Ministerstvo podpořilo projekty výroby bioplynu a biometanu z bioodpadů

Odpady z čištění vod nebo ze zemědělství se mohou stát domácím zdrojem pro výrobu energie a náhradu zemního plynu. Bioplyn a hlavně biometan, který je svými vlastnostmi téměř stejný jako zemní plyn, pomáhají při odchodu od uhlí a k lepšímu využívání domácích zdrojů energie. Projekty výroby bioplynu a biometanu z bioodpadů významně podpořilo i Ministerstvo životního prostředí.

Vedle odpadů ze zemědělského provozu dokážou bioplynové stanice využívat i kaly z čistíren odpadních vod a díky tomu využít jak energii, tak zbylý materiál jako hnojivo.

Nové bioplynky vznikají i díky dotacím 

„Díky podpoře Ministerstva životního prostředí ve výši téměř 500 milionů z Operačního programu Životní prostředí vzniknou nové bioplynové a biometanové stanice, a to hned na sedmi místech v Ústeckém, Olomouckém, Jihočeském a Libereckém kraji. Vedle energetického využití odpadu chceme také podpořit postupnou přestavbu téměř 600 bioplynových stanic na produkci biometanu a díky tomu snížit spotřebu dováženého zemního plynu. Bioplyn i biometan pomáhají v potřebném odchodu od uhlí a také umožňují lepší využívání domácích zdrojů energie, což zvyšuje i nezávislost a energetickou bezpečnost České republiky. Odpad je možné dál využít a z kalů z čistíren odpadních vod nebo z biologického odpadu vznikne díky těmto stanicím nová energie,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL)

„Zájem o finanční podporu výstavby a modernizace bioplynových stanic je značný a v současné situaci ještě roste. Kromě těchto projektů jsme v minulém programovém období Operačního programu Životní prostředí úspěšně podpořili 21 projektů částkou ve výši zhruba 1 miliardy korun,“ doplňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Příklady efektivního využití podpory

V areálu Čistírny odpadních vod Litovel vznikne nová bioplynová stanice. Díky tomu bude možné využívat jak čistírenské kaly, tak i další biologicky rozložitelné odpady (BRO) například od místních potravinářských závodů. Nové zařízení by mělo zpracovávat zhruba 7000 tun odpadů za rok a vyrábět bioplyn o výhřevnosti téměř 5000 MWh za rok. To pro ilustraci představuje například více než 500 domácností, které doma topí kotlem na zemní plyn. Nově vyrobená energie pokryje spotřebu samotné čistírny a celého areálu. Do budoucna by se měl celý areál napojit na centrální zásobování teplem a lokální distribuční soustavu pro přenos elektřiny. Příspěvek z Operačního programu Životní prostředí dosáhne výše 33 milionů a pokryje přibližně 45 % uznatelných nákladů.

Podobně na dnes nevyužívaných plochách v areálu na okraji obce Mořice vznikne bioplynová stanice družstva AGRISPOL na zpracování zhruba 29 000 tun BRO. Tu doplní kogenerační jednotka, která bude vyrábět elektřinu potřebnou pro provoz bioplynové stanice a teplo potřebné pro zahřívání nádrže. Zbylý bioplyn, po vyčištění na kvalitu zemního plynu, bude dodávat do plynové distribuční sítě. Příspěvek z Operačního programu Životní prostředí představuje zhruba 119 milionů, přibližně 49 % uznatelných nákladů.

Podporu získala i modernizace bioplynové stanice Všebořice, další rozvoj provozu na zpracování biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) v Šumperku, úprava bioplynové stanice Hroby, vybudování energetického centra Pekárny Srnín nebo rozvoj výroby tepla v bioplynové stanici v Jílovém u Držkova.

Článek byl publikován na webu Energie 21.

Tweet

Pokročilé vstupy jako budoucnost produkce bioplynu

Kapacita první biometanové stanice v Česku EFG Rapotín BPS se více než zdvojnásobila

Statistiky pevné biomasy a výhled

Městská teplárna ve Slavičíně

Odpadové hospodářství: Pozitivní trendy a výzvy do budoucna