Odborné články
Evropské trendy v bioenergetice
Využívání bioenergie závisí na nabídce a poptávce. Nabídka se v různých zemích liší. Může jít odpady z lesů, ze zemědělství, z dřevozpracujícího průmyslu či odpadní dřevo ze staveb. Může jít rovněž o primární surovinu, jako jsou rychlerostoucí dřeviny či energetické byliny. Poptávka závisí zejména na ceně a užitné hodnotě. Cena je z části výsledkem politických rozhodnutí, jako jsou ekologické daně, obchod s emisními kvótami, apod. Z toho vyplývá, že vývoj bioenergetiky je spojen s politickým rozhodováním. Podívejme se tedy na evropskou politiku obnovitelných zdrojů energie.
Začněme paradoxem: V EU neexistuje deklarovaná obecná energetická politika. Avšak EU přijala v energetické a klimatické oblasti směrnice, které byly schváleny členskými státy a které směřují zřetelně jedním směrem - ke konverzi stávajícího energetického systému na systém trvale udržitelný, soběstačný a využívající obnovitelné zdroje. Dále, EU vytváří společné dohody, například v oblasti klimatu.
Vlády některých členských států EU jsou, co se týče obnovitelných zdrojů energie, "v první linii" a snaží se postrkovat tímto směrem i instituce EU: Radu, Parlament a Komisi. Na druhé straně, EU nyní začala tlačit na ty členské státy, které v obnovitelných energiích zaostávají. Tento tlak brzy vytvoří velký rozvoj domácích podniků vyrábějících zařízení a biopaliva.
Tři strategická rozhodnutí, která byla přijata:
- Bílá zpráva EU o obnovitelných zdrojích energie (OZE), listopad 1997, která ukládá nárůst využívání OZE z 6 na 12% během 15 let od roku 1995 do roku 2010. Pro biomasu to znamená zvýšení z 45 Mtoe na 135 Mtoe.
- Kjótská dohoda, prosinec 1997, který pro členské státy EU znamená snížení emisí CO2 do let 2008 - 2012 o 8% oproti roku 1990.
- Zelená zpráva EU “Směrem k evropské strategii bezpečnosti dodávek energie”, listopad 2000, která vyjadřuje silná přání na snížení importu energie do EU. Současný import energie do EU představuje 50% spotřeby a pokud nebudou přijata patřičná opatření, tak vzroste na 70% během příštích 20-30 let. To je považováno za ekonomicky i strategicky nepřijatelné.
Nyní jsou strategická rozhodnutí přenášena na národní úrovně a do dalších sektorů. Dokud jsou cíle pouze na úrovni EU, tak pouze několik členských států aktivně přijímá opatření. To není žádné překvapení, jelikož náklady za poškozování životního prostředí a klimatu platí v převážné míře společnost - daňový poplatník. O něco vyšší cena biomasy v porovnání s fosilními palivy je placena uživateli energie - podniky. Takže, např. zavedení ekologických daní motivující ke konverzi na OZE, by znamenalo znevýhodnění podniků v zemích, který toto opatření zavedly.
Proto je velmi důležité jmenovitě určit pro každý členský stát národní cíle pro jednotlivé sektory - což se právě děje. Nástroje používané pro přenášení cílů na nižší úrovně jsou zejména směrnice přijaté Parlamentem a Radou. Poté se směrnice stane národním zákonem v každém členském státu.
Před rokem byla přijata směrnice o elektřině z OZE. Ta stanovuje cíle pro každý stát. Ne každý z nich může dosáhnout národní cíle bez pomoci dalších zemí EU. Proto můžeme předpokládat zvyšující se tok biopaliv a/nebo zařízení přes národní hranice.
Pár měsíců poté vznikl návrh směrnice o kapalných biopalivech a v červenci 2002 se objevil návrh směrnice o kombinované produkci tepla a elektřiny.
V oblasti klimatu jsou se právě v těchto dnech děje mnoho aktivit. S využitím pružných mechanismů již začaly být uzavírány obchody. Země prodávají své přebytky kvót skleníkových plynů a získávají finanční příspěvky na stavbu zařízení využívajících OZE. Před několika měsíci členské státy ratifikovaly Kjótský protokol. Takže nyní jej může EU ratifikovat jako část dohody z Kjóta na velké konferenci OSN v Johannesburgu. Na podzim roku 2001 Komise uveřejnila dokument, který poukazuje na 12 opatření, která musí být uskutečněna, aby EU byla schopna splnit požadavky dohody z Kjóta. Jedním z těchto opatření je obchod s emisními kvótami.
Návrh směrnice o obchodování s emisními kvótami byl rovněž publikován na podzim roku 2001. AEBIOM, Evropská asociace pro biomasu vydala poziční zprávu na toto téma. V ní byly navrženy některé změny návrhu.
Nedůležitějším dokumentem je Zelená zpráva EU “Směrem k evropské strategii bezpečnosti dodávek energie”. Ta navádí členské státy, aby v maximální míře využívaly své domácí zdroje energie, pokud to neznamená zvýšení zátěže životního prostředí.
Situace v oblasti pelet v Evropě je znázorněna v tabulce získané z dotazníku z dvanácti evropských zemí.
Produkce pelet 2002 (t) | Předpoklad pro budoucnost (t) | Kdy | Využívání pelet 2002 (t) | Předpoklad pro budoucnost (t) | Kdy | |
Belgie | 0 | ? | 50 | Zvyšování | ||
Bulharsko | ? | ? | ? | ? | ||
ČR | 25 000 | 250 000 | 2020 | 100 | ?-350 000 | 2020 |
Chorvatsko | 5 000 | 10 000 | 2003 | 0 | ? | |
Finsko | 125 000 | 200 000 | 2005 | 25 000 | 100 000-1 000 000 | 2010 |
Německo | (2001) 23 000 | 105 000 | 2004 | (2001) 37 000 | 360 000 | 2007 |
Irsko | 0 | 200 000 | 2006 | 0 | 20 000 | 2010 |
Nizozemí | 60 000-80 000 | 150 000 | 2007-2010 | 30 000-40 000 | Zvyšování | |
SR | 5 000 | 30 000 | 2004 | 1 000 | 100 000 | 2010 |
Slovinsko | 0 | 50 000 | 2005 | 1 000 | 10 000 | 2003 |
Španělsko | 9 000 | ? | ? | ? | ||
Švédsko | 800 000 | 1 400 000 | 2007 | 900 000 | 1 000 000 | 2007 |
Navíc k tomuto víme, že velká poptávka existuje ve Velké Británii a Dánsku. Může jít o miliony tun.
Všechny aktivity zmíněné v předešlém textu vedou ke zvyšujícímu se využívání bioenergie a my zaznamenáváme vize budoucích energetických systémů, které jsou diskutovány v různých zemích. Podmínky jsou v jednotlivých zemích různé - některé mají hodně lesů, jiné zase orné půdy. Různé jsou rovněž potenciály nabídky biopaliv i národní politiky států. Proto je velmi důležité, že EU převezme jednotnou zodpovědnost v této otázce.
Na závěr bych si dovolil vyslovit naše nejzazší přání, aby si lidé na celém světě uvědomili problém globálního oteplování a nedostatek udržitelného rozvoje a začali tlačit své politiky k přijímání správných rozhodnutí, která by pak mohla vytvářet globální dohody. A aby si každý uvědomil, že vše je naše společná zodpovědnost.
Překlad: Antonín Slejška
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Fytoenergetika ve Státní energetické koncepci ČR
Co bude znamenat vstup do EU pro CZ Biom?
Stanovisko k návrhu na uzákonění nového druhu pozemku - technické produkční půdy
Cíle výroby elektrické energie a tepla z obnovitelných zdrojů do roku 2010
Manifest AEBIOM pro další akce při zavádění bioenergie v Evropské unii a jejích členských státech
Poziční zpráva AEBIOMu k akčnímu plánu pro tekutá biopaliva
Podpora obnovitelných zdrojů energie v zemědělství po vstupu ČR do EU
Společné projekty EU a ČR pro výstavbu zařízení k využívání biomasy pro energii
Nepříjemné probouzení z mámivých snů, aneb "Lidé nemají zájem o drahý plyn, topí raději uhlím"
Nová zpráva dokazuje, že alternativní paliva mohou významně snížit emise oxidu uhličitého
Zahraniční spolupráce s AEBIOM
Poziční zpráva AEBIOMu: Flexibilní systém pro poplatky/daně za produkci oxidu uhličitého
Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy
Datum uveřejnění: 14.1.2003
Poslední změna: 10.1.2003
Počet shlédnutí: 11635
Citace tohoto článku:
NYSTRÖM, Kent, SLEJŠKA, Antonín: Evropské trendy v bioenergetice. Biom.cz [online]. 2003-01-14 [cit. 2024-10-08]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-pestovani-biomasy-obnovitelne-zdroje-energie-bioplyn-kapalna-biopaliva-spalovani-biomasy-bioodpady-a-kompostovani-biometan/odborne-clanky/evropske-trendy-v-bioenergetice>. ISSN: 1801-2655.