Odborné články

Laskavec (Amaranthus sp.)

Rod Laskavec zahrnuje více než 60 druhů, kulturní formy patří mezi jednoleté rostliny. Pro produkci semen jsou nejvíce využívány druhy Amaranthus hypochondriacus L., Amaranthus caudatus L. a Amaranthus cruentus L. (Michalová, 2001). V Asii a Africe se pěstují jako listová zelenina jiné druhy (Moudrý a Strašil, 1996). Pochází ze střední Ameriky, byl pěstován Aztéky a Inky již před třemi tisíciletími. Podle svého využití se řadí, stejně jako pohanka, k obilovinám (Dostálek a kol., 2000). Laskavec patří do skupiny rostlin s C4 cyklem, které mají velkou rychlost fotosyntézy, ekonomičtěji využívají světelnou energii při fixaci CO2, mají sníženou fotorespiraci a dosahují vysoké hodnoty fotosyntetické produkce, tedy i tvorby biomasy. Kromě širokého potravinářského využití zrna i mouky lze laskavec uplatnit i jako krmivo pro hospodářská zvířata. Senáž je kvalitou blízká vojtěškové. Vzrůstné formy jsou využitelné jako zelené hnojení, energetické plodiny (produkce sušiny biomasy je přes 20t/ha) i pro výrobu papíru, některé druhy zase poskytují surovinu pro produkci barviv a kosmetických přípravků (Moudrý a Strašil, 1996).

Patří k teplomilným rostlinám. V našich podmínkách mu vyhovují humózní, hlubší a střední půdy, nížinné, teplé a sušší klima. Podle Dostálka a kol. (2000) nesnáší utužení a zamokření. Autoři Moudrý a Strašil (1996) naopak uvádějí vedle odolnosti vůči zasolení i odolnost k zamokření. Není náročný na předplodinu, nevhodné jsou pozemky zaplevelené merlíky, lebedami nebo planým laskavcem, se kterým se může křížit. Spontánními mezidruhovými kříženci laskavců se zabývali Lanta a Havránek (2001). Potvrdili nutnost účinné izolace v semenářských porostech.

Laskavec dobře reaguje na organické hnojení. K rychlému růstu a vytvoření velkého množství biomasy potřebuje dostatek živin. Příprava půdy má udržet vláhu a potlačit plevele, proto se opakovaně vláčí. Vysévá se do půdy prohřáté na 10-12°C přibližně ve stejné době, kdy se sejí fazole nebo kukuřice. Drobná semena komplikují výsev. Číselné agrotechnické hodnoty jsou uvedeny v tabulce. V době vzcházení je laskavec citlivý na nedostatek vláhy. Při výsevu do nevyhřáté a zamokřené půdy napadají mladé rostliny choroby. Laskavec je citlivý na zaplevelení počátkem vegetace, proto se do zapojení porostu meziřádkově kultivuje plečkou.

Sklizeň je druhé kritické období v pěstování laskavce. V době zralosti semen má rostlina vysoký obsah vody, což ztěžuje sklizeň. Vhodná je desikace prvními mrazy a neprodlená sklizeň, aby se snížily ztráty výpadem zrna. Další ztráty vznikají při vlhnutí květenství během podzimních dešťů. Po sklizni se zrno dočistí a vysuší na vlhkost 10-12%. Mlátička se seřizuje asi jako při sklizni máku (Dostálek a kol., 2000). Pro produkci osiva je nutné důsledné ničení plevelných laskavců (Moudrý a Strašil, 1996).

Netradiční energetické plodiny - základní údaje

Plodina HTS (g) Výsevek (kg/ha) Výsevek (semen/m2) Řádky (cm) Hloubka setí (cm) Výnos (q/ha) Cena v r. 99 (Kč/q*)
Amarant 0,3-0,9 0,5-1,2 100-150 32-40 (45-60) 1-2 15-25 -
Konopí seté 15-25 8-15 - 40 3-5 6-12 -
Len setý olejný 8-15 80-110 1000-1100 10-11 (20-25) 1-2 8-15 1000-1200
Lnička setá 1 8-12 - 10-15 (20-25) 1-2 10-15 -
Slunečnice 50-120 4-6 40-60 60-70 ´ 22-27 5 10-15 200-250**
* Výkupní cena poskytovaná společnostmi PRO-BIO s.r.o. a Sluneční brána s.r.o. za certifikovanou produkci v roce 1999.
** Cena za 1 kg sušených "okvětních plátků" slunečnice.
V tabulce jsou uvedeny orientační hodnoty, někdy se jedná o poměrně široké rozpětí. Konkrétní výsevek je třeba přizpůsobit odrůdě a způsobu pěstování.
(Dostálek a kol., 2000)

Literatura

  • Dostálek, P. - Michalová, A. - Škeřík, J. - Hutař M. - Mitáček, T. Netradiční plodiny, bulletin ekologického zemědělství. PRO-BIO Šumperk, 2000.
  • Lanta, V. a Havránek, P. Mezidruhová hybridizace a tok genů v komplexu "crop - weed" při pěstování amarantu. IN: Pěstování a využití některých opomíjených a netradičních plodin v ČR, VÚRV Praha - Ruzyně, 2001, s. 76 - 82.
  • Michalová, A. Opomíjené obiloviny a pseudoobiloviny v Evropě. IN: Pěstování a využití některých opomíjených a netradičních plodin v ČR, VÚRV Praha-Ruzyně, 2001, str. 1-3, b.
  • Moudrý, J. - Strašil, Z. Alternativní plodiny. JU ZF České Budějovice, 1996.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Chrastice rákosovitá - nový alternativní zdroj pro průmyslové a energetické využití
Šťovík Uteuša - plodina perspektivní pro fytoenergetiku
Zkušenosti s produkcí energetických rostlin v provozních podmínkách
Nové druhy energetických plodin
Topinambur hlíznatý (Helianthus tuberosus L.) - netradiční alternativní plodina pro průmyslové a energetické využití
Biomasa pro energii (1) Zdroje

Předchozí / následující díl(y):

Nepotravinářské netradiční plodiny
Topinambur hlíznatý (Helianthus tuberosus L.)
Lnička setá (Camelina sativa (L.) CRANTZ)
Konopí seté (Canabis sativa L.)
Slunečnice roční (Helianthus annuus L.)
Len setý olejný (Linum usitatissimum L.)

Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy

Datum uveřejnění: 26.2.2002
Poslední změna: 19.3.2002
Počet shlédnutí: 15170

Citace tohoto článku:
JEŽKOVÁ, Edita: Laskavec (Amaranthus sp.). Biom.cz [online]. 2002-02-26 [cit. 2024-10-05]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-pestovani-biomasy-obnovitelne-zdroje-energie-bioodpady-a-kompostovani/odborne-clanky/laskavec-amaranthus-sp>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto