířat podezřelých a zákaz přemísťování zvířat
vnímavých na příslušnou nákazu do tohoto hospodářství, jakož
i pravidla nakládání se živočišnými produkty a konfiskáty
živočišného původu, pohybu osob a vozidel v hospodářství,
c) nařídí použití vhodných dezinfekčních prostředků u vchodů
a východů z míst, v nichž jsou ustájena zvířata vnímavá na
příslušnou nákazu, jakož i u vchodů a vjezdů do hospodářství
a východů a výjezdů z hospodářství, a vyžadují-li to povaha
nebezpečné nákazy a okolnosti případu, rovněž poražení nebo
utracení zvířete k diagnostickým účelům,
d) zajistí, aby byl v hospodářství pořízen soupis zvířat vnímavých
na příslušnou nákazu, jakož i zvířat uhynulých, utracených,
nutně poražených, nemocných a podezřelých a aby bylo provedeno
epizootologické šetření za účelem zjištění možného zdroje
nákazy a doby jejího výskytu v hospodářství, jakož
i přítomnosti a rozmístění jejích původců a přenašečů
v hospodářství,
e) poučí chovatele zejména o povaze nebezpečné nákazy,
o možnostech jejího šíření a o dalším zacházení s podezřelými
zvířaty, jejich produkty a předměty, které mohou být nositeli
původců nákaz.
(2) Krajská veterinární správa vyhotoví úřední záznam o svém
zjištění, učiněných opatřeních a poučení chovatele; opis záznamu
předá chovateli.
(3) Chovatel je povinen podrobit se opatřením uvedeným
v odstavci 1 a poskytnout k jejich provedení nezbytnou součinnost
a pomoc.
§ 14
(1) Vznikne-li podezření z výskytu nebezpečné nákazy u zvířat,
která se účastní svodu zvířat, a nestanoví-li jinak úřední
veterinární lékař vykonávající nad svodem státní veterinární
dozor, je provozovatel svodu povinen zajistit, aby
a) podezřelá zvířata byla umístěna odděleně od ostatních zvířat,
b) zvířata zúčastněná na svodu neopouštěla jeho prostory a aby do
nich nevstupovala jiná zvířata,
c) živočišné produkty a předměty, které mohou být nositeli původců
nákaz, nebyly vynášeny nebo vyváženy z prostorů svodu,
d) osoby, které přišly do styku s podezřelými zvířaty, vycházely
z prostorů svodu jen se souhlasem úředního veterinárního lékaře
a aby do nich jiné osoby nevstupovaly bez vážného důvodu.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro provozovatele jatek,
vzniklo-li podezření z výskytu nebezpečné nákazy u jatečných
zvířat v prostorech jatek.
Ochranná a zdolávací opatření
§ 15
(1) Byl-li potvrzen výskyt nebezpečné nákazy nebo hrozí-li
nebezpečí jejího šíření, nařídí příslušný orgán odpovídající
mimořádná veterinární opatření ke zdolání této nákazy a ochraně
před jejím šířením (dále jen "ochranná a zdolávací opatření"),
zejména vymezení ohniska nákazy a jeho výstražné označení,
utracení, popřípadě poražení zvířat nemocných, podle okolností
i zvířat podezřelých a vnímavých na nákazu, neškodné odstranění,
popřípadě zpracování konfiskátů živočišného původu, čištění
a dezinfekci prostorů, v nichž jsou chována zvířata nemocná
i zvířata podezřelá a vnímavá na nákazu, zřízení ochranného pásma
a pásma dozoru.
(2) V odůvodněných případech se v ohnisku nákazy vykonává
soustavný státní veterinární dozor.
(3) Podle odstavce 1 postupuje příslušný orgán i tehdy, byl-li
potvrzen výskyt nebezpečné nákazy v zahraničí a hrozí-li nebezpečí
jejího zavlečení na území České republiky.
§ 16
(1) Ochranná a zdolávací opatření mohou být v nezbytném rozsahu
rozšířena také na další hospodářství, jehož poloha, uspořádání
nebo styky s hospodářstvím, v němž se vyskytla nebezpečná nákaza,
odůvodňují podezření z jejího výskytu i v tomto hospodářství.
(2) Zvířata určená k poražení nebo utracení v souvislosti
s plněním ochranných a zdolávacích opatření, předměty, které mohou
být nositeli původců nákaz, jakož i konfiskáty živočišného původu
určené k neškodnému odstranění nebo dalšímu zpracování mohou být
přepravovány, zpracovávány nebo zneškodňovány jen způsobem
stanoveným krajskou veterinární správou.
§ 17
(1) Orgán, který nařídil ochranná a zdolávací opatření, prohlásí
nebezpečnou nákazu za zdolanou,
a) jestliže v ohnisku nákazy již nejsou žádná zvířata nemocná nebo
podezřelá a ve stanovené pozorovací době nedošlo k dalšímu
onemocnění touto nákazou nebo nevzniklo podezření z ní a
b) bylo-li nařízeno také závěrečné čištění, dezinfekce,
dezinsekce, popřípadě deratizace, jestliže byla tato opatření
podle pokynů a pod dohledem úředního veterinárního lékaře
v ohnisku nákazy provedena způsobem, jenž vylučuje šíření nebo
přežití původců nákazy, a od těchto opatření uplynula
dostatečná doba, která zaručuje, že nákaza byla zcela
zdolána.
(2) Krajská veterinární správa může nařídit, že v pozorovací
době budou v prostředí, v němž byla chována nemocná zvířata,
umístěna zvířata vnímavá na nebezpečnou nákazu, která má být
prohlášena za zdolanou.
(3) Se zřetelem na průběh zdolávání a rizika šíření nebezpečné
nákazy může orgán uvedený v odstavci 1 zmírnit nebo zrušit některá
nařízená ochranná a zdolávací opatření ještě před prohlášením
nákazy za zdolanou.
§ 17a
Síť epizootologického sledování
(1) Státní veterinární správa může zavést na celém nebo části
území státu síť epizootologického sledování skotu nebo prasat
(dále jen "síť sledování"), jejímž prostřednictvím se zabezpečují
vedení úřední epizootologické klasifikace hospodářství, jejich
pravidelné veterinární kontroly, shromažďování epizootologických
údajů a sledování nákazové situace.
(2) Síť sledování tvoří
a) stáda, hospodářství a osoby za ně odpovědné, schválené krajskou
veterinární správou k zařazení do sítě sledování,
b) veterinární lékaři schválení pro hospodářství zařazená do sítě
sledování,
c) státní ústavy pro veterinární laboratorní diagnostiku (dále
jen "státní veterinární ústavy") a laboratoře uvedené v § 52
odst. 4,
d) orgány veterinární správy, úřední veterinární lékaři
provádějící prohlídku jatečných zvířat a masa a úřední
veterinární lékaři odpovědní za shromažďovací střediska,
e) ústřední evidence8) a digitální podoba dat v informačním
systému Státní veterinární správy (dále jen "počítačová
databáze").
(3) Státní veterinární správa vede seznam hospodářství, která
jsou zařazena do sítě sledování, a schválených veterinárních
lékařů; neplní-li některý z těchto účastníků sítě sledování
stanovené podmínky, krajská veterinární správa mu schválení
pozastaví nebo odejme.
(4) Chovatel, jehož hospodářství je zařazeno do sítě
sledování, je povinen
a) zajistit pro své hospodářství služby schváleného veterinárního
lékaře,
b) pozvat neprodleně do hospodářství schváleného veterinárního
lékaře, jestliže má podezření na výskyt nebezpečné nákazy nebo
nemoci přenosné ze zvířat na člověka,
c) uvědomit schváleného veterinárního lékaře o všech příchodech
zvířat do hospodářství a umístit tato zvířata před jejich
zařazením do stáda v izolaci, v jejímž průběhu se ověřuje,
podle potřeby formou požadovaných testů, zda zdravotní status
hospodářství může být zachován.
(5) Krajská veterinární správa schválí veterinárního lékaře,
jestliže tento veterinární lékař nemá finanční zájem na příslušném
hospodářství a jestliže nejsou s chovatelem osobami navzájem
blízkými. Vyžaduje-li to správné fungování sítě sledování, může
krajská veterinární správa určit, že bude schválený veterinární
lékař působit jen v určitém počtu hospodářství nebo jen na určitém
území.
(6) Schválený veterinární lékař je povinen
a) pravidelně aktualizovat své znalosti z oblasti zdraví zvířat,
které se týkají příslušného druhu zvířat, včetně znalostí
právních předpisů, jimiž se řídí plnění jeho povinností,
b) poskytovat chovateli potřebné informace a pomoc k tomu, aby
činil všechny kroky k zachování zdravotního statusu
hospodářství a k dodržování veterinárních požadavků týkajících
se označování a evidence zvířat, hlášení nebezpečných nákaz
a jakýchkoli jiných činitelů rizikových z hlediska zdraví nebo
pohody zvířat, anebo zdraví lidí, rychlého určení, z jaké
příčiny došlo k úhynu zvířat a kam mají být odeslány jejich
kadávery, jakož i hygienických podmínek stáda a produkčních
jednotek zvířat,
c) zajistit, aby zvířata, včetně zvířat vstupujících do
hospodářství a zvířat, která jsou předmětem obchodování,
odpovídala veterinárním požadavkům týkajícím se kontroly
totožnosti zvířat a veterinárního osvědčení.
(7) Počítačová databáze musí být vedena tak, aby z ní bylo
možno vždy zjistit
a) identifikační čísla veškerého skotu přítomného v hospodářství,
anebo v případě skupin prasat registrační číslo hospodářství
původu nebo stáda původu a podle potřeby číslo veterinárního
osvědčení,
b) u každého kusu skotu seznam všech hospodářství, počínaje
hospodářstvím, v němž se toto zvíře narodilo, a jde-li o zvíře
dovezené ze země, která není členským státem (dále jen "třetí
země"), hospodářství, z něhož bylo dovezeno, v případě skupin
prasat registrační číslo posledního hospodářství nebo
posledního stáda, a jde-li o zvířata dovezená ze třetí země,
hospodářství, z nichž byla tato zvířata dovezena,
c) další údaje, které stanoví prováděcí právní předpis.
(8) Uvedené údaje se uchovávají v počítačové databázi po dobu
3 let následujících od smrti zvířete, jde- -li o skot, anebo od
provedení posledního záznamu o zvířeti, jde-li o prasata.
(9) Počítačová databáze musí být plně funkční bez ohledu na
to, zda již byla zavedena síť sledování.
(10) Prováděcí právní předpis stanoví
a) podrobnosti pro zařazování stád, hospodářství a osob za ně
odpovědných do sítě sledování,
b) podrobnosti schvalování veterinárních lékařů pro hospodářství,
c) další údaje počítačové databáze (odstavec 7),
d) opatření k zajištění zdraví zvířat a zabránění šíření nákazy
v případě, že nebyly dodrženy podmínky sítě sledování.
§ 17b
Ostatní nákazy a jejich zdolávání
Vznikne-li podezření z výskytu jiné nákazy, která pro účely
tohoto zákona není považována za nebezpečnou, nebo nemoci přenosné
ze zvířat na člověka, anebo byl-li potvrzen výskyt takové nákazy
nebo nemoci, učiní příslušný orgán opatření odpovídající její
povaze, závažnosti, možnostem jejího šíření a způsobu jejího
zdolávání, jakož i místním podmínkám.
HLAVA III
ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ
Oddíl 1
Základní veterinární požadavky na živočišné produkty
§ 18
(1) Živočišné produkty musí odpovídat požadavkům stanoveným
tímto zákonem a zvláštními právními předpisy3) na jejich zdravotní
nezávadnost, musí být stanoveným způsobem označeny a nesmí být
zdrojem šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.
(2) Živočišné produkty, u nichž vznikly důvodné pochybnosti
o dodržení požadavků nebo povinností k zajištění jejich zdravotní
nezávadnosti, a potraviny živočišného původu,15) jež byly z tohoto
důvodu vráceny z obchodní sítě, mohou být dále používány nebo
zpracovávány jen se souhlasem krajské veterinární správy a za
podmínek jí stanovených.
(3) Zdravotně nezávadné potraviny živočišného původu se posuzují
jako poživatelné, popřípadě poživatelné po zvláštní úpravě nebo
dalším zpracování. Potraviny živočišného původu, které
neodpovídají požadavkům zdravotní nezávadnosti, se posuzují jako
nepoživatelné.
(4) Živočišné produkty určené ke krmení zvířat lze prodávat
v prodejnách potravin pouze v podobě trvanlivých, spotřebitelsky
balených a odděleně uložených výrobků.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví
a) které živočišné produkty jsou zdravotně nezávadné a které
potraviny živočišného původu jsou poživatelné nebo
nepoživatelné,
b) způsob úpravy, zpracovávání a používání potravin poživatelných
po zvláštní úpravě nebo po dalším zpracování, jakož i živočišné
produkty a konfiskáty živočišného původu určené ke krmení
zvířat.
------------------------------------------------------------------
3) Zákon č. 110/1997 Sb.
Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
15) § 2 písm. a) a b) zákona č. 110/1997 Sb.
§ 19
(1) Zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, lze
podávat jen doplňkové látky a léčivé přípravky povolené zvláštními
právními předpisy.4), 5)
(2) Zvířata, jimž byly podány doplňkové látky nebo léčivé
přípravky zanechávající nežádoucí rezidua v živočišných
produktech, mohou být využívána k získávání nebo výrobě produktů
určených k výživě lidí až po uplynutí ochranné lhůty. Nebyla-li
tato lhůta výrobcem v označení doplňkové látky nebo léčivého
přípravku zanechávajícího nežádoucí rezidua v živočišných
produktech uvedena, mohou být zvířata takto využívána po uplynutí
nejméně
a) 28 dnů, jde-li o maso drůbeže a savců, včetně vnitřností
a tuků,
b) 7 dnů, jde-li o mléko a vejce,
c) 500 stupňodnů, jde-li o maso ryb, přičemž počet stupňodnů se
zjišťuje násobením průměrné denní teploty vody počtem dnů.
(3) Doplňkové látky a léčivé přípravky, které mají hormonální,
thyreostatický nebo beta adrenergní účinek, nesmí být uváděny do
oběhu a podávány zvířatům uvedeným v odstavci 1, s výjimkou
případů stanovených prováděcím právním předpisem.
(4) Léčiva mohou být podávána zvířatům též ve směsích s krmivy
(medikovaná krmiva); pro výrobu takových směsí a jejich uvádění do
oběhu platí zvláštní právní předpisy.5)
(5) Prováděcí právní předpis stanoví
a) případy, v nichž lze zvířatům podávat látky a přípravky uvedené
v odstavci 3,
b) způsob zacházení se zvířaty, kterým byly podány látky
a přípravky uvedené v odstavci 3, a s jejich produkty,
c) způsob sledování přítomnosti nepovolených nebo zakázaných látek
a přípravků, jakož i reziduí látek s farmakologickým účinkem,
jejich metabolitů a jiných látek, které se dostaly do
živočišných produktů a které by mohly být škodlivé pro zdraví
lidí, u zvířat, v živočišných produktech a napájecí vodě,
součinnost k plnění tohoto úkolu poskytovanou chovateli zvířat
a osobami, které vyrábějí a zpracovávají živočišné produkty,
a opatření k zajištění zdravotní nezávadnosti živočišných
produktů, přijímaná na základě výsledků sledování.
------------------------------------------------------------------
4) Zákon č. 91/1996 Sb.
5) Zákon č. 79/1997 Sb.
Veterinární vyšetření živočišných produktů
§ 20
(1) Každý, kdo uvádí do oběhu maso nebo orgány jatečných
a jiných zvířat, jakož i výrobky z nich k výživě lidí nebo ke
krmení zvířat, může tak učinit až po vyšetření, posouzení
a označení těchto produktů stanoveným způsobem, a to v souladu
s výsledky provedeného vyšetření a posouzení.
(2) Zvěřina musí pocházet ze zvěře ulovené a usmrcené dovoleným
způsobem.6),7) Musí být v souladu se zvláštními právními předpisy
řádně označena způsobem umožňujícím její identifikaci16)
a provázena veterinárním osvědčením.
(3) Ryby, korýši, měkkýši, žáby a jiní živočichové vodního
a suchozemského prostředí určení k výživě lidí musí být získáni
dovoleným způsobem lovu (výlovu), odchytu nebo sběru.17)
(4) Není-li stanoveno jinak, lze uvádět do oběhu pouze
a) mléko, které bylo získáno od zvířat, jejichž zdravotní stav,
způsob chovu a výživy neovlivňují nepříznivě jeho zdravotní
nezávadnost, a které bylo mlékárensky ošetřeno, jakož i výrobky
z tohoto mléka. Požadavek výroby mléčných výrobků z mlékárensky
ošetřeného mléka však neplatí, pokud schválený technologický
postup vyžaduje se zřetelem na vlastnosti výrobku, aby bylo při
jeho výrobě použito mlékárensky neošetřené mléko,
b) vejce, která byla prosvícena a označena jako zdravotně
nezávadná, a výrobky z těchto vajec,
c) med, který je zdravotně nezávadný a pochází od klinicky
zdravého včelstva.
(5) Živou drůbež a živé králíky z vlastního chovu a med od
vlastních včelstev může chovatel prodávat ve svém hospodářství
přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti.".
(6) Syrové, mlékárensky neošetřené mléko, výrobky z tohoto mléka
a čerstvá, neprosvícená a neoznačená vejce mohou být se souhlasem
krajské veterinární správy prodávány v místě výroby přímo
spotřebiteli, pokud mléko a vejce pocházejí od zdravých zvířat
z chovu prostého nebezpečných nákaz, na něž jsou tato zvířata
vnímavá. Nesmí však být dále uváděny do oběhu, zejména na trh nebo
k poskytování stravovacích služeb.
(7) Kdo prodává mléko uvedené v odstavci 6 a výrobky z tohoto
mléka, je povinen zajistit jejich laboratorní vyšetření při
a) podávání žádosti o souhlas krajské veterinární správy k jejich
prodeji,
b) každé změně v chovu zvířat, získávání nebo ošetřování mléka,
která by mohla ovlivnit jeho zdravotní nezávadnost, nejméně
však jednou za 6 měsíců.
(8) Prováděcí právní předpis upraví podrobněji veterinární
požadavky na syrové, mlékárensky neošetřené mléko, na výrobky
z tohoto mléka a na jejich přímý prodej spotřebiteli.
------------------------------------------------------------------
6) Zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7) § 19 odst. 1 zákona č. 23/1962.
16) Například zákon č. 449/2001 Sb., vyhláška č. 244/2002 Sb.,
kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb.,
o myslivosti.
17) zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 21
(1) Není-li stanoveno jinak, musí být jatečná zvířata, jejichž
maso a orgány jsou určeny pro vnitřní trh, poskytování
stravovacích služeb a zahraniční obchod, poražena na jatkách.
(2) Jatečná zvířata s výjimkou skotu včetně telat, koní, oslů
a jejich kříženců a jelenovitých z farmového chovu mohou být
poražena v hospodářství chovatele, jsou-li jejich maso a orgány
určeny pouze pro spotřebu v domácnosti chovatele (domácí porážka).
(3) Krajská veterinární správa může povolit poražení zvěře ve
farmovém chovu na farmě, pokud zvěř nemůže být přepravena na jatky
z důvodu nebezpečí pro osoby, které ji přepravují, anebo z důvodu
ochrany zdraví a pohody zvěře, a pokud jsou na farmě vytvořeny
podmínky pro veterinární vyšetření a porážení zvěře a pro ošetření
jejího masa. Poražení zvířete zastřelením může krajská veterinární
správa povolit jen ve zvlášť odůvodněném případě.
(4) Jatečná zvířata musí být dodávána na jatky v čistém stavu
a vylačněná, a jde-li o dojnice, také vydojená; nesmí být krmena
nejméně 12 hodin před poražením. Na jatky nesmí být dodávány
zdravé březí plemenice, telata do stáří 8 dnů, jehňata a kůzlata
do stáří 14 dnů a selata do 10 kg živé hmotnosti.
(5) Jatečná zvířata podléhají na jatkách povinnému veterinárnímu
vyšetření před poražením, jejich maso, orgány a ostatní části po
poražení (prohlídka jatečných zvířat a masa).
(6) Svalovina zvířat vnímavých na trichinelózu musí být
vyšetřena na přítomnost svalovce (trichinell).
(7) Prováděcí právní předpis stanoví
a) způsob provádění prohlídky jatečných zvířat a masa,
veterinárního vyšetření ostatních živočišných produktů,
posuzování a označování živočišných produktů na základě
veterinárního vyšetření a jejich uvolňování do oběhu,
b) veterinární požadavky na porážení zvěře ve farmovém chovu na
farmě, na ošetření a předběžnou prohlídku ulovené zvěře, kdo
připraví zvěřinu k veterinárnímu vyšetření a provede pomocné
úkony potřebné k tomuto vyšetření,
c) kdy podléhají veterinárnímu vyšetření maso a orgány jatečných
zvířat z domácí porážky.
Oddíl 2
Povinnosti osob, které vyrábějí,
zpracovávají a uvádějí do oběhu živočišné produkty
§ 22
(1) Kdo jako podnikatel získává, vyrábí, zpracovává, ošetřuje,
balí, skladuje, přepravuje a uvádí do oběhu živočišné produkty
(dále jen "zachází se živočišnými produkty") v podniku, závodě,
popřípadě jiném zařízení, které jsou podle tohoto zákona
a zvláštních právních předpisů1) pod státním veterinárním dozorem,
je povinen
a) požádat krajskou veterinární správu o schválení a registraci
podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení, v němž se zachází
se živočišnými produkty, zahájit a provozovat podnikatelskou
činnost až po tomto schválení a oznámit krajské veterinární
správě nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení podnikatelské
činnosti. Krajská veterinární správa schválí a registruje
podnik, závod nebo jiné zařízení, v němž se zachází se
živočišnými produkty, pokud odpovídá stanoveným veterinárním
a hygienickým požadavkům a technickým podmínkám. Jestliže
zjistí, že tyto požadavky nebo podmínky nejsou dodržovány, je
oprávněna schválení pozastavit anebo odejmout,
b) se zřetelem na povahu činnosti a druh živočišných produktů
1. zpracovat a dodržovat hygienický režim a technologický postup
včetně systému preventivní kontroly zdravotní nezávadnosti
surovin, doplňků, přídatných látek a hotových výrobků, určit
kritické body pro každý technologický postup, provádět jejich
kontrolu, činit opatření k odstranění zjištěných závad a vést
o tom záznamy,
2. zpracovat a dodržovat zásady organizace provozu, soubor
opatření k zajištění výroby zdravotně nezávadných surovin
a potravin živočišného původu, systém vlastní kontroly
hygienických podmínek výroby, jakož i technické,
technologické a personální podmínky sanitace (dále jen
"provozní a sanitační řád") a v souladu s nimi provádět
pravidelný úklid, čištění, ochrannou dezinfekci, deratizaci
a dezinsekci provozních prostorů a zařízení, používat k tomu
přípravky schválené podle tohoto zákona nebo podle zvláštních
právních předpisů9a) a dodržovat návod k jejich použití,
c) opatřovat potraviny živočišného původu označením zdravotní
nezávadnosti,
d) zaměstnávat při zacházení se živočišnými produkty pouze osoby
způsobilé k takové činnosti podle zvláštních právních
předpisů,11) dbát o jejich kvalifikaci a odbornou výchovu
a vést je k dodržování zásad hygieny provozu a osobní hygieny,
e) provádět soustavně vlastní kontroly hygienických podmínek
výroby, včetně odběru vzorků a jejich laboratorního vyšetření,
vést záznamy o jejich výsledcích, uchovávat tyto záznamy po
dobu nejméně 2 let, není-li zvláštním právním předpisem
stanoveno jinak, na požádání je spolu s laboratorními protokoly
poskytovat orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,
jakož i poskytovat nezbytnou součinnost orgánům, které
provádějí odběr vzorků a šetření v souvislosti s plněním plánu
sledování některých látek a jejich reziduí, a dodržovat
opatření přijatá na základě tohoto šetření. Jde-li
o laboratorní vyšetření k potvrzení zdravotní nezávadnosti
živočišných produktů, musí být provedeno v laboratoři, které
bylo vydáno pro příslušný okruh vyšetření osvědčení
o akreditaci,17a)
f) vytvářet podmínky k provádění odborných veterinárních úkonů
potřebných ke kontrole zdravotní nezávadnosti živočišných
produktů a dodržování provozního a sanitačního řádu
a poskytovat orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor
údaje o původu surovin, z nichž byly vyrobeny potraviny.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví
a) náležitosti žádosti o schválení a registraci podle odstavce 1
písm. a),
b) veterinární požadavky na živočišné produkty a zacházení s nimi,
jakož i na označování zdravotní nezávadnosti těchto živočišných
produktů,
c) pravidla osobní hygieny zaměstnanců zacházejících se
živočišnými produkty a náležitosti provozního a sanačního
řádu,
d) podrobnosti provádění kontroly hygienických podmínek osobami,
které zacházejí se živočišnými produkty, včetně způsobu
a rozsahu provádění kontroly zdravotní nezávadnosti živočišných
produktů a kontroly dodržování provozního a sanitačního řádu
orgány státního veterinárního dozoru.
------------------------------------------------------------------
1) Například zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 240/1991 Sb., o šlechtění
a plemenitbě hospodářských zvířat, zákon č. 246/1992 Sb., na
ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, zákon č. 16/1997 Sb.,
o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících
živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních
k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona č. 114/1992
Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění
některých souvisejících zákonů, zákon č. 110/1997 Sb.,
o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů.
9a) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických
přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob
organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel
povinen zajistit při práci související s chovem zvířat.
17a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 23
Povinnosti provozovatele jatek
(1) Provozovatel jatek je povinen dále
a) organizovat a řídit jejich provoz v souladu se zásadami ochrany
zvířat před nebezpečnými nákazami, jinými škodlivými vlivy
a týráním a s veterinárními požadavky na zdravotní nezávadnost
živočišných produktů,
b) přijímat na jatky pouze jatečná zvířata,
1. která jsou označena podle zvláštních právních předpisů8)
a provázena správně a úplně vyplněným zdravotním
potvrzením,
2. jimž nebyly podávány nepovolené nebo zakázané látky anebo
přípravky,
3. jimž byly podány látky anebo přípravky, jejichž působením
by mohly být nepříznivě ovlivněny živočišné produkty, ale
u nichž prokazatelně uplynuly stanovené ochranné lhůty,".
c) zabezpečit, aby kdykoli mohla být zjištěna totožnost přijatých
jatečných zvířat a příslušnost masa, orgánů a ostatních částí
k nim, a to až do rozhodnutí o jejich poživatelnosti, popřípadě
použitelnosti,
d) v provoze, kde není soustavný veterinární dozor, ohlásit
krajské veterinární správě každou dodávku jatečných zvířat
nejméně 24 hodin před jejím uskutečněním, nutnou porážku
neprodleně,
e) ohlásit úřednímu veterinárnímu lékaři neprodleně každé
onemocnění nebo podezření z onemocnění, poranění nebo uhynutí
jatečného zvířete,
f) vytvořit podmínky pro prohlídku jatečných zvířat a masa
a poskytnout bezplatně osobám, které ji provádějí, nezbytnou
věcnou, osobní a jinou pomoc, zejména
1. poskytnout těmto osobám místnosti vhodně vybavené pro jejich
činnost s tekoucí pitnou, studenou a teplou vodou a pracovní
místa na výrobních linkách,
2. připravit jatečná zvířata, jejich těla, maso, orgány
a ostatní části k veterinárnímu vyšetření,
3. provádět pomocné úkony potřebné k tomuto vyšetření,
g) vypracovat a předložit krajské veterinární správě ke schválení
provozní a sanitační řád a pohotovostní plán opatření pro
případ výskytu některých nebezpečných nákaz a nemocí přenosných
ze zvířat na člověka.
(2) Jatečná zvířata přijatá na jatky nesmí již prostory jatek
opustit bez souhlasu úředního veterinárního lékaře. Nemocná nebo
z nemoci podezřelá jatečná zvířata se porážejí na jatkách nebo
v oddělení jatek určených pro tento účel. Se souhlasem krajské
veterinární správy mohou být poražena i na jatkách v prostorech
určených k porážení zdravých zvířat, avšak časově odděleně.
(3) Zakazuje se porážení jatečných zvířat pro účely výživy lidí,
jestliže bylo prohlídkou před poražením zjištěno, že jatečná
zvířata
a) jsou nemocná nebezpečnou nákazou nebo některou nemocí přenosnou
ze zvířat na člověka, anebo jsou podezřelá z takové nákazy nebo
nemoci,
b) vykazují příznaky onemocnění nebo poruchy celkového zdravotního
stavu, které by mohly způsobit nevhodnost jejich masa pro
výživu lidí,
c) vykazují příznaky svědčící o tom, že jim byly podány
farmakologicky aktivní nebo jiné látky, které by mohly způsobit
škodlivost jejich masa pro zdraví lidí,
d) jsou unavená, rozrušená, poraněná nebo v agónii.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví
a) podrobnosti o přípravě jatečných zvířat k dodávce na jatky,
zacházení s nimi na jatkách a organizaci provozu jatek,
b) způsob porážení jatečných zvířat, přípravy jatečných zvířat,
jejich těl, masa, orgánů a ostatních částí k veterinárnímu
vyšetření, konkrétní nákazy, jiná onemocnění nebo jiné
skutečnosti, které brání porážení jatečných zvířat, jakož
i technické podmínky pro výkon státního veterinárního dozoru na
jatkách,
c) rozsah pomocných úkonů prováděných provozovatelem jatek.
§ 24
(1) Prostory určené pro zacházení se živočišnými produkty musí
být v takovém stavu, aby umožňovaly dodržování povinností
a požadavků k zajištění zdravotní nezávadnosti těchto produktů,
jakož i dodržování zásad správné hygienické praxe. Musí být
a) dobře udržované, čisté a chráněné před původci nákaz zvířat
a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, členovci, hlodavci
a jinými škodlivými živočichy,
b) uspořádány tak, aby jejich části, v nichž existuje nebezpečí
nákazy nebo znečištění živočišných produktů určených k výživě
lidí a zvířat, byly odděleny od částí, v nichž toto nebezpečí
není, a aby byla oddělena pracoviště s rozdílnými
technologickými postupy a klimatickými podmínkami,
c) vybaveny stroji, zařízeními a jinými předměty, které nepůsobí
nepříznivě na zdravotní nezávadnost živočišných produktů.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví
a) veterinární a hygienické požadavky a technické podmínky
uspořádání a vybavení provozů, v nichž se zachází se
živočišnými produkty,
b) kritéria pro stanovování provozů s malou kapacitou, včetně
kritérií, podle nichž mohou orgány veterinární správy v souladu
s právem Evropských společenství povolit zmírnění požadavků na
jejich uspořádání a vybavení.
§ 25
Prodej zvířat a živočišných produktů
v tržnicích a na tržištích
(1) V tržnicích a na tržištích lze prodávat jen zdravá zvířata
a zdravotně nezávadné živočišné produkty, které byly veterinárně
vyšetřeny, prováděcí právní předpis upraví podrobnosti tohoto
prodeje.
(2) Osoba, která provozuje sezonní prodej živých ryb, musí
dodržovat požadavky stanovené tímto zákonem a zvláštními právními
předpisy;6) je-li součástí provozování sezonního prodeje živých
ryb rovněž zabíjení, kuchání nebo jiná úprava těchto ryb, je
povinna požádat krajskou veterinární správu o stanovení podrobných
veterinárních podmínek pro výkon těchto činností.
------------------------------------------------------------------
6) Zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Oddíl 3
Vnitrostátní přeprava živočišných produktů
§ 26
(1) Živočišné produkty se přepravují v dopravních prostředcích,
které jsou konstruovány a vybaveny tak, aby byly dobře čistitelné
a chránily přepravované produkty před znehodnocením, znečištěním
a kontaminací, jakož i před členovci, hlodavci a jinými škodlivými
živočichy, a je-li to třeba se zřetelem na druh přepravovaných
produktů, aby udržovaly požadované mikroklimatické podmínky až do
skončení přepravy.
(2) Dopravní prostředky určené pro přepravování živočišných
produktů musí být řádně větrány, pravidelně čištěny
a dezinfikovány.
(3) Dopravce, který jako podnikatel10) přepravuje živočišné
produkty, je povinen
a) požádat před zahájením činnosti krajskou veterinární správu
o registraci,
b) vést evidenci o čištění a dezinfekci dopravních prostředků
používaných k přepravě živočišných produktů, jakož
i o provedených přepravách, uchovávat ji po dobu nejméně 1 roku
a na požádání ji předložit orgánům vykonávajícím státní
veterinární dozor.
(4) V jednom přepravním prostoru lze přepravovat jen živočišné
produkty, které byly shodně posouzeny z hlediska jejich zdravotní
nezávadnosti a použitelnosti, popřípadě poživatelnosti a u kterých
nedochází ke vzájemnému nepříznivému ovlivňování.
------------------------------------------------------------------
10) § 2 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku.
§ 27
(1) Veterinární osvědčení je třeba k přepravě
a) zvěřiny z místa veterinárního vyšetření s výjimkou zvěřiny pro
osobní spotřebu lovce nebo zvěřiny dělené a stanoveným způsobem
balené a označené,
b) živočišných produktů určených k dalšímu zpracování za
zvláštních podmínek nebo k jinému způsobu zužitkování,
c) živočišných produktů určených k zmrazení a následnému
skladování,
d) živočišných produktů přepravovaných ke skladování v rámci
státních hmotných rezerv a po jejich vyskladnění.
(2) Krajská veterinární správa, která vydala veterinární
osvědčení, je povinna uchovávat jeho opis po dobu 3 let.
(3) Živočišné produkty, k jejichž přepravě se vyžaduje
veterinární osvědčení, podléhají veterinárnímu vyšetření v místě
původu, a stanovila-li tak krajská veterinární správa, také
v místě, do něhož jsou tyto produkty přepravovány.
(4) Prováděcí právní předpis
a) upraví podrobněji veterinární požadavky na vybavení, čištění
a dezinfekci ramp, na nichž se nakládají a vykládají živočišné
produkty, na vybavení dopravních prostředků, jimiž se
přepravují živočišné produkty, jejich čištění a dezinfekci a na
způsob ukládání živočišných produktů v jejich přepravních
prostorech,
b) stanoví lhůtu, v níž lze požádat o vydání veterinárního
osvědčení k přepravě živočišných produktů, náležitosti a dobu
platnosti tohoto veterinárního osvědčení, jak a na základě čeho
se toto veterinární osvědčení vydává.
HLAVA IV
VETERINÁRNÍ PODMÍNKY OBCHODOVÁNÍ
SE ZVÍŘATY A ŽIVOČIŠNÝMI PRODUKTY
S ČLENSKÝMI STÁTY, JEJICH DOVOZU
A TRANZITU Z TŘETÍCH ZEMÍ A JEJICH
VÝVOZU DO TĚCHTO ZEMÍ
Oddíl 1
Obchodování se zvířaty a živočišnými produkty
s členskými státy
§ 28
(1) Z České republiky lze odesílat do členských států pouze
a) zvířata, která
1. pocházejí z hospodářství, popřípadě jiného zařízení
registrovaného podle zvláštních právních předpisů,8) jež
nepodléhá omezujícím či zakazujícím veterinárním opatřením
vztahujícím se na zvířata daného druhu a jež je pod státním
veterinárním dozorem,
2. jsou zdravá a splňují stanovené veterinární podmínky,
popřípadě i zvláštní veterinární záruky,
3. jsou označena stanoveným způsobem a provázena veterinárním
osvědčením, a nevyžaduje-li se toto osvědčení, jiným
průvodním dokladem,
b) živočišné produkty, které
1. byly získány, kontrolovány, označeny a etiketovány v souladu
s požadavky stanovenými na výrobu těchto produktů a na
jejich uvádění do oběhu,
2. jsou zdravotně nezávadné, provázené veterinárním osvědčením,
jsou označeny stanoveným způsobem a provázeny veterinárním
osvědčením, a nevyžaduje-li se toto osvědčení, jiným
průvodním dokladem.
(2) Nemohou být takto odesílána zvířata a živočišné produkty,
které z veterinárních nebo hygienických důvodů nemohou být
obchodně využity v České republice, ani zvířata, která byla určena
k poražení nebo utracení v souvislosti s plněním programu
ozdravování zvířat nebo v rámci ochranných a zdolávacích opatření.
(3) Zvířata a živočišné produkty uvedené v odstavci 1
podléhají veterinární kontrole v místě původu a veterinární
kontrole při příchodu na místo, do něhož jsou provázena
veterinárním osvědčením, popřípadě jiným průvodním dokladem,
a v němž jsou přijata (dále jen "místo určení"). Jejich
veterinární kontrola v místě původu musí být prováděna
přinejmenším s takovou pečlivostí a odpovědností, jako kdyby byly
určeny pro tuzemský trh.
(4) Osoby, které se podílejí na obchodování se zvířaty
a živočišnými produkty s členskými státy (dále jen "obchodování"),
jsou povinny předem požádat krajskou veterinární správu
o registraci.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví lhůtu, v níž lze požádat
o vydání veterinárního osvědčení, jež provází zvířata a živočišné
produkty uvedené v odstavci 1, náležitosti a dobu platnosti tohoto
osvědčení a jak a na základě čeho se toto osvědčení vydává.
------------------------------------------------------------------
8) Zákon č. 240/1991 Sb.
§ 29
Veterinární kontrola v místě původu
(1) Veterinární kontrola v místě původu zjišťuje, zda
a) odesílaná zvířata a odesílané živočišné produkty splňují
stanovené podmínky pro obchodování, a nebyly-li tyto podmínky
stanoveny, podmínky požadované státem určení a zda odesílaná
zvířata jsou přepravována ve vhodných dopravních prostředcích,
odpovídajících požadavkům na hygienu jejich přepravy a na
jejich pohodu,
b) chovatelé těchto zvířat dodržují stanovené požadavky na jejich
chov a zda osoby zacházející s těmito živočišnými produkty
dodržují stanovené požadavky na jejich výrobu, včetně soustavné
vlastní kontroly hygienických podmínek výroby, skladování
a přepravu.
(2) Chovatelé a osoby, které zacházejí se živočišnými
produkty, jsou povinni poskytovat orgánům provádějícím veterinární
kontrolu v místě původu nezbytnou součinnost a pomoc, zejména při
provádění zdravotních zkoušek, odběru vzorků a prověřování
dokladů.
§ 30
Veterinární kontrola při příchodu na místo určení
(1) Veterinární kontrola při příchodu na místo určení zejména
ověřuje
a) namátkovou kontrolou, zda přicházející zvířata a přicházející
živočišné produkty splňují stanovené podmínky pro obchodování,
a nebyly-li tyto podmínky stanoveny, podmínky požadované Českou
republikou,
b) kontrolou veterinárního osvědčení, popřípadě jiného průvodního
dokladu, zda jsou ve shromažďovacích střediscích a na trzích
přijímána a na jatkách porážena pouze zvířata, jež splňují
podmínky uvedené pod písmenem a),
c) zda jsou přijímány do podniků, závodů nebo jiných zařízení pod
státním veterinárním dozorem pouze živočišné produkty, jejichž
označení a požadované průvodní doklady odpovídají požadavkům
uvedeným pod písmenem a),
d) pokud se tak mělo stát, zda byla zvířata po příchodu na místo
určení z nákazových důvodů umístěna a držena v karanténě.
(2) Zjistí-li orgány provádějící veterinární kontrolu při
příchodu na místo určení
a) přítomnost původců nákazy uvedené v příloze č. 1 k tomuto
zákonu, nemoci přenosné ze zvířat na člověka nebo jiného
onemocnění anebo jinou možnou příčinu závažného ohrožení
zdraví zvířat nebo lidí, popřípadě, že živočišné produkty
pocházejí z oblasti zamořené rychle se šířící nákazou,
rozhodnou o umístění zvířat v karanténě nebo o jejich poražení
či utracení, anebo o neškodném odstranění živočišných produktů,
b) nesplnění podmínek stanovených pro obchodování, mohou ponechat,
pokud to dovolují veterinární a hygienické okolnosti, na
odesilateli, aby zvolil některé z následujících opatření:
umístění zvířat a živočišných produktů pod státním veterinárním
dozorem do odstranění jejich nesouladu se stanovenými
podmínkami, poražení nebo utracení zvířat nebo neškodné
odstranění živočišných produktů, vrácení zvířat nebo
živočišných produktů se souhlasem příslušného orgánu státu
původu, popřípadě i předběžného souhlasu tranzitního státu,
anebo použití živočišných produktů k jiným účelům.
Nevyužije-li odesilatel možnosti volby některého z těchto
opatření ve lhůtě určené orgány provádějícími veterinární
kontrolu při příchodu na místo určení, rozhodnou o vhodném
opatření tyto orgány. Jsou-li však důvodem tohoto postupu
pochybení nebo nesrovnalosti ve veterinárním osvědčení,
popřípadě v jiném průvodním dokladu, musí být odesilateli
nejprve poskytnuta lhůta k odstranění těchto nedostatků.
(3) Příjemci zvířat a živočišných produktů v místě určení
jsou povinni
a) hlásit krajské veterinární správě předpokládaný příchod zvířat
nejméně 24 hodin předem, příchod živočišných produktů způsobem
a v rozsahu odpovídajícím potřebám jejich veterinární kontroly
při příchodu na místo určení,
b) kontrolovat před rozdělením nebo obchodním využitím zásilky,
zda jsou zvířata nebo živočišné produkty stanoveným způsobem
označeny a provázeny požadovanými průvodními doklady,
a případná pochybení nebo nesrovnalosti oznámit bez odkladu
krajské veterinární správě,
c) vést záznamy o uskutečněných obchodech, uchovávat tyto záznamy,
veterinární osvědčení a jiné průvodní doklady po dobu nejméně
1 roku a na požádání je předložit orgánům vykonávajícím státní
veterinární dozor,
d) poskytovat orgánům provádějícím veterinární kontrolu při
příchodu na místo určení nezbytnou součinnost a pomoc, zejména
při prověřování dokladů.
§ 31
(1) Dojde-li na území České republiky k výskytu nákazy
uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nemoci přenosné ze zvířat
na člověka nebo jiného onemocnění, anebo k jiné možné příčině
závažného ohrožení zdraví zvířat nebo lidí, uvědomí o tom Státní
veterinární správa Komisi i členské státy.
(2) Náklady spojené s opatřeními podle § 30 odst. 2 nese bez
nároku na náhradu od státu odesilatel nebo jeho zástupce.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví
a) konkrétní veterinární požadavky na obchodování se zvířaty
jednotlivých druhů a s různými živočišnými produkty,
b) způsob provádění veterinární kontroly v místě původu
a veterinární kontroly při příchodu na místo určení, součinnost
a pomoc, kterou jsou povinni chovatelé a osoby zacházející se
živočišnými produkty poskytovat orgánům provádějícím tyto
kontroly,
c) podrobnosti o opatřeních, která činí orgány provádějící
veterinární kontrolu na základě zjištění, že nejsou splněny
podmínky stanovené pro obchodování, jakož i postup v případě,
že dojde v souvislosti s těmito opatřeními ke sporu mezi
odesilatelem a orgány provádějícími veterinární kontrolu při
příchodu na místo určení,
d) rozsah a další náležitosti sdělovaných údajů, které orgány
provádějící veterinární kontrolu bezodkladně sdělují
prostřednictvím dálkového přenosu dat.
Oddíl 2
Dovoz a tranzit zvířat, živočišných produktů
a ostatního veterinárního zboží z třetích zemí
a jejich vývoz do těchto zemí
Dovoz z třetích zemí
§ 32
(1) Zvířata, živočišné produkty a ostatní veterinární zboží
dovážené z třetích zemí (dále jen "kontrolované zboží") mohou
vstoupit na území České republiky jen přes stanoviště veterinární
hraniční kontroly České republiky (dále jen "pohraniční
veterinární stanice") nebo jiného členského státu. Zvířata musí
být přepravována přímo na toto stanoviště anebo do karanténního
střediska, vyžaduje-li to jejich zdravotní stav.
(2) Pohraniční veterinární stanice, která je buď přímo na
místě vstupu na území České republiky anebo v jeho blízkosti, je
součástí krajské veterinární správy, k níž je místně příslušná.
Její provoz se řídí provozním řádem vydaným v dohodě s celními
orgány a orgány Policie České republiky. Ministerstvo zemědělství
(dále jen "ministerstvo") zveřejní ve Věstníku Ministerstva
zemědělství, ve kterých místech jsou pohraniční veterinární
stanice a které krajské veterinární správy jsou součástí.
(3) Kontrolované zboží, s výjimkou krmiv rostlinného původu,
doplňkových látek a premixů, musí být provázeno prvopisy platných
veterinárních osvědčení vystavených úředním veterinárním lékařem
třetí země, popřípadě jiných požadovaných průvodních dokladů,
které zůstávají na pohraniční veterinární stanici. Na této stanici
je podrobeno pohraniční veterinární kontrole, která zjišťuje, zda
jsou splněny stanovené veterinární požadavky na dovážené
kontrolované zboží (dále jen "dovozní podmínky"). Provádějí ji
úřední veterinární lékaři krajské veterinární správy, jejíž
součástí je pohraniční veterinární stanice (dále jen "orgány
provádějící pohraniční veterinární kontrolu").
(4) Orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu vydají
po provedení této kontroly osobě, která předkládá kontrolované
zboží, s výjimkou krmiv rostlinného původu, doplňkových látek
a premixů, ke kontrole osvědčení o provedení pohraniční
veterinární kontroly a jejím výsledku. V případě dovozu krmiv
rostlinného původu, doplňkových látek a premixů, provázených
stanovenými průvodními doklady, provedou orgány provádějící
pohraniční veterinární kontrolu kontrolu průvodních dokladů
a totožnosti kontrolovaného zboží a namátkový odběr vzorků, které
následně předají určenému orgánu odborného dozoru podle zvláštních
právních předpisů.4)
(5) Celní orgány, k nimž je pohraniční veterinární stanice
místně příslušná, nesmí propustit kontrolované zboží do volného
oběhu,18) pokud jim nebyl předložen doklad o tom, že byla
provedena pohraniční veterinární kontrola s příznivým výsledkem
a že byly zaplaceny poplatky za její provedení, popřípadě i záloha
na úhradu výdajů spojených s opatřeními podle § 34 odst. 2 a § 35
odst. 1.
(6) Dovozce nebo jeho zástupce je povinen
a) uvědomit pohraniční veterinární stanici
1. s předstihem 1 pracovního dne o příchodu dovážených zvířat
na tuto stanici, a to s uvedením jejich počtu a druhu
a předpokládané doby jejich příjezdu,
2. předem o příchodu dovážených živočišných produktů
a ostatního veterinárního zboží na tuto stanici, a to
prostřednictvím řádně vyplněné první části (informace
o zásilce) osvědčení o provedení pohraniční veterinární
kontroly a jejím výsledku, anebo podrobného popisu zásilky
tohoto zboží v písemné nebo počítačové formě,
b) předložit kontrolované zboží s potřebnými průvodními doklady
a informacemi k provedení pohraniční veterinární kontroly na
místě, na němž má být tato kontrola provedena, a poskytnout
orgánům provádějícím tuto kontrolu na jejich žádost potřebnou
součinnost a pomoc.
(7) Orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu
neodpovídají za škodu, ke které došlo nezbytným zdržením
dopravního prostředku v důsledku provádění této kontroly. Při
jejím provádění však postupují tak, aby nebyl provoz dopravce nebo
provozovatele poštovních služeb rušen větší měrou, než je nezbytně
nutné.
------------------------------------------------------------------
4) Zákon č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
nadpis vypuštěn
§ 33
(1) Pohraniční veterinární kontrola zahrnuje kontrolu dokladů
a totožnosti kontrolovaného zboží a fyzickou kontrolu.
(2) Kontrolou dokladů a totožnosti kontrolovaného zboží se
ověřuje
a) původ a následné určení dovážených zvířat a dále, zda údaje
uvedené ve veterinárním osvědčení a ostatních průvodních
dokladech potvrzují splnění dovozních podmínek a zda zásilka
nebyla odmítnuta,
b) zda dovážené živočišné produkty, ostatní veterinární zboží
a krmiva rostlinného původu, doplňkové látky a premixy
odpovídají údajům uvedeným ve veterinárním osvědčení
a ostatních průvodních dokladech.
(3) Fyzická kontrola dovážených
a) zvířat zahrnuje jejich klinické a nezbytné laboratorní
vyšetření, jakož i ověření, zda jsou splněny veterinární
požadavky na jejich ochranu během přepravy. V případě potřeby
se v jejím rámci provádí též odběr vzorků, které mají být
vyšetřeny, a to zejména na přítomnost reziduí,
b) živočišných produktů a ostatního veterinárního zboží,
s výjimkou krmiv rostlinného původu, doplňkových látek
a premixů, zahrnuje jejich smyslové vyšetření, odběr vzorků
a laboratorní zkoušky, jimiž se zjišťuje, zda tyto produkty
a ostatní zboží odpovídají dovozním podmínkám a zda jsou
v takovém stavu, aby mohly být použity k účelu uvedenému ve
veterinárním osvědčení, popřípadě v ostatních průvodních
dokladech,
c) rostlinných krmiv, doplňkových látek a premixů zahrnuje jejich
smyslové posouzení a laboratorní zkoušky podle zvláštních
právních předpisů.4)
(4) Vznikne-li podezření, že dovozní podmínky nejsou
dodrženy, anebo vzniknou-li pochybnosti o totožnosti nebo stavu
kontrolovaného zboží, provedou orgány provádějící pohraniční
veterinární kontrolu jakákoli další šetření, jež považují za
nezbytná v zájmu odpovědného splnění účelu této kontroly.
(5) Zjistí-li orgány provádějící pohraniční veterinární
kontrolu, že
a) kontrolované zboží je nebezpečné pro zdraví zvířat nebo lidí,
1. stanoví odpovídající vhodné opatření k zabránění dalšího
působení a šíření nebezpečí pro zdraví zvířat nebo lidí,
2. uvědomí o zjištěných skutečnostech a přijatých opatřeních
a o původu zboží ostatní pohraniční veterinární stanice
a Komisi,
b) v činnosti některého stanoviště veterinární pohraniční kontroly
jiného členského státu se projevují závažné nebo opakované
nedostatky, učiní příslušná opatření s cílem uvědomit Komisi
a členské státy o těchto nedostatcích.
(6) Prováděcí právní předpis stanoví
a) umístění pohraničních veterinárních stanic a podrobnosti
týkající se jejich základního materiálního a personálního
zabezpečení,
b) místo a způsob výkonu pohraniční veterinární kontroly, včetně
stanovení postupu v případě kontroly veterinárního zboží
určeného k dovozu přes jinou pohraniční veterinární stanici,
nebo určeného pro jiný členský stát, a opatření, která činí
orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu na základě
zjištění, že nejsou splněny dovozní podmínky, jakož i postup
při kontrole krmiv rostlinného původu, doplňkových látek
a premixů s uvedením dokladů, které musí tato krmiva, doplňkové
látky a premixy provázet,
c) rozsah a další náležitosti sdělovaných údajů, které orgány
provádějící veterinární kontrolu bezodkladně sdělují
prostřednictvím dálkového přenosu dat,
d) rozsah součinnosti, kterou poskytuje dovozce nebo jeho zástupce
orgánům provádějícím pohraniční veterinární kontrolu.
------------------------------------------------------------------
4) Zákon č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Dovoz zvířat
§ 34
(1) Vstup zvířat dovážených z třetích zemí na území České
republiky nelze povolit, jestliže
a) zvířata pocházejí z třetí země nebo její části, která není
uvedena na seznamu třetích zemí a jejich částí, z nichž je
možno zvířata toho druhu dovážet, anebo z třetí země nebo její
části, z nichž je dovoz zvířat toho druhu zakázán,
b) zvířata nesplňují dovozní podmínky nebo představují nebezpečí
pro zdraví zvířat nebo lidí,
c) veterinární osvědčení nebo jiný průvodní doklad neodpovídá
požadavkům stanoveným pro doklady, které provázejí zvířata
dovážená z třetích zemí.
(2) Mají-li být tato zvířata umístěna v karanténě nebo
izolaci, může tato karanténa nebo izolace probíhat buď na samotné
pohraniční veterinární stanici anebo v její bezprostřední
blízkosti, v karanténním středisku nebo v hospodářství v místě
určení.
(3) Náklady na umístění a držení zvířat v karanténě nebo
izolaci, které probíhají v samotné pohraniční veterinární stanici,
nese bez nároku na náhradu od státu dopravce nebo jeho zástupce,
náklady na umístění a držení zvířat v karanténě nebo izolaci
v ostatních případech nese bez nároku na náhradu od státu
příjemce.
(4) Obchodování se zvířaty, která byla dovezena z třetí země,
prošla pohraniční veterinární stanicí a byla propuštěna do volného
oběhu, se řídí pravidly uvedenými v hlavě IV oddílu 1;
vyžadují-li to okolnosti, provádí se veterinární kontrola těchto
zvířat při příchodu na místo určení.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví
a) podrobnosti o důvodech, které brání vstupu jednotlivých druhů
zvířat dovážených z třetích zemí na území České republiky,
b) umísťování zvířat dovážených z třetích zemí v karanténě nebo
izolaci a technické podmínky pro schválení karanténního
střediska.
nadpis vypuštěn
§ 35
(1) Jestliže pohraniční veterinární kontrola prokáže, že
zvířata dovážená z třetí země nesplňují dovozní podmínky,
popřípadě že došlo k jinému pochybení nebo nesrovnalosti, orgány
provádějící pohraniční veterinární kontrolu po projednání
s dovozcem nebo jeho zástupcem
a) určí, že zvířata budou
1. dočasně ustájena, napojena a nakrmena, podle potřeby
i ošetřena, nebo
2. umístěna v karanténě nebo izolaci, anebo
b) rozhodnou, že zvířata budou
1. odeslána ve stanovené lhůtě zpět, pokud tomu nebrání jejich
zdravotní stav nebo požadavky na jejich pohodu, přičemž
současně zruší platnost veterinárního osvědčení, popřípadě
jiného průvodního dokladu, které provází odmítnutou zásilku,
anebo
2. veterinárně vyšetřena a v souladu s výsledky veterinárního
vyšetření poražena pro potřeby výživy lidí, popřípadě
utracena.
(2) Dovozce nebo jeho zástupce nese bez nároku na náhradu od
státu náklady spojené s opatřeními podle odstavce 1, a to po
odečtení případného výnosu z prodeje poražením zvířete získaných
živočišných produktů.
Dovoz živočišných produktů
§ 36
(1) Živočišné produkty dovezené z třetích zemí, které
vstoupily na území České republiky, aniž byly předloženy
k pohraniční veterinární kontrole, musí být zabaveny a buď
neškodně odstraněny, anebo vráceny.
(2) Jestliže pohraniční veterinární kontrola prokáže, že
živočišné produkty dovážené z třetí země nesplňují dovozní
podmínky, popřípadě že došlo k jinému pochybení nebo
nesrovnalosti, orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu
po projednání s dovozcem nebo jeho zástupcem rozhodnou, že tyto
produkty budou
a) odeslány nejdéle do 60 dnů zpět, pokud tomu nebrání výsledek
pohraniční veterinární kontroly nebo veterinární a hygienické
požadavky, a to přes tutéž pohraniční veterinární stanici,
a pokud možno za použití téhož dopravního prostředku. V tomto
případě orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu také
zruší platnost veterinárního osvědčení, popřípadě jiného
průvodního dokladu, který provází odmítnutou zásilku, anebo
nelze-li živočišné produkty odeslat zpět, uplynula-li lhůta 60
dnů nebo dal-li k tomu dovozce nebo jeho zástupce okamžitý
souhlas,
b) neškodně odstraněny.
(3) Do doby zpětného odeslání nebo neškodného odstranění musí
být živočišné produkty pod státním veterinárním dozorem.
(4) Podle odstavce 2 se nepostupuje, jestliže bylo povoleno
použití živočišných produktů k jinému účelu, pokud tím není
ohroženo zdraví lidí nebo zvířat.
(5) Dovozce nebo jeho zástupce nese bez nároku na náhradu od
státu náklady spojené s opatřeními podle odstavců 1 až 3.
§ 37
nadpis vypuštěn
(1) Živočišné produkty dovážené z třetí země a určené pro
svobodné celní pásmo, svobodný celní sklad19) nebo celní sklad20)
se z hlediska pohraniční veterinární kontroly považují za zboží
určené k propuštění do volného oběhu na území České republiky nebo
jiného členského státu, pokud nejsou jednoznačně určeny k jinému
konečnému použití. Proto podléhají na pohraniční veterinární
stanici pohraniční veterinární kontrole za účelem ověření, zda
splňují dovozní podmínky.
(2) Zpětný dovoz živočišných produktů, které byly odmítnuty
třetí zemí, lze povolit, jestliže tyto produkty
a) jsou provázeny prvopisem veterinárního osvědčení, popřípadě
jeho opisem ověřeným orgánem, který toto osvědčení vydal, spolu
s uvedením důvodu odmítnutí zásilky a záruky, že s těmito
produkty nebylo nijak zacházeno a že byly dodrženy veterinární
podmínky stanovené pro jejich skladování a přepravu,
a v případě zaplombovaných kontejnerů prohlášením dopravce, že
s těmito produkty nebylo nijak zacházeno a že obsah kontejnerů
nebyl vyložen,
b) jsou podrobeny kontrole dokladů a totožnosti, a pokud vzniknou
pochybnosti o jejich souladu se stanovenými dovozními
podmínkami, též fyzické kontrole,
c) byly vráceny přímo podniku, závodu, popřípadě jinému zařízení,
původu, a jde-li o tranzit územím jiného členského státu, který
byl povolen úředním veterinárním lékařem stanoviště veterinární
hraniční kontroly, v němž poprvé vstoupily na území členských
států.
(3) Osoby, které dodávají živočišné produkty, určené ke
spotřebě posádkou a cestujícími, přímo na plavidla v mezinárodní
námořní dopravě, musí
a) být pro tento účel schváleny krajskou veterinární správou
a registrovány,
b) mít k dispozici prostory pro ukládání živočišných produktů
s kontrolovanými vchody a východy,
c) zaručit, že neuvolní živočišné produkty, které nesplňují
stanovené podmínky, ke spotřebě na území České republiky nebo
jiného členského státu.
(4) Obchodování se živočišnými produkty, které byly dovezeny
z třetí země, prošly pohraniční veterinární stanicí a byly
propuštěny do volného oběhu, se řídí pravidly uvedenými v hlavě IV
oddílu 1; vyžadují-li to okolnosti, provádí se veterinární
kontrola těchto produktů při příchodu na místo určení.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví
a) konkrétní požadavky na dovoz různých živočišných produktů
z třetích zemí, včetně požadavků na dovoz produktů určených pro
svobodné celní pásmo, svobodný celní sklad nebo celní sklad,
a na jejich pohraniční veterinární kontrolu,
b) podrobnosti zpětného dovozu živočišných produktů, které byly
odmítnuty třetí zemí, a přímých dodávek živočišných produktů
určených ke spotřebě posádkou a cestujícími na plavidle
v mezinárodní námořní dopravě.
------------------------------------------------------------------
19) § 217 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
20) § 145 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 38
Tranzit zvířat a živočišných produktů z třetích zemí
(1) Pro tranzit kontrolovaného zboží z jedné třetí země do
jiné třetí země (dále jen "tranzit") územím České republiky platí
ustanovení 32, 33, 35 a 36 přiměřeně.
(2) Tranzit zvířat lze povolit za předpokladu, že
a) tato zvířata pocházejí ze země, jejímž zvířatům nebyl zakázán
vstup na území České republiky, a že splňují podle výsledků
pohraniční veterinární kontroly dovozní podmínky, popřípadě
podmínky přinejmenším rovnocenné, anebo že tranzit těchto
zvířat byl již povolen úředním veterinárním lékařem stanoviště
veterinární hraniční kontroly jiného členského státu, na jehož
území byla zvířata předložena k pohraniční veterinární kontrole
dříve,
b) je v souladu s tamními právními předpisy předložen doklad
o závazku první z třetích zemí, kam jsou zvířata zasílána po
tranzitu územím České republiky, že tato zvířata za žádných
okolností neodmítne a neodešle zpět, jakož i že budou dodrženy
požadavky na jejich ochranu během přepravy,
c) zvířata jsou přepravována způsobem a za podmínek, jež
odpovídají veterinárním požadavkům na jejich přepravu, a že
v průběhu přepravy jsou prováděny, pokud jde o zacházení
s těmito zvířaty, pouze činnosti, které se provádějí v místě
vstupu nebo opuštění území České republiky, a činnosti nutné
k zajištění pohody zvířat,
d) informace o tom, že tato zvířata prošla pohraniční veterinární
stanicí, je prostřednictvím dálkového přenosu dat předána
příslušným orgánům tranzitem dotčených států a stanovišti
veterinární hraniční kontroly, jímž tato zvířata opouštějí
území členských států.
(3) Tranzit živočišných produktů lze povolit za předpokladu,
že
a) tyto produkty pocházejí z třetí země, jejímž produktům nebyl
zakázán vstup na území České republiky, a že splňují podle
výsledků pohraniční veterinární kontroly dovozní podmínky,
anebo že tranzit těchto produktů byl již povolen úředním
veterinárním lékařem stanoviště veterinární hraniční kontroly
jiného členského státu, na jehož území byly tyto produkty
předloženy k pohraniční veterinární kontrole dříve,
b) osoba odpovědná za zásilku těchto produktů se zaváže, že ji
znovu převezme, pokud bude odmítnuta, a že s těmito produkty
naloží v souladu s § 36 a uhradí poplatky za provedení
pohraniční veterinární kontroly.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti povolování
tranzitu různých druhů kontrolovaného zboží.
§ 38a
(1) Ustanovení § 32 až 38 se nevztahují na dovoz nebo tranzit
zvířat a živočišných produktů, pokud
a) tato zvířata a produkty jsou považovány za zboží, jež nemá
obchodní charakter,21) a jsou dováženy nebo prováženy
v cestovním styku jako cestovní zavazadlo, spěšnina, na letecký
nákladní list nebo dopravovány provozovatelem poštovních
služeb,
b) s jejich dovozem nebo tranzitem není spojeno nebezpečí
zavlečení nákaz zvířat nebo nemocí přenosných ze zvířat na
člověka, anebo ohrožení zdraví lidí zdravotně závadnými
živočišnými produkty,
c) živočišné produkty nebudou použity k jinému účelu, než pro
který jsou dováženy.
(2) Psi, kočky a fretky mohou být dováženi, popřípadě
opětovně dováženi, z třetích zemí, jestliže splňují veterinární
podmínky stanovené pro jejich dovoz do členských států příslušnými
orgány Evropské unie.21a)
(3) Prováděcí právní předpis stanoví, ve kterých případech se
na dovážená, popřípadě provážená zvířata nebo živočišné produkty
nevztahují ustanovení uvedená v odstavci 1.
------------------------------------------------------------------
21) § 2 písm. g) zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 1/2002
Sb.
21a) Čl. 8 a následující nařízení Evropského parlamentu a Rady
998/2003/ES ze dne 26. května 2003 o veterinárních podmínkách
pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu a o změně
směrnice Rady 92/65/EHS.
§ 38b
Vývoz zvířat a živočišných produktů do třetích zemí
(1) K vývozu kontrolovaného zboží do třetích zemí se vyžaduje
veterinární osvědčení. K žádosti vývozce o jeho vydání musí být
předložen doklad o veterinárních podmínkách, jejichž splnění
požaduje dovážející, popřípadě tranzitní stát, a to v ověřeném
překladu.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví lhůtu, v níž lze požádat
o vydání veterinárního osvědčení k vývozu, náležitosti a dobu
platnosti tohoto osvědčení, jak a na základě čeho se toto
osvědčení vydává.
§ 38c
(1) K přepravě kontrolovaného zboží při dovozu, vývozu
a tranzitu mohou být použity jen takové dopravní prostředky,
zařízení a obaly, které odpovídají veterinárním požadavkům
stanoveným pro vnitrostátní přepravu zboží téhož druhu.
(2) Napájení a krmení zvířat v pohraniční veterinární
stanici, popřípadě na jiných místech v průběhu přepravy musí být
provedeno tak, aby přepravovaná zvířata nebyla v přímém ani
nepřímém styku s tuzemskými zvířaty.
(3) Přepravu kontrolovaného zboží v tuzemsku provede dopravce
co nejrychleji, a pokud možno bez překládky. Dovezená jatečná
zvířata musí být přepravena přímo na jatky a bez prodlení
poražena.
(4) Má-li doba přepravy vyvážených zvířat přesáhnout 8 hodin,
vypracuje dopravce v dohodě s odesilatelem plán cesty.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví, do jaké doby po
příchodu na jatky musí být poražena dovezená jatečná zvířata
jednotlivých druhů.
§ 38d
(1) Zvláštní právní předpisy o dovozu a vývozu zvířat22)
zůstávají nedotčeny.
(2) Pohraniční veterinární kontrole nepodléhá zboží, které je
podle celních předpisů23) osvobozeno od celní kontroly.
------------------------------------------------------------------
22) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 16/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
23) § 49 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
HLAVA V
VETERINÁRNÍ ASANACE
§ 39
(1) Veterinárními asanačními činnostmi jsou
a) sběr, svoz, neškodné odstraňování a další zpracovávání
konfiskátů živočišného původu,
b) dezinfekce, deratizace, dezinsekce, popřípadě i dezodorizace,
c) odchyt toulavých zvířat a jejich umístění do karantény.
(2) Konfiskáty živočišného původu, které nejsou vhodné ke krmení
zvířat nebo k dalšímu zpracování, musí být bez průtahů neškodně
odstraněny (zahrabány na určeném místě anebo spáleny).
(3) Vysokorizikové konfiskáty živočišného původu lze neškodně
odstraňovat a dále zpracovávat pouze v zařízení, které bylo pro
tento účel schváleno Státní veterinární správou a je pod státním
veterinárním dozorem, a to způsobem zaručujícím zničení původců
nákaz. Specifikovaný rizikový materiál musí být barevně označován,
odděleně ukládán a evidován, odděleně přepravován a stanoveným
způsobem odděleně zpracováván.
(4) Nízkorizikové konfiskáty živočišného původu mohou být
zpracovávány také v zařízení, které vyrábí krmiva pro zvířata
v zájmovém chovu, anebo technické nebo farmaceutické výrobky.
Krmiva pro zvířata v zájmovém chovu mohou být vyráběna pouze
z nízkorizikových konfiskátů živočišného původu.
(5) Směs společně zpracovávaných vysokorizikových
a nízkorizikových konfiskátů živočišného původu se vždy považuje
za vysokorizikové konfiskáty živočišného původu.
(6) Veterinární asanační činnosti uvedené v odstavci 1 lze
vykonávat jen na základě povolení příslušného orgánu veterinární
správy.
(7) K speciální ochranné dezinfekci, dezinsekci a deratizaci
podle tohoto zákona, jíž se rozumí odborná činnost cílená na
zneškodňování původců nákaz a jejich přenašečů, z nákazového
a hygienického hlediska škodlivých členovců, hlodavců a jiných
živočichů, mohou být používány jen dezinfekční, dezinsekční
a deratizační přípravky schválené podle tohoto zákona nebo
zvláštních právních předpisů;9a) musí být dodržovány návody dané
výrobci těchto přípravků. Způsobilost k výkonu těchto činností
upravují zvláštní právní předpisy.23a)
------------------------------------------------------------------
9a) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických
přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
23a) § 55 a násl. zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
§ 40
(1) Chovatelé a osoby zacházející se živočišnými produkty jsou
povinni zajistit neškodné odstranění konfiskátů živočišného
původu, které vzniknou v souvislosti s jejich činností. Není-li
stanoveno jinak, jsou povinni
a) hlásit neprodleně výskyt konfiskátů živočišného původu osobě,
která provádí jejich sběr a svoz. Ohlašovací povinnost nemá
chovatel nebo osoba zacházející se živočišnými produkty, pokud
se s osobou, jíž byl povolen výkon veterinární asanační
činnosti, dohodla na pravidelném (turnusovém) svozu konfiskátů
živočišného původu,
b) třídit, bezpečně ukládat a podle potřeby ošetřovat konfiskáty
živočišného původu do doby svozu na místech schválených pro
tento účel krajskou veterinární správou, a to tak, aby
nedocházelo k jejich zcizení, k ohrožení zdraví lidí a zvířat
anebo k poškození životního prostředí. Specifikovaný rizikový
materiál musí barevně označovat, odděleně ukládat a evidovat,
c) předávat konfiskáty živočišného původu osobě, která provádí
jejich sběr a svoz, platit jí za svoz a neškodné odstraňování
a další zpracovávání konfiskátů živočišného původu sjednanou
cenu, poskytovat jí k tomu nezbytnou součinnost a pomoc,
zejména při přibližování kadáverů na místa přístupná dopravním
prostředkům a při jejich nakládání.
(2) Chovatelé a osoby zacházející se živočišnými produkty,
u nichž se obvykle vyskytují konfiskáty živočišného původu, jsou
dále povinni
a) zřizovat nepropustné, dobře čistitelné, dezinfikovatelné
a uzavíratelné kafilerní boxy pro krátkodobé ukládání
konfiskátů živočišného původu, čistit a dezinfikovat je po
každém vyprázdnění,
b) vhodně umísťovat kafilerní boxy jak z hlediska jejich oddělení
od ostatních provozních prostorů, tak i z hlediska nakládání
a svozu konfiskátů živočišného původu.
(3) Není-li znám chovatel, má ohlašovací povinnost podle
odstavce 1 písm. a) ten, komu náleží nebo kdo spravuje místo
nálezu kadáveru. V tomto případě hradí náklady neškodného
odstranění kadáveru obec.
(4) Chovatel může výjimečně sám na vlastním pozemku neškodně
odstranit kadáver zvířete v zájmovém chovu, pokud nepochází ze
zvířete náležejícího mezi přežvýkavce nebo z prasete, anebo ze
zvířete nemocného nebezpečnou nákazou nebo podezřelého z této
nákazy; takový kadáver se považuje za nízkorizikový konfiskát
živočišného původu, pokud příslušný orgán veterinární správy
nerozhodl z nákazových důvodů jinak. Neškodným odstraněním se
v tomto případě rozumí spálení anebo zakopání na místě vhodném
z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního
prostředí, a to do hloubky nejméně 80 cm s použitím dezinfekčních
prostředků.
(5) Podnikatel, který zachází se živočišnými produkty, může se
souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek jí stanovených
zpracovávat ve vlastním zařízení nízkorizikové konfiskáty
živočišného původu, které vznikly v souvislosti s jeho činností.
§ 41
(1) Osoba, jíž byl povolen výkon veterinární asanační činnosti,
je povinna vykonávat ji tak, aby nedocházelo k ohrožení zdraví
lidí a zvířat, k týrání zvířat anebo k poškození životního
prostředí. Osoba, jejímž předmětem činnosti je sběr, svoz,
neškodné odstraňování i další zpracovávání konfiskátů živočišného
původu, (dále jen "asanační podnik") je povinna dále
a) zajistit nepřetržitý příjem hlášení o výskytu konfiskátů
živočišného původu a svážet je do 24 hodin poté, kdy byla
o potřebě svozu uvědoměna, v případech veřejného zájmu
neprodleně,
b) za cenu sjednanou podle zvláštních právních předpisů24) svážet
a neškodně odstraňovat nebo dále zpracovávat z určeného
územního obvodu (svozové oblasti)
1. veškeré vysokorizikové konfiskáty živočišného původu,
2. nízkorizikové konfiskáty živočišného původu, pokud v souladu
s tímto zákonem nebyly neškodně odstraněny nebo dále
zpracovány jinak,
c) odděleně přepravovat a odděleně, za použití odpovídající
teploty a tlaku, neškodně odstraňovat specifikovaný rizikový
materiál,
d) dále zpracovávat jen konfiskáty živočišného původu, které byly
sterilizací nebo jiným vhodným způsobem zbaveny původců nákaz,
e) dodržovat veterinární a hygienické požadavky na svoz,
přepravu, neškodné odstraňování a další zpracovávání
konfiskátů živočišného původu, určit kritické body pro každý
technologický postup, provádět jejich kontrolu, vést o tom
záznamy, uchovávat je po dobu nejméně 2 let a poskytovat je na
požádání orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,".
f) při zdolávání nebezpečné nákazy a jejích následků postupovat
v souladu s nařízenými ochrannými a zdolávacími opatřeními,
g) vypracovat provozní řád a předložit jej před zahájením činnosti
krajské veterinární správě ke schválení,
h) vytvořit podmínky včetně bezplatného poskytnutí vhodného
prostoru k provádění patologicko-anatomických pitev kadáverů
(dále jen "veterinární prosektorská činnost") krajskou
veterinární správou.
(2) Konfiskáty živočišného původu převzaté asanačním podnikem
k neškodnému odstranění nebo k dalšímu zpracování nesmí již
opustit prostory tohoto podniku bez souhlasu krajské veterinární
správy, nejde-li o jejich přemístění do jiného asanačního
podniku.
(3) Místo určené pro neškodné odstraňování konfiskátů
živočišného původu zahrabáním (dále jen "zahraboviště"), zařízení
určené pro neškodné odstraňování a další zpracovávání konfiskátů
živočišného původu nebo místo určené pro ukládání nebo spalování
kadáverů zvířat v zájmovém chovu se zřizují po vyjádření krajského
úřadu, obecního úřadu nebo újezdního úřadu a krajské veterinární
správy na místě,
a) které je dostatečně vzdáleno od míst, na nichž jsou chována
hospodářská zvířata,
b) kde touto činností nebude narušováno životní prostředí.
(4) Zařízení určené pro neškodné odstraňování a další
zpracovávání konfiskátů živočišného původu musí být vybaveno
a udržováno tak, aby umožňovalo bezpečnou práci a bezpečné
zneškodňování a zpracovávání konfiskátů, popřípadě uvádění do
oběhu takových výrobků, které neobsahují nepřípustné množství
škodlivých látek ani patogenních mikroorganismů. V tomto zařízení
nesmí být vyráběny výrobky určené k výživě lidí.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví
a) konfiskáty živočišného původu, které jsou vysokorizikové
a které jsou nízkorizikové, kde a jakým způsobem se neškodně
odstraňují a dále zpracovávají,
b) vysokorizikové konfiskáty živočišného původu, které se považují
za specifikovaný rizikový materiál, kde a jakým způsobem se
neškodně odstraňují,
c) veterinární a hygienické požadavky na
1. přepravu konfiskátů živočišného původu a na dopravní
prostředky, jež jsou k této přepravě určeny,
2. neškodné odstraňování a další zpracovávání konfiskátů
živočišného původu, na zahraboviště, na uspořádání
a vybavení zařízení určeného pro neškodné odstraňování
a další zpracovávání konfiskátů živočišného původu a na
zařízení (místo) určené pro ukládání nebo spalování kadáverů
zvířat v zájmovém chovu,
d) kdy a které konfiskáty živočišného původu mohou být použity ke
krmení zvířat a k vědeckým účelům,
e) způsob provádění vlastní kontroly hygienických podmínek dalšího
zpracovávání konfiskátů živočišného původu osobami, jimž byl
povolen výkon veterinární asanační činnosti, a způsob a rozsah,
v jakém kontrolují další zpracovávání konfiskátů živočišného
původu orgány vykonávající státní veterinární dozor.
§ 42
(1) Osoba, jíž byl povolen výkon činnosti uvedené v § 39 odst.
1 písm. c), provádí
a) v rámci ochranných a zdolávacích opatření odchyt toulavých psů
a koček, popřípadě i jiných, na nebezpečnou nákazu vnímavých
zvířat v místě a době nařízení zákazu volného pohybu zvířat,
b) na žádost obecního úřadu, Policie České republiky nebo obecní
policie a v součinnosti s nimi odchyt toulavých psů a koček,
popřípadě i jiných zvířat, a jejich umístění v karanténě,
je-li jejich odchyt v zájmu ochrany zdraví lidí a zvířat,
popřípadě v jiném veřejném zájmu.
(2) Odchyt toulavých psů a koček, popřípadě i jiných zvířat
podle odstavce 1 může provádět také fyzická osoba, která
absolvovala odborný kurz pro odchyt toulavých zvířat a zacházení
s nimi, s úspěchem složila závěrečnou zkoušku před komisí krajské
veterinární správy, a získala tak osvědčení, jež ji opravňuje
k výkonu této činnosti.
(3) Osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 odchycené zvíře
a) vydá chovateli, který je povinen
1. držet toto zvíře podle pokynů krajské veterinární správy po
nezbytně nutnou dobu v karanténě,
2. nahradit náklady vynaložené na odchyt tohoto zvířete
a dočasnou péči o ně,
b) utratí, rozhodne-li tak krajská veterinární správa z nákazových
nebo diagnostických důvodů, vyžaduje-li to povaha nebezpečné
nákazy a okolnosti případu; náklady na utracení6) zvířete hradí
stát.
(4) Není-li znám chovatel, jemuž by mělo být odchycené zvíře
vráceno podle odstavce 2 písm. a), anebo nelze-li je vrátit
chovateli z jiného důvodu, osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2
odchycené zvíře
a) nabídne občanskému sdružení, jež se podílí na plnění úkolů
ochrany zvířat, anebo
b) umístí v útulku pro odchycená a opuštěná zvířata.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví organizaci, obsah
a podmínky odborného kurzu pro odchyt toulavých zvířat a zacházení
s nimi, jakož i organizaci a obsah závěrečné zkoušky.
------------------------------------------------------------------
6) Zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
HLAVA VI
STÁTNÍ SPRÁVA VE VĚCECH VETERINÁRNÍ PÉČE
§ 43
Orgány státní správy ve věcech veterinární péče
Státní správu ve věcech veterinární péče vykonávají
a) ministerstvo,
b) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra,
c) obce,
d) orgány veterinární správy.
§ 44
(1) Ministerstvo
a) stanoví hlavní směry rozvoje a úkoly veterinární péče
a kontroluje jejich plnění,
b) řídí výkon státní správy ve věcech veterinární péče a rozhoduje
o opravných prostředcích proti rozhodnutím Státní veterinární
správy,
c) schvaluje programy ozdravování zvířat a zásady pro vypracování
pohotovostních plánů pro případ výskytu některých nebezpečných
nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a vzniku
mimořádné situace (dále jen "pohotovostní plán"),
d) na základě nákazové situace a jejího předpokládaného vývoje
a se zřetelem na zvláštní veterinární záruky požadované
v souvislosti s mezinárodním obchodem se zvířaty a jejich
produkty stanoví, které povinné preventivní a diagnostické
úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných
ze zvířat na člověka, jakož i k jejich zdolávání, se provádějí
v příslušném kalendářním roce, a určuje, které z nich a v jakém
rozsahu se hradí z prostředků státního rozpočtu. Mezi nákazami,
jichž se tyto úkony týkají, jsou vždy tuberkulóza, brucelóza
a enzootická leukóza skotu, jakož i brucelóza a Aujeszkyho
choroba prasat,
e) koordinuje činnost ústředních orgánů státní správy při plnění
úkolů souvisejících s předcházením vzniku a šíření nebezpečných
nákaz a jejich zdoláváním,
f) může měnit nebo zrušit mimořádná veterinární opatření vyhlášená
Státní veterinární správou, která trvají déle než 15 dnů,
g) rozhoduje o náhradě nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti
s nebezpečnými nákazami,
h) pověří vedením evidence pasů psů, koček a fretek v zájmovém
chovu, přemísťovaných mezi členskými státy k neobchodním
účelům, osobu, která je způsobilá zajistit pro tento účel
technické vybavení a shromažďovat potřebné údaje, vést jejich
databázi a uchovávat je tak, aby nedošlo k jejich ztrátě nebo
zneužití. Pověření může být odňato, poruší-li osoba pověřená
vedením evidence pasů povinnost stanovenou v tomto zákoně nebo
změní-li se skutečnosti rozhodné pro její pověření.
(2) Ministerstvo zřizuje státní veterinární ústavy a ústav pro
vědeckovýzkumnou činnost v oboru veterinárního lékařství a na
návrh Státní veterinární správy schvaluje národní referenční
laboratoře; seznam národních referenčních laboratoří se zveřejňuje
ve Věstníku Ministerstva zemědělství.
(3) Ministr zemědělství zřizuje v dohodě s ústředními orgány
státní správy, jimž přísluší některé úkoly související
s předcházením vzniku a šíření nebezpečných nákaz a jejich
zdoláváním, Ústřední nákazovou komisi jako svůj trvalý poradní
orgán.
§ 45
Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra v oboru své působnosti
a) organizuje provádění mimořádných veterinárních opatření
nařízených jinými orgány, popřípadě činí v dohodě s těmito
orgány vlastní mimořádná veterinární opatření,
b) provádí ve spolupráci s orgány veterinární správy povinné
preventivní, diagnostické a léčebné úkony k předcházení vzniku
a šíření nebezpečných nákaz a k jejich zdolávání, jakož i jiné
odborné veterinární úkony, potřebné k veterinární kontrole
zdraví, dědičnosti zdraví a hygieny plemenitby,
c) vykonává státní veterinární dozor a činí opatření k odstranění
zjištěných nedostatků, a to Ministerstvo obrany v objektech
důležitých pro obranu státu24a) a Ministerstvo vnitra
v zařízeních, která spravuje v souvislosti s plněním svých
úkolů,
d) poskytuje orgánům veterinární správy informace důležité
z hlediska předcházení vzniku a šíření nebezpečných nákaz
a péče o zdravotní nezávadnost živočišných produktů.
------------------------------------------------------------------
24a) § 29 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České
republiky.
§ 46
Obec
a) po určení veterinárních podmínek schvaluje místa, na nichž lze
konat svody zvířat a trhy určené k prodeji živočišných
produktů, a povoluje jejich konání,
b) vydává na návrh krajské veterinární správy nařízení obce25)
o nařízení mimořádných veterinárních opatření, ruší tato
nařízení a dozírá na jejich plnění. To však neplatí pro hlavní
město Prahu, v němž vyhlašuje a ruší mimořádná veterinární
opatření vždy Městská veterinární správa v Praze,
c) sama nebo ve spolupráci s jinou obcí nebo jinou osobou může
zřídit a provozovat útulek pro opuštěná zvířata odchycená
podle § 42 odst. 1,
d) hradí náklady spojené s odchytem a karanténováním odchyceného
zvířete podle § 42, není-li jeho chovatel znám.
------------------------------------------------------------------
25) § 102 odst. 2 písm. d) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích
(obecní zřízení).
§ 47
Orgány veterinární správy
(1) Orgány veterinární správy jsou
a) Státní veterinární správa, která vykonává působnost na celém
území České republiky,
b) krajské veterinární správy, které se zřizují pro územní obvody
krajů7a) a vykonávají v nich státní správu ve věcech
veterinární péče, a Městská veterinární správa v Praze, která
vykonává působnost krajské veterinární správy na území hlavního
města Prahy. Krajské veterinární správy mají v okresech své
inspektoráty,
c) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv
(dále jen "Ústav").
(2) Orgány veterinární správy jsou správními úřady a účetními
jednotkami.
(3) Ministr jmenuje a odvolává ústředního ředitele Státní
veterinární správy (dále jen "ústřední ředitel").
(4) Ústřední ředitel jmenuje a odvolává ředitele krajských
veterinárních správ a státních veterinárních ústavů.
------------------------------------------------------------------
7a) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních
samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní
rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního
zákona č. 176/2001 Sb.
§ 48
Státní veterinární správa
(1) Státní veterinární správa
a) zpracovává koncepce ochrany zdraví zvířat a péče o zdravotní
nezávadnost živočišných produktů, jakož i plány sledování
některých látek a jejich reziduí, a zabezpečuje jejich
realizaci,
b) předkládá ministerstvu ke schválení návrhy programů ozdravování
zvířat, včetně návrhů na jejich financování, a zabezpečuje
jejich plnění, návrhy zásad pro vypracování pohotovostních
plánů, jakož i v případě hospodářských zvířat po projednání
s Agrární komorou - návrhy na stanovení dalších povinných
preventivních a diagnostických úkonů k předcházení vzniku
a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka
a k jejich zdolávání, které nejsou uvedeny v § 44 odst. 1 písm.
d) větě druhé. Při vzniku mimořádné situace organizuje činnost
středisek pro likvidaci nebezpečných nákaz,
c) vypracovává a aktualizuje celostátní pohotovostní plány
a uveřejňuje je ve Věstníku Ministerstva zemědělství,
koordinuje provádění povinných preventivních a diagnostických
úkonů k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných
ze zvířat na člověka a k jejich zdolávání, vyhlašuje a ruší,
popřípadě zmírňuje mimořádná veterinární opatření, která mají
celostátní povahu nebo se týkají územních obvodů více krajů,
a dozírá na jejich plnění,
d) řídí krajské veterinární správy, rozhoduje o opravných
prostředcích proti jejich rozhodnutím a proti rozhodnutím
Ústavu,
e) řídí státní veterinární ústavy a koordinuje jejich odbornou
činnost, navrhuje ministerstvu schválení národních referenčních
laboratoří a schvaluje referenční laboratoře, usměrňuje
a koordinuje jejich činnost,
f) vykonává státní veterinární dozor a vydává závazné pokyny
k odstranění zjištěných nedostatků, povoluje v souladu s právem
Evropských společenství v případech a za podmínek stanovených
prováděcími právními předpisy zmírňující výjimky
z veterinárních požadavků stanovených na zdraví zvířat a jeho
ochranu, na živočišné produkty a na uspořádání a vybavení
podniků, v nichž se s těmito produkty zachází,
g) vydává závazné posudky v případech, v nichž si jejich vydávání
vyhradí, posuzuje a schvaluje z veterinárního hlediska postupy
a zařízení pro tepelné ošetření mléka, prověřuje, zda
pohraniční veterinární stanice splňuje požadavky na umístění,
materiální a personální vybavení stanoviště veterinární
hraniční kontroly, pozastavuje její činnost, zejména
vyžaduje-li to ochrana zdraví lidí a zvířat,
h) určuje veterinární podmínky, za nichž lze povolit konání svodu
zvířat s mezinárodní účastí,
i) dává z hlediska zdravotní nezávadnosti souhlas k biologickému
zkoušení dosud nepoužívaných krmiv, jejich výrobě, dovozu
a uvádění do oběhu,
j) vede a zveřejňuje na webové stránce Státní veterinární správy
seznamy schválených a registrovaných, popřípadě povolených
1. účastníků sítě sledování, trhů, shromažďovacích středisek,
karanténních středisek, popřípadě jiných zařízení,
podílejících se na uvádění zvířat do oběhu, na obchodování
s nimi nebo na jejich dovozu či vývozu,
2. podniků, závodů, popřípadě jiných zařízení, podílejících se
na výrobě, zpracovávání a uvádění živočišných produktů do
oběhu, na obchodování s nimi nebo na jejich dovozu či
vývozu,
3. osob, které jako podnikatelé10) přepravují živočišné
produkty, a obchodníků (§ 9b),
4. třetích zemí, popřípadě jejich částí, z nichž lze dovážet
zvířata a živočišné produkty do České republiky,
5. hospodářství, karanténních stanic, podniků, popřípadě
jiných zařízení v třetích zemích, z nichž lze dovážet
zvířata nebo živočišné produkty do České republiky,
6. veterinárních laboratoří, asanačních podniků a zařízení pro
neškodné odstraňování a další zpracovávání vysokorizikových
konfiskátů živočišného původu,
7. svobodných celních pásem, svobodných celních skladů
a celních skladů,
k) vydává prostřednictvím metodických návodů a v souladu s právem
Evropských společenství vzory veterinárních osvědčení,
l) vydává, mění a odnímá fyzickým a právnickým osobám povolení
1. k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární
diagnostické činnosti, jejíž výsledky mají být využívány pro
účely státního veterinárního dozoru,
2. k provozování asanačního podniku,
m) ve spolupráci s ostatními orgány veterinární správy
shromažďuje, zpracovává a vyhodnocuje informace z oblasti
veterinární péče včetně údajů, jež se Česká republika zavázala
podávat mezinárodním organizacím vzhledem ke svému členství
v nich, vede, provozuje a rozvíjí informační systém v oblasti
veterinární péče v souladu se zvláštními právními předpisy25b)
a závaznými standardy, organizuje jeho využívání orgány
veterinární správy k plnění jejich úkolů a zabezpečuje jeho
funkční integraci do mezinárodních informačních systémů
v oblasti veterinární péče,
n) organizuje atestační studium úředních veterinárních lékařů
a uděluje atestace, organizuje odbornou průpravu veterinárních
asistentů,
o) spolupracuje
1. s Agrární komorou, Potravinářskou komorou, Komorou
veterinárních lékařů České republiky (dále jen "Komora")
a s dalšími profesními zájmovými sdruženími, jakož
i s Veterinární a farmaceutickou univerzitou Brno
v otázkách týkajících se jejich působnosti a společného
zájmu,
2. s orgány Evropské unie a členskými státy, jimž poskytuje
potřebnou součinnost a požadované informace z oboru své
působnosti,
3. se zahraničními veterinárními službami a příslušnými
mezinárodními organizacemi,
p) plní úkoly vyplývající pro ni z bezprostředně závazných
právních předpisů Evropských společenství, zejména vykonává
dozor nad plněním povinností vyplývajících pro fyzické
a právnické osoby z těchto bezprostředně závazných právních
předpisů Evropských společenství,
q) plní ostatní úkoly stanovené tímto zákonem nebo zvláštními
právními předpisy.1)
(2) Prováděcí právní předpis stanoví konkrétní požadavky na
vybavení, způsob a organizaci provozu informačního systému
v oblasti veterinární péče.
------------------------------------------------------------------
1) Například zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 240/1991 Sb., o šlechtění
a plemenitbě hospodářských zvířat, zákon č. 246/1992 Sb., na
ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, zákon č. 16/1997 Sb.,
o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících
živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních
k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona č. 114/1992
Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění
některých souvisejících zákonů, zákon č. 110/1997 Sb.,
o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů.
10) § 2 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku.
25b) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné
správy a o změně některých dalších zákonů.
§ 49
Krajská veterinární správa
(1) Krajská veterinární správa
a) vypracovává a aktualizuje krajské pohotovostní plány
a kontroluje jejich plnění,
b) organizuje provádění povinných preventivních a diagnostických
úkonů k předcházení vzniku a šíření nákaz a k jejich zdolávání
a stanoví chovatelům lhůty pro předložení výsledků vyšetření
zvířat, zdravotních zkoušek a povinných preventivních
a diagnostických úkonů podle § 5 odst. 1 písm. a), a plní úkoly
vyplývající pro ni z plánu sledování některých látek a jejich
reziduí,
c) vyhlašuje mimořádná veterinární opatření v obvodu své
působnosti nebo jeho části, přesahující územní obvod obce, ruší
vyhlášená mimořádná veterinární opatření, popřípadě zmírňuje
nebo ruší některá z nich a dozírá na plnění vyhlášených
opatření,
d) rozhoduje o nařízení mimořádných veterinárních opatření, jimiž
se ukládají povinnosti individuálně určeným fyzickým
a právnickým osobám, o zrušení nařízených opatření, popřípadě
zmírnění nebo zrušení některých z nich a dozírá na plnění
nařízených opatření,
e) oznamuje na základě výsledků předběžného vyšetření zvířat
podezření z výskytu nebezpečné nákazy Státní veterinární správě
a po jejich potvrzení výskyt této nákazy příslušnému krajskému
úřadu, obci, orgánu Policie České republiky a místně
příslušnému orgánu Komory, výskyt nemoci přenosné ze zvířat na
člověka též příslušnému orgánu hygienické služby,
f) z nákazových důvodů může nařídit chovateli, aby předvedl zvíře
k veterinárnímu vyšetření, ochrannému očkování nebo k provedení
jiného odborného veterinárního úkonu, a určuje podmínky
karantény a izolace,
g) vykonává státní veterinární dozor a vydává závazné pokyny
k odstranění zjištěných nedostatků, povoluje v souladu s právem
Evropských společenství v případech a za podmínek stanovených
prováděcími právními předpisy zmírňující výjimky
z veterinárních požadavků stanovených na zdraví zvířat a jeho
ochranu, na živočišné produkty a na uspořádání a vybavení
podniků, v nichž se s těmito produkty zachází,
h) schvaluje a registruje
1. účastníky sítě sledování, trhy, shromažďovací střediska,
karanténní střediska, popřípadě jiná zařízení, podílející
se na uvádění zvířat do oběhu, na obchodování s nimi nebo
na jejich dovozu či vývozu,
2. podniky, závody, popřípadě jiná zařízení, podílející se na
výrobě, zpracovávání a uvádění živočišných produktů do
oběhu, na obchodování s nimi nebo na jejich dovozu či
vývozu,
3. osoby, které jako podnikatelé10) přepravují živočišné
produkty, a obchodníky (§ 9b),
4. soukromé veterinární lékaře pro shromažďovací střediska
a pro určitou činnost,
i) vydává závazné posudky pro územní, stavební a kolaudační
řízení,
j) určuje veterinární podmínky, za nichž lze povolit konání svodu
zvířat, jehož se zúčastní pouze zvířata chovaná v České
republice, a stanoví veterinární podmínky k provádění pokusů na
zvířatech,
k) tomu, kdo vyrábí, zpracovává, dováží, ošetřuje, skladuje,
přepravuje, uvádí do oběhu a používá krmiva živočišného původu,
určuje veterinární podmínky pro jejich použití tak, aby bylo
vyloučeno jejich ovlivnění činiteli působícími nepříznivě na
jejich zdravotní nezávadnost. U krmiv, jež byla ošetřena
látkami škodlivými zdraví lidí nebo zvířat nebo jinak
nepříznivě ovlivňujícími živočišné produkty anebo do nichž byly
takové látky přidávány v souladu se schváleným technologickým
postupem a která proto mohou být použita ke krmení jen po
uplynutí stanovené ochranné lhůty, stanovuje v případě potřeby
tuto lhůtu nebo jiné veterinární podmínky a opatření,
a kontroluje jejich dodržování.
l) vydává po provedené veterinární kontrole veterinární osvědčení
a odpovídá za jeho úplnost a správnost,
m) provádí prohlídku jatečných zvířat a masa, jakož i veterinární
vyšetření ostatních živočišných produktů a rozhoduje o jejich
použitelnosti (poživatelnosti), prověřuje systém vlastní
kontroly hygienických podmínek výroby podnikatelů10) uvedených
v § 22,
n) provádí veterinární kontrolu při příchodu na místo určení,
a pokud je její součástí pohraniční veterinární stanice,
i pohraniční veterinární kontrolu,
o) vyžaduje-li to výkon státního veterinárního dozoru, vykonává
veterinární prosektorskou činnost v asanačních podnicích,
p) registruje absolventy středních odborných škol veterinárního
oboru, popřípadě absolventy pomaturitního studia veterinárního
oboru, kteří jsou oprávněni vykonávat některé odborné
veterinární úkony podnikatelským způsobem, (dále jen "soukromý
veterinární technik"),
r) vydává, mění a odnímá fyzickým a právnickým osobám povolení
k výkonu veterinární asanační činnosti, nejde-li o povolení
k provozování asanačního podniku,
s) ukládá pokuty za nesplnění nebo porušení povinností, požadavků
nebo podmínek stanovených tímto zákonem,
t) plní úkoly vyplývající pro ni z bezprostředně závazných
právních předpisů Evropských společenství, zejména vykonává
dozor nad plněním povinností vyplývajících pro fyzické
a právnické osoby z těchto bezprostředně závazných právních
předpisů Evropských společenství,
u) plní ostatní úkoly stanovené tímto zákonem nebo zvláštními
právními předpisy.1)
(2) Ředitel krajské veterinární správy zřizuje nákazovou komisi,
která je jeho poradním orgánem.
------------------------------------------------------------------
1) Například zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 240/1991 Sb., o šlechtění
a plemenitbě hospodářských zvířat, zákon č. 246/1992 Sb., na
ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, zákon č. 16/1997 Sb.,
o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících
živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních
k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona č. 114/1992
Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění
některých souvisejících zákonů, zákon č. 110/1997 Sb.,
o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů.
10) § 2 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku.
Povolení k výkonu
některých odborných veterinárních činností
§ 50
(1) Státní veterinární správa může vydat povolení k provádění
laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti,
jejíž výsledky mají být využívány pro účely státního veterinárního
dozoru, anebo k provozování asanačního podniku osobě, která
dosáhla věku 18 let, má způsobilost k právním úkonům, je
bezúhonná, k výkonu této činnosti odborně způsobilá a bude ji
vykonávat v prostředí a za veterinárních a hygienických podmínek,
které odpovídají podle vyjádření příslušné krajské veterinární
správy druhu a rozsahu této činnosti.
(2) Jde-li o právnickou osobu, musí podmínky podle odstavce 1
splňovat její odborný zástupce.
(3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo
nebyl pravomocně odsouzen v posledních 10 letech pro úmyslný
trestný čin anebo v posledních 5 letech pro trestný čin spáchaný
z nedbalosti v souvislosti s odbornou veterinární činností.
(4) V povolení musí být určen druh a rozsah činnosti a odborný
zástupce, a jde-li o asanační podnik, též územní obvod, v němž
bude činnost vykonávána, (svozová oblast).
(5) Státní veterinární správa může povolení změnit nebo
odejmout, jestliže činnost není vykonávána řádně anebo se změnily
podmínky, za nichž bylo povolení vydáno.
§ 51
(1) Krajská veterinární správa může vydat povolení k výkonu
veterinární asanační činnosti, nejde-li o povolení k provozování
asanačního podniku, osobě, která splňuje podmínky podle § 50 odst.
1, 2 a 3.
(2) V povolení musí být určen druh a rozsah činnosti, a jde-li
o sběr a svoz konfiskátů živočišného původu, také místo, kde budou
tyto konfiskáty neškodně odstraňovány nebo dále zpracovávány.
(3) Pro změnu nebo odnětí povolení podle odstavce 1 platí
přiměřeně § 50 odst. 5.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti žádosti
o vydání povolení podle § 50 odst. 1 a žádosti o vydání povolení
podle odstavce 1.
§ 51a
Národní referenční laboratoře a referenční laboratoře
(1) Ministerstvo schvaluje národní referenční laboratoře za
účelem prohlubování, koordinace a sjednocování laboratorní
a diagnostické činnosti; schválení může odejmout, jestliže činnost
není vykonávána řádně, anebo jestliže se změnily podmínky, za
nichž ke schválení došlo.
(2) Státní veterinární správa schvaluje referenční laboratoře
pro oblast veterinární péče, a to pro činnosti, pro které nebyly
ministerstvem schváleny národní referenční laboratoře. Pro
referenční laboratoře platí odstavec 1 přiměřeně.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na materiální
a personální vybavení národní referenční laboratoře a referenční
laboratoře a na zaměření, organizaci a metody jejich činnosti.
Státní veterinární dozor
§ 52
(1) Při výkonu státního veterinárního dozoru orgány veterinární
správy
a) dozírají, zda jsou dodržovány povinnosti, požadavky a podmínky
stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy1) nebo
bezprostředně závaznými právními předpisy Evropských
společenství anebo na jejich základě a v jimi stanovených
mezích, a zjišťují nedostatky, jejich příčiny a osoby za ně
odpovědné,
b) projednávají a podle potřeby ukládají závaznými pokyny, jakým
způsobem a v jaké lhůtě mají být zjištěné nedostatky
odstraněny,
c) sledují nákazovou situaci v prostředí volně žijících zvířat.
(2) Specifickými formami státního veterinárního dozoru jsou
veterinární kontrola zdraví, dědičnosti zdraví a hygieny
plemenitby, kontrola označování a evidence zvířat u chovatelů, na
jatkách a v asanačních podnicích, veterinární kontrola zdravotní
nezávadnosti krmiv, prohlídka jatečných zvířat a masa, pohraniční
veterinární kontrola a veterinární kontrola při příchodu na místo
určení.
(3) Státní veterinární dozor nad výrobou a zpracováváním masa
a mléka a nad zpracováváním vajec se vykonává soustavně.
(4) Je-li podkladem pro rozhodnutí orgánu veterinární správy
výsledek laboratorního vyšetření vzorků, musí být výsledkem
vyšetření provedeného státním veterinárním ústavem, národní
referenční laboratoří, referenční laboratoří nebo laboratoří,
které bylo vydáno pro příslušný okruh vyšetřování osvědčení
o akreditaci17a) a které Státní veterinární správa vydala povolení
k provádění veterinární laboratorní diagnostické činnosti, anebo
referenční laboratoří Evropské unie.
(5) Pro výkon státního veterinárního dozoru Ministerstva obrany
a Ministerstva vnitra platí ustanovení odstavců 1 až 4 obdobně.
------------------------------------------------------------------
1) Například zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/1991 Sb., o šlechtění
a plemenitbě hospodářských zvířat, zákon č. 246/1992 Sb., na
ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, zákon č. 16/1997 Sb.,
o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících
živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních
k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech
a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, zákon
č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
17a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 53
(1) Úřední veterinární lékaři orgánů veterinární správy
a veterinární lékaři Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra
pověření výkonem státního veterinárního dozoru (dále jen
"veterinární inspektor") jsou oprávněni při jeho výkonu
a) vstupovat na pozemky, do provozních, skladovacích a jiných
prostorů, zařízení a dopravních prostředků sloužících
k činnosti kontrolovaných osob, která je předmětem státního
veterinárního dozoru, a jde-li o provádění pohraniční
veterinární kontroly, do celních prostorů pohraničních celních
úřadů a provádět na těchto místech potřebné úkony a šetření,
b) vyžadovat potřebné doklady, údaje a ústní nebo písemná
vysvětlení a pořizovat fotodokumentaci týkající se předmětu
dozoru a kontrolovaných osob,
c) odebírat v nezbytně nutném množství a rozsahu vzorky
k laboratornímu vyšetření. Není-li dále stanoveno jinak,
neposkytuje se za odebrané vzorky náhrada,
d) ověřovat totožnost kontrolovaných osob,
e) požadovat podání písemné zprávy o odstranění zjištěných
nedostatků,
f) nelze-li dosáhnout žádoucí nápravy jinak, zejména vydáním
závazných pokynů k odstranění zjištěných nedostatků,
1. na místě znehodnotit a neškodně odstranit živočišné
produkty, které nejsou zdravotně nezávadné, anebo nařídit
jejich znehodnocení a neškodné odstranění, a to na náklad
kontrolované osoby,
2. omezit nebo zakázat výrobu nebo uvádění živočišných
produktů do oběhu, jestliže nejsou dodržovány hygienické
podmínky výroby stanovené tímto zákonem nebo zvláštními
právními předpisy26) a živočišné produkty neodpovídají
požadavkům stanoveným tímto zákonem nebo zvláštními
právními předpisy.26)
(2) Veterinární inspektoři jsou povinni
a) šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob,
b) zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech tvořících předmět
obchodního a služebního tajemství, o kterých se dozvěděli při
výkonu dozoru,27)
c) prokazovat svou totožnost služebním průkazem,
d) pořizovat protokol o provedeném odběru vzorků, o zjištěných
nedostatcích a o opatření podle odstavce 1 písm. f).
(3) Kontrolované osoby jsou povinny vytvářet vhodné podmínky pro
výkon státního veterinárního dozoru a poskytovat veterinárním
inspektorům nezbytnou součinnost a pomoc, zejména umožnit jim
přístup na místa, která podle tohoto zákona slouží k činnosti
kontrolovaných osob, a odběr vzorků.
(4) Za vzorky odebrané při prodeji potravin živočišného původu
podle zvláštních právních předpisů28) se kontrolované osobě
poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou tato osoba potravinu,
z níž byl vzorek odebrán, prodává. Náhrada se neposkytne, jde-li
o potravinu, která nesplňuje požadavky stanovené zvláštními
právními předpisy.28)
(5) Zjistí-li veterinární inspektor porušení povinností
stanovených chovateli skotu v § 5 odst. 1 písm. f), může krajská
veterinární správa uložit chovateli skotu zvláštní opatření; jako
zvláštní opatření lze uložit
a) utracení zvířete, nelze-li zjistit jeho totožnost během 2
pracovních dnů. Chovateli nepřísluší náhrada za takto utracené
zvíře,
b) zákaz přemísťování všech zvířat do hospodářství nebo
z hospodářství, jestliže jedno nebo více zvířat v hospodářství
nesplňuje žádné požadavky, týkající se ušních známek,
průvodních listů skotu, stájového registru a přihlášení do
ústřední evidence, a to do doby odstranění zjištěných
nedostatků,
c) zákaz přemísťování zvířat, která nesplňují některé požadavky,
týkající se ušních známek, průvodních listů skotu, stájového
registru, zasílání hlášení přemístění, narození nebo úhynu do
ústřední evidence, do hospodářství nebo z hospodářství, pokud
počet těchto zvířat nepřesahuje 20 % všech zvířat
v hospodářství, a to do doby odstranění zjištěných nedostatků,
d) zákaz přemísťování všech zvířat do hospodářství nebo
z hospodářství, pokud počet zvířat, která nesplňují některé
požadavky, týkající se ušních známek, průvodních listů skotu,
stájového registru, zasílání hlášení přemístění, narození nebo
úhynu do ústřední evidence, přesahuje 20 % všech zvířat
v hospodářství, a to do odstranění zjištěných nedostatků.
(6) Prováděcí právní předpis stanoví
a) postup při odběru vzorků a údaje, jež obsahuje protokol podle
odstavce 2 písm. d),
b) vzor služebního průkazu veterinárního inspektora.
(7) Provádí-li Komise svými odborníky, popřípadě i odborníky
z jiných členských států, kteří jsou zapsáni v seznamu vedeném
Komisí pro tyto účely, ve spolupráci s orgány veterinární správy
kontroly dodržování a jednotného uplatňování povinností
a požadavků, stanovených tímto zákonem a prováděcími právními
předpisy, anebo bezprostředně závaznými právními předpisy
Evropských společenství, na místě v České republice, poskytují jim
orgány veterinární správy podporu, kterou tito odborníci potřebují
ke splnění svého úkolu.
(8) Pro provádění kontrol uvedených v odstavci 7 platí
ustanovení odstavce 1 písm. a) až c), odstavce 2 písm. a) až c)
a odstavce 3 obdobně. Zejména musí být uvedeným odborníkům umožněn
stejný přístup do míst, zařízení a dopravních prostředků, jaký
mají veterinární inspektoři. Informace získané uvedenými odborníky
v průběhu kontrol a závěry z nich nesmí být za žádných okolností
použity pro osobní účely ani sdělovány osobám, které nepatří do
příslušných útvarů Komise nebo členských států.
------------------------------------------------------------------
26) Například zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 102/2001 Sb., o obecné
bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné
bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 146/2002 Sb.
27) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.
28) Zákon č. 110/1997 Sb.
Mimořádná veterinární opatření
§ 54
(1) Mimořádná veterinární opatření jsou
a) nařízení veterinárního vyšetření a ochranného očkování zvířat,
b) vymezení ohniska nákazy, ochranných pásem a pásem dozoru,
výstražné označení, popřípadě i střežení ohniska nákazy,
c) nařízení karantény nebo odděleného umístění (izolace),
popřípadě nutné porážky nebo utracení zvířat,
d) omezení nebo zákaz přemísťování, prodeje, obchodování, volného
pohybu, porážení a plemenitby zvířat a provádění pokusů na
zvířatech,
e) omezení nebo zákaz pastvy, používání zdroje vody a krmiva,
f) omezení nebo zákaz konání svodů zvířat, honů, odchytu zvěře
a lovu ryb,
g) omezení nebo zákaz prodeje zvířat a živočišných produktů
v tržnicích a na tržištích anebo uzavření tržnice nebo tržiště,
h) pozastavení nakládání živočišnými produkty nebo krmivy do
skončení potřebného vyšetření, nařízení odděleného uložení
(uskladnění) zdravotně závadných nebo podezřelých živočišných
produktů nebo krmiv,
i) omezení nebo zákaz výroby, zpracovávání, přepravy nebo uvádění
do oběhu zdravotně závadných nebo podezřelých živočišných
produktů nebo krmiv, stanovení zvláštních podmínek pro jejich
výrobu, zpracovávání a přepravu anebo nařízení jejich zničení,
j) stanovení zvláštních podmínek provozu, popřípadě jeho omezení
nebo zastavení,
k) omezení, zákaz nebo stanovení zvláštních podmínek dovozu,
vývozu a tranzitu veterinárního zboží,
l) nařízení očisty, omezení nebo zákaz používání anebo zničení
zařízení a předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,
m) nařízení zvláštního ošetření hnoje, kejdy, močůvky a odpadních
vod,
n) stanovení zvláštních podmínek pro ukládání, sběr, svoz,
neškodné odstraňování a další zpracovávání konfiskátů
živočišného původu, popřípadě nařízení sběru, svozu, neškodného
odstranění a dalšího zpracování konfiskátů živočišného původu
i mimo určený územní obvod (svozovou oblast),
o) nařízení úpravy hygienického a sanitačního provozu nebo
technologických a pracovních postupů, dezinfekce, deratizace
a dezinsekce,
p) omezení nebo zákaz volného pohybu a styku osob a jejich
shromažďování, omezení nebo zákaz pohraničního styku osob,
r) nařízení zneškodnění, popřípadě omezení výskytu zdrojů nákaz
zvířat s přírodní ohniskovostí.
(2) Příslušný orgán vyhlásí nebo nařídí mimořádná veterinární
opatření
a) při výskytu nebezpečné nákazy, anebo hrozí-li nebezpečí jejího
šíření (ochranná a zdolávací opatření),
b) při zjištění jiných než zdravotně nezávadných živočišných
produktů, vody nebo krmiv, popřípadě jiné příčiny závažného
ohrožení zdraví zvířat nebo lidí živočišnými produkty,
(veterinární hygienická opatření),
c) hrozí-li nebezpečí zavlečení nebo rozšíření původců nákaz
zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka či zdravotně
závadných živočišných produktů a krmiv ze zahraničí, (opatření
k veterinární ochraně státního území).
(3) Odůvodňují-li to okolnosti konkrétního případu, mohou být
nařízena i jiná opatření odpovídající veterinárním požadavkům
a poznatkům veterinární vědy.
§ 55
Jako mimořádné veterinární opatření při výskytu slintavky
a kulhavky může být nařízena uzávěra obce, popřípadě její části.
Rozumí se jí
a) uzavření příjezdových a přístupových cest do obce, jejich
opatření závorami a výstražným označením a jejich střežení,
b) zákaz průjezdu obcí a určení objížďky,
c) zřízení dezinfekčních pásů na příjezdových a přístupových
cestách do obce,
d) zákaz přemísťování, prodeje a volného pohybu hospodářských
a zájmově chovaných zvířat,
e) zákaz opouštění prostorů, v nichž jsou umístěna nemocná
a podezřelá zvířata, a zákaz vstupu do těchto prostorů bez
vážného důvodu,
f) zákaz shromažďování osob,
g) stanovení pravidel pro pohyb osob v obci,
h) zákaz vstupu do obce a zákaz jejího opouštění,
i) stanovení zvláštních podmínek pro zásobování obce, pro
výjimečný vjezd dopravních prostředků a pro vstup osob do obce
z naléhavých důvodů, jakož i stanovení dezinfekčních opatření,
jimž musí být tyto dopravní prostředky a osoby podrobeny před
opuštěním obce,
j) stanovení zvláštních podmínek provozu odpadového hospodářství.
§ 56
Závazný posudek
(1) Závazný posudek orgánu veterinární správy musí být vyžádán
jako podklad v územním, stavebním a kolaudačním řízení
a) podnikatelem,10) jde-li o stavbu nebo zařízení, jež jsou určeny
k chovu zvířat, k zacházení se živočišnými produkty (nejde-li
o stavbu nebo zařízení určené k veřejnému stravování) a krmivy
nebo k ukládání, sběru, svozu, neškodnému odstraňování
a dalšímu zpracovávání konfiskátů živočišného původu, pokud
jsou tyto činnosti vykonávány podnikatelským způsobem,
b) tím, kdo bude stavbu nebo zařízení používat jako útulek pro
zvířata, anebo k ukládání nebo spalování kadáverů zvířat
v zájmovém chovu.
(2) Orgán příslušný rozhodnout ve věci podle zvláštních právních
předpisů29) nemůže rozhodnout v rozporu s tímto posudkem.
------------------------------------------------------------------
10) § 2 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku.
29) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 56a
(1) Veterinární osvědčení vystavuje úřední veterinární lékař
na základě provedené prohlídky (vyšetření) zvířat nebo živočišných
produktů. Musí je vyplnit pravdivě a úplně; nesmí osvědčovat
údaje, o nichž se osobně nepřesvědčil, a nesmí podepsat osvědčení,
jež není vyplněno, anebo je vyplněno jen zčásti. Osvědčuje-li
některé údaje na základě jiného dokladu, musí jej mít před
podpisem osvědčení v držení.
(2) Úřední veterinární lékař, který vystavuje a podepisuje
veterinární osvědčení, nesmí mít takový zájem na osvědčovaných
zvířatech nebo živočišných produktech, anebo na hospodářství,
podniku nebo jiném zařízení jejich původu, aby bylo možno mít
pochybnosti o jeho nepodjatosti.
(3) Pozměňovat nebo jinak zneužívat vydané veterinární
osvědčení je zakázáno.
§ 57
(1) Orgány veterinární správy vzájemně spolupracují
s příslušnými orgány ochrany zvířat, ochrany veřejného zdraví,
České zemědělské a potravinářské inspekce a odborného dozoru nad
krmivy.
(2) Orgány veřejné správy, orgány Policie České republiky
a obecní policie spolupracují s orgány veterinární správy při
předcházení nebezpečným nákazám, zamezení jejich šíření a jejich
zdolávání a v souladu se svou působností se podílejí na
zajišťování a kontrole plnění mimořádných veterinárních opatření.
HLAVA VII
ODBORNÁ VETERINÁRNÍ ČINNOST A JEJÍ VÝKON
§ 58
Odborná veterinární činnost
(1) Odbornou veterinární činností je
a) veterinární preventivní činnost,
b) vyšetřování, stanovení diagnózy a léčení zvířat a chirurgické
zákroky na zvířatech,
c) podávání a předepisování léčiv, veterinárních přípravků
a prostředků veterinární techniky,
d) prohlídka jatečných zvířat a masa a vyšetřování ostatních
živočišných produktů,
e) diagnostika zdraví a veterinární laboratorní diagnostika,
f) veterinární asanační činnost,
g) další odborné činnosti, k nimž je třeba odpovídající
kvalifikace získané studiem a praxí ve veterinárním, popřípadě
i jiném oboru.
(2) Odbornou veterinární činnost vykonávají
a) orgány veterinární správy, jde-li o úkony spojené s výkonem
státní správy,
b) státní veterinární ústavy a národní referenční laboratoře
a referenční laboratoře,
c) fyzické a právnické osoby v rozsahu a za podmínek stanovených
tímto a zvláštním právním předpisem,29a)
d) příslušné orgány Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra.
(3) Odbornou veterinární činnost v rozsahu nutném pro výuku
mohou vykonávat také
a) vysoké školy veterinární, určuje-li tak jejich statut,
b) střední odborné školy veterinárního oboru, jde-li o součást
jejich pedagogické činnosti.
------------------------------------------------------------------
29a) Zákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České
republiky.
§ 59
Odborná způsobilost
(1) Osobami odborně způsobilými k výkonu odborné veterinární
činnosti jsou veterinární lékaři, za něž se považují absolventi
vysoké školy univerzitního nebo obdobného typu, kteří dosáhli
požadovaného vzdělání v předmětech uvedených v části A přílohy č.
5 k tomuto zákonu během nejméně pětiletého, denního teoretického
a praktického studia a získali přiměřené znalosti v oblastech
uvedených v části B přílohy č. 5 k tomuto zákonu.
(2) Osobami odborně způsobilými k výkonu odborné veterinární
činnosti v rozsahu a způsobem odpovídajícím jejich odborné
způsobilosti jsou dále
a) osoby, které získaly vysokoškolské vzdělání v bakalářském
studijním programu v oblasti veterinárního lékařství
a hygieny,29a)
b) osoby, které získaly úplné střední odborné vzdělání nebo vyšší
odborné vzdělání ve veterinárním oboru,
c) osoby, které získaly vysokoškolské vzdělání ve studijním
programu29b) v oblasti, která není uvedena v písmenu a)
a odpovídá druhu a rozsahu činnosti, zejména v oblasti
lékařství, chemie nebo biologie,
d) osoby, které získaly úplné střední odborné vzdělání nebo vyšší
odborné vzdělání v oboru, který není uveden v písmenu b)
a odpovídá druhu a rozsahu činnosti,
e) osoby, které získaly odbornou způsobilost k výkonu některých
odborných veterinárních činností specializovanou odbornou
průpravou
1. organizovanou Státní veterinární správou, anebo
2. podle zvláštních právních předpisů.30)
(3) Za veterinární lékaře se považují také
a) občané, kteří získali vysokoškolské vzdělání studiem
v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního
lékařství a hygieny,30a) anebo studiem, které se podle
zvláštních právních předpisů30b) považuje za rovnocenné,
b) občané členského státu, kteří jsou držiteli diplomu, vysvědčení
nebo jiného dokladu o požadovaném vzdělání, uvedeného
v prováděcím právním předpisu,
c) občané členského státu, kteří jsou držiteli osvědčení
příslušného úřadu vydávajícího členského státu, jež uvádí, že
diplom, vysvědčení nebo jiný doklad o požadovaném vzdělání
1. je v souladu s požadavky uvedenými v odstavci 1,
2. byl získán tak, že se tento občan zákonným způsobem podílel
na příslušné činnosti po dobu nejméně 3 po sobě
následujících let v průběhu 5 let před datem vydání
osvědčení, nebo
3. byl vydán po ukončení vzdělání, jež je v souladu s odstavcem
1 a je vydávajícím členským státem považován za rovnocenný
dokladům uvedeným v písmenu b).
(4) Veterinární lékaři z třetích zemí, kteří získali odbornou
způsobilost na zahraniční vysoké škole, prokáží tuto způsobilost
prvopisem nebo úředně ověřeným opisem diplomu, vysvědčení nebo
obdobného dokladu vydaného zahraniční vysokou školou a osvědčením
o uznání vysokoškolského vzdělání vydaným podle zvláštních
právních předpisů.31)
(5) Osoby s úplným středním vzděláním, které úspěšně
absolvovaly specializovanou odbornou průpravu v příslušném oboru,
organizovanou Státní veterinární správou, a osoby, které získaly
vysokoškolské vzdělání studiem v bakalářském studijním programu
v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, mohou vykonávat
funkce veterinárních asistentů. Veterinární asistenti pomáhají
úředním veterinárním lékařům pod jejich vedením a odpovědností,
zejména při kontrole dodržování hygienických podmínek v chovech
zvířat a ve výrobě a zpracovávání živočišných produktů, při
provádění alergenodiagnostických zkoušek, při prohlídce jatečných
zvířat a masa a při provádění pohraniční veterinární kontroly.
(6) K prohloubení odborné způsobilosti úředních veterinárních
lékařů slouží atestační studium, které probíhá ve dvou částech
a) základní (atestace I. stupně),
b) specializační (atestace II. stupně).
(7) Občané členských států, kteří splňují podmínky stanovené
v odstavcích 1 a 3, jsou oprávněni používat akademický titul,
popřípadě jeho zkratku, udělený členským státem původu nebo
dřívějšího pobytu, a to v jazyku tohoto státu.
(8) Prováděcí právní předpis stanoví
a) organizaci, formy a obsah atestačního studia a specializované
odborné průpravy veterinárních asistentů,
b) funkce, které mohou být vykonávány v orgánech veterinární
správy jen veterinárními lékaři, kteří získali atestaci II.
stupně,
c) diplomy, vysvědčení a jiné doklady o požadovaném vzdělání
udělované občanům členských států.
------------------------------------------------------------------
29a) § 44 a 45 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách
a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých
školách), ve znění zákona č. 147/2001 Sb.
29b) § 44 až 46 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č.
147/2001 Sb.
30) § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 10/1999 Sb., kterým se zrušuje
nařízení vlády č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných
látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů,
a kterým se pro účely trestního zákona stanoví, co se
považuje za jedy.
§ 31 zákona č. 157/1998 Sb., ve znění zákona č. 352/1999 Sb.
§ 58 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2001 Sb.
30a) § 44 a 46 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č.
147/2001 Sb.
30b) § 98 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č.
147/2001 Sb.
31) § 89 až 90 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č.
147/2001 Sb.
Soukromí veterinární lékaři
§ 60
(1) Soukromí veterinární lékaři odborně způsobilí podle § 59
vykonávají veterinární léčebnou a preventivní činnost na základě
osvědčení podle zvláštního právního předpisu.32)
(2) Při vydávání osvědčení uvedeného v odstavci 1 osobě
odborně způsobilé podle § 59 odst. 3 může být brán zřetel na
ověřené informace o skutečnostech, které by pravděpodobně mohly
nepříznivě ovlivnit výkon odborné veterinární činnosti touto
osobou na území České republiky, poskytnuté na základě vzájemnosti
členským státem, z něhož tato osoba pochází nebo přichází.
------------------------------------------------------------------
32) § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 381/1991 Sb.
§ 61
(1) Soukromý veterinární lékař je povinen
a) oznámit bez odkladu krajské veterinární správě zahájení
a skončení činnosti, místo svého trvalého pobytu a místo
podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu,
b) uvědomit neprodleně krajskou veterinární správu o podezření
z výskytu nebezpečné nákazy, jakož i o jiných skutečnostech
důležitých z hlediska veterinární péče a veřejného zájmu na
plnění jejích úkolů,
c) dbát při podávání léčiv na dodržování ochranných lhůt a dalších
požadavků, které jsou stanoveny za účelem vyloučení nežádoucích
reziduí ze živočišných produktů, popřípadě nežádoucích
kombinací s doplňkovými látkami, které jsou obsaženy
v krmivech, a upozornit chovatele na nutnost dodržování
ochranných lhůt u zvířat, která slouží k produkci potravin,
d) vést řádnou evidenci o provedených preventivních úkonech
a o použití a výdeji léčiv, uchovávat ji po dobu nejméně 3 let
a na požádání ji předložit orgánům vykonávajícím státní
veterinární dozor,
e) po jeho předložení chovatelem neprodleně zaznamenávat do
záznamu chovatele podání léčiv zvířatům a očkování zvířat
a úplně a správně vyplňovat zdravotní potvrzení.".
(2) Soukromý veterinární lékař je povinen zachovávat mlčenlivost
o skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem
odborné veterinární činnosti, pokud jí nebyl zproštěn. Tím není
dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným
podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů.33)
(3) Soukromý veterinární lékař je oprávněn vést pro svou potřebu
pohotovostní zásobu léčiv.
------------------------------------------------------------------
24) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994
Sb.
33) Například zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním
(trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
§ 62
(1) Soukromý veterinární lékař může odmítnout provedení
odborného veterinárního úkonu, pokud k němu není povinen podle
právních předpisů nebo smlouvy. Odmítnout poskytnutí první pomoci
však může jen z důvodu ohrožení svého zdraví, kterému nelze účinně
předcházet nebo bránit.
(2) Soukromý veterinární lékař může odstoupit od smlouvy
o provedení odborného veterinárního úkonu, odmítl-li chovatel
poskytnout potřebnou součinnost. Odstoupí-li soukromý veterinární
lékař od smlouvy, musí poskytnout zvířeti neodkladnou péči, aby
nedošlo k utrpení zvířete, poškození jeho zdraví nebo jiné škodě,
které touto péčí bylo možno zabránit.
(3) Jde-li o naléhavý úkon, nutný v zájmu předcházení, zamezení
šíření a zdolání nebezpečné nákazy anebo v zájmu zajištění
zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, nepotřebuje soukromý
veterinární lékař souhlasu chovatele k jeho provedení.
§ 63
zrušen
§ 64
Soukromí veterinární technici
(1) Oprávnění veterinárního technika vykonávat některé odborné
veterinární úkony podnikatelským způsobem vzniká rozhodnutím
krajské veterinární správy o registraci soukromého veterinárního
technika. Krajská veterinární správa rozhodne o registraci, pokud
žadatel
a) splňuje požadavek odborné způsobilosti podle § 59 odst. 1 písm.
b),
b) je způsobilý k právním úkonům a bezúhonný podle § 50 odst. 3.
(2) Soukromí veterinární technici mohou samostatně vykonávat jen
takové odborné veterinární úkony, které odpovídají jimi dosažené
odborné způsobilosti.
(3) Jinak platí pro práva a povinnosti soukromých veterinárních
techniků přiměřeně § 61, § 62 odst. 1 a 2.
(4) Krajská veterinární správa může registraci zrušit, jestliže
soukromý veterinární technik porušuje povinnosti nebo podmínky
vyplývající z tohoto zákona a z rozhodnutí o registraci.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví
a) náležitosti žádosti o registraci podle odstavce 1,
b) podrobnosti výkonu odborných veterinárních úkonů soukromými
veterinárními techniky.
HLAVA VIII
VETERINÁRNÍ PŘÍPRAVKY A VETERINÁRNÍ TECHNICKÉ PROSTŘEDKY
§ 65
(1) Ústav kromě působnosti stanovené zvláštními právními
předpisy5)
a) rozhoduje na základě žádosti osoby, která má trvalý pobyt nebo
sídlo v České republice, o schválení veterinárního přípravku,
o schválení změn proti dokumentaci předložené v rámci
schvalovacího řízení, o prodloužení nebo pozastavení platnosti
rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku a o zrušení
schválení veterinárního přípravku. Pozastavit platnost
rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku nebo zrušit jeho
schválení může, prokáže-li se, že veterinární přípravek je
neúčinný nebo neodpovídá dokumentaci předkládané v rámci
schvalovacího řízení, anebo poruší-li držitel rozhodnutí
o schválení veterinárního přípravku závažným způsobem nebo
opakovaně povinnosti stanovené tímto zákonem. Schválení
nepodléhají pouze veterinární přípravky určené jen k vývozu,
b) vede evidenci schválených veterinárních přípravků v Seznamu
schválených veterinárních přípravků,
c) rozhoduje o zařazení veterinárního přípravku mezi volně
neprodejné, volně prodejné s omezením a volně prodejné bez
omezení. Rozhodnutí o způsobu uvádění veterinárního přípravku
do oběhu je vždy součástí rozhodnutí o jeho schválení,
d) rozhoduje o udělení povolení k výrobě veterinárních přípravků
a jejich uvádění do oběhu a o změně tohoto povolení. Povolení
může odejmout, neplní-li výrobce podmínky povolení, anebo
poruší-li závažným způsobem nebo opakovaně povinnosti stanovené
tímto zákonem,
e) vykonává státní veterinární dozor nad výrobou, uváděním do
oběhu a používáním veterinárních přípravků, kontroluje
dodržování povinností stanovených tímto zákonem, jakost,
účinnost a bezpečnost veterinárních přípravků,
f) odebírá vzorky veterinárních přípravků k laboratornímu
vyšetření, osvědčuje jakost veterinárních přípravků
a dodržování požadavků na správnou výrobní praxi,
g) rozhoduje o dalším používání veterinárního přípravku v případě
zjištění jeho nežádoucích účinků, zejména o stažení
veterinárního přípravku z oběhu, o jeho zneškodnění,
o pozastavení používání veterinárního přípravku a jeho uvádění
do oběhu a o jeho uvádění do oběhu jen po předchozím souhlasu
Ústavu,
h) vydává povolení ke klinickému hodnocení veterinárního
přípravku, pro které platí přiměřeně zvláštní právní
předpisy,33a)
i) posuzuje ve sporných případech, zda jde o veterinární přípravek
nebo o jiný výrobek.
(2) Ústav dále
a) posuzuje vhodnost technických prostředků pro veterinární
použití (dále jen "veterinární technický prostředek") a jejich
bezpečnost pro zvířata, sleduje jejich vlastnosti a způsobilost
dosáhnout účelu, ke kterému jsou určeny. Vede evidenci
veterinárních technických prostředků v Seznamu technických
prostředků pro veterinární použití,
b) vykonává státní veterinární dozor nad používáním veterinárních
technických prostředků a kontroluje dodržování povinností
stanovených tímto zákonem,
c) na základě výsledků šetření nežádoucích příhod týkajících se
používaných veterinárních technických prostředků a jiných
poznatků o tom, že veterinární technický prostředek není vhodný
pro veterinární použití, rozhoduje o povinnosti
1. učinit opatření k omezení nepříznivého působení
veterinárního technického prostředku, zejména pozastavit
jeho uvádění do oběhu, stáhnout jej z oběhu, ukončit jeho
uvádění do oběhu, pozastavit nebo ukončit jeho používání,
2. odstranit zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě,
3. provést klinické hodnocení veterinárního technického
prostředku,
d) vydává osvědčení o způsobilosti k provádění klinického
hodnocení veterinárních technických prostředků.
(3) Ústav posoudí úplnost podané žádosti o schválení
veterinárního přípravku nejpozději do 30 dnů od jejího doručení.
Pokud ji shledá neúplnou, písemně vyzve žadatele, aby ji v určené
lhůtě doplnil. Není-li žádost v této lhůtě doplněna, může zastavit
řízení. Lhůta určená k doplnění žádosti o schválení veterinárního
přípravku se nezapočítává do lhůty 30 dnů k posouzení úplnosti
žádosti. O žádosti o schválení veterinárního přípravku rozhodne
Ústav nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy byla žádost shledána
úplnou. O žádosti o prodloužení platnosti schválení veterinárního
přípravku na dobu 5 let, popřípadě i opakovaně rozhodne nejpozději
do 60 dnů od jejího doručení; přitom postupuje obdobně jako při
rozhodování o žádosti o schválení veterinárního přípravku.
(4) Ústav rozhodne o žádosti o povolení výroby veterinárních
přípravků nejdéle do 90 dnů ode dne jejího doručení.
(5) Ústav
a) zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva zemědělství a ve Věstníku
Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv
1. schválení veterinárních přípravků a jejich zápis do Seznamu
schválených veterinárních přípravků včetně změn, jakož
i prodloužení nebo pozastavení platnosti rozhodnutí
o schválení veterinárního přípravku a o zrušení jeho
schválení,
2. zápis veterinárního technického prostředku do Seznamu
technických prostředků pro veterinární použití a případy
nežádoucích příhod týkajících se používaných veterinárních
technických prostředků. Dokumentaci o nežádoucích příhodách
a jejich šetření uchovává po dobu 15 let,
b) ukládá v mezích své působnosti pokuty za nesplnění nebo
porušení povinností, požadavků nebo podmínek stanovených tímto
zákonem.
------------------------------------------------------------------
5) Zákon č. 79/1997 Sb.
33a) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 472/2000 Sb., kterou se stanoví správná klinická
praxe a bližší podmínky klinického hodnocení léčiv.
§ 66
(1) Vyrábět a uvádět do oběhu je možno pouze
a) veterinární přípravky, které byly schváleny a zapsány do
Seznamu schválených veterinárních přípravků a u kterých nebyla
překročena doba jejich použitelnosti,
b) veterinární technické prostředky,
1. které splňují požadavky podle zvláštních právních
předpisů,34)
2. pro které bylo provedeno posouzení shody v souladu se
zvláštními právními předpisy,26)
3. u kterých nebyla překročena doba jejich použitelnosti.
(2) Nejsou-li známy údaje o tom, zda veterinární technický
prostředek je vhodný pro veterinární použití, anebo jsou-li
zjištěny skutečnosti, které nasvědčují jeho nevhodnosti pro
veterinární použití, musí být jeho vhodnost ověřena klinickým
hodnocením. Klinické hodnocení se provádí na základě projektu
pokusu podle zvláštních právních předpisů6) a plánu klinického
hodnocení zpracovaného osobou, která je odpovědná za zahájení,
řízení, organizování, kontrolu a financování klinického hodnocení
(dále jen "zadavatel"), a schváleného Ústavem. K zařazení zvířete
do klinického hodnocení musí dát dobrovolný písemný souhlas
chovatel, který byl písemně poučen zejména o cílech a možném
přínosu klinického hodnocení, jakož i o tom, jaká rizika jsou
spojena s použitím jeho zvířete ke klinické zkoušce. Zadavatel
odpovídá za škodu vzniklou povahou hodnoceného prostředku.
Není-li klinické hodnocení prováděno v souladu se schváleným
projektem pokusu, zadavatel o tom uvědomí Ústav a učiní
odpovídající opatření včetně pozastavení nebo předčasného ukončení
klinického hodnocení.
(3) Pro vědecké, výzkumné, pedagogické a kontrolní účely lze
použít i veterinární přípravky, které nebyly schváleny.
(4) Veterinární lékař může v případě ohrožení života nebo
zdraví zvířete použít při poskytování veterinární péče i takový
veterinární technický prostředek, který nesplňuje stanovené
požadavky, a to za předpokladu, že
a) je podrobně seznámen se zdravotním stavem zvířete, u něhož byla
stanovena přesná diagnóza jeho onemocnění. To neplatí jen pro
veterinární technické prostředky, které jsou určeny pro
stanovení nebo potvrzení diagnózy,
b) není možno použít jiný veterinární technický prostředek, který
odpovídá stanoveným požadavkům,
c) uvědomil Ústav o použití veterinárního technického prostředku,
který nesplňuje stanovené požadavky,
d) písemně seznámil chovatele s možnými riziky použití
veterinárního technického prostředku, který nesplňuje stanovené
požadavky, a chovatel dal k němu dobrovolný písemný souhlas.
------------------------------------------------------------------
6) Zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26) Například zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 102/2001 Sb., o obecné
bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné
bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 146/2002 Sb.
34) Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně
některých souvisejících zákonů.
Nařízení vlády č. 181/2001 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády
č. 326/2001 Sb.
§ 66a
(1) Držitelé rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku
jsou povinni
a) zajistit, aby vlastnosti schváleného veterinárního přípravku
odpovídaly dokumentaci předložené ve schvalovacím řízení a aby
k němu byly připojeny pokyny pro zacházení s ním,
b) zaznamenávat a vyhodnocovat případy hlášení nežádoucích účinků
schváleného veterinárního přípravku, vést a uchovávat o nich
záznamy a jednou ročně je poskytovat Ústavu,
c) v případě výskytu nežádoucího účinku schváleného veterinárního
přípravku nebo závady v jeho jakosti učinit dostupná opatření
k nápravě a omezení nepříznivého působení schváleného
veterinárního přípravku včetně jeho případného stažení z oběhu,
hlásit do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dověděli, Ústavu výskyt
závažného nežádoucího účinku schváleného veterinárního
přípravku a informovat jej o provedených opatřeních,
d) v případě výskytu nežádoucího účinku schváleného veterinárního
přípravku nebo závady v jeho jakosti zajistit na vlastní náklad
jeho vyšetření, popřípadě klinické hodnocení,
e) zavádět potřebné změny, které umožňují výrobu, kontrolu jakosti
a používání schváleného veterinárního přípravku ve shodě
s dostupnými vědeckými poznatky,
f) poskytovat ústavu na požádání vzorky schváleného veterinárního
přípravku a informace o objemu jeho prodeje.
(2) Výrobci veterinárních přípravků jsou povinni
a) požádat před zahájením výroby Ústav o povolení k výrobě
veterinárních přípravků,
b) dodržovat podmínky uvedené v povolení k výrobě veterinárních
přípravků a správnou výrobní praxi,
c) uvádět do oběhu pouze jimi vyrobené veterinární přípravky,
d) požádat Ústav předem o rozhodnutí o jakékoli změně povolení
k výrobě veterinárních přípravků,
e) mít pro každou provozovnu ustanovenu alespoň jednu
kvalifikovanou osobu, která odpovídá za to, že každá šarže
veterinárního přípravku je vyrobena a kontrolována v souladu
s tímto zákonem a s rozhodnutím o povolení k výrobě
veterinárních přípravků. za kvalifikovanou se považuje osoba,
která má vysokoškolské vzdělání v oboru odpovídajícím
charakteru výroby a nejméně 5 let praxe ve výrobě nebo kontrole
výrobků odpovídajícího charakteru.
(3) Prodejci schválených veterinárních přípravků musí mít
živnostenské oprávnění k nákupu, skladování a prodeji těchto
přípravků. jsou povinni
a) prodávat pouze schválené veterinární přípravky, které jsou
volně prodejné s omezením a volně prodejné bez omezení,
b) dodržovat správnou prodejní praxi,
c) zajistit, aby každá fyzická osoba, jež prodává veterinární
přípravky volně prodejné s omezením, byla starší 18 let
a způsobilá k právním úkonům, aby nebyla pravomocně odsouzena
v posledních 10 letech pro úmyslný trestný čin nebo
v posledních 5 letech pro trestný čin spáchaný z nedbalosti
v souvislosti se zacházením s léčivy nebo veterinárními
přípravky a aby absolvovala odborný kurz pro práci
s veterinárními přípravky, s úspěchem se podrobila závěrečné
zkoušce před komisí krajské veterinární správy, a získala tak
osvědčení odborné způsobilosti k prodeji veterinárních
přípravků volně prodejných s omezením. v každé prodejně musí
být alespoň jedna taková osoba,
d) prostřednictvím osoby uvedené pod písmenem c) upozornit
zákazníka při prodeji veterinárního přípravku volně prodejného
s omezením na nutnost seznámit se před jeho použitím s pokyny
uvedenými na obalu nebo v příbalové informaci.
(4) Osoby, které uvádějí schválené veterinární přípravky do
oběhu, anebo s nimi jinak zacházejí, jsou povinny
a) dodržovat pokyny k zacházení s veterinárním přípravkem, uvedené
na jeho obalu nebo v příbalové informaci,
b) omezovat na nejnižší možnou míru nepříznivé důsledky působení
veterinárního přípravku na člověka, zvířata a životní
prostředí,
c) hlásit do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dověděly, Ústavu
a držiteli rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku
výskyt nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravku.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví
a) náležitosti žádosti o schválení veterinárního přípravku,
o schválení změny a o prodloužení platnosti rozhodnutí
o schválení veterinárního přípravku,
b) náležitosti žádosti o pozastavení platnosti, anebo o zrušení
schválení veterinárního přípravku,
c) náležitosti žádosti o povolení k výrobě veterinárních přípravků
a jejich uvádění do oběhu, o jeho změnu nebo odejmutí,
d) požadavky na jakost veterinárních přípravků, jakož i látky,
které veterinární přípravky nesmí obsahovat,
e) podrobnosti o správné výrobní a prodejní praxi,
f) způsob hlášení nežádoucích účinků veterinárních přípravků,
g) organizaci, obsah a podmínky odborného kurzu pro práci
s veterinárními přípravky, jakož i organizaci a obsah závěrečné
zkoušky.
§ 66b
(1) Veterinární přípravky
a) volně neprodejné mohou být dodávány
1. veterinárním lékařům,
2. lékárnám,
3. osobám, které jsou podle zvláštních právních předpisů5)
oprávněny k nákupu, skladování a přepravě léčiv
a k zásobování léčivy,
4. chovatelům, jde-li o dezinfekční a dezinsekční přípravky,
o nichž tak rozhodl Ústav v rozhodnutí o schválení daného
přípravku,
5. osobám, kterým byl povolen výkon veterinární asanační
činnosti, pouze přípravky nutné pro výkon činnosti,
b) volně prodejné s omezením mohou být dodávány
1. osobám uvedeným pod písmenem a) body 1 až 3,
2. prodejcům veterinárních přípravků.
(2) Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodech 1 až 3 a osoby
uvedené v odstavci 1 písm. b) mohou uvádět jim dodané veterinární
přípravky dále do oběhu.
(3) Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodech 4 a 5 mohou
používat volně neprodejné veterinární přípravky pouze k vlastní
činnosti.
§ 66c
(1) Výrobci a dovozci, popřípadě další osoby, které uvádějí
veterinární technické prostředky do oběhu, jsou povinni sdělit
Ústavu
a) jméno, příjmení, místo trvalého pobytu a identifikační číslo,
jde-li o fyzickou osobu, anebo obchodní firmu, sídlo
a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu, číslo
telefonu, faxu nebo elektronickou adresu,
b) datum zahájení činnosti a místo jejího výkonu,
c) údaje o oprávnění, na jehož základě je činnost vykonávána.
(2) Výrobci a dovozci, kteří uvádějí v České republice poprvé
do oběhu veterinární technický prostředek, jsou povinni před jeho
uvedením do oběhu oznámit Ústavu základní údaje o tomto
prostředku, včetně opisu prohlášení o shodě. Jestliže na základě
posouzení vlastností tohoto prostředku Ústav zjistí, že není
vhodný k veterinárnímu použití,
a) informuje o tom výrobce nebo dovozce,
b) rozhodne
1. o ukončení uvádění tohoto prostředku do oběhu, popřípadě
o jeho stažení z oběhu, anebo
2. o pozastavení uvádění tohoto prostředku do oběhu do doby
odstranění nedostatků. V tomto případě může být veterinární
technický prostředek znovu uveden do oběhu teprve na základě
písemného souhlasu Ústavu.
(3) Prodejci veterinárních technických prostředků jsou
povinni
a) prodávat pouze takové veterinární technické prostředky, které
splňují stanovené požadavky, a dodržovat při jejich prodeji
podmínky stanovené výrobcem,
b) zajistit, že tyto prostředky budou vybaveny návody, popřípadě
i dalšími pokyny nutnými k jejich bezpečné instalaci, používání
a údržbě, včetně případné dezinfekce a sterilizace, a že tyto
návody a pokyny v českém jazyku budou poskytnuty osobám, které
budou tyto prostředky používat,
c) vést a po dobu 5 let uchovávat dokumentaci o objednávkách,
nákupu a prodeji veterinárních technických prostředků.
(4) Osoby, které používají veterinární technické prostředky,
a osoby, které provádějí jejich údržbu a servis, jsou povinny
v případě, že se setkají s nežádoucí příhodou týkající se tohoto
prostředku, anebo se o ní dozví,
a) oznámit písemně tuto skutečnost Ústavu. To neplatí, pokud byl
Ústav o výskytu nežádoucí příhody prokazatelně již uvědoměn
jinak,
b) učinit neprodleně opatření uložená Ústavem.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví
a) které základní údaje obsahuje oznámení o veterinárním
technickém prostředku uváděném v České republice poprvé do
oběhu,
b) které veterinární technické prostředky mohou prodávat pouze
osoby, které získaly živnostenské oprávnění k jejich nákupu,
skladování a prodeji, a které veterinární technické prostředky
nesmí být uváděny do oběhu formou samoobslužného prodeje,
prostřednictvím automatů nebo zásilkového prodeje,
c) jakým způsobem a v jakých lhůtách se oznamuje výskyt nežádoucí
příhody týkající se používaného veterinárního technického
prostředku,
d) náležitosti projektu klinického hodnocení veterinárního
technického prostředku, podmínky a způsob jeho provádění,
náležitosti závěrečné zprávy a požadavky na dokumentaci
o provedeném klinickém hodnocení.
HLAVA IX
NÁHRADA NÁKLADŮ A ZTRÁT VZNIKLÝCH V SOUVISLOSTI
S NEBEZPEČNÝMI NÁKAZAMI
§ 67
(1) Chovateli se poskytne náhrada nákladů a ztrát, které
vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření
nařízených ke zdolávání a ochraně před šířením některé
z nebezpečných nákaz uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu
a v příloze č. 4 k tomuto zákonu, a to za podmínky, že tato
neprodleně uplatňovaná opatření zahrnují nejméně karanténu zvířat
v hospodářství a zákaz jejich přemísťování od doby vzniku
podezření z výskytu nákazy a po potvrzení jejího výskytu.
(2) Náhrada podle odstavce 1 zahrnuje při výskytu nákazy
uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu náhradu za
a) náklady na utracení nebo nutnou porážku nemocných a podezřelých
zvířat vnímavých druhů a za neškodné odstranění jejich
kadáverů. Je-li to vhodné, poskytne se i náhrada za neškodné
odstranění jejich produktů, v případě influenzy ptáků vždy
i náhrada za neškodné odstranění jejich vajec,
b) utracené nebo nutně poražené zvíře,
c) zničení kontaminovaných krmiv a kontaminovaného zařízení
hospodářství, které nemůže být dezinfikováno v souladu
s písmenem d),
d) očistu, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci hospodářství a jeho
zařízení,
e) prokázané ztráty způsobené výpadkem produkce hospodářského
zvířete v době provádění mimořádných veterinárních opatření
nařízených při výskytu některé z nákaz uvedených v příloze č.
3 k tomuto zákonu a v souvislosti s nimi,
f) dodržování opatření v ochranných pásmech a opatření
k předcházení šíření nákazy,
g) dodržování opatření ve stanovené pozorovací době před
prohlášením nákazy za zdolanou a opětovným zástavem zvířat do
hospodářství.
(3) Náhrada podle odstavce 1 zahrnuje při výskytu nákazy
uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu náhradu za
a) náklady na utracení nebo nutnou porážku nemocných a podezřelých
zvířat vnímavých druhů a za neškodné odstranění jejich
kadáverů; je-li to vhodné, poskytne se i náhrada za neškodné
odstranění jejich produktů, asanaci vody a krmiv,
b) zvíře utracené nebo nutně poražené k diagnostickým účelům,
c) očistu, dezinsekci, deratizaci a dezinfekci hospodářství a jeho
zařízení (vybavení),
d) zlikvidované a znehodnocené včelařské zařízení, pomůcky, úly
a jejich vybavení při nařízené likvidaci v ohnisku nebezpečných
nákaz hniloby a moru včelího plodu,
e) dodržování opatření v ochranných pásmech a opatření
k předcházení šíření nákazy,
f) dodržování opatření ve stanovené pozorovací době před
prohlášením nákazy za zdolanou a opětovným zástavem zvířat do
hospodářství.
(4) Bylo-li při výskytu nákazy uvedené v příloze č. 3
k tomuto zákonu nařízeno očkování hospodářských zvířat, nehradí
chovatel vynaložené náklady.
(5) Náhrada podle odstavce 1 se neposkytne, jestliže chovatel
nesplnil povinnost uvědomit krajskou veterinární správu
o podezření z výskytu nebezpečné nákazy, jinou závažnou povinnost
uloženou mu tímto zákonem k předcházení vzniku, zamezení šíření
a zdolávání nebezpečných nákaz, anebo nařízená ochranná
a zdolávací opatření.
§ 68
(1) Náhrada podle § 67 se poskytuje ve výši prokázaných
účelně vynaložených nákladů a způsobených ztrát.
(2) Jde-li o náhradu za utracené nebo nutně poražené zvíře,
poskytuje se ve výši obvyklé ceny zdravého zvířete téhož druhu
a kategorie v místě a době vzniku škody a
a) odečítá se, co bylo chovateli poskytnuto za zužitkovatelné
části těla zvířete,
b) snižuje se o 20 % ceny zvířete, bylo-li zvíře utraceno nebo
nutně poraženo v důsledku nebezpečné nákazy, pro kterou se
doporučuje preventivní očkování, a chovatel nevyužil této
možnosti.
§ 69
(1) Osobám, které pro nařízená ochranná a zdolávací opatření
nemohly dočasně vykonávat svou obvyklou pracovní nebo jinou
výdělečnou činnost anebo ji mohly vykonávat jen v omezeném
rozsahu, náleží náhrada ušlého výdělku, pokud jim tato náhrada
nepřísluší od zaměstnavatele, anebo náhrada ušlého zisku.
(2) Osobám, které byly nuceny zdržovat se z důvodu uvedeného
v odstavci 1 mimo své bydliště, náleží náhrada zvýšených nákladů
na přechodné ubytování a stravování podle zvláštních právních
předpisů.35)
------------------------------------------------------------------
35) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění
pozdějších předpisů.
§ 70
(1) Náhrada podle § 67 se poskytuje z prostředků státního
rozpočtu, a to na základě žádosti chovatele, nebo osoby uvedené
v § 69. Tato žádost musí být podána nejpozději do 3 měsíců ode
dne, k němuž byla nebezpečná nákaza rozhodnutím příslušného orgánu
prohlášena za zdolanou nebo byla mimořádná veterinární opatření
zrušena. K posouzení, zda jsou splněny podmínky pro poskytnutí
náhrady a v jaké výši, si vyžádá ministerstvo stanovisko krajské
veterinární správy. Není-li žádost podána v uvedené lhůtě, nárok
na náhradu zaniká.
(2) Trvají-li ochranná a zdolávací opatření dlouhou dobu,
může být chovateli na náhradu podle § 67 poskytnuta přiměřená
záloha.
(3) Prováděcí právní předpis
a) stanoví podrobněji postup při uplatňování náhrady podle § 67
a náležitosti žádosti o její poskytnutí,
b) může stanovit při výskytu kterých dalších, zejména exotických
nákaz, popřípadě i nemocí přenosných ze zvířat na člověka se
poskytuje náhrada a v jakém rozsahu.
HLAVA X
SANKCE
§ 71
(1) Krajská veterinární správa uloží fyzické osobě, která není
podnikatelem,10) pokutu
a) až do výše 10 000 Kč, pokud se tato osoba dopustí přestupku
tím, že
1. nesplní nebo poruší povinnost chovatele stanovenou v § 4,
§ 5 odst. 1 písm. a) až d), § 6 odst. 1, 6 a 7, § 7 odst.
1 a 2, § 8 odst. 1 až 3 nebo § 9 odst. 2, nebo
2. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky na zabezpečení
zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovené v §
20 odst. 4 až 7, 21 odst. 1 až 4 a odst. 6 nebo § 25 odst.
1, nebo
3. nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 40 odst. 1
písm. a) a c) a odst. 3 a 4 nebo § 42 odst. 3 písm. a),
b) až do výše 20 000 Kč, pokud se tato osoba dopustí přestupku
tím, že
1. nesplní nebo poruší povinnost stanovenou k ochraně před
nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka v § 11
odst. 1, § 12 odst. 1, § 13 odst. 3 nebo § 16 odst. 2, anebo
povinnost chovatele stanovenou v § 5 odst. 1 písm. e) a g),
§ 17a odst. 4 nebo § 56 odst. 1 písm. b), nebo
2. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky na zabezpečení
zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovené v §
19 nebo § 20 odst. 1 až 3, nebo
3. nesplní nebo poruší veterinární podmínky obchodování se
zvířaty a živočišnými produkty, anebo veterinární podmínky
dovozu a tranzitu veterinárního zboží z třetích zemí a jeho
vývozu do těchto zemí, stanovené v § 28 odst. 1 až 4, § 29
odst. 2, § 30 odst. 3, § 32 odst. 1, 3 a 6, § 34 odst. 2,
§ 36 odst. 3, § 38b odst. 1 nebo § 38c odst. 1 až 4, nebo
4. vykonává činnost, k níž je třeba povolení orgánu veterinární
správy, bez tohoto povolení, nebo
5. ztěžuje nebo maří výkon státního veterinárního dozoru nebo
nesplní závazné pokyny orgánu veterinární správy, nebo
6. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky stanovené
bezprostředně závazným právním předpisem Evropských
společenství,
c) až do výše 50 000 Kč, pokud se tato osoba dopustí přestupku
tím, že nesplní nebo poruší povinnost chovatele stanovenou
v § 5 odst. 1 písm. f), nebo poruší zákaz uvedený v § 56a odst.
3, anebo nesplní nebo poruší povinnost vyplývající pro ni
z mimořádných veterinárních opatření.
(2) Krajská veterinární správa uloží pokutu až do výše 20 000
Kč osobě, která jako
a) soukromý veterinární lékař nesplní nebo poruší povinnost
stanovenou v § 6 odst. 4, § 12 odst. 2, § 17a odst. 6 nebo
§ 61 odst. 1,
b) soukromý veterinární technik nesplní nebo poruší povinnost
stanovenou v § 64 odst. 2 a 3.
(3) Byl-li přestupek spáchán opakovaně, lze uložit pokutu až do
výše, která je dvojnásobkem částky uvedené v odstavci 1.
(4) Přestupek je spáchán opakovaně, pokud byl spáchán v době do
jednoho roku od právní moci rozhodnutí, jímž byla tomu, kdo se ho
dopustil, uložena pokuta za přestupek podle tohoto zákona.
------------------------------------------------------------------
10) § 2 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku.
§ 72
(1) Krajská veterinární správa uloží právnické osobě nebo
fyzické osobě oprávněné k podnikání pokutu
a) až do výše 300 000 Kč, jestliže tato osoba
1. nesplní nebo poruší povinnost chovatele stanovenou v § 4,
§ 5 odst. 1 písm. a) až d) a odst. 2, § 6 odst. 1, 5, 6
a 7, nebo
2. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky stanovené pro
přepravu zvířat a péči o ně v průběhu přepravy v § 7 nebo
§ 8 odst. 1 až 3, nebo
3. nesplní nebo poruší povinnost pořadatele svodu zvířat
stanovenou v § 9 odst. 2, povinnost provozovatele
shromažďovacího střediska stanovenou v § 9a odst. 1 a 2 nebo
povinnost obchodníka stanovenou v § 9b odst. 1, nebo
4. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky na zabezpečení
zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovené
v § 20 odst. 4 až 7, 21 odst. 2 a 4, § 22 odst. 1 písm. d),
§ 24 odst. 1, § 25, 26 nebo § 27 odst. 1,
b) až do výše 500 000 Kč, jestliže tato osoba
1. nesplní nebo poruší povinnost stanovenou k ochraně před
nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka v § 11
odst. 1, § 12 odst. 1, § 14 nebo § 16 odst. 2, anebo
povinnost chovatele stanovenou v 5 odst. 1 písm. e) a g)
nebo § 17a odst. 4, nebo
2. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky na zabezpečení
zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovené v §
18 odst. 2 a 4, § 21 odst. 6, § 22 odst. 1 písm. a) až
c), e) a f) nebo § 23 odst. 1 až 3, nebo
3. nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 39 odst. 3,
4 a 7, § 40, § 41 odst. 1 až 4 nebo § 42 odst. 3 písm. a),
c) až do výše 1 000 000 Kč, jestliže tato osoba
1. nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 5 odst. 1 písm.
f), § 13 odst. 3 nebo § 56 odst. 1, anebo poruší zákaz
uvedený v § 56a odst. 3, nebo
2. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky na zabezpečení
zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovené v §
19, § 20 odst. 1 až 3 nebo § 21 odst. 1 a 3, nebo
3. nesplní nebo poruší veterinární podmínky obchodování se
zvířaty a živočišnými produkty, anebo veterinární podmínky
dovozu a tranzitu veterinárního zboží z třetích zemí a jeho
vývozu do těchto zemí, stanovené v § 28 odst. 1 až 4, § 29
odst. 2, § 30 odst. 3, § 32 odst. 1, 3 a 6, § 34 odst. 2,
§ 36 odst. 3, § 38b odst. 1 nebo § 38c odst. 1 až 4, nebo
4. vykonává činnost, k níž je třeba povolení orgánu veterinární
správy, bez tohoto povolení, nebo
5. ztěžuje nebo maří výkon státního veterinárního dozoru nebo
nesplní závazné pokyny orgánu veterinární správy, nebo
6. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky stanovené
bezprostředně závazným právním předpisem Evropských
společenství,
d) až do výše 2 000 000 Kč, jestliže tato osoba nesplní nebo
poruší povinnost vyplývající pro ni z mimořádných veterinárních
opatření.
(2) Ústav uloží právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné
k podnikání pokutu až do výše
a) 300 000 Kč, jestliže tato osoba nesplní nebo poruší povinnost
stanovenou v § 66a odst. 4 nebo § 66c odst. 4,
b) 500 000 Kč, jestliže tato osoba nesplní nebo poruší povinnost
stanovenou v § 66 odst. 2 a 4, § 66a odst. 1 až 3, § 66b odst.
1 a 3 nebo § 66c odst. 1 až 3,
c) 1 000 000 Kč, jestliže tato osoba nesplní nebo poruší povinnost
stanovenou v § 66 odst. 1.
(3) Za opakované nesplnění nebo porušení povinnosti nebo
požadavků anebo za opakované nesplnění nebo nedodržení podmínek
nebo zákazu podle odstavců 1 a 2 (dále jen "protiprávní jednání")
lze uložit pokutu, která je dvojnásobkem částky uvedené v odstavci
1 nebo 2.
(4) Protiprávní jednání je opakované, pokud se ho právnická
osoba nebo fyzická osoba dopustila v době do 1 roku od právní moci
rozhodnutí, jímž jí byla uložena pokuta za předchozí protiprávní
jednání podle právních předpisů o veterinární péči.
(5) Za porušení povinnosti stanovené zvláštními právními
předpisy3) uloží krajská veterinární správa právnické osobě nebo
fyzické osobě oprávněné k podnikání v daném oboru pokutu podle
zvláštních právních předpisů.3)
------------------------------------------------------------------
3) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 72a
zrušen
§ 73
(1) Veterinární inspektoři mohou za méně závažná porušení
povinnosti uvedená v § 71 a 72, zjištěná při výkonu státního
veterinárního dozoru, ukládat a vybírat v blokovém řízení pokuty
do výše 5 000 Kč, je-li porušení povinnosti spolehlivě zjištěno
a je-li osoba, která povinnost porušila, ochotna blokovou pokutu
zaplatit.
(2) Pro přestupky a řízení o nich jinak platí obecné předpisy
o přestupcích.
§ 74
(1) Při rozhodování o výši pokuty se přihlíží zejména
k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního
jednání a k okolnostem, za nichž k tomuto jednání došlo.
(2) Pokutu lze uložit do 2 let ode dne, kdy orgán oprávněný
k uložení pokuty protiprávní jednání zjistil, nejpozději však do
3 let ode dne, kdy k tomuto jednání došlo.
(3) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím
uložení nabylo právní moci.
(4) Pokutu vybírá orgán, který ji uložil, a vymáhá územní
finanční orgán podle zvláštních právních předpisů.36) Výnos pokut
je příjmem státního rozpočtu.
HLAVA XI
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 75
(1) Náhradu nákladů a ztrát vzniklých plněním povinností podle
tohoto zákona, zejména prováděním nařízených mimořádných
veterinárních opatření, poskytuje stát jen za podmínek a v rozsahu
stanovených tímto zákonem.
(2) Bylo-li při výkonu státního veterinárního dozoru zjištěno
nesplnění nebo porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na
jeho základě, může orgán veterinární správy uložit tomu, u něhož
k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo, plnou nebo částečnou
náhradu nákladů tímto orgánem vynaložených.
(3) Náklady spojené s výkonem prohlídky jatečných zvířat a masa
a s vyšetřením a s posouzením živočišných produktů je povinen
hradit provozovatel jatek nebo jiného zařízení, v němž nebo pro
něž se vyšetření a posouzení provádí, náklady spojené se
sledováním přítomnosti některých látek a jejich reziduí u zvířat
a v jejich produktech je povinen hradit provozovatel jatek,
výrobce a zpracovatel živočišných produktů. Výši náhrady těchto
nákladů stanoví prováděcí právní předpis, a to diferencovanými
paušálními částkami.
(4) Náhradu nákladů podle odstavců 2 a 3 vybírá a vymáhá orgán
veterinární správy, který náklady vynaložil; tato náhrada je jeho
příjmem.
§ 76
(1) Není-li stanoveno jinak, vztahuje se na rozhodování orgánů
veterinární správy podle tohoto zákona správní řád.38)
(2) Odvolání proti rozhodnutí krajské veterinární správy podle
§ 30 odst. 2, § 35 odst. 1 písm. b), § 36 odst. 2, § 42 odst. 3
písm. b), § 49 odst. 1 písm. d) a § 53 odst. 5 nemá odkladný
účinek. Toto rozhodnutí je vykonatelné dnem oznámení.
(3) Právní předpis krajské veterinární správy o mimořádných
veterinárních opatřeních se vyhlásí tak, že se vyvěsí na úřední
desce krajského úřadu a všech obecních úřadů, jejichž území se
týká, na dobu nejméně 15 dnů. Vyhláška nabývá platnosti
a účinnosti dnem následujícím po dni jejího vyhlášení, jímž je
první den jejího vyvěšení na úřední desce krajského úřadu.
Vyhláška musí být každému přístupná u okresní veterinární správy,
krajského úřadu a všech obecních úřadů, jejichž území se týká. To
platí přiměřeně také pro prohlášení nákazy za zdolanou a pro
zrušení vyhlášených opatření, popřípadě pro zmírnění nebo zrušení
některých z nich ještě před prohlášením nákazy za zdolanou.
(4) Mimořádná veterinární opatření Státní veterinární správy,
popřípadě změněná ministerstvem se vyhlásí v celostátním
rozhlasovém nebo televizním vysílání; stejně se vyhlásí i jejich
zrušení. Provozovatel vysílání je povinen umožnit bezplatně
ústřednímu řediteli nebo jeho zástupci vyhlášení těchto opatření
nebo jejich zrušení ihned, jakmile byl o to požádán. Vyhlášením
jsou tato opatření závazná pro všechny osoby; zveřejní se
neprodleně na webové stránce Státní veterinární správy a vyvěšením
na úředních deskách ministerstva a krajských úřadů, jejichž
územních obvodů se týkají.
(5) Správní řád neplatí
a) pro opatření podle § 53 odst. 1 písm. f), které veterinární
inspektor ústně oznámí kontrolované osobě. Tato osoba může
proti tomuto opatření podat námitky, a to do protokolu o tomto
opatření, anebo písemně nejpozději do 3 dnů ode dne sepsání
protokolu; podané námitky nemají odkladný účinek. Podaným
námitkám může zcela vyhovět krajská veterinární správa;
neučiní-li tak, předloží námitky bez odkladu Státní veterinární
správě, jejíž rozhodnutí je konečné a doručuje se kontrolované
osobě,
b) pro kladná rozhodnutí o žádosti o schválení a o povolení
zmírňující výjimky podle tohoto zákona,
c) pro rozhodování o poživatelnosti, popřípadě použitelnosti
živočišných produktů.
------------------------------------------------------------------
38) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
§ 77
(1) Řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle předpisů účinných v době jeho zahájení.
(2) Povolení k výkonu odborné veterinární činnosti vydané podle
dřívějších předpisů se považuje za povolení nebo registraci podle
tohoto zákona. Neodpovídá-li však povolení k provozování
asanačního podniku podmínkám tohoto zákona, je ten, komu povolení
svědčí, povinen požádat ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti
zákona Státní veterinární správu, aby rozhodla o uvedení povolení
v soulad s tímto zákonem. Neučiní-li tak a nerozhodne-li Státní
veterinární správa z vlastního podnětu, dříve vydané povolení
zaniká.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s výsledky
jednání orgánů Evropské unie a orgánů České republiky
a) podniky, v nichž budou po dobu přechodného období uplatňovány
veterinární požadavky na jejich provoz odchylně od požadavků
stanovených prováděcími právními předpisy,
b) odchylné veterinární požadavky na provoz jednotlivých podniků
uvedených pod písmenem a) a dobu trvání přechodného období.
§ 77a
Závazný posudek orgánu veterinární správy vydávaný jako podklad
v územním, stavebním a kolaudačním řízení, které se týká staveb
a zařízení, jež jsou určeny k chovu zvířat, k zacházení se
živočišnými produkty a krmivy nebo k ukládání, sběru, svozu,
neškodnému odstraňování a dalšímu zpracování konfiskátů
živočišného původu, pokud jsou tyto činnosti vykonávány
podnikatelským způsobem, jakož i staveb, které budou používány
jako útulek pro zvířata, podle § 56, se nevydají podle tohoto
zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení
o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované
prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru
znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované
prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.
§ 77b
Působnosti stanovené obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené
působnosti.
§ 77c
(1) Kde se v bezprostředně závazných právních předpisech
Evropských společenství mluví o
a) příslušném úřadu, příslušném ústředním úřadu nebo kompetentní
autoritě, rozumí se tím pro účely tohoto zákona ústřední úřad,
do jehož působnosti náleží výkon příslušného oprávnění nebo
provedení příslušného opatření, anebo úřad, na který byly výkon
příslušného oprávnění nebo provádění příslušného opatření
přeneseny,
b) příslušném veterinárním úřadu, rozumí se tím pro účely tohoto
zákona orgán veterinární správy, do okruhu jehož působnosti
byly výkon příslušného oprávnění nebo provádění příslušného
opatření tímto zákonem svěřeny, popřípadě do okruhu jehož
působnosti se zřetelem na svůj význam, povahu a srovnatelné
úkoly náleží.
(2) Kde se v právních předpisech uvedených v odstavci 1 mluví
o opatřeních k zajištění dodržování povinností a jednotného
uplatňování požadavků stanovených těmito právními předpisy nebo
k odstranění zjištěných nedostatků, rozumí se tím odpovídající
opatření podle tohoto zákona.
(3) Osoby, které jsou povinny plnit povinnosti uložené jim tímto
zákonem, jsou povinny plnit v oblasti veterinární péče také
povinnosti, které pro ně vyplývají z právních předpisů uvedených
v odstavci 1.
§ 78
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 4 odst. 1, § 5 odst.
3, § 6 odst. 9, 8 odst. 5, § 9a odst. 5, § 9b odst. 3, § 10 odst.
3, § 17a odst. 10, § 18 odst. 5, § 19 odst. 3 a 5, § 20 odst. 8,
§ 21 odst. 7, § 22 odst. 2, § 23 odst. 4, § 24 odst. 2, § 25 odst.
1, § 27 odst. 4, § 28 odst. 5, § 31 odst. 3, § 33 odst. 6, § 34
odst. 5, § 37 odst. 5, § 38 odst. 4, § 38a odst. 2, § 38b odst.
2, § 38c odst. 5, § 41 odst. 5, § 42 odst. 5, § 48 odst. 2, § 51
odst. 4, § 51a odst. 3, § 53 odst. 6, 59 odst. 8, § 64 odst. 5,
§ 66a odst. 5, § 66c odst. 5, § 70 odst. 3, § 75 odst. 3 a § 77
odst. 3.
§ 78a
V § 11 odst. 1, § 12 odst. 2 písm. b), § 13 odst. 1 a 2,
§ 16 odst. 2, § 17 odst. 2, § 18 odst. 2, § 20 odst. 6 a 7 písm.
a), § 23 odst. 1 písm. d), § 23 odst. 2, § 27 odst. 2 a 3, § 40
odst. 1 písm. b), § 40 odst. 5, § 41 odst. 1 písm. g) a h), § 42
odst. 3 písm. a) a b), § 47 odst. 4, § 48 odst. 1 písm. d), § 49
odst. 1 a 2, § 50 odst. 1, § 51 odst. 1, § 64 odst. 1 větách první
a druhé, § 64 odst. 4, § 76 odst. 2 a 3 a v nadpisu k § 49 se
slova "okresní veterinární správa" v příslušném pádu a čísle
nahrazují slovy "krajská veterinární správa" v příslušném pádu
a čísle.
ČÁST DRUHÁ
zrušena
§ 79
zrušen
ČÁST TŘETÍ
zrušena
§ 80
zrušen
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 368/1992 Sb.,
o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
§ 81
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona
č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb.,
zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995
Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č.
151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb.,
zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb. a zákona č.
63/1999 Sb., se mění takto:
Příloha k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve
znění zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č.
36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb.,
zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č.
305/1997 Sb., "Sazebník správních poplatků" se mění takto:
1. Položka 67 zní:
"Vydání rozhodnutí o výsledku pohraniční veterinární kontroly (§
37 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých
souvisejících zákonů)
- za každou i započatou tunu zásilky živých zvířat Kč 170,-
- za každou i započatou tunu zásilky živočišných
produktů, krmiv a předmětů, které mohou být
nositeli původců nákaz Kč 110,-
nejméně Kč 1 120,-
nejvýše Kč 11 900,-".
2. Položka 68 včetně poznámky zní:
"a) Schválení veterinárního přípravku a
veterinárního technického
prostředku (§ 65 zákona č. 166/1999 Sb.,
o veterinární péči
a o změně některých souvisejících zákonů) Kč 3 000,-
b) Vydání osvědčení k výrobě veterinárních
přípravků a veterinárních technických
prostředků (§ 65 zákona č. 166/1999 Sb.,
o veterinární péči a o změně
některých souvisejících zákonů) Kč 6 000,-
Poznámka:
Úkon zpoplatňovaný podle písmene a) této položky zahrnuje i zápis
veterinárního přípravku a veterinárního technického prostředku do
Seznamu schválených veterinárních přípravků a veterinárních
technických prostředků.".
3. Položka 69 zní:
"Vydání veterinárního osvědčení k přemístění zvířete mimo včel (§
6 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých
souvisejících zákonů)
- za jedno zvíře Kč 50,-
- za více než jedno zvíře Kč 100,-".
4. Položka 70 zní:
"Vydání veterinárního osvědčení k přepravě živočišných produktů
(§ 27 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně
některých souvisejících zákonů) Kč 100,-".
5. Položka 71 zní:
"a) Vydání osvědčení o splnění požadavků a podmínek pro zacházení
se živočišnými produkty (§ 22 zákona č. 166/1999 Sb.,
o veterinární péči a o změně některých
souvisejících zákonů) Kč 500,-
b) Vydání závazného posudku
(§ 56 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči
a o změně některých souvisejících
zákonů) Kč 300,-".
6. Položka 72 zní:
"a) Registrace soukromého veterinárního
lékaře (§ 60 zákona č. 166/1999 Sb.,
o veterinární péči a o změně
některých souvisejících
zákonů) Kč 2 000,-
b) Registrace soukromého veterinárního technika (§ 64 zákona č.
166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých
souvisejících zákonů) Kč 1 000,-
c) Vydání povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné
veterinární diagnostické činnosti (§ 50 zákona č. 166/1999
Sb., o veterinární péči a o změně
některých souvisejících zákonů) Kč 2 000,-
d) Vydání povolení k provozování asanačního podniku (§ 50 zákona
č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých
souvisejících zákonů) Kč 3 000,-
e) Vydání povolení k provozování jiné veterinární asanační
činnosti (§ 51 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči
a o změně některých souvisejících
zákonů) Kč 1 000,-".
7. Položka 73 zní:
"a) Vydání rozhodnutí o schválení chovu nebezpečných druhů zvířat
za jedno zvíře Kč 3 000,-
za více než jedno zvíře Kč 5 000,-
b) Udělení akreditace uživatelského zařízení k chovu zvířat pro
pokusné účely Kč 10 000,-".
ČÁST PÁTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 82
Zrušují se:
1. Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č.
239/1991 Sb., zákona č. 437/1991 Sb. a zákona č. 110/1997 Sb.
2. Zákon č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče
České republiky, ve znění zákonného opatření Předsednictva České
národní rady č. 25/1991 Sb., zákona č. 437/1991 Sb., zákonného
opatření Předsednictva České národní rady č. 348/1992 Sb., zákona
č. 112/1994 Sb. a zákona č. 110/1997 Sb.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 83
Tento zákon nabývá účinnosti šedesátým dnem po dni vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příl.1
Nákazy, jejichž výskyt je povinně hlášen
komisi a členským státům
1. slintavka a kulhavka
2. mor skotu
3. plicní nákaza skotu
4. katarální horečka ovcí
5. vezikulární choroba prasat
6. klasický mor prasat
7. africký mor prasat
8. nakažlivá obrna prasat
9. aviární influenza (vysokopatogenní)
10. newcastleská choroba
11. mor koní
12. vezikulární stomatitida
13. mor malých přežvýkavců
14. horečka Údolí Rift
15. nodulární dermatitida skotu
16. neštovice ovcí a koz
17. infekční nekróza krvetvorné tkáně
18. bovinní spongiformní encefalopatie (BSE)
Příl.2
Nákazy, které se považují za nebezpečné
1. slintavka a kulhavka
2. vezikulární stomatitida
3. vezikulární choroba prasat
4. mor skotu
5. mor malých přežvýkavců
6. plicní nákaza skotu
7. nodulární dermatitida skotu
8. horečka Údolí Rift
9. katarální horečka ovcí
10. neštovice ovcí a koz
11. mor koní
12. africký mor prasat
13. klasický mor prasat
14. aviární influenza
15. newcastleská choroba
16. infekční nekróza krvetvorné tkáně
17. enzootické hemoragické onemocnění jelenovitých
18. transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE)
19. sněť slezinná
20. Aujeszkyho choroba
21. vzteklina
22. paratuberkulóza
23. brucelóza skotu
24. tuberkulóza skotu
25. enzootická leukóza skotu
26. infekční rhinotracheitida skotu (IBR)
27. bovinní spongiformní encefalopatie (BSE)
28. brucelóza ovcí
29. brucelóza ovcí a koz
30. Maedi - Visna
31. klusavka
32. nakažlivá metritida koní
33. hřebčí nákaza
34. encefalomyelitidy koní
35. venezuelská encefalomyelitida koní
36. infekční anemie koní
37. vozhřivka
38. brucelóza prasat
39. nakažlivá obrna prasat
40. tuberkulóza prasat (aviární)
41. infekční burzitida drůbeže
42. Markova choroba
43. mykoplasmóza drůbeže
44. chlamydióza drůbeže
45. pulorová nákaza
46. infekční bronchitida drůbeže
47. tuberkulóza drůbeže
48. cholera drůbeže
49. salmonelóza drůbeže (S. enteritidis, S. typhimurium)
50. neštovice ptáků
51. aviární encefalomyelitida
52. tularemie u zajíců
53. brucelóza zajíců
54. mor včelího plodu
55. hniloba včelího plodu
56. varroáza
57. infekční nekróza pankreatu
58. virová hemoragická septikemie
59. infekční anemie lososů
Příl.3
Nákazy, při jejichž výskytu se poskytuje náhrada
nákladů a ztrát podle § 67 odst. 2
1. slintavka a kulhavka
2. mor skotu
3. plicní nákaza skotu
4. katarální horečka ovcí
5. vezikulární choroba prasat
6. klasický mor prasat
7. africký mor prasat
8. nakažlivá obrna prasat
9. aviární influenza (vysokopatogenní)
10. mor koní
11. vezikulární stomatitida
12. mor malých přežvýkavců
13. horečka Údolí Rift
14. nodulární dermatitida skotu
15. neštovice ovcí a koz
16. venezuelská encefalomyelitida koní
17. enzootické hemoragické onemocnění jelenovitých
18. transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE)
Příl.4
Nákazy, při jejichž výskytu se poskytuje náhrada
nákladů a ztrát podle § 67 odst. 3
1. newcastleská choroba
2. sněť slezinná
3. Aujeszkyho choroba
4. vzteklina
5. paratuberkulóza
6. brucelóza skotu
7. tuberkulóza skotu
8. enzootická leukóza skotu
9. infekční rhinotracheitida skotu (IBR)
10. bovinní spongiformní encefalopatie (BSE)
11. brucelóza ovcí
12. brucelóza ovcí a koz
13. Maedi - Visna
14. klusavka
15. nakažlivá metritida koní
16. hřebčí nákaza
17. encefalomyelitidy koní
18. infekční anemie koní
19. vozhřivka
20. brucelóza prasat
21. tuberkulóza prasat (aviární)
22. aviární influenza (nízkopatogenní)
23. infekční burzitida drůbeže
24. Markova choroba
25. mykoplasmóza drůbeže
26. chlamydióza drůbeže
27. pulorová nákaza
28. infekční bronchitida drůbeže
29. tuberkulóza drůbeže
30. cholera drůbeže
31. salmonelóza drůbeže (S. enteritidis, S. typhimurium)
32. neštovice ptáků
33. aviární encefalomyelitida
34. mor včelího plodu
35. hniloba včelího plodu
36. varroáza
37. infekční nekróza pankreatu
38. virová hemoragická septikemie
39. infekční anemie lososů
Příl.5
Část A
STUDIJNÍ PROGRAM PRO VETERINÁRNÍ LÉKAŘE
Program studia vedoucího k získání diplomu, vysvědčení nebo
jiného dokladu o požadovaném vzdělání ve veterinárním lékařství
a hygieně musí obsahovat nejméně tyto předměty:
I. Základní předměty
- fyzika
- chemie
- biologie zvířat
- biologie rostlin
- biomatematika
II. Speciální předměty
Skupina 1: Základní vědy
- anatomie (včetně histologie a embryologie)
- fyziologie
- biochemie
- genetika
- farmakologie
- farmacie
- toxikologie
- mikrobiologie
- imunologie
- epizootologie
- profesní etika
Skupina 2: Klinické vědy
- porodnictví
- patologie (včetně patologické anatomie)
- parazitologie
- klinická medicína a chirurgie (včetně anesteziologie)
- klinické přednášky o různých domácích zvířatech, drůbeži
a jiných druzích zvířat
- preventivní lékařství
- radiologie
- reprodukce a poruchy reprodukce
- státní veterinární služba a hygiena
- veterinární legislativa a soudní lékařství
- terapeutika
- propedeutika
Skupina 3: Živočišná výroba
- živočišná výroba
- výživa zvířat
- agronomie
- ekonomika zemědělství
- chov zvířat
- veterinární hygiena
- etologie a ochrana zvířat
Skupina 4: Hygiena potravin
- prohlídka a kontrola potravin živočišného původu
- hygiena a technologie potravin
- praktická výuka (zahrnující praktickou výuku na místech, kde
probíhá porážka zvířat a výroba potravin)
Praktická výuka může mít formu školení; pokud je takové
školení celodenní, uskutečňuje se pod přímým dohledem příslušného
úřadu a netrvá v rámci celého pětiletého studia dohromady déle než
6 měsíců.
Rozdělení teoretické a praktické výuky mezi jednotlivými
skupinami předmětů je vyrovnané a koordinované tak, aby požadované
znalosti a zkušenosti mohly být získány způsobem, který přiměřeně
umožní veterinárním lékařům výkon všech jejich různých úkonů.
Část B
OBLASTI, JEJICHŽ ZNALOSTI JSOU PŘEDPOKLADEM K ZÍSKÁNÍ DIPLOMU,
VYSVĚDČENÍ NEBO JINÉHO DOKLADU O POŽADOVANÉM VZDĚLÁNÍ
VE VETERINÁRNÍM LÉKAŘSTVÍ A HYGIENĚ
Znalosti
a) v oboru věd, na nichž je založena činnost veterinárního lékaře,
b) stavby a funkcí zdraví zvířat, jejich chovu a reprodukce
a hygieny obecně, jejich krmení, včetně technologie výroby
a konzervace krmiv odpovídající jejich potřebám,
c) o chování a ochraně zvířat,
d) o příčinách, charakteru, průběhu, důsledcích, diagnostice
a léčbě nemocí zvířat jednotlivě i skupinově, včetně zvláštních
znalostí o nemocech přenosných ze zvířat na člověka,
e) preventivního lékařství,
f) hygieny a technologie produkce, zpracovávání a uvádění do oběhu
potravin živočišného původu,
g) právních a správních předpisů týkajících se oblastí uvedených
pod písmeny a) až f),
h) klinické a jiné praktické zkušenosti získané pod náležitým
dohledem.
Vybraná ustanovení novel
Čl. II zákona č. 131/2003 Sb.
ČÁST DRUHÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
1. Pokud se v jiných právních předpisech používá pojem
"okresní veterinární správa", popřípadě "Městská veterinární
správa v Brně", "Městská veterinární správa v Ostravě" a "Městská
veterinární správa v Plzni", rozumí se tím "krajská veterinární
správa".
2. Okresní veterinární správy, Městská veterinární správa
v Brně, Městská veterinární správa v Ostravě a Městská veterinární
správa v Plzni zanikají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Jejich hmotný majetek, práva a závazky, včetně práv a závazků
vyplývajících z pracovněprávních vztahů, které mají ke dni zániku,
přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na místně příslušné
krajské veterinární správy.
3. Zaměstnanci, kteří jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto
zákona v pracovním poměru k okresní veterinární správě, Městské
veterinární správě v Brně, Městské veterinární správě v Ostravě
a Městské veterinární správě v Plzni, se stávají dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona zaměstnanci místně příslušné krajské
veterinární správy v odpovídajícím pracovním, funkčním a platovém
zařazení.
4. Neodpovídá-li povolení k výkonu odborné veterinární
činnosti (50, 51) podmínkám tohoto zákona, je ten, komu povolení
svědčí, povinen požádat ve lhůtě do 6 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona o uvedení povolení v soulad s tímto
zákonem. Neučiní-li tak a nerozhodne-li příslušný orgán
veterinární správy z vlastního podnětu, dříve vydané povolení
zanikne.
5. Fyzická osoba, která vykonává veterinární preventivní,
diagnostickou a léčebnou činnost podnikatelským způsobem na
základě rozhodnutí Státní veterinární správy o její registraci,
není ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona členem Komory a hodlá
vykonávat tuto činnost i po tomto dni, je povinna ve lhůtě do 6
měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podat písemnou
přihlášku za člena Komory a požádat o vydání osvědčení uvedeného
v § 60 odst. 1 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění tohoto zákona.
Neučiní-li tak, její oprávnění k výkonu uvedené činnosti zaniká.
6. Chovatelé a podnikatelé,10) kteří jsou povinni požádat
o schválení a registraci, popřípadě jen o registraci podle tohoto
zákona, jsou povinni tak učinit do 6 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
7. Obaly, do kterých jsou baleny potraviny živočišného původu
a které nejsou opatřeny označením zdravotní nezávadnosti, mohou
být používány do 31. prosince 2003. Potraviny živočišného původu,
vyrobené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a uskladněné
před tímto dnem ve státních hmotných rezervách, mohou být uváděny
do oběhu bez označení zdravotní nezávadnosti.
8. V řízeních, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
nebyla okresními veterinárními správami pravomocně ukončena,
pokračují místně příslušné krajské veterinární správy.
9. Ustanovení § 35 odst. 1 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění
tohoto zákona, se pro dobu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
do dne, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České
republiky k Evropské unii, použije i na provážené veterinární
zboží při jeho výstupu z tuzemska.
10. Za veterinární lékaře schválené pro určitou činnost se
považují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona všichni veterinární
lékaři, kteří k tomuto dni byli registrováni Státní veterinární
správou jako soukromí veterinární lékaři podle dřívějších
předpisů.
286/2003 - Úplné znění zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), jak vyplývá z pozdějších změn (PDF)
Datum uveřejnění: 1. srpna 1999 Poslední změna: 26. září 2004 Počet shlédnutí: 6190