Odborné články
Obchodovatelné zelené certifikáty - princip a význam
S liberalizací trhu s energií se objevila i nová alternativa podpory obnovitelných zdrojů energie - využívající obchodovatelné zelené certifikáty. Od roku 1998 byl tento nástroj postupně zaveden v praxi v Nizozemí, Belgii, Rakousku, Spojeném království, Dánsku a Itálii. V dalších zemích se o této možnosti uvažuje.
Systém zelených certifikátů vychází ze stanovení cílového podílu obnovitelné elektřiny na výrobě elektřiny na území daného státu či regionu. Koneční spotřebitelé (nebo dodavatelé) jsou pak tento minimální podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů povinni spotřebovat. Plnění této povinnosti se prokazuje odevzdáváním zelených certifikátů, dokládajících výrobu určeného objemu elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Výrobci obnovitelné elektřiny soutěží za rovných podmínek na trhu s elektřinou, k tržní ceně však navíc obdrží zelené certifikáty v objemu vyrobené obnovitelné elektřiny. Tržba za prodej certifikátů je pak dodatečným příjmem k tržní ceně vyrobené elektřiny a může pokrývat vyšší náklady na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
Cena zelených certifikátů závisí především na rozdílu průměrných výrobních nákladů prodané elektřiny z obnovitelných zdrojů a výrobních nákladů elektřiny z ostatních zdrojů. Cena se nestanovuje administrativně, ale samovolně na základě podmínek na trhu. Také je však možné dočasně, anebo i trvale, cenu certifikátů regulovat - například v Dánsku byla ustanovena minimální cena, za kterou mohou spotřebitelé nakupovat zelené certifikáty na 0,1 DKK/kWh (0,43 Kč/kWh). Na druhé straně zde může spotřebitel namísto odevzdání zeleného certifikátu zaplatit pokutu ve výši 0,27 DKK/kWh (1,16 Kč/kWh), která tak vlastně tvoří horní strop pro cenu certifikátu na trhu.
Při vhodném nastavení se tento systém vyznačuje vysokou environmentální i ekonomickou efektivitou. Vede totiž relativně přesně k dosažení stanoveného podílu vyrobené obnovitelné elektřiny, a tím poskytuje jistotu v dosažení cílového snížení znečištění ovzduší a šetření neobnovitelnými zdroji energie. Cílovou kvótu podílu obnovitelných zdrojů je však nutné stanovovat opatrně. Pokud je totiž stanovena příliš nízko, cena certifikátů se bude blížit nule. A naopak, přemrštěné ambice mohou vést ke zvýšení cen elektřiny a nástroj se tak v obou případech mine účinkem a nesplní původní představy.
Systém obchodovatelných zelených certifikátů může být také kombinován s dobrovolným nákupem zelených certifikátů nad stanovenou kvótu, který odpovídá dosud známému dobrovolnému nákupu obnovitelné energie za mírně zvýšené ceny.
Další informace: http://www.tuwien.ac.at/iew/
Článek převzat z časopisu Zprávy ze SEVEn.
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Zelená elektřina na liberalizovaných trzích v Evropě: marketingová příležitost pro obchodníky a/nebo státní politika?
OPET RES-e: Nová technologická síť EU pro zelenou energii, zastoupena také ČR
Využití slámy a energetických rostlin pro výrobu elektrické a tepelné energie
Dotace na pěstování energetických rostlin
Ekologická daňová reforma
Zelené obchodovatelné certifikáty ve Velké Británii
Krátké zprávy ze SEVEn
Metoda EPC a její praktické využití v České republice
Podpora zelené elektřiny v ČR - environmentální daně, garantované ceny nebo kvóty?
Poziční zpráva AEBIOMu: Flexibilní systém pro poplatky/daně za produkci oxidu uhličitého
Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie
Datum uveřejnění: 9.4.2002
Poslední změna: 6.4.2002
Počet shlédnutí: 9381
Citace tohoto článku:
SZOMOLÁNYIOVÁ, Jana: Obchodovatelné zelené certifikáty - princip a význam. Biom.cz [online]. 2002-04-09 [cit. 2024-12-22]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-spalovani-biomasy-bioodpady-a-kompostovani-obnovitelne-zdroje-energie/odborne-clanky/obchodovatelne-zelene-certifikaty-princip-a-vyznam>. ISSN: 1801-2655.