Odborné články

Sběr a svoz biologicky rozložitelných odpadů

Termín povinnosti zavedení sběru bioodpadů, kterou mají všechny členské státy EU do 30. 12. 20231, se kvapně blíží a všichni s nervozitou vyhlíží podobu Vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady, ve které stojí, že obec má povinnost sběru alespoň biologicky rozložitelných odpadů rostlinného původu. 

Foto: Yuliia Chyzhevska@ Dreamstime.com

Toto je však nedostatečná implementace Evropského nařízení, které hovoří o zavedení sběru veškerého biologicky rozložitelného odpadu, tj. včetně kuchyňských bioodpadů. Biologický odpad je Evropskou komisí definován jako biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků, potravinářský a kuchyňský odpad z domácností, restaurací, stravovacích a maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad  z potravinářských závodů. 

Asociace CZ Biom na tuto skutečnost společně s Hnutím Duha upozornila Ministerstvo životního prostředí ČR a vede s ním odborný trialog, jakým způsobem se bude tato povinnost odrážet v obecních systémech sběru a svozu těchto odpadů, které jsou nyní součástí směsného komunálního odpadu (SKO).

Výklad Evropských nařízení hovoří jasně - ze směsného komunálního odpadu je nutné odstranit veškeré složky biologicky rozložitelného odpadu. Odborníci se navíc shodují, že taková složka SKO je ve skládkách a spalovnách odpadů nežádoucí. Naopak bioplynové stanice je umí využít pro výrobu elektrické energie, tepla nebo biometanu a živiny v tomto odpadu obsažené promění v užitečné organické hnojivo. Tyto materiály lze zpracovat i na kompostárnách, které jsou opatřeny hygienizačními jednotkami.

Sběr a svoz biologicky rozložitelných komunálních odpadů je ideální rozlišit na tzv. bioodpady, tj. biologicky rozložitelné odpady ze zahrad a parků (listí, tráva, větve, drny, plevel, spadané ovoce, atp.), které končí na kompostárně a na tzv. gastroodpady, tj. biologicky rozložitelné odpady z kuchyní domácností (veškerý materiál, který přišel do styku s živočišnou složkou, mléčné výrobky, maso, kůže, kosti, odřezky tuku, omáčky, knedlíky, pečivo, mražené a vařené zbytky jídla, prošlé potraviny, umaštěné papírové utěrky, ale i slupky a zbytky z ovoce a zeleniny).    

Sběr a svoz bioodpadů s živočišnou složkou, gastroodpad, je problematičtější než sběr a svoz zahradního bioodpadu pouze rostlinného původu. Navíc v podmínkách ČR s tímto má zkušenosti zatím snad jen hlavní město Praha, které testuje svoz pomocí pilotního projektu ve vymezených městských částech. Více informací k pilotnímu projektu v Praze najdete na gastro.praha.eu. 

Foto: Gastroodpad z domácnosti (zdroj: CZ Biom)

Opatření, které zvyšuje množství vybraného gastroopadu a osvědčilo se, je využívání malých domácích košů, které mají lidé přímo v kuchyni a mohou zde své zbytky potravin pohodlně vyhazovat. Pro zvýšení komfortu sběru se v některých evropských státech využívají také sáčky z kompostovatelného materiálu. Sáčky z kompostovatelného bioplastu mají ale delší čas rozkladu než gastroodpady, takže se musí před drcením a homogenizací z gastroodpadu odseparovat a využít zvlášť. Na druhou stranu zavázané sáčky udržují větší čistotu v gastropopelnici, takže ta potom tolik nezapáchá. Dosavadní zkušenosti z Prahy i zahraničí naznačují, že je nutné kontejnery s tzv. gastroodpadem vyvážet častěji než zahradní bioodpad a také je vymývat. Tato opatření vyplývají i z oficiálních vyjádření hygieny.

Pokud obec zvažuje zavedení sběru bioodpadů měla by především myslet na zajištění čistoty sbíraného materiálu. Popeláři se z bezpečnostních důvodů nesmí v kontejnerech přehrabovat a dodatečně vyhazovat, co tam nepatří. Bioodpad s nežádoucími příměsi se tak dostává do popelářského vozu, kde je rotopresem promíchán, takže při vykládce na kompostárně lze už jen těžko rozlišit, co je bioodpad a co je jiný odpad. Většina kompostáren v ČR není vybavena dotřiďovacími linkami. Dotřiďování probíhá ručně obsluhou kompostárny, takže zde hraje velkou roli lidský faktor. Proto je nutné dlouho před zavedením svozu bioodpadu občany intenzivně edukovat a svoz nastavit pohodlně. U veřejně přístupných kontejnerů je nezbytné kontejnery zamykat, nebo využít obsluhu. Kolemjdoucí lidé mají tendenci vyhazovat kelímky od kávy či jiné odpady do nejbližší popelnice a už je nezajímá, na co je ten kontejner určen. 

Čistota bioodpadu bude tak špatná, že je žádná kompostárna nepřijme. Řešení existuje - je možné využít gravitační zámky na popelnice nebo popelnice zamykat do klecí. Investice se vrátí v podobě čistého bioodpadu. Je to rozhodně levnější než zřizovat dotřiďovací linku na kompostárně.

Bez zamykání a nebo bez obsluhy kontejnerů nemá cenu svoz bioodpadů  v anonymní zástavbě vůbec zavádět!

Je tedy nasnadě, jak se k problematice jednotlivé obce postaví. Obecně lze říci, že sídlištní zástavba bude produkovat většinou gastroodpady, zatímco zástavba rodinných domů především bioodpady. Obecní systémy by měly také myslet na svoz gastroodpadů ze svých administrativních budov a kantýn, včetně nemocnic a škol. Nejlepší koncepční metodou zůstává provedení rozboru reprezentativního vzorku směsného komunálního odpadu a z něj potom společně s hloubkovou analýzou odpadových toků vyvodit strategie, jak nastavit hospodaření nejen s bioodpady potažmo gastroodpady.  

Foto: Veřejně přístupná biopopelnice znečištěná nežádoucím odpadem je podobná spíše směsnému komunálnímu odpadu a na kompostárnu rozhodně nepatří, Bubeneč, Praha, 14.4.2021 (zdroj: CZ Biom)

Koncová zařízení jako kompostárny a BPS se na příjem gastroodpadů musí s předstihem také připravit. Dotační období OPŽP 2021 až 2027 by mohlo přinést rozvoj využití nejmodernějších technologií v oblasti nakládání s bioodpady a gastroodpady. Národní plán obnovy se opírá o investice do budování recyklační infrastruktury, kde budou zejména podporovány projekty vedoucí k rozvoji cirkulární ekonomiky v oblasti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Pro Evropskou komisi je nakládání s BRO prioritou. Účelem podpor budou řešení opětovného zapravování kompostu vyprodukovaného z kompostovacích zařízení zpět do zemědělského půdního fondu. Povinnosti vyplývající z legislativy EU pro BRO je významným způsobem zvýšit podíl organických látek v půdě. 

Úbytek organických látek v půdě a její dezertifikace je v ČR téma, které se roky nikam nepohnulo. Někteří zemědělci argumentují, že komposty z BRKO na ZPF začnou využívat ve chvíli, kdy budou mít jistotu, že jsou maximálně čisté. Nejen, že jsou nežádoucí příměsi neestetické, ale některé studie uvádějí, co mikroplasty v půdě páchají. Např. Královská společnost v srpnu roku 2020 publikovala výsledky experimentu2, kdy přidání fragmentů polyethylenu s nízkou hustotou do terénu významně ovlivnilo složení a početnost společenstev půdních fauny (mikroartropodů a nematod). Argument čistoty kompostu je pochopitelný, ale je nutno říci, že v ČR existují kompostáři, kteří produkují vysoce kvalitní komposty, potom je argumentace zemědělců lichá. Myslím, že se shodneme na tom, že nikdo z nás nechce mít na poli kromě plodin také rozemleté plastové sáčky.

Závěrem je třeba říci, že času na nastavení efektivního sběru biologicky rozložitelných odpadů a zbudování dostatečných zpracovatelských kapacit moc nezbývá, tak je nutné začít urychleně jednat, abychom v ČR využili maximální potenciál, který se v biomase bioodpadu a gastroodpadu nachází.

Článek byl publikován v časopisu Odpadové fórum 5/2021 (www.odpadoveforum.cz).

Zdroje:

  1. SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/851 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech, článek 22
  2. Lin, Dunmei; Yang, Guangrong; Dou, Pengpeng; Qian, Shenhua; Zhao, Liang; Yang, Yongchuan; et al. (2020): Supplementary material from "Microplastics negatively affect soil fauna but stimulate microbial activity: insights from a field-based microplastic addition experiment". The Royal Society. Collection. https://doi.org/10.6084/m9.figshare.c.5096069.v1

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Energie z odpadu: Alternativa ke skládkování
Evropský parlament podporuje využití kompostů a digestátů místo průmyslových hnojiv
Historie ECOparku, jeho vybudování a současnost
Komposty na bázi separovaného digestátu a jejich aplikace na ornou půdu
Bioodpad se promění na energii a hnojivo
Bioplynka, kompostárna a časem možná i pyrolýza

Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování, Obnovitelné zdroje energie

Datum uveřejnění: 14.5.2021
Poslední změna: 14.5.2021
Počet shlédnutí: 1341

Citace tohoto článku:
TVRDÍKOVÁ, Anna: Sběr a svoz biologicky rozložitelných odpadů. Biom.cz [online]. 2021-05-14 [cit. 2021-08-04]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-rychle-rostouci-dreviny/odborne-clanky/sber-a-svoz-biologicky-rozlozitelnych-odpadu-2>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto