Energetické využívání biomasy na Jižní Moravě, realizace centrálního tepelného zdroje ve Velkém Karlově

(zpracováno podle přednesených příspěvků účastníků semináře pořádaného Ekologickou nadací ENVIOPTIMUM a Obecním úřadem Velký Karlov dne 15.11.2001)

Zásobování energií v naší republice doznalo zejména v posledních deseti letech mnoho proměn. Vlastní způsob řešení však nesvědčí o systémovém a koncepčním přístupu státních orgánů při řešení této problematiky. Dopady prováděných změn pocítilo mnoho občanů, zvláště při zajišťování svých potřeb při vytápění svých domovů a při přípravě teplé užitkové vody. Výrazné propagaci elektrického vytápění "podlehlo" přibližně 230 tisíc domácností, propagaci plošné plynofikace mnohé obce (jen na území jižní Moravy je více jak 90% obcí s více než 500 obyvateli plynofikováno), často i s "pomocí" dotací státu. Po deziluzi levného vytápění elektřinou nastává období ztráty iluzí o levném vytápění zemním plynem. Drobný a důvěřivý spotřebitel se nechal mnohdy vlákat do pasti propagace a líbivých sloganů dodavatelských firem - jinými slovy, která zazněla na semináři pořádaném na téma z oblasti energetiky, do "pasti" nastražené státem.

Podstatným a srozumitelným závěrem dosavadních zkušeností by měla být změna přístupu k hledání vhodného řešení pro daný případ. Volba způsobů by měla vycházet vždy z porovnání více možností. Aby obnovitelné zdroje energie byly brány do úvahy jako reálná možnost rovnocenně s ostatními, však spotřebitelé v naprosté většině případů nemají informace. To platí i při řešení komunální energetiky a nejde přitom jen o malé obce!

Podstatnou roli ve všech úvahách o budoucím vývoji by měly hrát vztahy mezi uspokojováním potřeb energie a životním prostředím. Z tohoto principu vycházejí i mezinárodní dokumenty jako Energetická charta, Kjótský protokol (snížení emisí skleníkových plynů), "Bílá zpráva" (zvýšení podílu obnovitelných zdrojů) a další. Ty by měly umožnit dosažení stanoveného cíle, který není menší než zdvojnásobení současného podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie do roku 2010. To znamená z nynějšího průměru všech členských zemí, který představuje 6 % až na 12 % pro cílový rok. Samozřejmě, že na Českou republiku budou kladeny v okamžiku vstupu stejné nároky, jako na ostatní členské státy.

Základem naší energetiky je dosud převážně uhlí, jehož zásoby jsou konečné. Předpoklad, že jeho těžitelné zásoby při zachování dnes platných limitů dojdou nejpozději kolem roku 2040, je zcela oprávněný. Na postupném nahrazování výkonu vyrobeného z uhlí jinými zdroji je třeba pracovat již nyní, neboť z těchto důvodů budou obnovitelné zdroje energie (dále jen OZE) hrát významnější roli než dnes. Je na čase, začít je již nyní brát vážně při zvažování koncepčních záměrů. Přicházející století rozhodně již nebude ve znamení fosilních paliv, začíná éra alternativních zdrojů a v současné době jsou bezpochyby právě ty obnovitelné považovány za nejperspektivnější.

1. Situace na Jižní Moravě

Historie využívání OZE, zejména biomasy v regionu Jižní Moravy je poměrně krátká.

První významnější realizace OZE v tomto regionu vzešla ze spolupráce VUT Brno, Ústavu procesního a ekologického inženýrství fakulty strojního inženýrství, se Zemědělským družstvem Radiměř, kde již v minulosti právě VUT Brno se podílelo na řešení racionalizace spotřeby energie. Již v roce 1992 se zde podařilo společným úsilím družstva a několika firem realizovat v centrální kotelně kotel dánské firmy PASSAT na spalování vlastní slámy, zejména řepkové. Výkon kotle je využíván jak pro technologickou potřebu tepla mlékárny, tak pro vytápění objektu mlékárny a ohřev teplé užitkové vody. Doslova skutečně "selským rozumem" zde dospěli k názoru, že vyhazovat odpad - slámu - je luxus. Dvoustupňové spalování fytomasy je velmi dokonalé a účinné a svým efektem se přibližuje spalování fluidnímu. Po stránce provozu a obsluhy je vlastní provoz kotle o výkonu 209 kW srovnatelný s kotlem na plyn, provozní náklady jsou však podstatně nižší.

Pro skladování slámy vlhkosti do 18% byl určen skladovací prostor asi 12 m³ (což představuje množství cca 6 t slámy z 1 ha), popel ze spalování řepkové slámy v kotli byl podroben rozboru, který prokázal vhodnost jeho použití do kompostů. Realizaci tohoto záměru v Radiměři lze považovat za technický úspěch - zapojení jednoho z pracovišť VUT Brno do procesu realizace vzorového projektu při využívání OZE - uplatnění spalování odpadní slámy při výrobě energie pro mlékárenský provoz s kapacitou až 16.000 litrů mléka denně, u kterého jsou tři čtvrtiny potřebné energie pokryty provozem kotle spalujícího slámu. Podařilo se realizovat řešení, spolu s velmi dobrou automatikou chodu, které plně kryje požadavky provozu mlékárny a je výrazně i levnější proti jakékoliv jiné variantě.

Další práce v oblasti využívání OZE v jihomoravském regionu pokračovaly asi o 4 roky později. V návaznosti na studie zpracované v regionech Jižní Čechy a Střední Morava v letech 1994 - 1996 a hrazené z prostředků fondu pomoci zemím střední a východní Evropy na úseku ochrany životního prostředí, byla v roce 1996 navázána spolupráce Územního odboru MŽP pro brněnskou oblast ze zástupci rakouské firmy agiplan Vídeň s cílem získat tyto prostředky i pro zpracování obdobné studie pro území Jižní Moravy. Po specifikaci požadavků a určité korekci z hlediska možnosti směrování podpory, byla na základě smlouvy mezi MŽP a firmou agiplan Vídeň zpracována v letech 1996 a 1997 studie zabývající se problematikou ochrany ovzduší, odpadového hospodářství a sanací starých zátěží pro území 14-ti okresů Jižní Moravy a přilehlé části Českomoravské vysočiny. Hlavním cílem studie byl návrh koncepčního řešení zabývajícího se zlepšení životního prostředí v tomto regionu.

Na úseku odpadů řešitelé zjišťovali a hodnotili stávající stav nakládání s odpady a na základě vyhodnocení celkové situace v regionu i v návaznosti na stav v okolních regionech navrhli vhodné postupy dalšího využívání a zpracování produkovaných odpadů, mezi jiným i způsob jejich energetického nebo materiálového využití. V závěrech této studie byla již uvedena, jako jedna z možností, využívání odpadní biomasy vznikající v zemědělství, lesnictví a v dřevozpracujícím průmyslu, k energetickým účelům.

Na tuto studii navazovaly další studie, řešené již v rámci programu Projektů péče o životní prostředí vyhlašované MŽP (dále jen PPŽP), zaměřené již speciálně na energetické využití biomasy. Poslední z nich, "Podpora realizace Koncepce zlepšení životního prostředí pro oblasti Českomoravské vysočiny a Jižní Moravy" (PPŽP/860/1/98), byla ukončena v roce 1998. V rámci této studie, bylo zpracováno i řešení centrálního zásobování teplem pro vybrané konkrétní lokality, ať již pro obce nebo městské části větších měst (např. obce Vratěnín, Mrákotín, Suchohrdly nebo část města Ledeč nad Sázavou apod.). Určitým vodítkem při řešení byly již realizované akce, zejména v jihočeském regionu, např. obce Staré Město pod Landštějnem a Dešná (okres Jindřichův Hradec), příp. i v sousedním Rakousku (lokality Kautzen, Dobersberg, Schwandorf aj.). V rámci řešení PPŽP byly zorganizovány i 2 semináře - v roce 1998 v Jihlavě a v roce 1999 ve Znojmě, na kterých přizvaní odborníci zastupující státní správu, konsultační firmy i výrobce, resp. dodavatele technologického zařízení poskytli potřebné informace. Z lokalit zpracovaných ve studii nebyla realizovaná žádná, avšak na základě informací ze semináře ve Znojmě se k realizaci centrálního tepelného zdroje využívají OZE rozhodla obec Velký Karlov.

2. Výstavba centrálního tepelného zdroje Velký Karlov

Obec Velký Karlov, ležící v jihovýchodní části okresu Znojmo asi 10 km západně od okraje Hrušovan n/J., byla postavena v padesátých letech v k.ú. Dyjákovice v sousedství hospodářských budov státního statku "na zelené louce". Investorem tehdejší výstavby rodinných domků i inženýrských sítí byl státní statek.

2.1. Příprava stavby

Zastupitelstvo obce se rozhodlo pro centrální vytápění obce biomasou s využitím vlastních prostředků, prostředků získaných ze Státního fondu životního prostředí (dále jen SFŽP), České energetické agentury (dále jen ČEA) a také ze zahraničí. Ve spolupráci s firmou agiplán Praha a po předložení potřebných dokladů se podařilo vyřídit dotaci z banky Kommunalkredit Austria Wien ve výši 10% neinvestičních nákladů. Tato byla poskytnuta ve dvou splátkách. Bohužel se nepodařilo původně zamýšlené financování i z Dánska, které by jednak zvýšilo podíl rakouské podpory na 15% investičních nákladů (dále jen IN), ale i částečně pomohlo pokrytí nákladů na rozvody, které byly, ve smyslu požadavků na získání dánské podpory, od dánského výrobce (předběžně přislíbená výše dotace byla ve výši cca 10% IN). Pro realizaci záměru získala obec i nemalou podporu Okresního úřadu Znojmo (dále jen OkÚ), a to jak finanční - dotaci ve výši 1 mil. Kč a krátkodobou půjčku - tak i odbornou a morální v osobách přednosty úřadu a vedoucího referátu životního prostředí.

2.2. Realizace stavby její technické parametry

Soustava centralizovaného zásobování obce teplem v obci je tvořena jedním hlavním zdrojem tepla, odkud je proveden rozvod k jednotlivým odběratelům. Výstavba celého systému zásobování probíhala v následujících krocích:

• v polovině roku 1999 byla vypracována studie ekologického vytápění obce
• dne 7.8.2000 byla uzavřena smlouva mezi obcí a SFŽP o poskytnutí podpory ve skladbě - dotace 40% a 35% bezúročné půjčky
• dne 7.4.2000 proběhlo výběrové řízení na dodavatele celé stavby, která byla rozdělena na dvě části  - rozvody a centrální kotelna s technologií. Byli vybráni - TENZA, a.s., Brno na výstavbu rozvodů a Moravská topenářská, s.r.o., Nový Jičín na stavbu kotelny, vč. technologie. Dodávku kotle, jeho montáž a uvedení do provozu prováděla v subdodávce firma Josef Novák TRACTANT FABRI z Kolína
• stavební povolení na stavbu bylo vydáno dne 10.5.2000

Samotný průběh výstavby byl již relativně rychlý, pokládka rozvodů probíhala nezávisle na výstavbě centrální kotelny a montáži technologie. Pro centrální tepelný zdroj byla využita část stávající základní školy, v jejím sousedství byl vybudován provozní sklad paliva s příjezdovou komunikací a manipulační plochou.

Hlavním zdrojem tepla je kotel spalující slámu o výkonu 1,0 MW, záložním zdrojem tepla je kotel o výkonu 460 kW na spalování LTO. Případné špičky a krátkodobé odstávky jsou překlenovány akumulační nádrží o objemu 80 m³. Teplo k odběratelům je rozváděno předizolovaným potrubím dánské firmy LOGSTOR ROR v bezkanálovém uložení. Délka páteřního rozvodu po obci je 1 915 m, odbočky do objektů jsou z předizolovaného flexibilního potrubí ze síťovaného polyetylénu v celkové délce 1 223 m. V každém objektu je instalována předávací stanice s deskovým výměníkem LPM .

V obci je 124 rodinných domů a 8 objektů občanské vybavenosti (obecní úřad, školka, kulturně-společenský sál, 2 nákupní střediska, restaurace, ubytovna a kabiny TJ). Celkový požadovaný tepelný výkon při 100 % připojení je 1 914 kW, z toho potřebný výkon pro rodinné domky je 1 624 kW a pro objekty občanské vybavenosti cca 290 kW.

Kotel na biomasu je řešen jako částečně zplyňovací s poměrně masivní žárovou vyzdívkou a svislou žárotrubnou teplosměnnou plochou s dodatečným ohřívákem vzduchu. Spalovací zařízení sestává z provozního zásobníku a dohořívací komory. Provozní zásobník tvoří vyzděná šachta opatřená nahoře víkem, z boční strany přívodem paliva, dole na dně vyhrnovacím zařízením. Stěna mezi zásobníkem a dohořívací komorou je v dolní části opatřena otvory, kterými prochází hořící zplyněné části slámy do dohořívací komory. Tato je podtlaková a sestává ze dvou vyzděných šachet. Má vodou chlazený strop a do prostoru první šachty je přiváděn sekundární spalovací vzduch. Spaliny vystupují z druhé šachty dole do žárových trubek vertikálního žárotrubného kotle. Provozní zásobník a dohořívací komora tvoří jeden celek. Druhý celek sestává z vertikálního žárotrubného kotle. Tento kotel je dvoutahový se vstupní a výstupní komorou pro spaliny na dolním konci kotle a obratovou komorou nahoře. Na výstup spalin z kotle je napojen trubkový ohřívák vzduchu. Vzduchový ventilátor zajišťuje dodávku ohřátého vzduchu do trysek sekundárního vzduchu. Spalinovým ventilátorem je regulován podtlak ve spalovacím zařízení. Na dně provozního zásobníku je zabudován chlazený hrablový rošt pro vyhrnování nespalitelných látek (popele) do vyhrnovacího šneku. Vyhrnovací šnek, původně tvořený pružinou, byl v rámci zkušebního provozu nahrazen šroubovicí a vyhrnuje popeloviny do kontejneru mimo kotelnu.

Pro informaci dalších případných investorů a dodavatelů staveb stejného charakteru a obdobných parametrů považuji za potřebné presentovat stanoviska dodavatele stavby a následně i zkušenosti provozovatele z takřka ročního provozu :

2.3. Zkušenosti z výstavby :

• Dodavatel stavby respektoval technologická zařízení navržená zpracovatelem úvodního projektu. Použit byl kotel vyráběný v České republice, který byl vlastně prototypem bez výrazných referencí. Obdobně byly použity i další základní technologické části kotelny. Instalace zařízení, které nemá mnoho provozních aplikací s sebou nese řadu komplikací. V průběhu zpracování projektu bylo obtížné získat od výrobců technologie podklady pro přesný dispoziční návrh zdroje. Řada detailů se řešila přímo při montáži, což se negativně projevilo na průběhu výstavby a růstu nákladů na výstavbu. Dodavatel stavby se účastnil i kontrol ve výrobě a prověřoval kvalitu prováděných prací a dodržování předepsaných technologických postupů. Podařilo se tak zjistit a následně odstranit několik závad, které by v budoucnu mohly mít vliv na životnost a spolehlivost instalovaných zařízení.
• Při zprovoznění rozdružovacího zařízení slámy včetně dopravníku se z důvodu atypického řešení dopravníku dlouhého 20 m a jeho značného zatížení - až 10 balíků slámy - projevila nutnost zesílení jak hnacího zařízení dopravníku, tak i zesílení a vyztužení vzpěr a táhel. Obvykle dopravník na slámu nepřesahuje délku 10 m. U dopravníku o délce 20 m výrobce značně podcenil jeho vysoké zatížení a dopravník poddimenzoval.
• Další problémy, které se projevily při zprovoznění rozdružovacího zařízení byly způsobeny špatnou kvalitou nabalíkované slámy, ve které se objevovalo dřevo, kameny, hroudy hlíny apod. Zkušenosti řady provozovatelů obdobných zařízení jsou takřka totožné - v první topné sezóně jsou značné problémy s kvalitou paliva. Noví provozovatelé z důvodu malých zkušeností často nakoupí slámu a neprovedou patřičnou kontrolu její kvality. Po těchto zkušenostech v dalších letech si pak již sami kontrolují kvalitu slámy před balíkováním i v jeho průběhu včetně vyskladnění. Po zkušenostech z první topné sezóny si provozovatel zakoupil vlhkoměr za účelem kontroly vlhkosti slámy při jejím sběru a následném zpracování.
• Obec Velký Karlov je rozložena v poměrně rovinatém terénu s velice nízkou hustotou podzemních inženýrských sítí. Při výstavbě bylo tedy možné využít v maximální míře výhod předizolovaného potrubí. Nízké provozní teploty média umožnily použití plastového potrubí pro přípojky z páteřního řádu k jednotlivým odběratelům.
• Spolehlivost provozu tepelných rozvodů je zajišťována signalizačním systémem tvořeným dvěma neizolovanými vodiči pomocí nichž je možné provádět periodickou kontrolu stavu sítě.
• Při vlastní montáži předizolovaného potrubí v zimních měsících se velmi osvědčilo použití prefabrikovaných izolačních poloskruží pro doizolovávání spojů potrubí oproti běžně užívaným vypěňovacím spojkám, které vyžadují zajištění optimálních teplotních podmínek při montáži.
• Při uvádění terénu do původního stavu a jeho předávání majitelům a správcům, se osvědčilo provedení podrobné fotodokumentace původního stavu všech ploch.
• Objektové předávací stanice jsou řešeny jako tlakově nezávislé. Výrobu a instalaci objektových předávacích stanic si zajišťovali majitelé objektů sami, dodavatel stavby dodal odběrateli výměník a měřič tepla. Vzhledem k tomu, že při předávání došlo k potížím při zprovozňování soustavy, doporučujeme řešit instalaci předávacích stanic v dalších případech prostřednictvím jednoho dodavatele.

2.4. Přehled významných událostí za první rok provozu kotelny

Během prvních několika měsíců provozu kotelny došlo k událostem, které výrazně nepříznivě ovlivňovaly vytápění obce, jak z hlediska ekonomiky provozu, tak také dobrého jména zvolené technologie. V následujícím textu je uveden jejich stručný přehled :

1. kotel na slámu byl zapálen dne 22.1.2001
2. po dvoutýdenním provozu byla provedena dodavatelem topná zkouška v délce trvání 72 hodin. Vzhledem k námitkám ke kvalitě slámy (vlhkost, obsah zemních příměsí), dodavatel k provedení zkoušky dodal vlastní slámu. Avšak ani při použití slámy zjevně lepší kvality, nebyl provoz zcela bezproblémový, docházelo opět k obtížím při rozdružování slámy a při její dopravě do kotle, k tvoření větších kusů škváry a k potížím s jejím vyhrnování z topeniště
3. v průběhu topné zkoušky došlo k zaškolení obsluhy kotle - 2 zaměstnanci obce
4. dne 22.2.2001 došlo k předání kotle a tím i celé kotelny
5. při provozu se projevovaly důsledky zvýšené vlhkosti slámy, zejména na dopravní cestě - zastavování rozdružovacích válců, ucpávání šneků, cyklonu a řezačky
6. provoz kotle byl přetržitý, doba přerušení dodávky paliva byla 10 až 40 min. a nebylo dosaženo běžných provozních teplotních podmínek uvnitř spalovacího prostoru kotle
7. četnost přerušení se pohybovala v počtu 6 až 12 za dvanáctihodinovou směnu
8. do konce hlavní topného období (tj. do poloviny dubna), došlo k těmto závadám (k některým i opakovaně) :
   - utržení držáku motoru k pohonu dopravního pásu slámy
   - utržení a výměna řetězů k pohonu motoru dopravního pásu
   - slabá konstrukce dopravníku, při plném naložení nestejnoměrně dávkoval palivo
   - prašnost dopravované slámy v prostorech kotelny navzdory její zvýšené vlhkosti
   - abnormální opotřebení rozdružovacích válců
   - ucpávání obou šneků i cyklonu
   - nefunkčnost hasícího zařízení šneku do kotle
   - tvoření velkých bloků škváry velikosti více jak 50 x 50 cm, které pohyblivý rošt nerozdružil tak, aby se škvára dostala ke šnekovému dopravníku
   - utržení šnekového spirálového dopravníku popele do venkovního kontejneru
   - nemožnost regulovat výkon kotle při dosažení hraniční teploty 95°C
   - nefunkčnost frekvenčního měniče ventilátoru sekundárního vzduchu
   - nefunkčnost frekvenčního měniče hlavního oběhového čerpadla
   - propálení izolace horního poklopu na stropě spalovací komory
9. některé z uvedených závad byly opraveny, některé však přetrvávají doposud. Vyměněn byl např. šnekový spirálový dopravník popele a nahrazen novým silnějším, avšak i tento se občas utrhne. Není odstraněna příčina - tvoření velkých bloků škváry
10. během letního provozu došlo opakovaně k prasknutí zásobní nádrže vody ELBI o objemu 2.000 l - po 3. reklamaci byla vyměněna za 3 menší o objemu po 1.000 l
11. utržení domečku ložiska na dopravním stole balíků slámy, vliv nedostatečné dimenze
12. pro topnou sezónu 2001/2002 obec zajistila slámu s vlhkostí do 15% skladovanou pod střechou - její kvalita je konstantní
13. po zahájení nové topné sezóny došlo k dalším poruchám :
    - utržení hřídele dolního rozdružovacího bubnu
    - ohnutí tyče pohyblivého roštu ve spalovacím prostoru kotle
    - opakované snížení funkčnosti vynášecího šneku popele
    - ucpávání trubkovnice výměníku a ohříváku vzduchu
    - ubroušení a snížení funkce šneku na vynášení popele před kontejnerem
14. za vážný problém, který s ohledem na výše uvedené skutečnosti se zřejmě nemohl projevit během topné sezóny 2001, však lze označit :
    - i přes opakované čištění trubkovnic se nepodařilo do konce roku 2001 cca 1/3 z celkového jejich počtu zprůchodnit, jsou tedy nefunkční
    - i při dobré kvalitě spalované slámy dochází stále k tvoření velkých bloků škváry ve spalovacím prostoru kotle, které instalované zařízení není schopno zmenšit a obsluha kotle musí jedenkrát denně čelními dvířky (po rozebrání vyzdívky) bloky ručně rozbít a vyjmout. Kotel je nutno odstavit z provozu
    - tvoření kompaktní tvrdé hmoty vzhledu "skloviny" v dohořívacím prostoru kotle (zaplnění celého prostoru ode dna až po trysky, tj. na výšku cca 45 cm), které lze odstranit jen pomocí sbíječek (riziko poškození vyzdívky kotle)
    - vysoká prašnost cyklonu, která se projevuje v místě vyústění na střeše kotelny

Uvedené závady komplikují provoz zařízení a neposkytují provozovateli záruku jeho funkční spolehlivosti.

3. Závěr

Podle údajů z konce roku 2001 je do rozvodné teplovodní sítě napojeno 64 RD + 5 komerčních a obecních objektů. Obec zaměstnává jednoho pracovníka jako obsluhu kotelny. Financování provozu je zajištěno zálohami od odběratelů, průměrná cena je 300Kč/GJ.

Ekonomické výsledky za rok 2001 byly do značné míry ovlivněny neúplnou topnou sezónou a také tím, že se někteří odběratelé připojovali postupně v průběhu roku. Vzhledem k častým opravám na hlavním kotli a poruchám na dopravní cestě paliva, bylo nutné nahrazovat výpadek v zásobování teplem poměrně častým zapínáním kotle na LTO, vliv měla i skutečnost, že někteří občané obce spotřebovávali své staré zásoby uhlí. Lze však uvést několik údajů z hodnocení provozovatele do konce října 2001 :

• celkové náklady na topení za období leden až září 2001 . . 543.707 Kč
• za toto období bylo vyrobeno množství tepla celkem . . . . . 3.053 GJ
• za stejné období bylo prodáno množství tepla celkem . . . . 2.020 GJ
• jednotkové náklady na vyrobené teplo 178,10 Kč/GJ
• jednotkové náklady na dodané teplo 269,20 Kč/GJ

Celková roční platba za vytápění rodinného domku v roce 2001 při celoročním odběru tepla a při výše uvedených cenách byla v rozmezí cca 15 až 20 tisíc Kč.

Závěrem uvádím souhrn doporučení pro výstavbu zdrojů na biomasu jak vyplynuly ze zkušeností z realizace a z prvního roku provozu ve Velkém Karlově :

• větší pozornost průzkumu budoucích odběratelů tepla a optimálně dimenzovat soustavu
• zvážit vhodnost používaného paliva - sláma, štěpka nebo jejich kombinace - s cílem minimalizovat závislost na jeho dodavateli Optimální stav je provázání dodavatele paliva s dodavatelem tepla
• zajistit zdroje paliva, provádět kontrolu jeho kvality, zabezpečit jeho skladování
• dořešit problematiku využití popele bez nutnosti jeho ukládání na skládku
• před zahájením výstavby zajistit financování díla a minimalizovat rizika možných výpadků
• vybrat vhodné technologické zařízení, získat maximum informací o již používaných zařízeních využívajících biomasu u nás, včetně referencí, příp. i v zahraničí
• zadat stavbu spolehlivému dodavateli
• provádět důslednou kontrolu prováděných prací a realizovaných dodávek
• převzít pouze kvalitní a plně funkční dílo
• neopomenout včasné zažádání o udělení licence k výrobě a rozvodu tepla, zaškolení obsluhy kotelny, uzavřeních kvalitních smluv s odběrateli tepla apod.

Na závěr připojuji několik fotografií :

Sklad paliva s nakladačem a začátkem dopravníku
Pohled na sklad paliva (vlevo), akumulační nádrž a část kotelny (vpravo)
Kotel na slámu po instalaci - bez úprav na přívod sekundárního vzduchu - a kotel na LTO
Kotel na slámu po instalaci - bez úprav na přívod sekundárního vzduchu - a kotel na LTO
Zadní části kotlů a část trubních rozvodů. Otvor v dolní části kotle na slámu slouží jako přístup pro čištění výměníku
Zásobní nádrže na LTO
Pohled na kotelnu z ulice
Kompaktní hmota vzhledu "skloviny", která se usazuje v dohořívací komoře na výšku cca 45 cm během cca šesti týdnů provozu kotle

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu