Odborné články
Půdní eroze a energetické plodiny
Úvod
Průběh letošního jara byl na většině území ČR z hlediska srážek poměrně příznivý. Po několika předchozích letech, kdy bylo často velké sucho, to byla změna velmi vítaná. Srážky byly sice častější, ale bohužel mnohdy provázené bouřkami a přívalovými dešti. Následkem toho se častěji než obvykle vyskytovala eroze půdy, zejména na svažitých pozemcích a tam, kde nebyl vytvořen dostatečně zapojený vegetační kryt, který by erozi zabránil. Půdní erozí tak trpěly pozemky zejména s jednoletými plodinami, mělce zakořeněné, které nemohou zabránit smyvu vrchní vrstvy úrodné ornice.
Protierozní vegetace
Nejběžnější způsob ochrany půdy proti erozi pomocí volby pěstovaných plodin je její zatravňování. Jde zejména o půdy svažité, kde může vytrvalý dostatečně vyvinutý travní drn účinně erozi zabránit. Ne všechny svažité pozemky je ale možné či žádoucí zatravnit, i když se v posledních letech tento způsob u nás velmi rozšířil.
Jednoleté plodiny, zejména ty, které se sejí později, nebo opožděně vzchází, mají být zasety po vrstevnicích kolmo ke svahu, což půdu proti erozi rovněž částečně ochrání. Především se to týká porostů brambor, kde by brázdy po svahu k erozi významně přispěly. Pěstování jednoletých plodin má ale obecně jen omezené možnosti jak erozi půdy zamezit. Velmi náchylné jsou zejména půdy s porostem kukuřice, kde ani setí kolmo ke svahu většinou nepomůže.
Jednoznačný význam mají proto rostliny vytrvalé a víceleté. Nemusí to ale být pouze prosté a všeobecně známé, hojně (mnohdy až přespříliš) využívané zatravňování. Jedná se zejména o skupinu plodin tzv. „energetických“, pěstovaných za účelem zajištění biomasy pro energii. Z druhů osvědčených současně pro pěstování biomasy lze jako protierozní ochranu zvolit např. některé druhy vzrůstných trav a hlavně krmný šťovík. Tyto porosty nejsou bohužel mezi zemědělskou veřejností zatím dostatečně známé, a proto nejsou k omezení smyvu ornice dosud běžně využívány.
Existuje ale již několik dobrých příkladů, kde se tyto typy plodin osvědčily. Jde zejména o krmný šťovík, kde jej pěstitelé využívají nejen jako zdroj energetické biomasy, ale rovněž přímo za účelem omezení eroze. V letošním roce se tyto porosty osvědčily např. na Třebíčsku (Obr.1, 2), ale i v kopcovitém terénu na střední Moravě (Obr.3).
Jak je z obr.1 zřejmé, není v prvém roce po zasetí porost také ještě dostatečně vyvinutý a může být rovněž erozí ohrožen, stejně jako jednoleté plodiny. Toto omezení je ale pouze v prvém roce vegetace. Od druhého roku již vytváří mohutný porost, který pak spolehlivě zamezí jakémukoliv smyvu ornice, což jednoznačně dokazuje porost na Obr.2. Založení porostů v kopcovitém terénu na Třebíčsku se tak příznivě projevilo již v letošním roce, kdy se eroze půdy vyskytuje obzvlášť často. Byly tak odstraněny obvyklé každoroční škody působené erozí, nejen z hlediska snížení úrodnosti částečným smyvem ornice, ale rovněž omezením přímých nákladů na odstraňování naplavené zeminy z příkopů a přilehlých komunikací. Pěstování krmného – energetického – šťovíku se tak plně osvědčilo a má zde stejně velký význam, jako samotné získávání energetické biomasy.
V poslední době si někteří pěstitelé zakládají porosty krmného šťovíku také ke krmným účelům, ke kterým byl původně vyšlechtěn. Stejně tak může být vhodný i pro použití do fermentoru při výrobě bioplynu. Svědčí o tom velmi vysoké krmné hodnoty, které byly již opakovaně prokázány nejrůznějšími analýzami a nadále se potvrzují. I když se nedoporučuje setí krmného šťovíku do krycí plodiny, je v případě jeho využití ke krmným účelům možný (i vhodný) malý přísev jednoletého jílku. V tom případě se v prvém roce po vysetí vyskytuje zaplevelení v menší míře a porost může být využit ke krmným účelům již v prvém roce po zasetí. Sklízí se pak v zeleném stavu, a může být následně senážován (do vaku, nebo do balíku), případně silážován v běžných silážních jamách. Konzervace tímto způsobem je snadná, protože krmný šťovík obsahuje vysoký obsah redukovaných cukrů a není proto k tomuto účelu potřeba používat konzervační přípravky.
Příkladem tohoto způsobu pěstování je porost krmného šťovíku na Moravě, viz Obr. 3. Po předchozí odplevelovací seči je možné již porost sklidit na zeleno, resp. na senáž, kde je šťovík ve směsi s jílkem nesporně kvalitní krmná píce. Přísev jílku je vhodný, ale pouze pro první rok vegetace: předpokládá se, že jednoletý jílek postupně odumře, aby následně nekonkuroval čistému šťovíku, na což je krmný šťovík jinak velmi citlivý a konkurenci jiných druhů rostlin nesnáší. To je také obecný problém zaplevelování porostů krmného šťovíku, a proto je třeba jej udržovat v bezplevelném stavu. (Rozhodně není krmný šťovík zdrojem zaplevelování okolí, jak se bohužel stále ještě veřejnost domnívá a jak uvažují dokonce i někteří tzv. odborníci).
Přísev jílku ke krmnému šťovíku je v prvém roce výhodný i z hlediska protierozní ochrany půdy: tím, že se díky přítomnosti jílku vytvoří kvalitní porost s minimálním zaplevelením, je porost již v prvním roce dostatečně zapojen a spolehlivě chrání ornici proti smyvu, viz obr. 3. Zde byl porost založen na velmi svažitém pozemku, jak je z obrázku zřejmé a bude tak spolehlivě ochráněn proti erozi i na celé následné roky trvání porostu této vytrvalé plodiny, což může být na období deseti i více následujících let.
Výhodou porostu krmného šťovíku z hlediska omezení eroze je především jeho každoroční velmi ranné obrůstání. Začíná obrůstat hned po rozmrznutí půdy a v dubnu je již vytvořen kvalitní zelený porost, jak je zřejmé např. z obr. 4, ze dne 24.4.08. V tomto období zpravidla končí setí běžných jednoletých plodin a setí kukuřice obvykle teprve začíná. Jarní přívalové srážky tak mohou tyto nově zaseté nebo vzcházející porosty zemědělských plodin znatelně poškodit v důsledku půdní eroze. Největší poškození vzniká nejčastěji při pěstování kukuřice. Nabízí se tedy úvaha, zda krmný šťovík by nemohl alespoň částečně nahradit tuto, z hlediska eroze, nejrizikovější plodinu, zvl. na svažitých pozemcích. Tento návrh podporuje dále i jeho vynikající krmná hodnota. Na rozdíl od uvedených jednoletých plodin, zejména kukuřice, je naopak plně zapojený porost krmného šťovíku spolehlivou zárukou protierozní ochrany půdy a to už od brzkého jarního období. Tato ochrana půdy je přitom dlouhodobá, jak o tom svědčí porost, který je v letošním roce již v devátém roce své vegetace (obr.4). Spolehlivě se tak dovrší předpokládaná vytrvalost porostu, tj. přibližně 10 let i více. Vyžaduje ale správné ošetřování a důsledné dodržování ověřených agrotechnických zásahů.
Ze skupiny cíleně pěstovaných „energetických“ plodin lze také úspěšně využít proti erozi například vytrvalou lesknici (chrastici) rákosovitou, viz obr. 5. Je to vzrůstná tráva, která vytváří kompaktní hustý porost a dostatečně vysoké výnosy suché hmoty, potřebné pro získání energetické biomasy. Tato tráva může vhodně doplňovat jiné druhy energetických plodin, protože se hodí do vlhčích stanovišť včetně lužních půd, kde bývá i vysoká spodní voda a dokáže ji dobře využít, na rozdíl např. od šťovíku, který podmáčené půdy nesnáší. V případě výskytu lokálních záplav poskytuje lesknice rákosovitá rovněž velmi účinnou ochranu půdy, neboť hustý drn dokáže půdu spolehlivě fixovat na svém stanovišti.
Obdobné vlastnosti jako lesknice rákosovitá má z hlediska eroze půdy též „energetická“ tráva – sveřep bezbranný. Hodí se ale naopak i na sušší stanoviště. Vytváří velmi kompaktní porost, vysoký přes 1,5 m, který je tak plnou zárukou protierozní ochrany půdy a současně je to i plodina výnosná, která poskytuje kolem 8-10 t/ha suché biomasy. Ukázka porostu sveřepu bezbranného je zřejmá z obr. 6, který je letos ve třetím roce své vegetace.
Souhrn a závěry
Eroze půdy se stává velmi nežádoucím doprovodným jevem prudkých bouřek a přívalových dešťů, které se vyskytují v poslední době stále častěji. Nejvíce ohrožené jsou půdy s porosty jednoletých plodin, zejména těch, které vzchází později a kdy ještě není vytvořen dostatečně kompaktní vegetační kryt. Nejkrizovější plodinou je proto kukuřice. Běžným doporučením je dosud zatravňování svažitých pozemků, kde může travní drn erozi půdy zamezit. Stejně účinné je i použití víceletých a zvláště vytrvalých „energetických“ plodin, které mají oproti prostému zatravňování navíc výhodu efektivního využití, neboť jsou obnovitelným zdrojem energetické biomasy. Jejich uplatnění se již u nás začíná osvědčovat a je proto žádoucí zakládání těchto typů plodin rozšiřovat co nejvíce, zvláště v kopcovitých terénech se svažitými pozemky.
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Odborná exkurze – „Energie z pole“
Netradiční využití biomasy v praxi
Význam cíleně pěstovaných energetických plodin
Nedostatek biomasy
Chrastice rákosovitá pro energetické využití – pěstování a sklizeň
Podpora pěstování energetické biomasy v ČR a v kontextu s EU
Hodnocení dosavadních výsledků s pěstováním krmného šťovíku
Krmný šťovík a jeho využití pro výrobu bioplynu
Uplatnění krmného - energetického šťovíku
Krmný šťovík - Rumex OK 2
Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy
Datum uveřejnění: 24.9.2008
Poslední změna: 22.9.2008
Počet shlédnutí: 12714
Citace tohoto článku:
PETŘÍKOVÁ, Vlasta: Půdní eroze a energetické plodiny . Biom.cz [online]. 2008-09-24 [cit. 2024-11-30]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-pestovani-biomasy-kapalna-biopaliva-bioodpady-a-kompostovani/odborne-clanky/pudni-eroze-a-energeticke-plodiny>. ISSN: 1801-2655.
Komentáře:
|
|
|
|
|