Odborné články

Pokud vezmeme do úvahy jeden technologický celek – město, aglomerace, která svým obytným provozem (skutečně zde vynecháváme výrobní technologie) produkuje odpady, má svoji kanalizační síť a tedy má i „svoji“ ČOV, tak lze stav z technologického hlediska ve smyslu odstranění, přepracování a využití souhrnu komunálních odpadů rozdělit na nutnou péči o:

• odpady objemné – vyřazené předměty vybavení, elektrická zařízení, předměty se skončenou životností… - zde probíhá sběr, zpětný odběr, zálohování atd. Je běžně nyní řešeno. Zde zejména jde o opětovné využití materiálů, např. u elektronických zařízení
• odpady pevné (plasty, kovy, sklo,dřevo, textil.., obalové materiály atd.) kde v řadě případů je dána možnost opětovného využití těchto vytříděných materiálů (využití nad 40% je u těchto materiálů vynikající a je skutečně v některých aglomeracích dosahováno tohoto výsledku (ale – nemělo by to být přece jen více…?)
• odpady rostlinné (ze zelených ploch), u kterých s využitím třídění jej znovu využíváme – je zde technologie kompostování)
• odpady potravinářské, kuchyňské, organické – které za současných běžných podmínek končí v „popelnicích“ a poté v lepším případě ve spalovně (nutno vysušit!!!), nebo i na skládce
• odpady biologické – tělesné, doslova provozní, dané životem, bydlením, tedy bráno z hlediska života člověka, tedy vše, co tato „biologická jednotka“ produkuje. Tyto odpady jsou odstraňovány kanalizační sítí, na konci je ČOV.U tohoto sektoru vlastně třídění a odstraňování odpadů začalo – neboť šlo o hledisko zdravotní, epidemiologické.

Porovnáváme-li jednotlivé kategorie výše uváděné, lze konstatovat, že nejblíže k sobě jsou poslední dvě (odpady kuchyňské a odpady biologické). Pokud bychom hledali jejich kvalitativní přesah, určitě jej najdeme, také je jisté, že část (blíže hmotově nezjistitelná) kuchyňského odpadu se do kanalizační sítě dostává už nyní, avšak nerozmělněná (tedy „vhodná“ pro živočichy v kanalizační síti) a tedy se dostává i do ČOV!! Při zvažování tříděného sběru KO je důležité a potřebné zvážit i skutečnosti ze zcela jiného pohledu: máme odpad z domácnosti „suchý“ a „mokrý“. A proč je – se všemi nedostatky posléze – mícháme na trase z místa vzniku do místa zpracování…..? Suchá část nepředstavuje vlastně žádný problém, třídící linky jsou běžně využívány…., u mokré části ale z hlediska zpracování nasazujeme fermentaci, u zeleného - zejména zahradního – odpadu kompostování. Pro významnou část „suché“ frakce již existuje cílový trh. A je skutečností, že právě tato mokrá část znemožňuje dotřídění suché části komunálního odpadu….., čímž je dáno celkově nižší využití, neboť část tohoto odpadu je znehodnocena, směs je hygienicky závadná, ukazují se další problémy. A také je třeba brát do úvahy skládky – kde organický odpad je skutečně „nežádoucí“. A není třeba zde rozebírat možnosti či nemožnosti odděleného sběru kuchyňského odpadu ve velkých aglomeracích a v létě…, kdy se z kontejneru, stojícího na ulici v teple, stává ….. fermentační tank…

V rámci integrální strategie ochrany ŽP města je třeba brát do úvahy zvýšení efektivnosti a snížení rizik, tedy snaha o snížení vlivu souhrnu dopadů do životního prostředí. Vhodnou technologií, která umožňuje tento souhrn, je použití DPO v místech výskytu těchto odpadů. Jde v podstatě o tříděný jejich sběr a posun co nejblíže ke zdroji produkce, tedy „do domu“.Tím je i dána možnost pro „sjednocení“ cesty posledních dvou kategorií. Zvažme však možnosti, ekonomiku, všechna PRO a PROTI. Může jít také z hlediska celého města o ČISTŠÍ PRODUKCI – konečně, i v ČOV je to „výroba“, dokonce velkoobjemová…

3. Drtiče kuchyňských odpadů (DPO)

Porovnáváme-li možnosti dopravy komunálních odpadů, jeho frakcí, je skutečností, že z komunálních dopravních systémů je právě kanalizace nejlépe uzpůsobena pro dopravu podstatné části organického odpadu, jelikož dopravuje odpad na jedno sběrné místo - do čistírny odpadních vod, která ho zpracuje až na produkty pro opětovné použití, přičemž nabízí celou škálu životnímu prostředí příznivých výhod.

V tomto transportním systému může být potravinový odpad dopravován rozmělněný na malé kousky a zředěný studenou vodou přímo z místa vzniku, časově bez prodlevy. Základním kamenem a prvním článkem tohoto připojení do systému je tedy DPO. Je umístěn pod kuchyňským dřezem a jeho princip je založen na odstředivé síle: přivádí kuchyňský odpad do kontaktu s pevným drtícím prstencem, který drtí odpad na velmi malé kousky – není to mixer! S dodanou vodou vzniká splašková voda – pak odtéká domovní odpadní instalací do kanalizačního systému a dále do ČOV. Je ovšem třeba okamžitě uvést, že opravdu není možné drtit vše, co do DPO dáme – třeba PE víčko od PET lahve nebo její kousky „nebere“…..

V USA se rozšiřovalo používání DPO od roku 1950 a díky tomu bylo důkladně prověřeno desítkami milionů spokojených uživatelů a také vodárenskými společnostmi, spravujícími ČOV.

V současnosti je největší část ze 110 milionů fungujících DPO nainstalována v USA, kde je stupeň osazení domácností 48%.

V roce 2000 bylo v USA prodáno přes 4,5 milionů DPO. Ve všech amerických městech je povoleno používat DPO v domácnostech bez jakéhokoli omezení a v některých městech jako Detroit, Los Angeles a Denver jsou dokonce povinné v novostavbách.

K DPO jsou uváděna ze strany vodárenských společností různá negativa k možným problémům s kanalizací, jako:

• hrozí nebezpečí ucpávání kanalizačních přípojek
• dochází k významnému překročení limitní koncentrace NL ve splaškových odpadních vodách a to až o řádově tisíce mg na litr

Toto je nejcitlivější prvek systému vzhledem ke stavu typickým pro místní situaci (spád - stav údržby - smíšené nebo oddělené sítě, atd.).

Co se týče specifického vlivu „výrobku“ z DPO, je možno z řady zpráv a studií konstatovat, že:

• nárůst spotřeby vody byl zjištěn - vypočten na 2,1 m3 za rok pro typickou rodinu (2,7 členů)
• terénní zkoušky prováděné v Itálii ukázaly pouze zanedbatelný nárůst kalů v septiku
• ve Švédsku (v městě Surahammar : 3000 DPO a 6000 domácností) se neprojevily po několika měsících provozu DPO žádné problémy s ucpáním nebo přetečením kanalizace
• laboratorní studie prováděné v Itálii neprokázaly významný nárůst kalů a tvorby bioplynu v kanalizační síti v porovnání k průměrným hodnotám měst v Itálii
• studie v Hrabství Heresfordshire a Worcestershire z roku 2007 prokázala, že DPO poskytují pohodlný a účinný způsob pro třídění kuchyňského potravinového odpadu u zdroje v domácnosti – oddělují jej od ostatního domovního odpadu za využití stávající infrastruktury

V tabulce 2 jsou typické hodnoty BSK, CHSK,NL, celk.N, celk.P, tuky a oleje.

Tabulka 3 uvádí porovnání chemické analýzy produktu DPO – tedy kuchyňského odpadu a „odpadu“ tělesného

Závěr

Souhrnně z hlediska DPO:

• směs vody a částic nadrceného kuchyňského odpadu spadá do definice ODPADNÍ VODA, protože „přichází z domácností a z WC a pochází primárně z lidského metabolizmu a činností v domácnostech“
• přístroj nemění původní odpad, jen jeho velikost (z kousků na drť)
• v průběhu dopravy z místa vzniku do ČOV dochází již dílče k vyreagování s ostatním materiálem v kanalizaci
• nadrcený potravinový odpad je nevyužitelný hlodavci v kanalizační síti (velikost cca 2 x 2 mm není již vytěžitelná v tomto směru)
• funkčnost ČOV není snížena. Vliv může být větší nebo menší podle množství instalací v dané oblasti
• zkušenost ukazuje, že při osazení DPO do 15 -20% není zachycena podstatná změna v charakteristice příchozí odpadní vody
• osazení mezi 20-35% zvyšuje spotřebu energie systému z důvodu vyšší respirace aktivní biomasy a vyšší produkce kalu
• při osazení nad 35-40% je třeba provést technologické úpravy v ČOV
• je třeba také zvážit určitou demagogii, se kterou se setkáváme – kuchyňský odpad je z 80% tvořen vodou a proto nelze automaticky mluvit z hlediska kalu „jen“ o kilogramech (na vstupu), ale je třeba uvádět koncové stavy, pokud jde o sušinu v kalech
• plné využití z hlediska zpracování - bioplyn a elektřina…

Souhrnně z hlediska odpadů:

Je třeba vzít do úvahy, že běžný obsah potravinových – kuchyňských odpadů ve zbytkovém KO (tedy již po vytřídění cca 30% složek – PET lahve, sklo atd.) v domácnostech se pohybuje do 20% (např. Brno při desetiletém detailním sledování složení komunálního odpadu ze tří rozdílných zón bydlení vykazuje dlouhodobě nejvyšší hodnoty až 24% biodegradabilního odpadu u předměstské výstavby, zde pravděpodobně včetně části zeleně, zatímco u sídlištní výstavby jsou tyto hodnoty cca poloviční). Je třeba také vzít do úvahy a zhodnocení, že zbytkový KO bez potravinového odpadu

• je daleko lépe tříditelný na dotřiďovacích linkách a jsou dosahovány vyšší výtěžnosti druhotných surovin
• je umožněn svoz jen 1 x za 14 dnů – ve sběrných nádobách nedochází k fermentaci, vzniku pachů atd.
• svoz odpadů zejména v centrech měst je podstatně jednodušší, bez vedlejších vlivů a dopadů

Nutný – potřebný cílový stav:

Je možno konstatovat, že „převod“ části odpadů ze skládkování či spalování do kanalizace s sebou nese oproti stavu bez používání DPO vyšší náklady. Pak je ovšem třeba na komunální úrovni, (v mezích subsidiarity je to zcela jistě možné), převést část financí, vybraných od obyvatel na zneškodňování komunálních odpadů…na správce sjednocené cesty, tedy provozovatele ČOV. Je tedy možné, správné a potřebné sjednotit hlediska. Je dán kanalizační řád……Ten je třeba dodržet…..Opravdu není třeba jiný pohled.

Literatura

• [1] CECED 2003 - Studie „Drtiče potravinových odpadů“ - Nedílná součást budoucnosti strategie odpadového hospodářství Evropské unie. Jaro 2003
• [2] EVANS,T. Studie vlivu drtičů potravinových odpadů na ŽP pro Radu hrabství Heresfordshire a Worcestershire (2007)
• [3] JONES,H.: Drtiče potravinových odpadů (DPO) - Vliv na kanalizační systémy a nakládání s odpady. Studie University Toronto (1990)
• [4] KUCHAŘ,D. Možnosti využití drtičů kuchyňských odpadů. Dipl. práce, 1998, VUT – FSI – Ústav procesního a ekologického inženýrství (ved. DP: Pospíchal)
• [5] Podklady firmy BOND marketing – Slavkov (2007)
• [6] Rosenwinkel,K.H, Wendler D. Vliv drtičů potravinových odpadů na kanalizační systém, čističku odpadních vod a vyhnívání kalu (Universita odpadového hospodářství Hannover, 2002)
• [7] Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR. Odborný dokument Sdružení měst obcí ČR a Asociace krajů ČR. Květen 2008
• [8] Studie Sdružení dodavatelů technologií pro ochranu životního prostředí UIDA (člen Federace italského průmyslu strojírenského - ANIMA) – Itálie , 2003
• [9] Vlastní práce v oblasti odpadů - analýzy složení komunálního odpadu ve městě Brně (1997 – 2007)

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu