Odborné články
Topoly a vrby pro energetiku
Pěstování rychle rostoucích dřevin z ekologického, ale i ekonomického hlediska, je stále častější diskutovanou otázkou. Z energetického mixu obnovitelných zdrojů energie Německa vyplývá, že téměř polovinu z celkového množství tvoří biomasa určená na výrobu tepla. V rámci studia na univerzitě v severoněmeckém Rostocku jsem měl možnost navštívit pokusnou plantáž rychle rostoucích dřevin Výzkumného ústavu zemědělského pro oblast spolkové republiky Meclenburg – Vorpommern v Gülzowě (okres Güstrow).
Ústav se mimo jiné zabývá i šlechtěním a pěstováním rychle rostoucích dřevin, zejména odrůd topolů (Populus) a vrb (Salix). Na pokusných polích nedaleko Gülzowa se pěstuje řada vyšlechtěných druhů topolů a vrb. Výzkum se provádí od roku 1993 v třech a šestiletých sklizňových cyklech a má za cíl optimalizovat technologický postup pěstování rychlerostoucích dřevin a vyšlechtění optimálního porostu pro tyto účely. V níže uvedené tabulce je znázorněn přehled vyšlechtěných klonů. Je nutné připomenout, že nám tak známý Japonský topol a jeho klony J – 101 až J - 105 se v Německu označují pod názvem Max 1 až Max 5.
Tabulka č.1: Přehled křížených druhů topolů a vrb a jejich klonů
| křížené druhy | klon | |
|---|---|---|
| Topoly | P. trichocarpa X P. deltoides | Beaupré – Raspalje – Rap – Unal |
| P.maximowiczii X P. nigra | Max 1 – 2 – 3 – 4 – Rochester | |
| P.maximowiczii X P. trichocarpa | NE 42 – Androscoggin – 10/85 (49) – 10/85 (24) | |
| P. szechuanica X P. trichocarpa | 31/84 – 30/84 – 22/84 | |
| P. trichocarpa X P. koreana X P. maximowiczii | Koreana | |
| P. trichocarpa | Muhle Larsen – 267/63 (3) | |
| Vrby | S. viminalis | Zieverich – Königshanfweide (Nr. 10) – 78-021 – 78-101 – 78-183 – Rapp – Ulv – Björn |
| S. viminalis X S. dasyclados | 57/57 | |
| S. viminalis X S. purpurea | Ulbrichweide (Nr. 8) | |
| S. carprea X S. viminalis | Weide (Nr. 6) | |
| S. schwerinii X S. viminalis | Tora |
Z hlediska nároků na zemědělskou techniku uvádím, že na porosty s tříletým cyklem obmytí je na sklizeň zapotřebí pouze sklízecí řezačka, avšak porost pěti až šestiletý již z hlediska velikosti kmene vyžaduje techniku speciální, pro niž je potřeba dalších investic. Podle výsledků u šestiletého porostu topolu dosahují roční přírůstky průměrně 21,2 t sušiny na hektar. Při sklizni může takový strom měřit kolem šesti metrů s průměrem kmene 15 cm. V případě topolu je z hlediska ročního přírůstku sušiny volit dobu obmytí šest let. U vrb je průměrný roční přírůstek vyšší po tříletém obmytí. Hodnoty jsou průměrem výnosu pěti nejlepších odrůd topolů a vrb.
Tabulka č.2: Ročního přírůstku sušiny - Topol
| výnos tsuš.ha-1 | tříletý cyklus | šestiletý cyklus |
|---|---|---|
| Celkem | 187 | 254 |
| roční přírůstek | 15,6 | 21,2 |
Tabulka č.3: Ročního přírůstku sušiny - Vrba
| výnos tsuš.ha-1 | tříletý cyklus | šestiletý cyklus |
|---|---|---|
| Celkem | 121 | 107 |
| roční přírůstek | 10,1 | 8,9 |
Jako nejoptimálnější odrůdy topolů se ukázaly klony NE 42 a 10/85 (49), Androscoggin a Koreana, tedy kříženec Populus. maximowiczii X P. trichocarpa, s průměrným ročním přírůstkem sušiny přesahujícím 18 tsuš.ha-1 , a směs klonu Max (Japonský topol) s cca. 13 tsuš.ha-1 za rok.
Téměř 11 tsuš.ha-1 za rok dosáhly odrůdy vrb Salix viminalis - Zieverich a Björn a klon Tora (S. schwerinii X S. viminalis).
V pokusu bylo vyzkoušeno 19 odrůd topolů a 11 odrůd vrb v třech a šestiletých cyklech obmytí. Všeobecně se výsledky v pěstování topolů jeví jako výrazně lepší než u vrb. A pokud dodržíme dobrý výběr lokality pro pěstování RRD, resp. bonitu půdy, není vůbec zapotřebí hnojení.
Pro dosažení uspokojivých výsledků je důležitý výběr vhodné lokality pro založení plantáže z hlediska bonity a její vlhkosti. V raném stádiu rostliny je totiž důležité dbát na dostatečný přísun vody. Podle dosavadních zkušeností je téměř alfou a omegou úspěchu v založení plantáže pečlivý výběr termínu výsadby (právě z hlediska teploty a množství srážek). Dále je nutné v prvním roce eliminovat plevele v meziřadí (mechanicky, chemicky či v kombinaci). Ve druhém roce dojde u porostu k samovolnému uschnutí slabších jedinců, proto není nutné stromky zastřihávat, či jinak ošetřovat. Ujímavost klonů pro energetické účely je všeobecně velmi vysoká. Nemocnost je u těchto rostlin naopak nízká. Může ale dojít k napadení listů hmyzem (v podmínkách mírného pásma především u vrb).
Roční výnosy (zkušební období 1993 – 2004) tsuš.ha-1
Obecná doporučení pro výsadbu RRD (pro podmínky ČR)
Výběr lokality – je třeba uvážit, že kultura, kterou chceme pěstovat, je na budoucích dvacet až třicet let. Doba mezi sklizněmi se pohybuje od 2 – 10 let.
Topol
- z výše uvedených výsledků se doporučuje zaměřit buď na konkrétní klony nebo jim podobné (Samozřejmě je však nejlepší konzultace přímo s pěstitelem, který má již v této oblasti zkušenosti.)
- ve tříletém i šestiletém cyklu obmytí se osvědčily především klony P.maximowiczii X P. trichocarpa, P.maximowiczii X P. nigra (Japany) a P. trichocarpa X P. koreana X P. maximowiczii
Vrba
- nezávisle na délce pěstebního cyklu se osvědčily klony S. viminalis
- nároky na výběr lokality – mírné klima s minimálním úhrnem ročních srážek 500 mm
- kyprá, dobře provzdušněná písčito – hlinitá půda
- bonita půdy vyšší než 30, hodnota pH 5,5 – 6,5, nevolit příliš promáčené lokality, přesto však s dostatečnou zásobou spodní vody
- příprava půdy – na podzim zorat nejméně 30 cm do hloubky a na jaře před výsadbou upravit vláčením, zvážit i předchozí aplikaci totálních herbicidů pro omezení zaplevelení v průběhu vzcházení porostu
- ujímavost - jednoleté rostliny, které se dobře ujmou, měří kolem 20 cm a v průměru mají 1 až 2 cm, začínají rašit pupeny
- množení řízků pro doplnění nebo novou výsadbu je možné, pouze však pro vlastní potřebu s rizikem poklesu výnosu
- termín výsadby – březen až začátek dubna, je-li teplota půdy vyšší jak 5°C
- počet řízků pro výsadbu – Vrba – 13 000 – 16 000 ks/ha
Topol
- tří až pětiletý cyklus – 13 000 až 16 000 ks/ha
- pěti až šestiletý cyklus – 10 000 až 12 000 ks/ha
- rozměr řádků 1,5 m, jednotlivé řízky sázíme 0,5 m od sebe, vždy však s ohledem na požadavky příslušného klonu, celkový počet jedinců na hektar a dostupnou mechanizaci (rozchod kol mobilních energetických prostředků, záběr strojů pro ošetření porostu a případného sklízecího mechanismu)
- výsadba – ruční nebo mechanická
- boj proti plevelům – opatření proti plevelům je vhodné učinit hned v prvním roce
- agrotechnika – v dalších letech není zapotřebí větší péče
- hnojení – spotřeba živin na 10 t sušiny činí: 37 kg N, 14 kg P2O5, 31 kg K2O, 76 kg CaO, 8 kg Mg, hnojení P/K – při vhodném zvolení půdy, není zapotřebí, nejméně každých 6 let zkontrolujeme hodnotu pH, Mg, P a K – hnojení dusíkem v případě zavlažování (vrby)
- sklizeň – v období vegetačního klidu, u vrb musíme dbát na to, abychom neporušili kořenový systém nebo pařez
- způsob sklizně je ruční nebo mechanický – u tříletých porostů postačí řezačka, u porostů starších je nutné mít speciální lesní techniku (např. harvestor)
- výnos – roční výnos, v závislosti na délce cyklu a odrůdě, se pohybuje od 8 do 25 t/ha sušiny při obsahu vody 50–60%
Ekologické aspekty
Plantáž topolů nebo vrb jistě přispěje ke zvýšení biodiverzity prostředí a poskytne útočiště mnoha živočišným druhům. Avšak nelze opomenout fakt, že dojde k problému v okamžiku sklizně, když rázem zmizí celý les. To však lze eliminovat postupnou výsadbou po letech nebo kombinacemi cyklů. Z hlediska snížení spotřeby fosilních paliv lze konstatovat, že 2,5 t sušiny RRD nahradíme 1 t topného oleje. O neutrální bilanci CO2 při spalování biomasy není třeba snad už ani hovořit.
Ekonomika produkce RRD
Pro podmínky ČR je potřeba dobře zvážit z hlediska dostupných dotací, výkupní ceně, popř. délce transportu jaký způsob pěstování a jaké plodiny zvolíme. Pro pořízení řízků na výsadbu bych jednoznačně doporučil oslovit buď některou instituci (např. zahradnickou školu), a nebo přímo podnik, který se produkcí řízků zabývá. V Německu přijde takový jeden řízek na 15 centů (tedy asi 4,- Kč). Vzhledem k neustále se měnícím cenám energií a dotačních programů je otázka ekonomiky produkce na zvláštní kapitolu.
Závěrem bych chtěl říci, že i přes případnou nulovou dotaci na založení takové plantáže topolů může být velice zajímavou alternativou pro mnohé zemědělce, třeba i jako nová komodita namísto pšenice či kukuřice palivové dříví nebo štěpka.
Poděkování: Příspěvek byl zpracován s podporou Výzkumného záměru č. MSM6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu“ uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.
Tento článek byl publikován v rámci spolupráce redakce časopisu Alternativní energie a CZ Biom.
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Energetické využitie fytomasy pestovanej na Slovensku
Stav a možnosti využití rostlinné biomasy v energetice ČR
Výběr vhodného stanoviště pro založení plantáže rychle rostoucích dřevin
Rychle rostoucí dřeviny (vrby a topoly) pěstované s použitím mulčovací folie
Topoly a vrby k energetickému užití
Kolik místa zbývá v našich lesích pro harvestory?
Co lze očekávat ve vývoji harvesterových technologií?
Zkušenosti s pěstováním rychle rostoucích dřevin v mikroregionu Bystřice n. P.
Rychle rostoucí dřeviny na bývalých pastvinách
Pěstování topolů pro energetické účely – 2
Pěstování topolů pro energetické účely – 3
Výmladkové plantáže topolů a vrb
Zkušenosti s výrobou lesní energetické štepky a možnosti rozvoje trhu s ní
Zkušenosti s pěstováním rychle rostoucích dřevin pro vlastní potřebu
Rychle rostoucí dřeviny
Komerční pěstování rychlerostoucích dřevin v ČR
Pěstování invazních rostlin k energetickému využití
Logistika sklizně plantáže RRD řezačkou Class Jaguar
Výnos a růst domácích vrb po 14 letech výmladkového pěstování
Energetická vŕba - Ako zdroj radosti zo sebestačnosti regiónov
Využití biomasy rychle rostoucích dřevin v energetice sídel
Podpora pěstování energetické biomasy v ČR a v kontextu s EU
Nezapomínejme na křídlatku
Dřevěné (dřevní) pelety
Vrby a topoly v ochraně životního prostředí proti hluku
Sklizeň vrbových porostů a několik dalších připomínek
Hnojivé účinky čistírenských kalů pro topoly
Předchozí / následující díl(y):
Náklady na produkci štěpky z rychle rostoucích topolů
Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy
Datum uveřejnění: 25.2.2008
Poslední změna: 24.2.2008
Počet shlédnutí: 47012
Citace tohoto článku:
ŠINKORA, Milan: Topoly a vrby pro energetiku. Biom.cz [online]. 2008-02-25 [cit. 2024-12-30]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-pestovani-biomasy-obnovitelne-zdroje-energie-bioplyn-spalovani-biomasy/odborne-clanky/topoly-a-vrby-pro-energetiku>. ISSN: 1801-2655.
Komentáře:
|
|
|
|
|