Odborné články
Zkušenosti s provozem kotle na dřevoplyn v rodinném domku (1)
Na počátku roku 1998 jsem se začal zabývat otázkou, jakým způsobem zajistím vytápění svého budoucího domova. Jednalo se z části o zrekonstruovaný domek používaný do té doby spíše rekreačně, a proto vytápění bylo řešeno klasicky, tedy kamny na tuhá paliva. V obytných místnostech byly jako záložní zdroj elektrické přímotopy. Nejednodušším řešením se zdálo dobudovat elektrický přímotop. V jeho prospěch byla jednoduchá a rychlá instalace, kterou jsem si jako elektrikář mohl dobudovat sám, a relativně nízké náklady na realizaci. Zdálo se mi však dosti nelogické, abych v domě na vesnici s velkou zahradou volil jako zdroj energie pro vytápění elektřinu, u které nemám žádnou šanci ovlivnit její pořizovací náklady. Proč také platit tolik peněz, když zahrada je plná starých stromů které budou potřebovat vykácet a ve staré dřevěné kůlně je plno metrů vyschlého polenového dřeva. A navíc v mém okolí jsou v provozu tři pily prodávající palivové dřevo jako odpad ze svého provozu. V té době jsem ale o jiné možnosti jak spalovat dřevo než v klasickém kotli neměl tušení. Mé rozhodnutí ovlivnil víkend strávený u mého otce, který se přestěhoval do Orlických hor a pro potřebu vytápění si pořídil kotel na dřevoplyn Verner P45.
Když jsem viděl tento kotel „v akci“ pochopil jsem, že jsem měl velmi naivní názory na to, jakým způsobem je možné topit tuhými palivy - konkrétně tedy dřevem. Žádné zadehtované nevzhledné monstrum, u něhož není možné žádným způsobem, a když tak velmi primitivním způsobem, regulovat vytápění, ale moderně vyhlížející stroj s elektronickým ovládáním a s možností pohodlného regulování včetně časového naprogramování i možnosti řízení tepelné pohody v domě pokojovým elektronickým termostatem. Nezasvěcený obyvatel domu by asi velmi stěží poznal, že jako zdroj vytápění není plyn nebo elektřina, ale klasické dřevo. Další výhodou je vysoká účinnost, a tudíž nízká spotřeba paliva oproti klasickému spalování např. v kamnech. Pouze při zatápění běží kotel ve stejném režimu jako klasický kotel, ale po uzavření komínové klapky a zapnutí elektronického ovladače nastane změna ve způsobu hoření a mohli bychom zde hovořit o určité podobnosti s plynovým kotlem. Ovšem s tím rozdílem, že si plyn vyrábíme sami ze dřeva. Při pohledu na komín vidíme většinou jen slabý řídký bílý kouř.
V létě roku 1999 jsem po zbudování ústředního topení pořídil kotel Verner V25V a nedočkavě čekal na příchod zimy. V té době začala česká televize vysílat i velmi zajímavý pořad Energie pro 21 století a mě velmi zaujaly díly věnované energetickému využívání biomasy konkrétně tedy získávání energie ze dřeva, slámy a jiných průmyslových rostlin. Osobně spatřuji v tomto energetickém zdroji velkou budoucnost a dost mě překvapuje, že se energetika v naší zemi neubírá mnohem více tímto směrem a dále využíváme pouze neobnovitelné zdroje energie a paliva, která musíme většinou velmi draze získávat ze zahraničí. Možná i ovlivněn tímto pořadem jsem se rozhodl, že až nasbírám více zkušeností s plyno-dřevěným vytápěním vytvořím webové stránky a uvedu na nich veškeré své zkušenosti a postřehy.
První zima byla seznamovací jak pro mě, tak pro řadu nedůvěřivých sousedů a známých, kteří se v průběhu léta bavili na můj účet s tím, jak budu neustále jen štípat metráky dříví a v největších mrazech chodit doma ve dvou svetrech, protože není přeci možné aby mi stačilo tak „málo“ dřeva na celou topnou sezónu. Několika nedůvěřivcům jsem musel v zimě přímo názorně předvést, že opravdu nesedím celý den u kotle, abych stále přikládal krajinky a po tom co večer ve 22:00 naložím kotel mám ráno v 8:00 na radiátorech 80°C. Elektronická regulace a možnost naprogramování toho, kdy má kotel topit a kdy má mít pauzu jsou opravdu velmi užitečné funkce. Není problém nastavit celý režim topení tak, že po ranním přiložení a odchodu do práce nastane proluka, kdy hoření v kotli je v útlumu a např. dvě hodiny před příchodem z práce najede kotel na plný výkon a nás čeká po cca 10 hodinách návrat do vyhřátého domova i v mrazivých dnech. Mám vyzkoušeno, že je možné i po 24 hodinách přijít do vyhřátého objektu. Záleží ovšem také na použitém palivu.
Regulace má i tu výhodu, že i když kotel vyhasne, dojde k uzavření směšovacího ventilu, který propojuje okruh kotle s okruhem radiátorů, a tím se udrží velmi dlouho vysoká teplota 50-60°C na kotlovém okruhu. Zatápění je pak jednodušší a rychlejší než při plně vystydlém kotli. Po dvou topných sezónách jsem splnil své předsevzetí a vytvořil webové stránky o topení v kotli na dřevoplyn z pohledu běžného uživatele.
Dnes budu mít za sebou pátou topnou sezónu. Kotel pochopitelně již potřeboval několik zásahů technika, ale jednalo se zatím pouze o výměny těsnění ve dvířkách a šamotových tvarovek ve spalovací komoře, což představovala úhrnný náklad cca 4000 Kč. Se dřevem je pochopitelně práce. Je potřeba jej nařezat a uskladnit (když je kde), aby dobře vysychalo, protože nízká vlhkost je jednou z nejdůležitějších podmínek kvalitního spalovaní. Když si ale uvědomím, že za 4500Kč mám teplo a teplou vodu po celou zimu v celém domě, tak rád strávím těch několik hodin na čerstvém vzduchu, kdy musím zajistit cca 22m3 dřeva na zimu.
Vznik tohoto článku umožnil grant Nadace Sluníčko číslo 5/03.
Obr. 2: Umístění kotle v kotelně
Obr. 3: Zplynování paliva
Obr. 4: Detail zplynovací komory
Obr. 5: Spalování dřevoplynu Tweet
Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Elektřina s vůní dřeva (1): Znovuobjevený dřevní plyn
Elektřina s vůní dřeva (2): Energetické využití odpadů
Vytápět biomasou ekologicky nebo ekonomicky? Nejlépe obojí
Jak jsem vyrobil svůj první zplyňovač
Vytápění biomasou v rodinných domcích s účinností přes 110% - sen a nebo realita?
Kachlová kamna (1)
Zkušenosti s využitím dřevní biomasy jako obnovitelného a alternativního zdroje
Využití biomasy pro lokální a centrální vytápění
Zpráva o vývoji domovního teplovodního kotle na dřevní štěpku 15 - 45 kW
Zobrazit ostatní články v kategorii Spalování biomasy
Datum uveřejnění: 31.3.2004
Poslední změna: 29.3.2004
Počet shlédnutí: 132174
Citace tohoto článku:
HOLICKÝ, Martin: Zkušenosti s provozem kotle na dřevoplyn v rodinném domku (1). Biom.cz [online]. 2004-03-31 [cit. 2025-05-15]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-spalovani/odborne-clanky/zkusenosti-s-provozem-kotle-na-drevoplyn-v-rodinnem-domku-1?sel_ids=1>. ISSN: 1801-2655.
Komentáře:
|
Kotle Verner jsou provozně dosti dobré. Jejich životnost je velice krátká za tu cenu.Odkaz na stránky:http://sweb.cz/kotel.verner/ a http://vernerp45.webpark.cz/ které se budou opravovat |
 |
Nic ve zlém, ale já bych už Vernera nedal. Mám jej 6 let a je na vyhození. Od počátku se kazila elektronika, čidla na TV a vracečku, dehtoval, propalovala se tryska. A to jsem topil suchým dřevem a kotel jel v režimu, jakém měl. O vzduchových průduších primárního vzduchu do spal. prostoru nehovořím. Pořád ucpané dehtem, nebo popelem. Tak přemýšlím, jestli tam na příští zimu dám Viadrus U26, nebo Atmos. A těch peněz, co stál, ajaj. |
|
Jako člověk, který se zajímá o palivové dřevo a to jak pracovně, tak osobně, musím konstatovat, že zkušenosti Vaše jsou ne neznámé i pro mne. I proto teď rodiče topí v litinovém kotli, a já v kachlových kamnech ( těch postaru dělaných - ne ala Baumax) |
|
Dobrý den, hledám někoho, kdo by uměl opravit ovládací elektroniku na kotli Verner P25 z roku 1994. Řídicí elektronika odešla za provozu. Při zapnutí pouze problikne displej a signalizační kontrolky a pak vše zhasne. Cvakne si u toho ještě krátce relátko. Ventilátor i čerpadlo funguje. Kdyby se v tom někdo vyznal a byl to ochotný opravit, bych mu vděčen. Pomohlo by mi i schéma zapojení plošného spoje. Je to zatím první porucha na tomto kotli! Díky, Jarda (archivator@seznam.cz, Mn. Hradiště) |
|
Zdravím.
Zakoupil jsem starší kotel V45 ... momentalně je v provozu 13let . čistení bez problému jedná se o očistění cca 1mm prachu na stěně výměníku 1x za 14dní ,dehet žadný,zakouření kotelny skoro žadné ,řízeno vlastní elektronikou .
|
|
Mé zkušenosti s kotlem Verner nejsou bohužel pozitivní. Zakoupil jsem první kotel V 25 a tento kotel se poměrně osvědčil a i po 10 letech doposud slouží. Později jsem zakoupil kotel Verner 45 a po jedne sezoně jsem byl totálně zklamán - zakoupil jsem nefunční zmetek. tento kotel neměl odtahový ventilátor spalin a při přikládání většina kouře šla do kotelny. Komín je dle požadavku Js 200 a je vysoký 14 m Při reklamování této závady mi bylo doporučeno výrobcem koupit plech, který zmenšuje přikládací prostor a i po této úpravě nedošlo k nápravě. Přístup výrobce k řešení problémů nebyl vtřícný a dodnes lituji, že jsem neodstoupil od kupní smlouvy. Mé zklamání narostlo, když jsem viděl v činnosti kotel konkurence o stejném výkonu, kde měli v těsné blízkosti svačinový kout. Dopuručuji zájemcům o koupi kotle Verner si ověřit jejich provoz. Jirka 736 611 600 |
|
Mohu se jen zeptat, jestli ona konkurence je firma Dakon?
Díky Dana Lindenthalová 731 473 933 |
|
E-mailem mi došla odpověď, tak ji v zastoupení publikuji:
fa ATMOS |
|
Moje stará kotelna byla - Verner 25kW s tlačným ventilátorem a průduchy v šamotech, 4 cestný ventil se servem, 160l kombi bojler. Pro obrovské potíže a nadměrnou spotřebu dřeva jsem letos udělal kotelnu: Atmos 20kW kombi, Laddomat, 2 x 750l akumulační nádrže, tedy 1500 l, kombi bojler 200 l, ekvitermní regulace. Zima ještě není, ale zkušební provoz cca 3 týdny se osvědčil.
Verner s Atmosem u mě nemohou soutěžit, nedá se to popsat. Čištění kotle, odtahový ventilátor, šamoty, regulace... mohu srovnávat, proto to píši. Uhlí shoří na prach, žádné škváry. Dřevo rok staré vydá super výhřevnost. Spotřeba se mi zdá nižší a s akumulačními nádržemi stačí teď, na podzim, zatopit jen jednou za 3 dny.
No prostě - zpátky ni krok, neměnil bych. |
|
|
Mám kotel Verner 25 a 50kW 25 celkem obstojně slouží, ale kotel výkonu 50 kW je zmetek, který je nepouživatelný.( pořízen před 6 roky) Při přikládání všechen kouř jde do kotelny. Komín a vše pro odkouření je dle požadavku. V současné době mají snad vyřešen odtah, ale to nemohu posoudit. Osobně bych volil pravděpodobně kotel ATMOS, který jsem viděl v provozu ( bez odtahu) a vedle měli svačinový stůl. s pozdr. j.š. |
|
|
Chtel bych se zeptat, zda nekdo nemate zkusenosti s topenim v kotlich na drevoplyn od Agromechaniky Lhenice.
Jedna se o kotle AM energo.
Topeni vlhkym drevem, opravdu je lepsi nekupovat kotel na drevoplyn a pouzi klasickeho prohorivaciho systemu s prikladanim 1 za 2 hodiny ?
Skladovani 60m3 dreva se mi zda celkem problem. Hromada cca ? 10x3x2 ? spravna uvaha nebo vic ?
|
|
Tak jsem po dlouhych uvahach koupily jiz zmineny kotel od jihocechu. Zatim spokojenost prikladani 3x dene (neni -20). Komin 10m 150mm nevyvlozkovany, problemy s kondenzujicim dechtem v hornich partyjich, Cca 1x14dni nutnost vymest. Zatim palim co je Tzn. 1 rok odlezele rozstipane drevo vlhkost fakt netusim, ale vaha dreva je vyssi nez u poradne proschleho. Nevi nekdo jak v domacich podminkach zjistit alespon priblizne vnitrni vlhkost. Kotle atmos s odtahovym ventylatorem by vyresil zanaseni kominu ? Zda se mi ze muj problem je zpusoben unikanim koure v utlumovem rezimu kotle, nebo spalovanim vlhkeho dreva ? |
|
Pokud máte tvrdé listnaté palivové dřevo, třeba větší průměry a je štípané pouze na hrubo, je podle mých zkušeností jeden rok pro vyschnutí málo - a to je myslím problém se zvýšeným dehtováním. Na venkovním prostranství se mi nikdy nepodařilo stlačit vlhkost pod 15%, některé údaje od výrobců kotlů mi přijdou jako aliby, až kotel začne téct. Vlhkost změříte vlhkoměrem, jinak těžko. |
|
Chci koupit AM energo23 jak jste s timto kotlem spokojen? děkuji za odpověd... |
|
Tak první sezóna s tímto kotlem je za námi, padlo cca 28 metrů dřeva. Určitě bych s někým prodiskutoval potřebný výkon kotle, letos jsme to hodně škrtili. Přikládání jednou za 16 hodin je potom realitou.
Nevýhodou tohoto kotle je kouření do místnosti, když ještě není odhořelé palivo na zbytkový objem cca 25%. Konstrukce kotlů s odtahovým ventilíátorem má něco do sebe.
Zatím spokojenost. Porovnávám to však s předchozím kotlem který tam stál 50 let. Komfort nechodit přikládat á hodinu je znát, ale na množství paliva to papá asi na stejno.
V přechodném období zapínáme El. přímotop.
Pokud máte zájem rád se pochlubím jak vypadá po sezóně vnitřek kotle a celková zástavba. |
|
Dívám se po internetu a našel jsem komentáře ke kotlům VERNER, znám tuto značku dlouho a 12 let máme VERNERA doma. V rodině máme P 25, V 45, G 12/7, G 9/5, A 25 a asi koupíme do hospodářství i A 50. Vše slouží k plné spokojenosti. Je pochopitelné, že ne každému vyhovuje vše, VERNER je složitější a je třeba mu i sloužit, znám lidi, kterým vydržel 3 roky, mně 12 let a topí, zničit se dá vše, já jsem přesvědčen, že to není v kotli, je to v palivu a obsluze, já jsem VERNER doporučil za ta leta mnoho lidem a všichni jsou spokojený. Zdraví Jan
P.S dovolím si uvést přání, pokuste se sem psát i vy spokojení, zdá se mi, že dnešní doba přeje jenom nadávání a nespokojenosti. Pochvala se moc nenosí, ta lidi moc nezajímá, nebo se mýlím ? |
|
Je výborné,že tyto stránky existují. Chci se podělit o
svoji zkušenost s kotlem Verner P25, který byl uveden do provozu koncem roku 1995. Na jaře 2001 jsem musel nechat vyměnit kotlové těleso, neboť bylo propálené a voda tekla do topeniště. Nové těleso jsem zvolil s výměnou komorou, zde již není topná voda ve styku se stěnou topeniště. Záruka na nové těleso byla 6 let a tuto sezónu je spalovací komora popraskaná, čili dá se říci životnost 7 let. Zkušenosti několika majitelů, kteří kotel koupili kolem roku 1995 jsou stejné životnost 3-5 let.
Kotel o dva roky starší mému sousedovi topí ještě
dnes. Dřevo suším dva roky,zpáteční vodu hlídám čtyřcestným ventilem na min.60 stupních. Pokud se někdo pro tento způsob vytápění rozhoduje, měl by ke stoupající ceně dřevní hmoty přičíst i náklady na opravu kotle a ty většinou po 6 letech nejsou jen za těsnící šňůry a vypálené šamoty. Cena nového kotle o stejném výkonu se od roku 1995 prakticky zdvojnásobila. Pokud máte přístup k levnějšímu dřevu, dostatek času a prostor na sušení dřeva, lze tento způsob otopu akceptovat. Věc která by neměla být na posledním místě. Jak je to vlasně s ekologií tohoto otopu? V poslední době se často uvádí, že spaliny, které vznikají při spalování dřevní hnoty, znečisťují ovzduší více, než jsme byli ochotni dříve připustit. |
|
Zkušenosti, o kterých hovoříte, má relativně velká část zákazníků, kterým dodáváme palivové dřevo. Nejedná se ani tak o konkrétní značku jako spíše o typ kotle, z toho si dovoluji vyvodit, že se jedná spíše o obecnou konstrukční záležitost než o materiálovou vadu či nějaký šlendrián |
12 Mar 2008 12:10 Autor: Aquariusv www: Přináším nové poznatky se svým starým nerezovým brachem Vernerem V25. V průběhu topné sezony jsem provedl výměnu komplet všech žárobetonů v kotli, adexáckou elektroniku jsem vyštípal a nahradil ji klasickými kapilárními termostaty. Přidal jsem i spalinový termostat, aby kotel při vyhasnutí vypl ventilátor.
NEJZÁSADNĚJŠÍ změna byla v tom, že jsem celý systém doplnil o Laddomat - směšovací armaturu k malému okruhu a o 2x 750 l akumulační nádrže. Kotel jede od zátopu po vyhasnutí v plném režimu, natápí na 900-100 oC, nejvíce se mi podařilo 110, při přetlaku 200kPa. V tomto "novém" systému si kotel jenom chrochtá a já také. Co se týče paliva, osvědčilo se mi sucé smrkové, naštípané na malé polínka, do 15cm. Suché dubové, tedy tvrdé nevydá tolik tepla, prostě není to ončo.
Interval domácího topení se při stejné náloži kotle, tedy 2 nálože denně prodloužil více jak o 100%, tedy to, co jsem spálil za den, vydrží doma teplo 2 dny, kdy 2. den není třeba topit, až večer nabít nádrže. Topná voda z nárží je odebírána klasickým čerpadlem přes pokojový termostat, jakmile se fin. zmátořím, doplním systém o ekvitermní regulaci a solární systém.
Závěrem mohuříci, že jsem maximálně spokojen, Verner V25 i po 9. sezonách není nikde propálený, vyjma "okapniček" nad žárobetonky primárního vzduchu. Výměnu těsnící šňůry branek a jiné drobnosti beru jako samozřejmou servisní záležitost, kterou zvládne každý uživatel, snad mnohdy lépe, než "odborné" firmy.
Za obrovské + nového systému s akumulací považuji to, že kotel se nezastaví, tedy nevypne ventilátor, od doby zátopu po vyhasnutí. Tím NIC nedehtuje, palivo se zpracuje dokonale, odpadne tím i častější vybírání popela, jelikož se téměř žádný netvoří. Jelikož malý okruh udržuje na spátečce stále nad 70oC, dochází ke správné pyrolíze dřeva, hoření je dokonalejší.
|
|
Mám stejné zkušenosti s kotlem Werner, jako ostatní. Kotel jsem pořídil v roce 1995( cena 31 000 Kč). Po pěti letech jsem musel vyměnit kotlové těleso( díry v plášti za bočními šamoty). Nové stálo 14 000 Kč. Loni mi museli část pláště odstranit( odchlipoval se).
Teď čekám, jak dlouho mi ještě vydrží a přemýšlím, jaký kotel potom pořídit.
Abych tento kotel jen nehanil, musím jej i pochválit.
Ohledně provozu jsem velice spokojen, Při venkovní teplotě do 0 až -5 C přikládám jen ráno a večer( zakouřená celá kotelna), při větší zimě 3x za den. Popel vybírám 1x týdně, kotel čistím 1x měsíčně( čištění je opravdu těžší - dehet se tvoří pořád). Dřevo mám suché( min.2 roky), komín 10m se šamotkami o průměru 20 cm.
Pokud máte někdo dobré zkušenosti s jinými kotli na dřevoplyn, budu rád za nějaké informace. |
|
Nabízím svoje zkušenosti s vytápením rodinného domku kotlem na dřevoplyn Atmos DC18S na stránkách http://veris.unas.cz |
|
Trochu zavádějící pojmy. 22 metrů krychlových je asi 50metrů prostorových.Hráň dřeva 1m vysoká a 50m dlouhá.(převodní koef. je0,54 u list. a 0,64 u jehličnatého dřeva)Pokud budete dřevo kupovat,tak se cena pohybuje okolo 500 až 800 Kč. za 1 prost. metr.K tomu doprava pořez a uskladnění.Samovýroba je levnější 100 až 150Kč za 1 prm.Pokud máte svojí pilu, dopravu a zručnost tak se to vyplatí.Jinak je lepší si udělat přesčas a koupit si uhlí.V tom článku cítím reklamu výrobce.
|
|
A je třeba si uvědomit také krátkou životnost kotle. Ocelový plech není věčný a uživatel může být rád, když mu kotel vydrží 10 topných sezon. Vysoká cena kotle ještě nezaručuje dlouhou životnost. Ano, funguje dobře, ale co je to platné, když po 7 letech vyhazuju do šrotu na pohled téměř nový kotel bez jakéhokoliv poškození až na to, že plech v komoře se ztenčil natolik, že ho propíchnu hravě hřebíkem. Bohužel.....nemohu pět chválu na životnost kotle Verner. |
|
Někde udělali soudruzi od f. Verner chybu.Mám dlouholetou zkušenost s tímto kotlem.První jsem měl ještě od STS Kostelec,kde jsem během provozu vyměnil tři tipy topenišť.Druhý kotel má běžné drobné závady,ale jinak je technicky v pohodě.Co však není v pohodě je pořizovací cena,která je oproti obdobným kotlům obrovská.Ještě předtím jsem topil v kotli Viadruz,který slouží současnému majiteli doposud,t.j. asi třicet let.Pohodlí při topení však žádné.Další kotel bude kombinace litinového kotle s elektronikou.Na internetu jsem již podobné výrobky nalezl.Těším se na vaše zkušenosti s těmito kotli.
Rejzek. |
|
Někde udělali soudruzi od f. Verner chybu.Mám dlouholetou zkušenost s tímto kotlem.První jsem měl ještě od STS Kostelec,kde jsem během provozu vyměnil tři tipy topenišť.Druhý kotel má běžné drobné závady,ale jinak je technicky v pohodě.Co však není v pohodě je pořizovací cena,která je oproti obdobným kotlům obrovská.Ještě předtím jsem topil v kotli Viadruz,který slouží současnému majiteli doposud,t.j. asi třicet let.Pohodlí při topení však žádné.Další kotel bude kombinace litinového kotle s elektronikou.Na internetu jsem již podobné výrobky nalezl.Těším se na vaše zkušenosti s těmito kotli.
Rejzek. |
|
Někde udělali soudruzi od f. Verner chybu.Mám dlouholetou zkušenost s tímto kotlem.První jsem měl ještě od STS Kostelec,kde jsem během provozu vyměnil tři tipy topenišť.Druhý kotel má běžné drobné závady,ale jinak je technicky v pohodě.Co však není v pohodě je pořizovací cena,která je oproti obdobným kotlům obrovská.Ještě předtím jsem topil v kotli Viadruz,který slouží současnému majiteli doposud,t.j. asi třicet let.Pohodlí při topení však žádné.Další kotel bude kombinace litinového kotle s elektronikou.Na internetu jsem již podobné výrobky nalezl.Těším se na vaše zkušenosti s těmito kotli.
Rejzek. |
|
Někde udělali soudruzi od f. Verner chybu.Mám dlouholetou zkušenost s tímto kotlem.První jsem měl ještě od STS Kostelec,kde jsem během provozu vyměnil tři tipy topenišť.Druhý kotel má běžné drobné závady,ale jinak je technicky v pohodě.Co však není v pohodě je pořizovací cena,která je oproti obdobným kotlům obrovská.Ještě předtím jsem topil v kotli Viadruz,který slouží současnému majiteli doposud,t.j. asi třicet let.Pohodlí při topení však žádné.Další kotel bude kombinace litinového kotle s elektronikou.Na internetu jsem již podobné výrobky nalezl.Těším se na vaše zkušenosti s těmito kotli.
Rejzek. |
|
Trochu zavádějící pojmy. 22 metrů krychlových je asi 50metrů prostorových.Hráň dřeva 1m vysoká a 50m dlouhá.(převodní koef. je0,54 u list. a 0,64 u jehličnatého dřeva)Pokud budete dřevo kupovat,tak se cena pohybuje okolo 500 až 800 Kč. za 1 prost. metr.K tomu doprava pořez a uskladnění.Samovýroba je levnější 100 až 150Kč za 1 prm.Pokud máte svojí pilu, dopravu a zručnost tak se to vyplatí.Jinak je lepší si udělat přesčas a koupit si uhlí.V tom článku cítím reklamu výrobce.
|
|
Co se tyče topení se dřevem máte pravdu,začnu na jaře štípat pak je to rovnání, vození a opravdu spousty jiné práce spojena stím,špinavá kotelna,pro častou netěsnost dvířek,a to těsnění měním každý rok.Dřevo sehnat kolem Rakouských hranic je problém protože se vyváží ven.Letos zakoupím plynový kotel a kašlu na práci se dřevem.PS.kotel Werner odešel do věčných lovišť po 14 letech. |
|
Ahoj, mám kotol verner P25 z druhej ruky. Funguje vynikajúco, podľa mňa je jediný problém tenká stena plniacej komory. Ak niekomu veľmi dymí, dechtuje, alebo má veľkú spotrebu dreva nech si dá tú námahu, dá dole kryt ventilátora a nastaví záklopkou množstvo sekundárneho vzduchu. Počas chodu otvoriť spodné vrátka, sledovať plameň a otáčať skrutkou po uvoľnení kontramatice. Je to čosi podobné, ako reď sa nastavuje karburátor na aute. Keď nie je správna zmes, nebude výkon a bude dym:)Večer, tak 1,5hod. po naložení ho vypnem, idem spať, ráno jednoducho zapnem vypínač a o chvíľu je teplúčko. Topím bukovým, 2roky sušeným (rok vonku a rok v drevárke)a v pohode zvládne aj hrubé kláty. |
|
Bydlím na vesnici a každý soused má svůj kotel i já. Barák vytápím kotlem na tuhá paliva a nikdy jsem nemusel řešit vytápění ještě přímotopem protože kotel všechny místnosti vytopil bez problémů. Kotel jsem koupil od známe firmy GAS KOMPLET, kterou jsem objevil na jednom zahradním veletrhu. Vše mi vysvětlili i ukázali na místě. Po další domluvě jsme kotel od nich koupili a do teď si nemůžu stěžovat. |
|
Zde ještě posílám i jiné kotle na tuhá paliva |
|
Firma Verner v ČR skončila.
Koupil jsem ještě na podzim r.2013 kotel Verner VN25D.První kotel jsem koupil již v roce 1995 také od Vernera.Ale nový kotel VN25D má naprosto nevhodnou až hloupou elektroniku.Řízení je primitivní,nebere ohled na podmínky ochlazování kotle a nevytváří správné podmínky pro zplynování. A to je základ reguklace kotle na dřevolpyn. Zrealizoval jsem svou elektroniku i s dispejem OLED,SSD relé a možným upgrade po USB.Nechápu, proč Verner nevěnoval regulaci takovou pozornost. Strojařsky je kotel velmi dobře vyroben, ale elektronika byla a je mizerná.Nedivím se, že se dostali do konkurzu. P.
|
|
Dobrý den, Karlos. Je možný se s váma spojit? Mám kotel VN25 z roku 2004 v sestavě s 850 l aku nádrž, měněná elektronika po cca roce provozu, 2016 servisní výměna šamotů spalovací komory a celková prohlídka-kotel ok.
Nedaří se mě nastavit kotel tak, aby na plný výkon vyhřál radiátory , aku a po odstavení se znovu nastartoval až když aku teplota klesne k 60 stupňům.Kotel vytopí k 90 stupňům, vypne se a když teplota klesne k cca 82 stupňům,zapne se. Servis nepomohl. Třeba byste mě poradil vy.
|
|
pokud to je na me tak jugg@centrum.cz dekuji |
|
Dobrý den, zde: http://kotlicek.cz/kraje/liberecky-kraj jsem se dozvěděl že v libereckém kraji stajtuje dotace 25.1. 2016. Kdy dotace končí? Děkuji |
|
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat na kotel: https://www.arecenze.cz/tepelne-kotle/protherm-panther-condens-24-25-kkv-a/ jaký je váš názor? Nemáte s ním někdo zkušenost? |
|
|
|
|
|