Odborné články

Perspektivy kompostování v severozápadních Čechách

V pánevních oblastech severozápadních Čech je těžbou uhlí a skrývkami narušeno území o rozloze cca 320 km2. Další půda je zdevastována složišti popelnatých odpadů v důsledku činnosti uhelných elektráren a skládkami nebezpečných průmyslových odpadů. Tato oblast vykazuje 2,5 krát více měrných emisí prašného spadu a čtyřikrát více oxidu siřičitého, než je průměr České republiky. Vlivem extrémně vysoké imisní zátěže došlo k významnému poškození lesních porostů Krušných hor a k destrukci lesních ekosystémů. Antropogenní vlivy se podílejí na chemické a biologické degradaci lesních půd s výrazným okyselením, vyluhováním živin a zvětráváním půdních minerálů, degradací stabilizované půdní organické hmoty a přístupného fosforu. V této narušené půdě se mobilizují ionty rizikových prvků (těžkých kovů) a nastává jejich nežádoucí transfer do rostlin.

Obdobné procesy probíhají i v půdách zemědělských. Zhruba třetina orné půdy není obhospodařována. U zemědělských půd se snižuje půdní úrodnost, zhoršují hydrolimity a na více než polovině zemědělského půdního fondu nastává výrazná acidifikace. Půdní úrodnost se postupně snižuje i na antropogenních půdách, na kterých byla provedena zemědělská rekultivace.

Rekultivace důlních výsypek a složišť odpadů, neodkladná revitalizace geobiocenóz Krušných hor a obnova úrodnosti zemědělských půd se neobejde bez zajištění stabilizované organické hmoty získané výrobou průmyslových kompostů, vyráběných v sortimentu umožňujícím splnění výše uvedených cílů. Kromě klasických průmyslových kompostů pro obnovu úrodnosti zemědělských půd půjde též o rekultivační komposty a rekultivační pěstební substráty vyráběné podle požadavků projektanta rekultivací v závislosti na druhu rekultivace, rekultivačním substrátu, svahovitosti terénu, srážkovém režimu a druhu rekultivačních dřevin. Náročnou problematikou se jeví příprava lesnických kompostů a pěstebních substrátů na bázi těchto kompostů. V této oblasti je třeba shrnout veškeré stávající naše i zahraniční zkušenosti a určit požadované jakostní znaky pro lesnické komposty. Předpokládá se, že lesnické komposty by se z důvodů racionalizace přípravy vyráběly na zabezpečených lesních kompostovištích z odpadu z údržby a těžby lesa (stromová kůra, dřevní štěpka z probírky, zelená štěpka) a vyráběné komposty by mohly obsahovat potřebné rostlinné živiny a minerální sorbenty.

Rekultivační činnost v pánevních oblastech každoročně vyžaduje cca 200 tis. t rekultivačních kompostů a substrátů a tato výroba je většinou pokryta činností provozovaných kompostáren v regionu. V zemědělství je nutno vycházet ze stávající bilance přísunu a potřeby organických látek v orné půdě. I v dřívějším období osmdesátých let, kdy byly snaha o intenzivní zemědělskou výrobu se deficit přiváděné organické hmoty do půdy v některých částech regionu pohyboval v rozmezí 20 - 30%. Pokles stavu hospodářských zvířat tento deficit ještě více prohlubuje. Snaha o zabezpečení organické hmoty v půdě, směřující k zaorávání slámy, chrástu a zeleného hnojení není dostatečně účinná pro zajištění trvalých humusových látek v půdě, což ještě dále negativně ovlivňuje biologickou činnost půd a jejich výživný režim. Úbytek stabilizované půdní organické hmoty zhoršuje sorpčně - iontovýměnné vlastnosti, půdní stabilitu a hydrolimity. Důsledkem tohoto stavu je nižší využití živin dodávaných průmyslovými hnojivy a ekologické dysfunkce, zejména vyplavování živin z půdy s následnou eutrofizací vod a pokračující půdní eroze.

Roční potřeba nehumifikovaných organických látek v průměru severozápadních Čech na 1 ha orné půdy je 3,7 t. Rostlinnými a posklizňovými zbytky je každoročně dodáváno v průměru 1,8 t. Organickým hnojením je třeba dodat 1,9 t. Skutečná dodávka stájovými hnojivy je pouze 0,6 t organické hmoty. Možnosti kompenzace tohoto deficitu zaoráváním slámy se v budoucnosti bude snižovat, neboť se předpokládá a to především u slámy olejnin energetické a průmyslové využití. Ze skutečnosti, že třetina orné půdy regionu je neobdělávaná a v důsledku nerovnoměrného rozmístění živočišné výroby bude nutno hnojení průmyslovými komposty a to v dávce cca 30 t . ha-1 alespoň jednou za pět let aplikovat na polovině obhospodařované půdy v regionu. To si vyžádá roční minimální výrobu 300 tis. t zemědělského kompostu. Tento výpočet je možné potvrdit našim sledováním zájmu zemědělských subjektů v roce 2000 o dotaci na hnojení průmyslovými komposty. Tento zájem v součtu všech okresů regionu představoval 289 tis. t, ovšem pro nedostatečnou výrobu kompostu byl uspokojen jen z menší části.

Každoroční potřeba kompostů pro revitalizaci degradovaných lesních půd je na základě expertního odhadu 200 tis. t ročně. Kapacity pro tuto výrobu jsou zabezpečeny jen z velmi malé části. Celková roční potřeba kompostů pro rekultivace, zemědělský program revitalizace a revitalizace geobiocenóz Krušných hor představuje ročně 700 tis. t kompostů. Stávající výroba kompostů v severozápadních Čechách představuje cca 200 tis. t. Je třeba řešit další výrobní kapacitu 500 tis. t roční výroby kompostů

Hlavním problémem zajištění tak rozsáhlé výroby je především otázka zabezpečení investičních prostředků pro budování kompostáren a kompostovišť a u zemědělských kompostů půjde též o podporu zabezpečení odbytu, alespoň minimálními dotacemi, buď pro výrobce nebo uživatele kompostu. Dalším problémem je splnění podmínek náročných registrací vyráběných kompostů pro zemědělské využití, neboť legislativní požadavky na kvalitu kompostů v ČR jsou mnohem přísnější, než v ostatních státech EU a to především v parametrech obsahu stopových toxických prvků. Úvahy o racionalizaci celého systému výroby kompostů v severozápadních Čechách vedou k maximálnímu využívání nepotřebných silážních žlabů a vodohospodářsky zabezpečených hnojišť, dále k budování levných "lesních" kompostovišť s jednoduchou vodohospodářsky zabezpečenou konstrukcí plochy s obrubníky a s malou jímkou na splachy z kompostů. Mechanizační zařízení by mělo být zabezpečováno jako mobilní linka s výkonem 50 - 100 t . h-1, obsluhující vždy několik kompostáren nebo kompostovišť. Využívání jednotlivých zdrojů odpadních hmot a zabezpečování odbytu by mělo být racionalizováno zásadami logistiky. Případná státní podpora na výrobu a užití kompostů by měla být v severozápadních Čechách vyšší než v ostatních oblastech, kde nejsou tak závažné důvody pro výrobu kompostů.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Využití odpadů při rekultivacích
Kompostování odpadů
Nakládání s biologickými odpady v provincii Miláno (5) kompostárna FerGEO
Některé další možnosti podnikání v marginálních oblastech
Využití rychlokompostů při revitalizaci půdního prostředí kontaminovaného ropnými látkami

Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování

Datum uveřejnění: 15.2.2002
Poslední změna: 19.3.2002
Počet shlédnutí: 9224

Citace tohoto článku:
VÁŇA, Jaroslav: Perspektivy kompostování v severozápadních Čechách. Biom.cz [online]. 2002-02-15 [cit. 2024-12-22]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-spalovani-biomasy-bioodpady-a-kompostovani-obnovitelne-zdroje-energie/odborne-clanky/perspektivy-kompostovani-v-severozapadnich-cechach>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
24 Jun 2004 22:25 Jan Balhar
- dotaz
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto