Odborné články
Již i v Česku bude automobily pohánět biometan
Pohon vozidel na stlačený zemní plyn, označovaný jako CNG, si i v Česku pomalu nachází své místo. V ČR je provozováno více jak 75 veřejných plnících stanic. V Evropě jejich počet dosahuje 4,5 tisíc. Největší počet veřejných CNG stanic je v Německu, a to 904, v Itálii pak 903, v Rusku 251, v Rakousku 203 a ve Švýcarsku 136. S počtem plnících stanic roste i počet aut s CNG pohonem a roste také spotřeba zemního plynu v dopravě. Mezi roky 2013 a 2014 vzrostla spotřeba CNG v ČR o 40 %. Vozový park s tímto pohonem se rozšířil o zhruba 2 tisíce aut.
Stlačený zemní plyn v dopravě
CNG je již využíváno napříč celou dopravní technikou od osobních aut, přes dodávky, nákladní auta, autobusy až po vlaky. Očekáváme, že další vývoj bude tento rostoucí trend potvrzovat. Evropská legislativa totiž vyžaduje po členských státech zavádění a podporu alternativních čistých technologií v dopravě. Například Německo si vyžádalo sníženou daň pro CNG i po roce 2018.
Od metanu k biometanu
Všeobecně se pohon na CNG považuje za čistou technologii, přestože jde o fosilní palivo. Ve Švédsku, Německu, Finsku, Dánsku a Nizozemí jdou však ještě dál. Místo zemního plynu je snaha využívat upravený bioplyn tzv. biometan. Pro využití v dopravě někdy označovaný jako bioCNG. Jde o bioplyn vyčištěný od balastních složek (převážně CO2 a vodní páry), který dosahuje čistoty zemního plynu a může jej tak zcela nahradit. Potvrzují to i čísla spotřeby a výrobní kapacity BioCNG v jednotlivých evropských státech. Například Finsko disponuje 24 veřejnými plnícími stanicemi s kapacitou 2 731 Nm3/h upraveného biometanu. Na celkové spotřebě CNG se zde biometan podílí z 35%. V Německu jde o 22 % z celkové měsíční spotřeby CNG na úrovni 18 milionů Nm3. Další skvělé údaje uvádí Holandsko s podílem 65 %, kterému se přibližuje Švédsko s 61 %. Kuriozitou je Island se 100% podílem. Veškerá spotřeba CNG pochází z bioplynu a dosahuje 0,17 milionů Nm3 měsíčně. Mimo EU dále příkladně využívá bioplyn v dopravě například Norsko s podílem 85% a nezanedbatelné je i Švýcarsko s 23%.
Zkušenosti s biometanem v Česku
Velice příjemnou zprávou je, že k zemím,
které využívají bioCNG se bude řadit i Česká republika. Již na dvou
bioplynových stanicích probíhá testování technologií na čištění plynu
s výdejním místem pro bioCNG. V obou případech jde o malokapacitní
zařízení cílící na instalace s hodinovým výkonem pod 50 m3
vyčištěného biometanu. Jde tedy o malá zařízení sloužící jako doplněk k bioplynové
stanici. Výhodou je rozšíření uplatnění bioplynu i v jiné sféře než jen v energetice.
Díky bioCNG je možné dál rozvíjet soběstačnost regionu a částečně nahrazovat běžná
paliva v dopravě, která většinou pocházejí ze zahraničí. Ze strany státu
mají biopaliva v dopravě podporu v podobě úlevy na spotřební dani,
což má napomáhat jejich zavádění na trh. Jde o snahu motivovat konečného
spotřebitele vidinou úspory peněz při čerpání čistějších paliv. Tento způsob
upřednostnění na trhu je podobný v celé Evropě. Například Švédsko jde poněkud
odlišnou cestou. Ke zvýhodnění těchto paliv využívá systém uhlíkové daně, která
naopak prodražuje spotřebu nežádoucích fosilních paliv, což mimochodem uplatňuje
nejen na paliva v dopravě.
Bioplynová stanice v Pustějově
Jednou z bioplynových stanic
testujících provoz bioCNG v České republice je ta v Pustějově
v Moravskoslezském kraji. V květnu zde proběhlo slavnostní
představení technologie malokapacitní čistící a plnící stanice stlačeného
biometanu. Společnost Membrain společně s firmou Vítkovice demonstrovala,
že bioplynová stanice dokáže vyprodukovat dostatek plynu pro pokrytí spotřeby běžného
provozního vozového parku, a že návratnost takového zařízení není úplně
nesmyslná. Po ukončení podpory tzv. „zelené nafty“ by se ekonomika provozu
podobného zařízení ještě vylepšila.
Představené zařízení je vměstnáno
do běžného kontejneru o velikosti 120 stop a to včetně zásobníků stlačeného
biometanu. Hodinová produkce během předváděcí akce dosáhla přibližně 10 m3.
Technologií pro čištění bioplynu od nežádoucích příměsí je v tomto případě
dvoustupňová separace pomocí membrány z dutých vláken. Čistota výsledného
biometanu splňuje platné normy pro plynná paliva v kategorii H. Toto
označení je běžné spíše v Německu a jde o plyn vyšší kvality. Aby bylo
možné dosáhnout takové kvality, je surový bioplyn nejprve zbaven vodní páry a
síry, následně stlačen a při tlaku filtrován na úrovni molekul. Produktem je
biometan s obsahem metanu 95 – 99 % a odpadní plyn s obsahem bioplynu
stále ještě na úrovni kolem 20 %. Tento odpadní plyn je opět vpouštěn do potrubí,
které vede bioplyn ke kogenerační jednotce, která jej pak běžným způsobem
využije. Technologie tedy nevykazuje žádnou ztrátu metanu, protože si jen „odebírá“
část metanu z bioplynu. Vyčištěný plyn je stlačen na 25 MPa a standardním
výdejním zařízením připraven pro plnění aut s pohonem CNG.
V současné době firma Vítkovice
stlačený plyn převáží ve svazku tlakových nádob ke vzdálenému využití. Společnost
Vítkovice patří mezi tři největší výrobce tlakových nádob na světě. V současné
době má připravené řešení pro přepravu CNG až do objemu 5 200 Nm3
v podobě přepravních kontejnerů, vlečných vozidel a s jakýmkoli
nižším objemem v podobě svazku tlakových nádob. Do výrobního programu firmy
patří i výdejní plnící stanice CNG s kapacitou 150 – 300 Nm3/hod.
Technicky a ekonomicky jsme tedy už schopní začít s využitím biometanu v dopravě. Je nasnadě otázka, proč není technologie v praxi rozšířenější? Je zde totiž ještě jedna příležitost – bioCNG může současně uspořit CO2 a pomoci tak distributorům paliv dosáhnout závazné úspory, kterou v oblasti dopravy vyžaduje Evropská unie.
Článek vyšel v upravené podobě v týdeníku Zemědělec 33/2015.
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Bioplynu se v Evropské unii daří
Podpora obnovitelných zdrojů v novém programovém období Evropské unie 2014 – 2020
Bioplyn láká zajímavé investice a rozvíjí venkov
První zařízení v USA na výrobu bioetanolu ze sladkého čiroku je na Floridě
Od prasečího perpetuum mobile k bioplynové velmoci
Zobrazit ostatní články v kategorii Bioplyn, Obnovitelné zdroje energie
Datum uveřejnění: 12.8.2015
Poslední změna: 12.8.2015
Počet shlédnutí: 11047
Citace tohoto článku:
MORAVEC, Adam: Již i v Česku bude automobily pohánět biometan. Biom.cz [online]. 2015-08-12 [cit. 2024-12-25]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-spalovani-biomasy-bioodpady-a-kompostovani/odborne-clanky/jiz-i-v-cesku-bude-automobily-pohanet-biometan>. ISSN: 1801-2655.