Odpovědi na dotazy k domovnímu kompostování

Článek vznikl na popud Simony Jašové, která poprosila redakci Biom.cz, abychom odpověděli na souhrnu dotazů obyvatel Liberce, kteří v roce 2002 obdrželi od Magistrátu města Liberce plastový kompostér typu K-290 o objemu 290 litrů nebo kompostér typu K-390 o objemu 390 litrů.

Dotazy z Liberce

1) Jaká minerální hnojiva se mají přidávat a kolik, aby se vytvořil správný poměr uhlíku a dusíku v kompostu kompostovaném v plastovém kompostéru?

Obvykle není nutné přidávat žádná minerální hnojiva. Zahradní odpady mají zhruba optimální poměr uhlíku ku dusíku, který se udává kolem 30-35:1. Poměr živin ve Vašem kompostu si můžete vypočíst prostřednictvím jednoduchého prográmku pro optimalizaci surovinové skladby. Více se o optimalizaci surovinové skladby kompostu dočtete v kapitole Optimalizace surovinové skladby kompostu příručky Váňa, J.,: Výroba a využití kompostů v zemědělství, MZe, 1994.

2) Je možné v kompostéru kompostovat slupky od brambor, rostliny a listy okurek a rostliny rajčat? (a to i z důvodů nemocí)

Pokud jsou Vaše rostliny nemocné a Vy chcete stejný druh rostlin pěstovat i v příštím roce, tak je rozumnější tyto rostliny nekompostovat. Během kompostování je však možné zničit patogenní organismy, ale vyžaduje to větší úsilí než, když kompostujete bezproblémové materiály. Když kompostujete rostliny, u nichž máte obavu, že mohou být zdrojem šíření nákazy, tak je nutné zajistit plnohodnotný kompostovací proces. To zajistíte:

• dobrou surovinovou skladbou kompostu,
• častějším překopáváním, během něhož:
• povrch kompostu umístíte do středu zakládky,
• zkontrolujete a případně upravíte vlhkost,
• kontrolou teploty kompostu - vyšší teploty zabezpečují vyšší jistotu devitalizace patogenních organismů.

Všeobecně je možné říci, že pro tyto účely je vhodnější kompostování na hromadě či v jednoduchých kompostérech, které umožňují snadný přístup ke kompostovanému materiálu.

3) Je vhodné a neškodné přidávat přípravky na urychlení kompostování v domácím kompostéru a kdy? Jakými prostředky lze urychlit tvorbu kompostu? Jakým aktivátorem?

Zatím jsme nezaznamenali případ, že by přípravky pro urychlení kompostování měli negativní účinky. Občas se však stane, že nemají žádné účinky. Pokud správně založíte kompost, tak je obvykle zbytečné přidávat mikrobiální či enzymatické preparáty. Úplně postačí, když do zakládaného kompostu přidáte nadsítnou část starého kompostu nebo trochu zeminy. Biopreparáty jsou vhodné zejména pro pomoc při řešení nějakých problémů. Více se tomuto tématu věnuje článek Biopreparáty na urýchlenie kompostovania

Kompostování můžete urychlit:

• dobrou volbou surovinové skladby,
• nadrcením hrubších částí, zejména větviček,
• častějším překopáváním,
• zajištěním dobré pasivní aerace,
• udržováním optimální vlhkosti,

4) Při kompostování většího množství kuchyňského odpadu se zvyšuje množství malých mušek. Co s tím?

Príručka pre domáce a komunitné kompostovanie uvádí:

Vinné mušky majú radi predovšetkým kuchynský odpad a nahnité ovocie. Pri teplom počasí a bezvetrí sa cítia dobre a rozmnožujú sa veľmi rýchlo.

Možnosti odstránenia :

• posypať nazbieraný materiál kamennou múčkou,
• vytvoriť prievan, nádobu neobaliť až po vrch, ale nechať 10 – 15 cm voľných,
• pod listnatým stromom kompostovacia nádoba nepotrebuje kryt, je na vetre,
• čerstvé kuchynské odpady zmiešať s už nazbieraným materiálom alebo posypať drevom, očkovacím kompostom, alebo lístím.

5)Při kompostování většího množství trávy se výrazně zvýší teplota v kompostéru. Mám obavu z deformování umělé hmoty. Prosím, poraďte.

Zvýšení teploty až k 70°C je u kompostování běžný a žádoucí jev (zejména, když je potřeba zajistit hygienizaci kompostu). Výrobci kompostérů s tímto musí počítat. V případě, že však teplota Vašeho kompostu přesahuje 70°C, tak je třeba zabezpečit mírnější kompostovací proces, např.:

• předsušením trávy před kompostováním,
• postupným přidáváním trávy do kompostéru,
• kompostováním v kompostéru z pletiva.

6) Je třeba kompostér prolévat vodou?

V kompostu je nutné udržovat optimální vlhkost. Optimální vlhkost je, když je 70% pórů zaplněno vodou. Tedy por=znější materiál může být vlhčí, zatímco hutnější materiál je náchylnější na převlhčení. To, že máte v kompostu přibližně správnou vlhkost poznáte tzv. pěstní zkouškou. Odhrnete alespoň 10cm z povrchu kompostu, naberete do dlaně hrst kompostu a stlačíte jej. Když z kompostu "crčí" voda, tak je kompost převlhčen, když nevyteče nic, je třeba kompost dovlhčit. Správná vlhkost je, když z kompostu vyteče pár kapek.

Dovlhčování kompostu je nejvhodnější provádě během překopávky, jelikož tak zajistíte, že je kompost vlhký v celém průřezu.

7) Je lepší aby byl kompostér umístěn na slunci či ve stínu?

Ve stínu. Stín zabezpečí, že kompost tak rychle nevysychá. Optimální je zastíněné místo pod stromem či keři, což zadrží část srážek a zakrývá umístění kompostu, který pak neruší vzhled zahrady.

8) Jaký je Váš názor na přidávání vápna či mletého vápence do kompostu?

Článek Nepravdivé mýty o kompostovaní uvádí:

"Vápno je nevyhnutné pri kompostovaní."
Používanie vápenatých látok pri kompostovaní nie je vo všeobecnosti nevyhnutné. Vápenaté látky by sa naopak mali v komposte používať iba na riešenie vzniknutých problémov. Z výhodou sa vápniny používajú v oblastiach s kyslou pôdou, pri kompostovaní lístia, rašeliny, stromovej kôry, pilín, nahnitých jabĺk alebo rastlín napadnutých nejakou chorobou. Do kompostov je vhodné používať tieto vápniny - mletý vápenec, dolomitický vápenec, mleté vápno. Vápnina by však v komposte nemala prísť do styku s hnojom alebo s hydinovým trusom, aby nedochádzalo k stratám čpavkového dusíka.

9) Je možné, že pomalé zrání kompostu v kompostéru (rychleji mi to uzraje na kupě) je dáno špatným přístupem vzduchu do kompostéru?

Ano, nepochybně to může být jeden z důvodů. Plastové kompostéry mají zejména tyto výhody:

• jsou relativně málo esteticky dráždivé,
• dobře chrání kompost proti větru a dešti,
• mají dobré tepelně-izolační vlastnosti (to je přínosné zejména v zimě).

Na druhou stranu mají zhruba tyto nedostatky:

• jsou drahé,
• často mají malý objem,
• bývají těžko přístupné, což brání provádění překopávek,
• málokdy zabezpečují dobrou pasivní aeraci,
• některé mají tendenci praskat, což velmi snižuje jejich životnost.

Ve článku Porovnání v ČR dostupných kompostérů naleznete přibližný souhrn dostupných kompostérů. V letáčku Postavme si kompostovisko naleznete jednoduchý návod na svépomocnou výrobu dřevěného kompostéru.

10) Kompost z kompostéru zapáchá a je mazlavý. Co s tím? (poměr zeleného odpadu, který do něho ukládám je 10% kuchyňský odpad, 80% tráva, 10% pletí se zeminou)

Surovinová skladba není dobře zvolená. Tráva velmi rychle sesedne, spotřebuje všechen kyslík a dostane se do anaerobního procesu. Kuchyňský odpad ani zemina nezabezpečí dostatečnou pórovitost. Pokud navíc kompostujete v plastovém kompostéru, tak tím vytváříte částečně bráníte pasivní aeraci. Máte tedy zhruba tyto možnosti:

• začít kompostovat na hromadě či v kompostéru, který zabezpečí dobrou pasivní aeraci,
• kompost zejména v počátečních fázích překopávat,
• do zakládky přidávat strukturní materiál, jako jsou hobliny, větvičky, štěpka, apod.

Doporučujeme kombinaci těchto dvou opatření. Pokud není možné nic z uvedeného zabezpečit, tak je pro Vás asi jediným východiskem použití mikrobiálního či enzymatického přípravku, který je schopen zabezpečit dobrý kompostovací proces i v anaerobních podmínkách. Jeden takovýto preparát popisuje J. Váňa ve článku Užitečné mikroorganismy z jižní Afriky

11) Co soudíte o přidávání slepičího trusu do kompostéru?

Exkrementy hospodářských zvířat jsou vhodným přídavkem do kompostu. Avšak při kompostování těchto materiálů je nutné k tomu přizpůsobit proecs kompostování.

Príručka pre domáce a komunitné kompostovanie uvádí:

Komposty z hnoja
Najčastejšie sa používa hovädzí hnoj, ktorý má vzhľadom na svoje vlastnosti najvyváženejšie zloženie. Aby sa vyrovnal vysoký obsah dusíka, odporúča sa primiešať materiál bohatý na uhlík, ako je rezanka slamy alebo piliny. Účelné je aj pridanie zeminy (až 1/3). Drobné hospodárske zvieratá vylučujú spravidla výkaly bohaté na živiny, ale veľmi koncentrované. Najvlhkejší a najbohatší na živiny je trus hydiny (vysoký obsah dusíka, vápnika a fosforu), preto nevyhnutne potrebuje prísady stabilizujúce štruktúru, bohaté na uhlík. Zajačí, hydinový a konský hnoj majú zvýšený obsah dusíka. Hydinový hnoj má vysoký obsah fosforu a vápnika (v komposte je ho aj tak dostatok). Kozí hnoj má vysoký obsah draslíka. Konský a ovčí hnoj sa nesmie ukladať do výšky väčšej ako 80 cm, lebo by sa mohol príliš prehriať. Treba dbať na dostatok vlhkosti a prísad zeme (každých 15 cm tenká vrstva asi 2 – 3 cm)! Pri prehriatí (viac ako 75°C) prehodiť a pridať viac zeme. Kompost musí dobre vyzrieť, aby nespôsobil rastlinám popáleniny alebo iné problémy. Aby sa zabránilo zápachu, môže sa hnoj na začiatku kompostovania posypať kamennou múčkou.

12) Největší část mého kompostu tvoří tráva. Rozložení trvá dlouho a tvoří se kaše. Co s tím? Podzim je lepší a drcené listí (drtič Atika) se rozkládá lépe. Proto jsem je zaléval, ale potom byl výsledek obdobný jako u trávy. Prosím o návrh lepšího řešení.

Viz odpověď na dotaz 10.

13) Smí se do kompostéru přidávat hlína z krtin?

Ano. Tato zemina je velmi vhodná pro dodání půdních mikroorganismů do kompostové zakládky.

Další dotazy

Chovám 7 malamutů a potřeboval bych vědět, jestli nevadí v takovémto množství kompostovat exkrementy. Případně jestli je nějaký konkrétní postup, co a jak s nimi na kompostu.

Pokud nejsou psi nemocní, tak kompostování je možné. Exkrementy je dobré kompostovat s trochou slámy a k tomu mohou být přidány piliny, listí, apod. Psích axkrementů by nemělo být víc než čtvrtina zakládky.

S ohledem na větší hygienická rizika je třeba dělat častější překopávky a sledovat, zda se kompost dostatečně zahřeje. Teplota zabezpečí hygienizaci kompostu. Při překopávkách je třeba, aby materiál, který byl na vrchu, se dostal dovnitř kompostu. Kompost je vhodné zabezpečit zejména před kockami.

Ve článku Porovnání v ČR dostupných kompostérů je i informace o kompostéru na psí exkrementy.

Je možné kompostovat v domácích podmínkách (zahradní kompost, apod.) použité papírové kapesníky?

Kompostování kapesníků by nemělo činit potíže. Kapesníky je dobré překrýt vrstvou kompostu (aby Vám z kompostu neodlétly).

Jsou čajové sáčky a především pak jejich provázky vyrobeny z čistě přírodních a tedy snadno degradovatelných materiálů vhodných ke kompostování?

Jsou vyrobeny z celulózy. Dle našich zkušeností se rozkládají, ale nevylučujeme, že se mohou najít i sáčky vyrobené z biologicky nerozložitelných polymerů.

Jsou obsažená množství chemických látek v citrusových a banánových slupkách tak vysoká, že by při průměrné spotřebě citrusů a banánů na osobu a jejich "zředění" s dalším zahradním a domovním biodpadem mohlo jejich přidávání do kompostu ohrozit kvalitu kompostu?

Část pesticidů se rozloží v kompostu, část v půdě, část odejde se odpaří či odplaví a část je vstřebána rostlinami - z toho jen malá část se dostane do plodu. Kolik pesticidu se do plodu dostane je velmi těžké odhadnout. Je pravděpodobné, že to budou maximálně promile a že obsah těchto látek, který se do člověka dostane při konzumaci těchto plodů bude výrazně převyšovat obsah, který projde přes kompost a půdu do plodu. Zatím jsme však nenarazili na relevantní měření. Známe pouze údaje o biodegradabilitě některých organických polutantů - tyto hodnoty se pro jednotlivé látky velmi liší (od 0 do 100%).

Je možné kompostovat listí z vlašského ořechu?

Ano. Jen pokud jej bude hodně, tak to může trvat déle.

Článek Nepravdivé mýty o kompostovaní uvádí:

"Lístie sa nedá kompostovať."
Je to nezmyselné tvrdenie. Je pravda, že niektoré druhy lístia sa rozkladajú ťažšie, ale ešte pod žiadnym stromom som sa nikdy v živote nebrodil po pás v listí, pretože by sa nerozkladalo. Je dobré ak sa z lístia na jeseň urobí kopa a nechá sa zfermentovať (ideálne je ho rozsekať na menšie kúsky napr. trávnou kosačkou). Na jar ho potom môžeme postupne zmiešavať spoločne s ďalšími materiálmi, no hlavne zo zeminou (alebo kompostom) a materiálom, ktorý zabezpečí dobrú štruktúru zakládky. Na dosiahnutie správneho pomeru C:N je potrebné pridať materiál bohatý na dusík (čerstvo pokosená tráva, hnoj, vytriedený bioodpad z domácnosti...). Na zníženie obsahu kyselín je vhodné do zakládky s väčším množstvom lístia pridať vápenatú látku.

Jak veliký kompostér bude třeba na 350 m² hnojeného trávníku potřebuji (v sezóně sekám 3x za 14 dní a je toho hodně), a zda-li jsem schopen ho do jara zkompostovat, tak abych ho mohl zase na zahradě rozsyspat a nemusel shénět někoho, ke komu bych ho mohl odvést. Další problém je v tom, že asi nebudu mít dostatek hlíny na prosypávání a obyčejná hlína se velmi špatně shání (hůř jak zahradní substrát), ale to se možná dá nahradit nějakými zálivkami.

Namísto zeminy můžete mikroflóru do kompostu vnést např. hotovým kompostem, či speciálními mikrobialními připravky. Více se dočtete ve článku Využití travní fytomasy k výrobě kompostů.

Pokud se Vám podaří zajistit intenzivní kompostovací proces, tak bude kompostování trvat zhruba 3 měsíce. Po prvních třech týdnech se Vám objem travy sníží zhruba na 1/3. Z jedné seče můžete získat zhruba 1/2m³. To znamená, že potřebujete kompostovat najednou zhruba 4*0,5 + 16*0,5/3 = 2 + necelé 3 = cca 5m³

Bylo by dobré těch 5 kubíků mít rozdělené na tři kompostéry po 2m³. V prvním bude probíhat intenzivní rozklad, v druhém rozklad a zrání a ve třetím dozrávání.

Příspěvek byl zpracován v rámci výzkumného záměru MZe 0002700601 "Principy vytváření kalibrace a validace trvale udržitelných a produktivních systémů hospodaření na půdě."

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu