Odborné články

Výsledky pilotního projektu v Uherském Hradišti sledujícím nakládání s bioodpadem

Úvod

V průběhu let 2005 a 2006 proběhl v České republice projekt „Nakládání s bioodpadem z tuhého komunálního odpadu a kompostování v České Republice“ financovaný holandskou vládou. Jednalo se o společný projekt Ministerstva životního prostředí ČR a holandské vlády. Pro realizaci projektu byla vybrána firma Tebodin. V rámci projektu byly mimo jiné realizovány tři pilotní projekty zaměřené zejména na oddělený sběr a využití komunálního biologicky rozložitelného odpadu (BRKO). V tomto článku jsou shrnuty výsledky pilotního projektu realizovaného ve městě Uherské Hradiště. Pilotní projekt byl zaměřen zejména na vyhodnocení přínosu osvěty na množství a kvalitu odděleně sbíraného BRKO. Pro vyhodnocení byly použity zejména vážení a analýzy skladby biologicky rozložitelného a směsného komunálního odpadu (BRKO a SKO) ve vybraných lokalitách města Uherské Hradiště.

Metodika


Foto 1: Analýza směsného komunálního odpadu

Pro realizaci pilotního projektu bylo vybráno město Uherské Hradiště, metodika byla zpracována v průběhu roku 2004 pod vedením holandského experta na problematiku odpadů R.C. Hultermanse v součinnosti s odborem životního prostředí městského úřadu v Uherském Hradišti, se svozovou firmou OTR - Odpady-Třídění-Recyklace a.s.Uherské Hradiště a Ústavem pro ekopolitiku v Praze.

Analýzy skladby a vážení biologicky rozložitelných a směsných komunálních odpadů probíhaly ve třech vybraných lokalitách Uherského Hradiště (UH). Dvě lokality se nacházejí v sídlištní zástavbě ve Štěpnicích - jsou označeny jako pilotní oblast (PO) s 216 domácnostmi a 448 trvale hlášenými obyvateli a referenční oblast (RO) s 399 domácnostmi a 964 trvale hlášenými obyvateli. Třetí lokalita se nachází v zástavbě asi 150ti rodinných domů (RD) ve čtvrti Mařatice.

Rozlišení pilotní a referenční oblasti na sídlišti bylo nutné z důvodu realizace osvětové kampaně na podporu třídění BRKO. Tato informační a propagační kampaň proběhla pouze v pilotní oblasti na začátku května 2005 před prvními analýzami a vážením odpadů. V rámci kampaně byla každé domácnosti v pilotní oblasti předána jako motivační prostředek role 100 ks kompostovatelných sáčků od firmy HBABio, informační letáčky, dopis od městského úřadu s výzvou k zapojení se do projektu a kontaktem na zajištovatele a také leták o kompostování biologických odpadů od Ústavu pro ekopolitiku. Pokud to bylo možné, byly tyto materiály předány domácnostem osobně, pokud nebyl nikdo v domácnosti zastižen, byly materiály ponechány u sousedů či před dveřmi bytu. Při této příležitosti proběhl v pilotní oblasti také první dotazníkový průzkum. Cílem kampaně bylo především zjistit, jak velkou roli hraje informovanost obyvatel při separaci BRKO, zda skutečně dojde k zintenzivnění sběru BRKO či nikoliv.

Občané města byli o průběhu projektu informováni. Ještě před jeho zahájením vyšel v místním zpravodaji článek o připravovaném projektu. Při prvních analýzách odpadů byla přítomna i místní televize, která za přispění přítomných studentů natočila krátkou reportáž pro večerní vysílání. V listopadovém zpravodaji města UH vyšel článek o výsledcích provedených dotazníkových průzkumů v rámci projektu.

Systém odděleného sběru BRKO byl v Uherském Hradišti zaveden roku 1995. V současnosti pokrývá veškeré bytové domy na sídlištích a 10% rodinných domů. BRKO je svážen také z několika obcí v bezprostřední blízkosti města (například Staré Město, Uherský Ostroh, Kunovice atd.). Firma OTR a.s. nyní celkově zajišťuje svoz 347 kompostejnerů o objemu 120 litrů a 322 kompostejnerů o objemu 240 litrů z města a okolních obcí. Některé kompostejnery jsou rozmístěny také v zařízeních s kuchyňským provozem v Uherském Hradišti. V tabulce č. 1 je uvedeno množství svezeného BRKO v letech 2000 – 2004. BRKO je odvážen na nedalekou kompostárnu OTR, s.r.o. Buchlovice u Uherského Hradiště.

Tabulka č. 1: BRKO sebraný v Uherském Hradišti v jednotlivých letech

rok 2000 2001 2002 2003 2004
Hmotnost BRKO v tunách 221 325 353 413 363
Foto 2: Analýza bioodpadu

Analýzy skladby odpadů se prováděly jedenkrát za dva měsíce (celkem sedmkrát) v prostorách firmy OTR a.s. V PO a RO probíhaly analýzy jak biologicky rozložitelného, tak i směsného komunálního odpadu, a to následujícím způsobem: v každé oblasti byl vybrán vždy jeden kontejner na směsný odpad o objemu 1.100 litrů a dva kompostejnery o objemu 240 litrů. V oblasti RD byl analyzován jen směsný komunální odpad, neboť obyvatelé v této lokalitě nemají k dispozici kompostejnery; bylo zde vybráno vždy pět nádob na směsný odpad o objemu 120 litrů. Analyzován byl u směsného komunálního odpadu podíl kuchyňského a zahradního odpadu, dále papíru (jakožto kompostovatelného materiálu) a jeho zbytkové složky včetně plastů a skla. Analýzy probíhaly ručně, po vytřídění do jednotlivých skupin byl odpad vážen a stanovován jeho objem. U analýz BRKO bylo cílem zjistit především podíl znečisťujících příměsí ve vytříděném BRKO, u analýz SKO stanovit podíl přítomného BRKO.

Vážení odpadů probíhalo jen ve dvou sídlištních oblastech, a to v každé zvlášť. BRKO byl vážen každý měsíc a SKO jednou za dva měsíce. Cílem vážení odpadů bylo stanovení měrného množství BRKO a SKO, tedy stanovení produkce daného odpadu v příslušné oblasti na jednoho obyvatele za dané časové období.

Výsledky

Analýzy skladby BRKO a SKO

V pilotní a referenční proběhly analýzy BRKO a SKO celkem sedmkrát, v oblasti rodinných domů proběhly pouze analýzy SKO, a to pětkrát.

Tabulka č. 2 uvádí základní statistické parametry pro hmotnostní podíl (v %) jednotlivých složek BRKO a objemovou hmotnost v PO a RO. Míra znečištění BRKO jinými materiály je v obou oblastech velmi nízká. V PO tvoří tato složka jen 0,4% hm. a v RO 1,9% hm. Pokud tedy domácnosti již třídí, pak velmi poctivě a disciplinovaně. Nejčastěji se jednalo o znečištění v podobě igelitových sáčků a tašek, výjimečně se objevil kartónový obal. V pilotní oblasti byl podíl znečišťujících složek menší, a to zřejmě díky distribuci kompostovatelných sáčků v rámci informační a propagační kampaně na začátku projektu. Domácnosti v pilotní oblasti používají nyní místo igelitových sáčků sáčky škrobové. Podíl kuchyňského odpadu významně převyšuje v obou oblastech podíl odpadu zahradního, což je vzhledem k typu zástavby logické. V PO je přesto podíl kuchyňského odpadu oproti zahradnímu o něco vyšší, tvoří 94,7% hm., zatímco zahradní představuje 4,9% hm. V RO je hmotnostní podíl kuchyňského odpadu 81,1% a podíl zahradního odpadu 17%. Objemová hmotnost v obou oblastech se příliš neliší – PO 281 kg/m3 a RO 258 kg/m3; to je dáno velmi podobnou skladbou odpadu.

Tabulka č. 2: Základní statistické parametry pro hmotnostní podíl jednotlivých složek BRKO a objemovou hmotnost v pilotní a referenční oblasti

Pilotní
hmotnost (% z celku) Průměr Minimum Maximum Sm.odch.
kuchyňský 94.7 80.3 100.0 8.6
zahradní 4.9 0.0 19.3 8.4
nečistoty 0.4 0.0 0.9 0.3
obj. hmotnost (kg/m3) 280.7 198.0 384.0 58.9
Referenční
hmotnost (% z celku) Průměr Minimum Maximum Sm.odch.
kuchyňský 81.1 19.9 99.9 30.6
zahradní 17.0 0.0 79.4 31.2
nečistoty 1.9 0.2 9.0 3.2
obj. hmotnost (kg/m3) 257.9 174.0 351.5 67.5

Tabulka č. 3 uvádí základní statistické parametry pro hmotnostní podíl (v %) jednotlivých složek SKO a objemovou hmotnost v PO a RO. Jak je patrné z tabulky, hmotnostní podíl zbytkového komunálního odpadu tvoří v pilotní oblasti 50% a v referenční oblasti 46%. Biologická složka zaujímá 40% hm.v PO a 43% v RO. Nižší podíl této složky v pilotní oblasti je opět zřejmě důsledek osvětové kampaně v této oblasti na počátku projektu. Byl sledován také hmotnostní podíl papíru, jakožto kompostovatelného materiálu, který tvoří v obou oblastech kolem 10% hm. Objemová hmotnost směsného komunálního odpadu a přítomného biologického komunálního odpadu se v obou oblastech příliš neliší – PO 87 kg/m3 a 349 kg/m3; RO 79 kg/m3 a 360 kg/m3.

Tabulka č. 3: Základní statistické parametry pro hmotnostní podíl jednotlivých složek SKO a objemovou hmotnost v pilotní a referenční oblasti

Pilotní
hmotnost (% z celku) Průměr Minimum Maximum Sm.odch.
zbytkový 50.2 43.3 56.1 4.8
kuchyňský a zahradní 40.2 33.3 46.9 5.0
papír 9.6 7.1 11.6 1.5
obj. hmotnost celk. (kg/m3) 86.6 61.0 114.0 16.8
obj. hm. BRKO (kg/m3) 349 280 446 51.6
Referenční
hmotnost (% z celku) Průměr Minimum Maximum Sm.odch.
zbytkový 45.9 38.5 59.2 7.7
kuchyňský a zahradní 43.3 32.8 50.2 6.5
papír 10.6 8.0 14.2 2.2
obj. hmotnost celk. (kg/m3) 78.7 42.0 98.0 18.1
obj. hm. BRKO (kg/m3) 360 253 480 76.6

Tabulka č. 4 uvádí výsledky analýz SKO z oblasti rodinných domů v průběhu roku 2005 a 2006. Vzhledem k typu zástavby a očekávanému zvýšenému podílu zahradního odpadu, byl kuchyňský a zahradní odpad hodnocen samostatně. V tabulce jsou uvedeny základní statistické parametry pro hmotnostní podíl (v %) jednotlivých složek SKO.

Tabulka č. 4: Základní statistické parametry pro hmotnostní podíl jednotlivých složek SKO a objemové hmotnosti z oblasti RD

hmotnost (% z celku) Průměr Minimum Maximum Sm.odch.
zbytkový 32.2 22.3 50.2 12.0
kuchyňský 20.5 13.1 27.3 6.1
zahradní 39.3 25.7 53.2 10.4
papír 7.3 2.2 19.8 7.2
obj. hmotnost celk. (kg/m3) 122.1 67.7 168.2 36.5
obj. hm. BRKO (kg/m3) 216.4 167.8 253.4 43.3

Z výše uvedených dat je vidět, že v oblasti RD je hmotnostní podíl zbytkového odpadu mnohem nižší než v sídlištní zástavbě. Činí pouze 32% hm. Většinový podíl zde má biologický odpad – kuchyňský společně se zahradním dosahují v součtu téměř 60% hm. Zahradní odpad zde hraje nejvýznamnější roli, neboť zaujímá největší část směsného komunálního odpadu, tvoří 39,3% hm. Tím, že zde převažuje právě tento typ odpadu, si lze také vysvětlit poměrně nízkou průměrnou hodnotu objemové hmotnosti biologického odpadu – 216 kg/m3. Objemová hmotnost celková, tedy veškerého směsného komunálního odpadu, je 122 kg/m3.

Vážení BRKO a SKO a stanovení měrného množství

Měrné množství se stanovovalo pouze v PO a RO na sídlišti. BRKO byl v obou oblastech vážen každý měsíc (s výjimkou měsíců únor a duben 2006, kdy se svoz pro dané oblasti nepodařilo zajistit), SKO jednou za dva měsíce. SKO je v těchto oblastech svážen pravidelně dvakrát týdně, BRKO je svážen v letních měsících jedenkrát týdně, v zimních měsících jednou za čtrnáct dní. Tyto skutečnosti byly při zpracování dat zohledněny.

Tabulka č. 5 uvádí hmotnost a měrné množství váženého BRKO v jednotlivých měsících v pilotní a referenční oblasti, zároveň uvádí také základní statistické parametry. Hmotnosti jsou v obou oblastech uváděny pro týdenní svoz BRKO.

Tabulka č. 5: Hmotnost a měrná hmotnost BRKO v pilotní a referenční oblasti, základní statistické parametry

měsíc, rok Pilotní
( 448 obyvatel )
Referenční
(964 obyvatel)
hmotnost v kg měrná hmotnost
(kg/obyv. a týden)
hmotnost v kg měrná hmotnost
(kg/obyv. a týden)
květen, 2005 71 0.16 115 0.12
červen 108 0.24 80 0.08
červenec 108 0.24 98 0.10
srpen 84 0.19 98 0.10
září 106 0.24 166 0.17
říjen 148 0.33 156 0.16
listopad 69 0.15 84 0.09
prosinec 64 0.14 79 0.08
leden, 2006 123 0.27 88 0.09
březen 104 0.23 104 0.11
květen 150 0.34 87 0.09
průměr 103 0.23 105 0.11
min. 63 0.14 79 0.08
max. 150 0.34 166 0.17
směr. odch. 30 0.07 30 0.03

V pilotní oblasti měli obyvatelé v průběhu projektu k dispozici 8 sběrných nádob na bioodpad o objemu 240 litrů a 1 sběrnou nádobu o objemu 120 litrů, v oblasti referenční 11 nádob o objemu 240 litrů. Průměrná hmotnost sváženého bioodpadu (při intervalu svozu jedenkrát týdně) za celé období je v PO a RO téměř totožná – 103 a 105 kg. Průměrná hmotnost BRKO v přepočtu na jednu sběrnou nádobu je v PO 11,6 kg a v RO 10,5 kg. Vzhledem k trvale hlášenému počtu obyvatel, který je v RO více než dvojnásobný, je však průměrná měrná hmotnost na jednoho obyvatele za týden v RO dvakrát menší než v PO. V PO je to 0,23 kg/obyvatele za týden a v RO 0,11 kg/obyvatele za týden, v přepočtu to znamená v PO produkci BRKO 11,96 kg/obyvatele za rok a v RO 5,72 kg/obyvatele za rok. Graf č. 1 nabízí pro PO a RO srovnání měrných hmotností odpadu v jednotlivých měsících.

Graf 1: Měrná hmotnost BRKO v pilotní a referenční oblasti ve sledovaném období

Tabulka č. 6 uvádí hmotnost a měrné množství váženého SKO v jednotlivých měsících v pilotní a referenční oblasti, zároveň uvádí také základní statistické parametry. Hmotnosti jsou v obou oblastech uváděny pro interval svozu SKO dvakrát týdně, měrné hmotnosti jsou pak přepočteny na jeden týden.

Tabulka č. 6 Hmotnost a měrná hmotnost SKO v pilotní a referenční oblasti, základní statistické parametry

měsíc, rok Pilotní
(448 obyvatel)
Referenční
(964 obyvatel)
hmotnost v kg měrná hmotnost
(kg/obyv. a týden)
hmotnost v kg měrná hmotnost
(kg/obyv. a týden)
květen, 2005 538 2.40 1 470 3.05
červenec 739 3.30 1 630 3.38
září 457 2.04 1 407 2.92
listopad 579 2.58 1 799 3.73
leden, 2006 784 3.50 1 610 3.34
březen 808 3.61 2 153 4.47
květen 575 2.57 1 377 2.86
průměr 640 2.86 1 635 3.39
min. 457 2.04 1 377 2.86
max. 808 3.61 2 153 4.47
směr. odch. 136 0.61 271 0.56

Obyvatelé pilotní oblasti zde mají k dispozici 9 kontejnerů na směsný odpad, v referenční oblasti mají 18 kontejnerů; všechny kontejnery mají objem 1 100 litrů. Průměrná hmotnost sváženého SKO (při intervalu svozu dvakrát týdně) je v PO 640 kg, v RO 1 635 kg. Průměrná hmotnost směsného odpadu v přepočtu na jeden kontejner činí v PO 71 kg a v RO 91 kg. Měrná hmotnost na jednoho obyvatele a týden je vyšší v oblasti referenční – 3,39 kg/obyvatele a týden, v oblasti pilotní dosáhla pouze hodnoty 2,86 kg/obyvatele a týden. Graf č. 2 uvádí srovnání měrných hmotností pro jednotlivé měsíce v pilotní a referenční oblasti.

Graf 2: Měrná hmotnost SKO v pilotní a referenční oblasti ve sledovaném období

Diskuse výsledků

Tabulka č. 7 uvádí hodnoty měrného množství odděleně sbíraných bioodpadů u nás i v zahraničí. Kde to bylo možné, je u příslušné hodnoty uveden také typ zástavby. Hodnoty měrné hmotnosti jsou významně ovlivňovány především systémem sběru. Tam, kde je volen systém sběru BRKO na prahu (dům od domu), je výtěžnost znatelně vyšší. To je patrné například na hodnotě z lokality Bílina Na Výslunní, kde je ze všech porovnávaných hodnot měrné množství nejvyšší. Pro celý rok 2004 uvádí pro tuto oblast jiný zdroj (Ekodendra, 2005) dokonce výtěžnost 245 kg/obyvatele za rok, což je v přepočtu již 4,7 kg/obyvatele a týden. Srovnání měrného množství BRKO uváděné v tabulce je tedy nutné brát spíše jako orientační.

Když se podíváme na množství sbíraného bioodpadu ve Vídni, zjistíme, že rozmezí hodnot měrného množství BRKO ve Vídni je poměrně široké – od 0,58 do 1,9 kg/obyvatele a týden; nižší hodnoty jsou přitom uváděny u oblastí města hustě osídlených a vyšší hodnoty u řídce obydlených okrajových částí (Slejška, 2002). V Bavorsku bylo v roce 2002 průměrně vytříděno a sebráno 2,65 kg/obyvatele a týden (Bačík, 2006).

V Uherském Hradišti bylo v průběhu projektu dosaženo velmi nízké výtěžnosti bioodpadu, a to i přes skutečnost, že v pilotní oblasti proběhla osvětová kampaň na podporu třídění BRKO a domácnostem byly rozdány kompostovatelné sáčky. Čistota vytříděného bioodpadu zde byla výborná, míra třídění však značně nízká; v porovnání s oblastí referenční ovšem dvojnásobná. V oblastech s nízkou výtěžností tříděného bioodpadu (v tabulce ještě lokalita Pražské předměstí v Bílině) by bylo vhodné uskutečňovat informační kampaň na podporu třídění BRKO v pravidelných intervalech či obyvatele jiným způsobem motivovat ke třídění bioodpadů.

Tabulka č. 7: Porovnání měrného množství BRKO

Lokalita Oblast (typ zástavby) Údaj z roku Počet obyvatel Měrné množství BRKO
(kg/obyv. a týden)
Uherské Hradiště Pilotní (sídliště) 2005 - 2006 448 0,23
Referenční (sídliště) 964 0,11
Bílina Na Výslunní (rodinné domy) 1) 2003 - 2004 85 3,4
Pražské předměstí (převážně sídliště) 2) 2004 - 2005 1 054 0,33
Plzeň 1) Slovany (smíšená s převahou rod. domů) 2002 4 000 1,3

        1) (Iljučoková, 2004);         2) (Ekodendra, 2005)

Ačkoli předmětem zájmu této práce je především BRKO, v rámci projektu bylo hodnoceno i měrné množství směsného komunálního odpadu v obou sídlištních oblastech Uherského Hradiště. V tabulce č. 8 je uvedeno srovnání získaných hodnot měrného množství SKO s údaji z diplomové práce Hejdukové (2003), která v rámci výzkumného projektu „Intenzifikace sběru, dopravy a třídění komunálního odpadu“ zjišťovala měrné množství komunálního odpadu v ČR ve čtyřech odlišných typech zástavby. Pro srovnání jsme vybrali sídlištní typ zástavby města s 20 – 30 tisíci obyvateli (Třebíč), což odpovídá podmínkám Uherského Hradiště.

Tabulka č. 8: Porovnání měrného množství SKO

Lokalita Oblast Měrné množství SKO
(kg/obyvatele a týden)
Měrné množství SKO + BRKO
(kg/obyvatele a týden)
Uherské Hradiště Pilotní 2,86 3,09
  Referenční 3,39 3,50
Třebíč - 2,5 -

V referenční oblasti byla naměřena vyšší produkce SKO na obyvatele. Tento rozdíl nelze vysvětlit vyšší intenzitou odděleného sběru bioodpadu v pilotní oblasti (viz čtvrtý sloupec tabulky č. 8). Rozdíl mohl vzniknout např.:

  • vyšší intenzitou třídění papíru, skla a plastů v pilotní oblasti, která mohla být vedlejším efektem propagace třídění bioodpadu (což ale nelze potvrdit, jelikož v rámci projektu byl sledován pouze bioodpad),
  • rozdílným počtem obyvatel žijících ve sledovaných oblastech oproti údajům městského úřadu,
  • chybou měření.

Měrné množství SKO v Třebíči je ve srovnání s hodnotami z Uherského Hradiště, především z oblasti referenční, nižší. Hejduková (2003) ve své práci ale uvádí také hodnotu měrného množství pro sídlištní typ zástavby města s více než 100 tisíci obyvateli (Ostrava) a pro smíšenou zástavbu (Benešov), která je v obou případech 3,0 kg/obyvatele a týden. Hejduková (2003) rovněž uvádí hodnoty měrného množství SKO ze zahraničí z 90. let minulého století, a ty se pohybují v rozmezí 4,80 až 6,21 kg/obyvatele a týden. Vyšší hodnota z referenční oblasti tedy není ničím neobvyklým.

Následující část tohoto oddílu diskuse je věnována skladbě biologicky rozložitelného a směsného komunálního odpadu.

Porovnání dat o skladbě směsného komunálního odpadu není jednoduché. Problémem je samotné provádění analýz skladby odpadu. U jednotlivých projektů jsou při realizaci analýz používány odlišné metodiky, což mnohdy znemožňuje následné porovnání dat. Při srovnávání dat o skladbě komunálního odpadu je nutné také zohlednit, zda obyvatelé dané oblasti mají možnost separovat bioodpad a jiné druhy odpadů či nikoliv.

V tabulce č. 9 je uvedeno srovnání dat ze dvou oblastí ČR, kde byly analýzy skladby prováděny stejným způsobem jako v Uherském Hradišti – bez použití síta, pouze ručním tříděním na tři látkové skupiny. Zbytkový odpad v sobě zahrnuje rovněž plasty, sklo a kovový odpad. V sídlištních oblastech Uherského Hradiště mají obyvatelé možnost třídit bioodpad do kompostejnerů, v Mařaticích možnost separace BRKO nemají (vyjma sběrného dvoru). Ve Velichovkách mají obyvatelé k dispozici novou obecní kompostárnu a v Dubenci velkoobjemový kontejner na sběr zahradního odpadu.

Podle analýz tvoří BRKO v celé Evropě 30 – 40% komunálního odpadu (Sirotková, 2006). Tyto hodnoty, jak je patrné z tabulky, byly potvrzeny. Pouze v obci Dubenec byl podíl bioodpadu o něco nižší. V oblasti rodinných domů v Mařaticích byl naopak podíl bioodpadu ve směsném odpadu rekordně vysoký.

Tabulka č. 9 Porovnání skladby směsného komunálního odpadu v Uherském Hradišti a mikroregionu Hustířanka

Lokalita Oblast (typ zástavby) Údaj z roku Počet obyvatel Složení SKO - % hmotnostní
Zbytkový Bioodpad (kuchyňský a zahradní) Papír
Uherské Hradiště Pilotní (sídliště) 2005 - 2006 448 50,2 40,2 9,6
Referenční (sídliště) 964 45,9 43,3 10,6
Mařatice (rodinné domy) cca 150 domů 32,2 59,8 7,3
Mikroregion Hustířanka u Hradce Králové 1) obec Velichovky (smíšená zástavba) 2005 360 51,5 39,7 8,8
obec Dubenec (rodinné domy) 668 62,5 26,4 8,4
obec Heřmanice (rodinné domy) 326 61,5 35,5 5,7

            1) (Slejška et al., 2006)

Hejduková (2003), která v rámci výzkumného projektu vyhodnocovala také skladbu směsného komunálního odpadu v České republice pro všechny čtyři typy zástavby získala výrazně odlišné hodnoty. Analýzy skladby SKO byly v tomto případě prováděny podle metodiky Výzkumného ústavu místního hospodářství Praha, která je založena na sítové analýze. Pro sídlištní zástavbu ve městě nad 100 000 obyvatel uvádí autorka hodnoty 18,2% (hm.) pro bioodpad a 22,7% pro papír a lepenku. V sídlištní zástavbě města s 20 – 30 000 obyvateli je hmotnostní podíl bioodpadu ve směsném komunálním odpadu 19,6% a papíru a lepenky 22,2%. Ve smíšené zástavbě jsou hodnoty 17,3% pro bioodpad a 25,6% pro papír a lepenku. A v zástavbě vesnické je uveden podíl bioodpadu pouze 6,3% a u papíru a lepenky hodnota 7,6%. Ve všech typech zástavby je v tomto průzkumu podíl bioodpadu velmi nízký, zatímco podíl papíru je kromě vesnické zástavby, kde ho zřejmě domácnosti spalují, neobvykle vysoký. Data se výrazně liší od hodnot uvedených v tabulce č. 9. Různost dat je dána zřejmě metodikou, a proto nepovažuji za vhodné je porovnávat.

Velmi podobné hodnoty podílu bioodpadu jako v práci Hejdukové (2003) byly zjištěny během analýz skladby KO v lokalitě Pražské předměstí ve městě Bílina prováděných v červnu 2004 (Slejška et al., 2006). Hmotnostní podíl biologického odpadu zde činil 18,8%; připočteme-li ještě podíl dřeva (3,2%), dostaneme se na 22% hm. bioodpadu. Podíl papíru zde byl 10,5% hm., což už zase odpovídá spíše hodnotám v tabulce č. 9.

V místech, kde se odděleně sbírá bioodpad z domácností, jsou prováděny analýzy vytříděného bioodpadu, aby se zjistilo množství nežádoucích (nerozložitelných) příměsí. Příměsi nejčastěji tvoří plastové sáčky, sklo, textil, popřípadě kovové materiály. Tabulka č. 10 uvádí republikové i zahraniční hodnoty množství nežádoucích příměsí v biologicky rozložitelném komunálním odpadu získaném odděleným sběrem. Jelikož se každý systém sběru odděleného bioodpadu liší – typem zástavby, velikostí oblasti a počtem obyvatel, způsobem sběru bioodpadu (donáškový, odvozný, na prahu), je potřeba brát následující srovnání jako orientační.

Z uvedeného přehledu je zřejmé, že čistota vyseparovaného BRKO je minimálně 91%. Hodnota 8 – 9 hmotnostních % u lokality Pražské předměstí ve městě Bílina je ale dosti vysoká, jiný literární zdroj (Ekodendra, 2005) přitom uvádí hodnotu výrazně nižší – pro období od července 2004 do dubna 2005 je zde uvedena hodnota čistoty bioodpadu 99,6%, což znamená obsah znečisťujících příměsí pouze 0,4% hmotnostní. Tato hodnota by pak byla shodná s hodnotou v pilotní oblasti Uherského Hradiště, kde bylo dosaženo takto nízkého obsahu příměsí v BRKO bezpochyby díky osvětové kampani a distribuci kompostovatelných sáčků. Vypustíme-li tedy z hodnocení krajní hodnoty 8 – 9% a 0,4%, zůstane nám poměrně úzké rozmezí podílu nežádoucích příměsí 1 – 5 hmotnostních %, což je pro zařízení zpracovávající vyseparovaný BRKO množství ještě přijatelné.

Tabulka č. 10: Podíl nežádoucích příměsí v BRKO sebraného odděleným sběrem u nás i v zahraničí

Lokalita Oblast (typ zástavby) Údaj z roku Počet obyvatel Podíl nežádoucích příměsí (% hm.)
Uherské Hradiště Pilotní (sídliště) 2005 - 2006 448 0,4
Referenční (sídliště) 964 1,9
Praha 1) Dolní Chabry (rodinné domy) 2004 - 2006 2 744 2) 2
Bílina 3) Na Výslunní (rodinné domy) 2003 – 2004 85 3 – 4
Pražské předměstí (sídliště) 2004 1 000 8 – 9
Bavorsko 4) celá oblast u areálu Bluemel (blíže neurčeno) 2005 70 000 3 – 5
Sasko 5) město Plauen (blíže neurčeno) 2005 49 000 1,1

        1) (Vedralová, 2006); 2) (Hlavní město Praha, 2005); 3) (Hora et al., 2005); 4) (Bačík, 2005); 5) (Bačík, 2005)

Závěr

Měrné množství vytříděného biologicky rozložitelného komunálního odpadu je v pilotní oblasti (0,23 kg/obyvatele za týden) v průměru 2 x vyšší než v oblasti referenční (0,11 kg/obyvatele za týden). Jedná se zřejmě o důsledek osvětové kampaně v podobě distribuce kompostovatelných sáčků a poskytnutí informací v pilotní oblasti na začátku projektu.

Měrné množství směsného komunálního odpadu je naopak vyšší v oblasti referenční – 3,4 kg/obyvatele za týden. V pilotní oblasti dosáhlo měrné množství SKO hodnoty 2,9 kg/obyvatele za týden.

Analýza skladby směsného komunálního odpadu potvrzuje skutečnost, že hmotnostní podíl komunálního bioodpadu v odpadu směsném přesahuje i 40 hmotnostních %. V pilotní oblasti zaujímá biologická složka KO v průměru 40% hm. a v oblasti referenční 43% hm. Nižší podíl této složky v pilotní oblasti je opět zřejmě důsledek osvětové kampaně. Byl sledován také hmotnostní podíl papíru (jakožto kompostovatelného materiálu), který tvoří v obou oblastech kolem 10% hm. V oblasti rodinných domů tvoří bioodpad téměř 60% hm. (z toho 39% hm. zahradní a 21% hm. kuchyňský) a papír 7,3% hm.

Analýza skladby vytříděného bioodpadu ukazuje, že míra znečištění jinými materiály je velmi nízká. V pilotní oblasti jen 0,4% hm. a v referenční 1,9% hm. Pokud tedy domácnosti třídí, pak velmi „disciplinovaně a poctivě“. Nejčastěji se jednalo o znečištění v podobě igelitových sáčků a tašek. V pilotní oblasti byl podíl znečišťujících složek menší zřejmě opět díky distribuci kompostovatelných sáčků v rámci osvětové kampaně; domácnosti zde používaly místo igelitových sáčků škrobové. Podíl kuchyňského odpadu významně převyšoval v obou oblastech podíl odpadu zahradního, což je ale vzhledem k typu zástavby logické.

Kompostovatelné sáčky distribuované na začátku pilotního projektu přijalo z celkového počtu 216 domácností v pilotní oblasti 204 domácností. To znamená, že projekt podpořilo 94% domácností.

Literatura

  • BAČÍK, O.: Jak na bioodpady? Zkušenosti z Německa I., Odpady 10/2005, s. 11 – 12
  • BAČÍK, O.: Jak na bioodpady? Zkušenosti z Německa II., Odpady 11/2005, s. 22 – 23
  • BAČÍK, O.: Jak na bioodpady? Zkušenosti z Německa IV., Odpady 3/2006, s. 15 – 16
  • EKODENDRA: Zákadní informace o zajištění projektu (Bílina - Pražské předměstí), 2005, s. 7
  • HEJDUKOVÁ, D.: Vybrané charakteristiky komunálního odpadu v ČR, Diplomová práce, PřF UK Praha, 2003, s. 116
  • Hlavní město Praha: Pilotní projekt tříděného sběru bioodpadu – základní údaje. 2006-09-25. Dostupné z WWW: <www.praha-mesto.cz/odpady>
  • HORA, L.; SOUKALOVÁ, I.; ILJUČOKOVÁ, A.: Separace BRKO ve městě Bílina (Pilotní projekty na sídlišti a v příměstské zástavbě rodinných domků v Bílině), Odpadové fórum 1/2005, s. 16
  • ILJUČOKOVÁ, A.: Kompostování biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) na Teplicku, Diplomová práce, PřF UK Praha, 2004, s. 80
  • SIROTKOVÁ, D.: Legislativa biologicky rozložitelných odpadů. Biom.cz [online]. 2006-04-28 [cit. 2006-09-17]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/index.shtml?x=1828921>. ISSN: 1801-2655.
  • SLEJŠKA, A.: Sběr bioodpadu v německy mluvících zemích (4) Vídeň. Biom.cz [online]. 2002-01-28 [cit. 2006-09-17]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/index.shtml?x=62626>. ISSN: 1801-2655.
  • SLEJŠKA, A.; ILJUČOKOVÁ, A.; MAREŠOVÁ, K.: Bioodpady v pilotních projektech, prezentace ppt, 2006, s. 31
  • VEDRALOVÁ, A.: Vývoj sběru bioodpadu v Praze, Odpadové fórum 6/2006, s. 13

Příspěvek byl publikován v rámci výzkumného záměru MZE0002700601 - Principy vytváření, kalibrace a validace trvale udržitelných a produktivních systémů hospodaření na půdě.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Pilotní projekty odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu ve městě Olomouci
Dotazníkové průzkumy v Uherském Hradišti v rámci pilotního projektu "Nakládání s BRKO"
Třídění, sběr a zpracování separovaných složek z komunálního odpadu v systému odpadového hospodářství regionu Svazku obcí okresu Třebíč
Systémy odděleného sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů v ČR
Sběr a komunitní kompostování domovních bioodpadů v ČR
Pilotní projekty odděleného sběru bioodpadu v Bílině
Sběr bioodpadu v Plzni
Mater-Bi, biodegradabilní plast nejen na výrobu sáčků pro sběr BRKO
Nakládání s biologickými odpady v provincii Miláno (1) Miláno východ
Sběr a kompostování bioodpadu v okrese Freistadt (Horní Rakousko)

Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování

Datum uveřejnění: 18.9.2006
Poslední změna: 21.6.2007
Počet shlédnutí: 15682

Citace tohoto článku:
MAREŠOVÁ, Karolina, SLEJŠKA, Antonín: Výsledky pilotního projektu v Uherském Hradišti sledujícím nakládání s bioodpadem. Biom.cz [online]. 2006-09-18 [cit. 2024-11-15]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-pestovani-biomasy-obnovitelne-zdroje-energie-kapalna-biopaliva/odborne-clanky/vysledky-pilotniho-projektu-v-uherskem-hradisti-sledujicim-nakladani-s-bioodpadem>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
23 Oct 2006 14:24 ernk
-
29 Oct 2006 19:09 Antonn Slejka
- Nejde o VaV
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto