Zhodnocení klonového pokusu porostu rychlerostoucích dřevin fytoenergetického charakteru – vrb – na VS Chomutov, r. 2004

Rychlerostoucí dřeviny tvoří poměrně významnou část v rámci skupiny potenciálních fytoenergetických zdrojů. Globální výhody pěstování rychlerostoucích dřevin spočívají v zajištění produkce biomasy jako obnovitelného zdroje energie (snížení emisí skleníkových plynů), ve využití ladem ležící zemědělské půdy a půd poznamenaných antropogenní činností (např. důlní výsypky, kontaminované půdy), dále také v remediačním využití těchto dřevin na kontaminovaných stanovištích, výhodou je i sociálně-ekonomický rozvoj nejenom venkovských oblastí (ekonomický profit, vytváření nových pracovních míst) a v neposlední řadě i funkce protierozní (zpevňování svahů, břehů, nestabilních stanovišť). Zatím lze konstatovat, že v podmínkách ČR se nejlépe osvědčily některé rychlerostoucí klony topolů a vrb, další druhy a klony se zkouší.

S ohledem na zaměření oddělení (obnovitelné zdroje energie - cílené pěstování biomasy) spadá problematika výzkumu, selekce, pěstování a využití rychle rostoucích dřevin do oblasti našeho zájmu.

Maloplošný klonový pokus byl založen na pokusném pozemku v lokalitě Nové Spořice (VS VÚRV Chomutov) především za účelem sledování jednotlivých růstových a výnosových parametrů klonů vrb - potenciální biomasy - ve vztahu k podmínkám stanoviště.

Charakteristika místních podmínek

Okres Chomutov (zájmová oblast) je, co do výškového a klimatického členění, nejrozmanitějším okresem ČR. Z hlediska klimatického patří nížinné lokality Chomutovska do oblasti mírně až velmi suché a jsou poměrně značně zastoupeny oblastmi s průměrným ročním úhrnem srážek pod 500 mm a typickými vláhovými přísušky v průběhu vegetačního období, což do značné míry koresponduje s faktem, že část tohoto území leží v oblasti tzv. dešťového stínu Krušných hor. V zimním období zde převládají chladné severozápadní větry. Oblast je také charakterizována značným zastoupením kyselých půd, což je důsledek dřívější činnosti místních, v té době neodsířených, hnědouhelných elektráren. Lokalita Nové Spořice se nachází v nížinné části oblasti na úpatí středního stupně podhůří Krušných hor. Průměrná teplota zde dosahuje 7,6°C, průměrný roční úhrn srážek 514 mm. Převládají lehčí hnědé půdy s nízkou zásobou živin.

Klonový pokus byl založen v roce 1996 na celkové výměře cca 0,2 ha. Bylo zde vysázeno celkem 13 klonů vrb ve formě jednoletých řízků - od každého klonu padesát kusů - celkem 650 rostlin. Ujímavost řízků po výsadbě byla díky dobrému průběhu počasí velice dobrá (99 %), přičemž nebyla zaznamenána průkaznost v ujímavosti vrbových řízků v rámci jednotlivých klonů.

Přehled výsadbového materiálu kolekce vrb:

• S 088 ............. S rosvim 088
• S 117 ............. S alb 117
• S 131 ............. S albw 131
• S 196 ............. S alb 196
• S 255 ............. S vimSup 255
• S 270 ............. S basf 270
• S 471 ............. S alb
• S 519 ............. S vim 519
• S 547 ............. S vim 547
• S 638 ............. S albSl 638
• S 669 ............. S vim 669
• S 124
• S 150

Agrotechnická opatření a problematika zaplevelení

Agrotechnická opatření před vlastní výsadbou řízků spočívala v jarním urovnání stanoviště (hřebové brány) po předchozí středně hluboké orbě v podzimním termínu. Hnojení stanoviště organickými nebo průmyslovými hnojivy se neprovádělo.

V roce po výsadbě se jevilo jako značný problém zaplevelení poměrně širokým spektrem plevelných druhů. V dalších letech v podrostu vrb začaly převládat druhy z čeledi lipnicovitých. Tento podrost má v současné době pozitivní vliv na místní stanoviště. Stanoviště, na kterém jsou vrby vysázeny, se nachází v blízkosti rybničních systémů - zdejší půda bývá v předjarním a jarním období silně zaplavována a na stanovišti se dlouhou dobu drží voda. V letním období je zde pro změnu problém s vláhou. Právě stabilní travní podrost s dobře vytvořeným drnem působí jako přirozený regulátor výše zmíněných negativních jevů, které tyto faktory s sebou nesou. Podrost je od roku 1999 každoročně jednou až dvakrát kosen a pokosená hmota je ponechávána na místě.

Výsledky

V roce 2004 zde byla zjišťována hmotnost sklizené nadzemní hmoty (nárůst za 3 roky), počet rostlin daného klonu na stanovišti a rovněž byla zaznamenána vlhkost nadzemní hmoty jednotlivých klonů a dále se zjišťovalo významné biotické a abiotické poškození, druh a rozsah tohoto poškození. Porost byl sklizen na konci druhé dekády března pomocí ruční motorové pily.

Co se týče pohledu produkce hmotnosti sklizené nadzemní biomasy (v sušině) přepočtené na jeden hektar za rok viz tab. 1, zde se výnosové rozmezí pohybovalo od 3,5 t suš. / ha do 20,2 t suš. / ha. Jednoznačně nejlepší výsledky byly zaznamenány u dvou klonů - S 638 s 20,2 t suš. / ha resp. S 131 s 19,6 t suš. / ha. Nejmenší hmotnost nadzemní biomasy potom vykázal klon S 255, kde výnos činil 3,5 t suš. / ha a klon S 471 s výnosem 3,8 t suš. / ha. Jednoznačně nejnižší výnos sice byl zaznamenán u klonu S 270, a to 0,1 t suš. / ha, ale tento klon vynikající žlutými ohebnými pruty byl v předvelikonočním období zdecimován početnými skupinami nenechavců, proto s ním nebylo v konečném hodnocení počítáno.

Zjištěný obsah sušiny se u jednotlivých klonů pohyboval v rozmezí 47 - 55 %.

Zdravotní stav kolekce

Celkový zdravotní stav zdejších klonů vrb můžeme hodnotit jako dobrý. První dva roky po výsadbě byl porost až na patní část kmínku zdecimován okusem, nicméně díky velice dobré obrůstací schopnosti vrb tyto v následných letech dobře regenerovaly. V roce 1998 byl u většiny klonů zaznamenán poměrně silný okus kůry kmínků vysokou zvěří (srnčí). V posledních pěti letech (1999 - 2003) můžeme okus hodnotit jako nevýznamný. Z houbových chorob se významněji objevuje na listech rez, více postihující klony na bázi S. alba. Poškození hmyzími škůdci bývá sporadické a zatím bez většího významu. Přesto z původních 50 vysázených kusů na počátku zakládání pokusu žádný klon v současnosti tento počet nevykazuje (viz. tab. 1). Na poměrně velkých ztrátách se podílel komplex několika faktorů. Hlavním poškozujícím faktorem se na pokusném stanovišti ukázalo vandalské chování lidí (vytrhávání rostlin, soustavné ulamování větví a kmínků, zbavování se chemických prostředků - zřejmá přítomnost, pro rostliny toxických, látek v půdním prostředí).

Tab. 1: Produkční hodnocení jednotlivých klonů vrb - r. 2004

Klon	Hmotnost (kg)	Počet r.	Hmotnost na 1 r. (g)	Vlhkost (%)	Hektarový výnos při stand. počtu 10 000 r./ha (t suš./3r.)	Hektarový výnos při stand. počtu (t suš./ha.rok)
S 519	194	33	5879	52,5	27,9	9,3
S 150	170	27	6296	50,0	31,5	10,5
S 131	230	19	12105	51,5	58,7	19,6
S 547	145	27	5370	49,5	27,1	9,0
S 638	78	6	13000	53,5	60,5	20,2
S 124	195	27	7222	53,0	33,9	11,3
S 088	33	11	3000	51,0	14,7	4,9
S 117	147	34	4324	47,0	22,9	7,6
S 196	178	30	5933	54,5	27,0	9,0
S 255	83	40	2075	49,0	10,6	3,5
S 669	117	27	4333	55,0	19,5	6,5
S 270	2	39	51	52,0	0,2	0,1
S 471	28	13	2154	47,5	11,3	3,8

Ze zjištěných výsledků jsou vidět značné výnosové rozdíly mezi jednotlivými klony a čistě z hlediska produkce nadzemní biomasy jsou v rámci skupin rostlin určených k produkci biomasy (např. vytrvalé energetické rostliny) konkurenceschopné prakticky pouze dva výnosově nejlepší klony - S 638 a S 131 - které se svými výnosy minimálně vyrovnávají nejvýnosnějším energetickým druhům. Nesmíme ovšem zapomenout, že rychlerostoucí dřeviny zastávají řadu dalších mimoprodukčních funkcí (viz. výše) a diverzifikace je žádaná i v rámci těchto skupin obnovitelných zdrojů určených k produkci biomasy.

Na závěr je nutné podotknout, že tyto zjištěné výnosy nelze brát jednoznačně jako výběrové kritérium pro případnou výsadbu, protože jsou zde faktory, které výnos a potažmo zpracování výsledků ovlivňují - konkrétně např. výpočet výnosu na základě nestejného počtu jedinců daných klonů vrb (menší počet jedinců představující podstatně nižší hustotu porostu, umožňuje zpravidla lepší vývin těchto jedinců). Je samozřejmě nutné přihlédnout ke klimatickému charakteru oblasti a podmínkám výsadbového stanoviště (výška hladiny podzemní vody, zátopová oblast plantáže), dále také ke stavu zaplevelení a možnostem jeho regulace a v neposlední řadě ke všem dílčím faktorům a rozdílům charakterizujícím rozdílné podmínky výzkumných realizací a poloprovozní nebo provozní praxe.

Vznik tohoto článku umožnil grant Nadace Sluníčko číslo 5/03.

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu