Odborné články

Kůrovcová kalamita a její dopad na dostupnost dřevní biomasy

Přemnožení kůrovci ničí české lesy a těžby kůrovcového dřeva od roku 2015 lámou rekordy. V loňském roce se vytěžilo 26 milionů metrů krychlových dřeva. Trh v celé střední Evropě je přesycen dřevem z těchto neplánovaných těžeb. Podle odhadů Ministerstva zemědělství to letos může být 30 - 50 milionů. Bohužel nikdo přesně neví, jak se bude populace lýkožroutů (kůrovce) a sucho nadále vyvíjet, co to bude znamenat pro trh se dřevem a pro dostupnost energetické biomasy v případě dramatického propadu těžeb. Předpovědi budoucího vývoje teplot a množství srážek budou stále složitější.

Ilustrační foto: bstad @Pixabay.com

Bezprecedentní těžby v historii

V roce 2018 vzrostla těžba dřeva v českých lesích na 26 mil. metrů krychlových (ČSÚ). To je o šest mil. více než v roce 2017. Jedná se o nejvyšší hodnotu v historii. Před vypuknutím kůrovcové kalamity se těžilo kolem 15 mil. metrů krychlových ročně, viz graf těžby dřeva v Česku (2000 - 2018).

Graf: Těžba dřeva v České republice v letech 2000 až 2018

Zdroj: ČSÚ

Celkové těžbě dřeva ve výši 26 mil. metrů krychlových dominuje nahodilá těžba, tedy taková, kterou si vyžádaly nějaké okolnosti, např. kůrovec. Samotná neplánovaná těžba ve výši 23 milionů kubíků dřeva byla v loňském roce vyšší než celková těžba v jakémkoli předchozím roce. Příčinou je hlavně velké sucho a napadení stromů hmyzími škůdci.

Z dřevin se nejvíce těžil smrk (87 %), dále pak borovice (4 %) a buk (3 %). Těžba listnatých dřevin zaujímala necelých 6 % z celkového objemu.

Velké objemy vytěženého dřeva byly v Kraji Vysočina (3,8 mil. m3) a kraji Jihočeském (3,4 mil. m3), Olomouckém (3,4 mil. m3) a Moravskoslezském (3 mil. m3). Nejvíce postižena kalamitou byla a je Morava, ale situace se výrazně zhoršila i na Vysočině a v Jihočeském kraji.

Dodávky těžebních zbytků a lesní štěpky dosáhly v roce 2018 odhadem ČSÚ 2,2 mil. m3. V předchozích letech to bylo 2,1 mil. m3 (2017) a 1,9 mil. m3 (2016). Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) odhaduje, že z pilařské výroby vznikají až 3 miliony m3 odpadní dřevní hmoty ve formě pilin a štěpky, které jsou již v současné době využívány k vytápění přilehlých provozů nebo jdou k dalšímu zpracování a prodeji. MPO ve statistice obnovitelných zdrojů uvádí, že v roce 2017 byla spotřeba dřevní štěpky na výrobu elektřiny a tepla 2,6 mil. tun, což může odpovídat zhruba 4,5 mil. m3 (při 40% vlhkosti).

Nesmíme však zapomínat, že energetickému využití pevné biomasy v Česku dominuje individualizované spalování převážně palivového dříví v domácnostech. Dosahuje asi 40% podílu na energii z obnovitelných zdrojů v Česku. Teplárny na biomasu mají podíl zhruba 25 %. Podle šetření Energo 2015 téměř čtvrtina českých domácností topí dřevem. Spálí se tak asi 4,7 mil. tun dřeva.

Podpora spoluspalování není řešením

MPO jako řešení aktuálního přebytku dřeva na trhu zvažuje úpravu legislativy, která by umožnila podporu spalování biomasy společně s uhlím v uhelných teplárnách a elektrárnách vyrábějících teplo, a to včetně tzv. hroubí (dřeva o průměru větším než 7 cm), ve formě zeleného bonusu na teplo. V případě štěpky jde letos o 53 Kč/GJ.

CZ Biom tento návrh vnímá v současné době jako zbytečný, neboť na trhu je dostatek těžebních zbytků, na kterých je bioenergetika založená. V budoucnu by se naopak mohlo stát, že toto opatření poškodí menší výtopny a teplárny na biomasu. Po odeznění kůrovcové kalamity výrazně poklesnou těžby a výraznější podpora spoluspalování by mohla vést k nižší konkurenceschopnosti menších zdrojů, které by jen těžko dokázaly konkurovat velkým uhelným zdrojům při nákupu paliva.

Ilustrační foto: V Smoothe @Flickr.com

Čeští zákonodárci se mohou poučit z minulosti, konkrétně z období let 2004 - 2006, kdy podpora spoluspalování biomasy v uhelných teplárnách několikanásobně zvýšila ceny biomasy pro malé teplárny. Problémy měly hlavně ty v sousedství velkých zdrojů. Velcí spotřebitelé přeplácely ty menší. Zpomalilo to rozvoj lokálního vytápění biomasou, které dává největší smysl. Menší zdroje, spalující čistou biomasu získávají palivo z menších vzdáleností. Oproti spoluspalování využijí z paliva více energie (přes 80 %) a popel lze navíc použít jako hnojivo.

Článek byl publikován v časopisu Biom 2/2019 Biomasa v době klimatických změn.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Co se zbytkovou slámou z polí?
Pásové sušárny KATRES pro českého výrobce pelet
Svět decentralizované teplárenské soustavy
Výstavba peletáren na slámu není bez rizika

Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování, Obnovitelné zdroje energie, Pelety a brikety, Pěstování biomasy, Spalování biomasy

Datum uveřejnění: 1.7.2019
Poslední změna: 23.1.2020
Počet shlédnutí: 597

Citace tohoto článku:
DOLEŽAL, : Kůrovcová kalamita a její dopad na dostupnost dřevní biomasy. Biom.cz [online]. 2019-07-01 [cit. 2020-10-31]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-spalovani-biomasy/odborne-clanky/kurovcova-kalamita-a-jeji-dopad-na-dostupnost-drevni-biomasy>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto