Vláda musí mít v souvislosti s biomasou jasně stanovené priority, říká Mareček

S využíváním biomasy jako obnovitelného zdroje energie se setkáváme ve svém okolí stále častěji. Bohužel tento relativně mladý obor doprovází neustále se měnící legislativní a dotační podmínky ze strany státu.

Jak vidí současnou situaci a perspektivu využívání biomasy, jsme se zeptali prof. Ing. Jana Marečka, DrSc., z Mendelovy univerzity v Brně a jednoho z garantů odborného programu výstavy Biomasa, která se uskuteční na konci června v Brně.

Podle Akčního plánu pro biomasu Mze ČR do roku 2020 zůstane českým zemědělcům i při stoprocentním zajištění potravinové soběstačnosti přes jeden milion ha půdy pro výrobu čisté energie. Jaké bude, podle Vás, optimální využití této půdy?

Jsou v zásadě tři možnosti využití tohoto „nadbytečného“ půdního fondu. Za prvé pro produkci nad 100 % potravinové soběstačnosti tj. pro efektivní export potravin nebo potravinářských surovin. Odpověď bych nechal potravinářským expertům. Za druhé pro cílenou produkci energetické biomasy jednak resp. hlavně k produkci bioplynu v bioplynových stanicích a dále k přímému spalování fytomasy. Pro přímé spalování bych však upřednostnil zejména „odpadní dendromasu“ nebo cíleně pěstovanou dendromasu. Třetí možností je návrat k úhorovému systému hospodaření. Tyto úvahy mohou být opodstatněné v souvislosti se stále rostoucí cenou průmyslových hnojiv a ohrožením zemědělských pozemků půdní erozí. Zda je to racionální cesta při tak velkém rozsahu „nadbytečného“ půdního fondu toť otázka.

Hlavním tématem diskuzí o obnovitelných zdrojích energie (OZE) jsou dotace a garantované ceny. Jak současná dotační a cenová politika ovlivňuje tento obor? Bude možno v brzké době efektivně podnikat například v oblasti výroby a využití energetické biomasy i bez veřejné podpory?

Obecně lze uvést, že v zásadě jakékoliv regulační opatření deformuje tržní prostředí. Státní zásahy do trhu s energiemi jsou tím významnější, že se následně promítají v podstatě do všech oblastí národního hospodářství a životních nákladů občanů. Legislativní změny v oboru OZE velmi silně ovlivňují efektivnost podnikání. Zákon č. 165/1012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a spolu s navazujícími dokumenty upravuje kromě jiného zejména podporu elektřiny, tepla a biometanu z obnovitelných zdrojů energie a druhotných energetických zdrojů, jakož i odvod z elektřiny ze slunečního záření. Tento zákon též upravuje obsah a tvorbu Národního akčního plánu České republiky z obnovitelných zdrojů. V těchto souvislostech Ministerstvo životního prostředí formulovalo Státní politiku životního prostředí České republiky na léta 2012 až 2020. Provedené změny garantované ceny energií, investiční a provozní podpory např. bioplynových stanic (BPS) aj. již v tomto roce významně ovlivňují záměry budovat BPS směrem k budování menších BPS (do 500 hWe). O vzájemných souvislostech příslušných právních předpisů, přístupech Energetického regulačního úřadu (ERU), názorech Agrární komory (AK ČR) jako zástupce českých zemědělců, ale také o názorech dodavatelů a provozovatelů BPS se bude v doprovodném programu Národní výstavy hospodářských zvířat a zemědělské techniky (NVHZaZT) pro biomasu hovořit. Kromě jiného, zda lze OZE budovat a provozovat bez dotací jako v Rakousku.

Díky mnohdy jednostranné mediální a politické kampani proti fotovoltaice je současný postoj veřejnosti negativní i k dalším obnovitelným zdrojům. Mají naši zemědělci jako významní provozovatelé a investoři v této oblasti možnost získat skutečně objektivní informace?

Zdrojů informací k problematice OZE, i těch objektivních, je více. Koná se řada konferencí a seminářů pořádaných orgány státní správy, asociací a zájmových sdružení případně firemních akcí např. B.I.D., KWS osiva, BVV, a.s. – BIOMASA a odborné doprovodné programy při veletrzích TECHAGRO a NVHZaZT atd. Konzultačně informace podávají výrobci a dodavatelé technologií pro BPS resp. OZE. I Mendelova univerzita v Brně nabízí a realizuje odbornou pomoc v jedinečné laboratoři bioplynových transformací a v Centru nejlepších dostupných technik (BAT centru). Za informacemi zájemci o využívané OZE formou bioplynových transformací mohou jíti za provozovateli těchto zařízení u nás, ale také v zahraničí, kde lze nalézat odpovědi na to, zda lze OZE provozovat bez dotací a dosahovat produkce energie 250 % i více z OZE oproti spotřebě v celých regionech např. Mureck v Rakousku.

Prosazení OZE v konkurenci i bez dotací závisí do značné míry na vývoji technologií. Jak se na tom podílí výzkum a školství v ČR a přímo na Mendelově univerzitě? Co je třeba změnit, aby byl výzkum úspěšnější a výchova odborníků efektivnější a i v rámci EU?

I výzkum a vývoj technologií OZE na výzkumných pracovištích a univerzitách je primárně závislý na možnostech financování. Je to otázka priorit vládní politiky nejen v oblasti energetiky, ale i v oblastech zemědělství, ochrany životního prostředí, průmyslu a v širších souvislostech i rozvoje regionů a v sociální oblasti. Zřejmě to je i otázka stanovení priorit a efektivní alokace finanční zdrojů Ministerstvem školství na jednotlivá příslušná pracoviště Akademie věd a vědecko výzkumně orientované vysoké školy. V současné době přetrvávající ekonomické recese do značné míry omezuje i zájem podnikatelských subjektů spolupodílet se na společných výzkumných a vývojových projektech s vysokými školami. I zde je zřejmá potřeba podpory státu zejména v projektech charakteru aplikovaného výzkumu a zavádění jeho výsledků k přímému využití v praxi.

Na Mendelově univerzitě byla v minulosti úspěšně řešena celá řada dílčích problémů spojených s OZE. Byly navrženy a provozně odzkoušeny nové technologie uplatnitelné v procesech energetických a materiálových transformací cíleně pěstované i odpadní biomasy, vznikly unikátní patentově chráněné konstrukce a prototypy strojů a strojních zařízení, byly řešeny projekty optimalizace provozu energetických zařízení, např. bioplynových stanic apod. I v současné době jsou na několika pracovištích této univerzity řešeny projekty související s problematikou OZE. V laboratoři bioplynových transformací a v BAT centru Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky (ÚZPET) Agronomické fakulty je na základě objednávky řešena celá řada zadání analytických, výzkumných či vývojových úkolů nebo řešení provozních problémů podnikatelských subjektů. Na ÚZPET je koordinován a řešen společně s Technickou fakultou SPU v Nitře mezinárodní projekt optimalizace a zvýšení efektivnosti BPS, společně s dalšími fakultami univerzity je řešen projekt Transformace uhlíku v technologiích zpracování biomasy, s finanční dotací Interní grantové agentury Agronomické fakulty je řešen projekt Bioplynové transformace.

Na otázku, co je třeba změnit, aby byl výzkum úspěšnější, je obtížné jednoduše odpovědět, neboť o úspěchu ve výzkumu rozhoduje mnoho reálných faktorů a někdy i třeba shoda pozitivních okolností. Jako základní bych osobně uvedl věcně ujasněnou a dlouhodobě stálou koncepci vládní politiky i politiky jednotlivých resortů. Dobrých výsledků lze dosahovat jen ve stabilním prostředí, prostředí podnikatelském, daňovém, finančním, ale i v příznivém prostředí konkrétního pracoviště. Podmínkou je odpovídající experimentální a analytické přístrojové vybavení a možnost adekvátního ocenění výsledků práce. Na Mendelově univerzitě se snažíme jít cestou spolupráce s dalšími výzkumnými a univerzitními pracovišti, a to i zahraničními. Velmi dobrou spolupráci máme s německými a rakouskými školami a institucemi, již tradičně se slovenskými a zejména značný potenciál do budoucna má spolupráce se subjekty v Polsku. Právě tam je rozvoj využívání OZE a BPS nyní velmi dynamický.

Na Mendelově univerzitě je pro výchovu odborníků v oblasti OZE připraven k akreditaci studijní program Technologie OZE. Možnosti spolupráce při vysokoškolském vzdělávání takto kvalifikovaných pracovníků se přímo nabízejí efektivní společnou realizací výuky s TF SPU v Nitře, kde již dlouhodobě realizují výuku v příbuzném oboru. Další možností efektivní přípravy vysokoškolsky vzdělaných odborníků pro obor OZE je nabídka mezioborových nebo mezifakultních studií.

Je nastoleno nějaké zásadní téma pro letošní ročník doprovodného programu BIOMASA při Národní výstavě?

Na základě velmi pozitivních ohlasů z řad odborné veřejnosti i vystavovatelů z doprovodných programů BIOMASA pořádaných na brněnském výstavišti v minulých letech zachováme již tradiční tématické celky odborných příspěvků a diskusí a to: Bioplynové transformace v zemědělství, Energetický potenciál odpadní a zbytkové biomasy v koloběhu živin a hospodaření na půdě, Produkce tepla suchou termochemickou konverzí paliva z fytomasy a Směsné a biogenní pohonné hmoty. V každém z těchto tematických celků budou spolu s představením progresivních technologií, nových technických řešení, praktických procesních poznatků a provozních doporučení diskutovány změny právních a dalších souvisejících předpisů, možnosti podpory financování investic, provozních zvýhodnění příp. zdanění apod. Je to pět jedna z možností získat aktuální informace případně informace o předpokládaném vývoji v oblasti OZE.

Článek byl publikován ve spolupráci s BVV.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost