Nákladovost aplikace kompostů do půdy

Aplikace organických hnojiv, zejména kompostů přináší zlepšení fyzikálních a chemických vlastností půdy. Organická hnojiva obsahují širší škálu různých látek, které umožňují také zlepšení sorpční kvality půdy. Vlivem zadržení půdní vláhy tak dochází k efektivnějšímu využívání živin rostlinami. Oblast využívání kompostů řeší dva okruhy problematiky. Prvním z nich je podpora biologického života v půdě, druhý představuje technicko-ekonomické řešení problematiky aplikace zejména u vyšších dávek.

Rozkladem odumřelých zbytků organismů vzniká humus, který je často promíšen s minerální složkou půdy. Je to soubor organických půdních koloidů s vysokým obsahem huminových látek. Humus je nejen zdrojem přístupných minerálních živin, ale také ovlivňuje hydrofyzikální vlastnosti půdy. Chrání půdu před povrchovým odtokem - voda se lépe a rychleji vsakuje, půda je tak chráněna před erozními účinky. Humus zároveň zlepšuje agrofyzikální vlastnosti půdy. Má tepelně-izolační funkci, protože snižuje teplotu půdy v nejteplejším období roku a omezuje tak neproduktivní výpar. To vše přispívá ke stálosti objemové hmotnosti půdy.

Retenční schopnost půdy pozitivně koreluje s obsahem organické hmoty v půdě a negativně s objemovou hmotností půdy, s obsahem částic o velikosti nad 100 μm a se zmenšováním tloušťky horní vrstvy půdy (Hall a kol., 1977 In: Merrington a kol., 2006).

Meier, Ploeger, Vogtmann (2003) uvádějí, že zvýšení obsahu humusu o 0,2 % způsobuje v průměru zvýšení využitelné vodní kapacity o 0,5 % a objem pórů o 1 % . Ke zlepšování vlastností půdy směřují technologie výroby a aplikace kompostů, protože vyzrálé komposty mají stabilní, vysoký podíl organické hmoty, která spolehlivě přispívá k tvorbě půdního humusu (Badalíková, 2008).

Kasperová, Jandová et al. (2006) uvádějí, že za nejefektivnější jsou považovány z tohoto hlediska aplikace vyšších dávek kompostu (nad 50 t.ha^-1). Významným aspektem všech používaných technologií je proto jejich ekonomická náročnost. Obecně platí, že náklady na aplikaci kompostů porostou se zvyšující se dávkou. Tato skutečnost je dána provozními parametry rozmetadel, zejména jejich dosahovanou výkonností.

Cílem hodnocení provedeného v tomto příspěvku je stanovení nákladů na aplikaci různých dávek kompostů do půdy s využitím rozmetadel a s jeho zapravením pomocí talířového kypřiče.

Materiál a metody

1. Návrh postupu a použitých MP 2

Postup aplikace sestává ze tří základních pracovních operací tj. nakládání kompostu, dopravy s rozmetáním a zapravení. Pro tyto operace byly vybrány standardní stroje využívané v oblasti rostlinné výroby. Aplikovaný kompost vykazoval objemovou hmotnost 0,48 t.m^-3, jeho uvažovaná cena byla 400 Kč.t^-1.

2. Zjištění T-E parametrů navržených strojů

Základním zdrojem údajů byly Normativy pro zemědělské stroje v rostlinné výrobě (Kavka, 2006, Abraham, 2008), údaje z vlastních sledování uvedených strojů na Ústavu zahradnické techniky a technické podklady strojů uváděné výrobci. Byly sledovány zejména výkonnosti strojů a strojních souprav, spotřeba pohonných hmot (PH), dále pořizovací ceny strojů a ceny mechanizovaných prací.

3. Stanovení nákladů na aplikaci kompostů

Pro jednotlivé operace byly provedeny kalkulace hodinových nákladů, které byly přepočítány pomocí výkonností na hektarové náklady s využitím metodiky pro stanovení nákladů na zemědělské stroje (Abraham, 2008). Kalkulace byly provedeny pro dávky 30, 60, 90, a 120 t.ha^-1. Proměnnými parametry byly dále: pracnost aplikace (se zvyšující se dávkou se zvyšuje) a výkonnost při zapravení kompostu talířovým kypřičem (se zvyšující se dávkou se snižuje). Výsledné hodnoty jsou zpracovány tabulkově pro jednotlivé dávky a souhrnně vyjádřeny graficky. Tabulkové výpočty jsou podle potřeby komentovány.

Výsledky a diskuse

V tabulce č. 1 – tabulce č. 4 jsou uvedeny hodnoty hektarových nákladů na hnojení kompostem při použití různých dávek.

Tabulka č.1: Hektarové náklady na hnojení kompostem – dávka 30 t.ha^-1

č.	Název operace	Souprava	Výkonnost	Spotřeba PH [l.h-1]	Náklady [Kč.h-1 ]	Náklady [Kč.ha-1 ]	Pozn.
1	Nakládání	Kolový nakladač	100 t.h-1	20,0	1 500	450	15 Kč.t-1
2	Doprava a rozmetání	Traktor 4 x 4 – 50 kW + rozmetadlo 5 t	0,5 ha.h-1 (dávka 30 t.ha-1)	12,5	980	1 960	dopr. vzdálenost 2 km
3	Zapravení	Traktor 4 x 4 – 50 kW + talířový kypřič 3,0 m	1,8 ha.h-1	22,0	1 450	805	hloubka zapravení 0,15 m
Celkové hektarové náklady							3 215
Cena kompostu (400 Kč.t-1)							12 000

Pozn.: Nakládání - pro dávku 30 t.ha^-1 je spotřeba času nakladače 0,3 h, při hodinové sazbě 1500 Kč stojí nakládka 450 Kč.ha^-1

Tabulka č.2: Hektarové náklady na hnojení kompostem – dávka 60 t.ha^-1

č.	Název operace	Souprava	Výkonnost	Spotřeba PH [l.h-1]	Náklady [Kč.h-1 ]	Náklady [Kč.ha-1 ]	Pozn.
1	Nakládání	Kolový nakladač	100 t.h-1	20,0	1 500	900	15 Kč.t-1
2	Doprava a rozmetání	Traktor 4 x 4 – 50 kW + rozmetadlo 5 t	0,3 ha.h-1 (dávka 60 t.ha-1)	12,5	980	3 528	dopr. vzdálenost 2 km
3	Zapravení	Traktor 4 x 4 – 50 kW + talířový kypřič 3,0 m	1,6 ha.h-1	22,0	1 450	906	hloubka zapravení 0,15 m
Celkové hektarové náklady							5 334
Cena kompostu (400 Kč.t-1)							24 000

Pozn.: Nakládání - pro dávku 60 t.ha^-1 je spotřeba času nakladače 0,6 h, při hodinové sazbě 1500 Kč stojí nakládka 900 Kč.ha^-1 Při zapravení vyšší dávky kompostu je třeba počítat se snížením výkonnosti talířového kypřiče.

Tabulka č. 3: Hektarové náklady na hnojení kompostem – dávka 90 t.ha^-1

č.	Název operace	Souprava	Výkonnost	Spotřeba PH [l.h-1]	Náklady [Kč.h-1 ]	Náklady [Kč.ha-1 ]	Pozn.
1	Nakládání	Kolový nakladač	100 t.h-1	20,0	1 500	1 350	15 Kč.t-1
2	Doprava a rozmetání	Traktor 4 x 4 – 50 kW + rozmetadlo 5 t	0,2 ha.h-1 (dávka 90 t.ha-1)	12,5	980	5 292	dopr. vzdálenost 2 km
3	Zapravení	Traktor 4 x 4 – 50 kW + talířový kypřič 3,0 m	1,4 ha.h-1	22,0	1 450	1 035	hloubka zapravení 0,15 m
Celkové hektarové náklady							7 677
Cena kompostu (400 Kč.t-1)							36 000

Pozn.: Nakládání - pro dávku 90 t.ha^-1 je spotřeba času nakladače 0,9 h, při hodinové sazbě 1500 Kč stojí nakládka 1 350 Kč.ha^-1

Tabulka č. 4: Hektarové náklady na hnojení kompostem – dávka 120 t.ha^-1 Pozn.: Nakládání - pro dávku 120 t.ha^-1 je spotřeba času nakladače 1,2 h, při hodinové sazbě 1500 Kč stojí nakládka 1 800 Kč.ha^-1

č.	Název operace	Souprava	Výkonnost	Spotřeba PH [l.h-1]	Náklady [Kč.h-1 ]	Náklady [Kč.ha-1 ]	Pozn.
1	Nakládání	Kolový nakladač	100 t.h-1	20,0	1 500	1 800	15 Kč.t-1
2	Doprava a rozmetání	Traktor 4 x 4 – 50 kW + rozmetadlo 5 t	0,13 ha.h-1 (dávka 120 t.ha-1)	12,5	980	7 056	dopr. vzdálenost 2 km
3	Zapravení	Traktor 4 x 4 – 50 kW + talířový kypřič 3,0 m	1,2 ha.h-1	22,0	1 450	1 208	hloubka zapravení 0,15 m
Celkové hektarové náklady							10 064
Cena kompostu (400 Kč.t-1)							48 000

Souhrnný přehled hektarových nákladů na aplikaci různých dávek kompostu uvádí Graf 1.

Stanovené náklady vycházejí z reálných hodnot výkonností, spotřeby pohonných hmot a dalších parametrů zjištěných a naměřených v provozních podmínkách. Pro praktické zvýšení retenční schopnosti půd má význam zejména aplikace dávek nad 60 t.ha-1 (Badalíková, 2008). Ve srovnání se standardně používanými dávkami (kolem 25–30 t.ha-1) vyžadují tyto dávky dvoj- až trojnásobné náklady. Důvodem je především zvýšení pracnosti při aplikaci vysokých dávek. Otázkou zůstává možnost využití vhodnější techniky pro aplikaci vysokých dávek, tzn. větší ložné objemy – rozmetadla pro 10 příp. 15 tun. To je ale spojeno s požadavky technického řešení podvozků (Hůla et al., 1997). Tento problém je palčivější v oblasti trvalých porostů, kdy ložný objem rozmetadel je omezen průjezdností meziřadím (Brg, 2003), standardní rozmetadla organických hnojiv pro vinice mají nosnost Náklady na aplikaci vysokých dávek kompostů se mohou kompenzovat zvýšením retenční schopnosti takto ošetřené půdy. V oblasti výrobního zemědělství (rostlinné výrobě) to umožní snížení potřeby závlahové vody, v oblasti péče o krajinu to znamená omezení škodlivých dopadů živelných odtoků srážkových vod přívalových dešťů.

Závěr

Práce se zabývá stanovením nákladů na aplikaci kompostů do půdy. Pomocí údajů naměřených při provozním sledování strojů a dalších hodnot, zejména normativů, byly stanoveny náklady při aplikaci 30, 60, 90 a 120 t.ha^-1. Při stanovení se v kalkulaci nákladů měnily zejména pracnosti aplikace pro různé dávky a výkonnosti soupravy při zapravení kompostu talířovým kypřičem. Aplikace nejvyšších dávek (90 a 120 t.ha^-1) vykazovala téměř 2 – 3násobek nákladů než při použití běžných dávek a dosahovala částek 7 677 a 10 064 Kč.ha^-1. Možnosti snižování nákladů na aplikaci lze hledat zejména ve zvýšení ložného objemu rozmetadel, které výrazně sníží pracnost aplikace. Náklady spojené s aplikací kompostu budou kompenzovány vedle zvýšené úrodnosti půdy, zvýšením retenční schopnosti půdy, která vede k omezení škodlivých dopadů odtoku srážkových vod.

Oponovaný příspěvek vychází z řešení projektu č. QH81200 s názvem "Optimalizace vodního režimu v krajině a zvýšení retenční schopnosti krajiny uplatněním kompostů z biologicky rozložitelných odpadů na orné půdě i trvalých travních porostech".

Použitá literatura

1. Abrham, Z., et al.: Provozní náklady strojních souprav. Výzkumný ústav zemědělské techniky 2008 [cit. 2009-05-08].
2. Burg, P.: Efektivnost vinohradnické techniky. Disertační práce. Brno: ZF MZLU v Brně, 2003. 120 s.
3. Badalíková, B., Hrubý, J.: Infiltrace vody do půdy vypovídá o stavu půdního prostředí. (Water infiltration to the soil predicate about soil environment) In: CD: Využití zemědělské techniky pro trvale udržitelný rozvoj. MZLU, ZF Lednice, VÚZT v.v.i. Praha 2008, s. 25-30 ISBN 978-80-7375-177-7
4. Hall, D. G. M., Reeve, M. J., Thomasson, A. J., and Wright, V. F. (1977) Water retention porosity and density of field soils. Soil Survey Technical Monograph No 9. Soil Survey of England and Wales.
5. Hůla, J., Abrham, Z., Bauuer, F.: Zpracování půdy. Praha: Nakladatelství Brázda, 1997, 140 s. ISBN 80-209-0265-1
6. Kavka, M. a kol.: Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu. UZPI, Mze, Praha, 2006, ISBN 80- 7271- 163- 6.
7. Meier – Ploeger, A., Vogtmann, H., 2003: Qualitatsaspekte der Dungung mit Bioabfallkompost. In: 64. Informationsgesprach des ANS e. V. Die Zukunft der Getrennsammlung von Bioabfallen, 20 Jahren Biotonne Witzenhausenline Standortbestimmung. p. 225 – 238.
8. Kasperová, V., Jandová, L., Tollrianová, Z., Ševčíková, I., Konvičková, V.: Využití kompostů a jiných organických přípravků v zemědělství. Biom.cz [online]. 2006-08-24 [cit. 2008-11-08]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/index.shtml?x=1918409>. ISSN: 1801-2655

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost