Bionafta škodí řepce

Většina lidí se domnívá, že bionafta jako nové odbytiště tuků zvyšuje ceny řepky. Mé přesvědčení je ale přesně opačné. Bionafta olejce škodí. Vysvětlení je potřeba hledat ve faktech.

EU₂₇ ročně spotřebuje kolem 28 mil. tun rostlinných a živočišných tuků. Z vlastních zdrojů pochází asi 18 mil. tun. Z toho cca 12 mil. tun se získá z domácí rostlinné produkce: řepka, slunečnice, oliva, okrajově sója a něco málo i z bavlníku. Mimo to přibližně 2 mil. tun oleje vyrobíme z dovozových sójových bobů. Sumárně tedy EU₂₇ vyprodukuje kolem 20 mil. tun tuků a olejů. Zbytek spotřeby, to je 8 mil. tun, musí dovézt. Z těchto 8 mil.tun čistých importů připadne na palmový olej asi 5 mil. tun, cca 0,7 mil. tun na´olej sójový a stejné množství na palmojádrový tuk.

Z dovozů vykazuje největší dynamiku olej palmový. Každoročně se dováží asi o 5-7 % více. Růst u soji činí jen 1-2 %. Dovoz palmového oleje kolem 5 mil. tun se téměř vyrovná domácí produkci řepky, suverénně nejvýznamnější olejnině EU. Z ní se totiž vyrobí jen asi 7 mil. tun, ze slunečnice kolem 2 mil. tun.

Přechod na bionaftu přivítaly všechny velké tukové závody i řada nových podnikatelů. Získali totiž nadhodnotu, kterou platí buď motorista v drahé naftě, nebo to „cáluje“ dotační systém z daní. To ale není všechno. Ty největší peníze přichází z potravinářských tuků. Za spálený řepkový olej se doveze olej palmový, který je o 24 % proti řepce levnější a daleko více se hodí do margarinů. Nebo se dá využít i olej ze soji, který je proti řepkovému levnější o 14 %. Navíc má fabrika co dělat a získat z bobů extrahovaný šrot je báječné: loni byl šrot za cca 270 USD, letos již za 480 USD. Ten superzisk nesmaže ani více a více chřadnoucí dolar. Proto tukaři musí profitovat a s nimi supermarkety.

Bionafta prospívá palmě

Tuky jako hlavní faktor chutnosti lidské stravy nechávají dynamikou každoročního přírůstku produkce za sebou všechny jiné komodity: obiloviny, cukrodárné plodiny, zeleninu, ovoce, hlíznaté plodiny. Rostlinná výroba je přirozeně nejvýhodnější v nejproduktivnější oblasti světa, v tropickém pásmu. Pokud k tomu ještě přibude možnost trvalé plantážní kultury, je do budoucna rozhodnuto. To už cukrovce ukázala cukrová třtina. Stále více se prosazuje kukuřice a rýže. Pšenice, nedávno jednička světových polí, je až na třetím místě a bude dál slábnout. Maniok mění brambory na nevýznamnou zeleninu.

Velmi reálně, někdy kolem roku 2015 – 2020, se dá čekat přímý atak na řepku. V těch letech by dosud nenasycený trh s oleji měl být již saturován. Konec konců produkce tuků se každoročně zvyšuje o asi 4 % a lidstvo přirůstá tempem 1,1 % ročně. Hlavním konkurentem bude palma olejná. Dá totiž z hektaru asi 3,5x více tuků než přinese řepka v EU. A to je EU na řepku nejvýnosnější oblastí světa. Cesta pro záchranu řepky je ve zvýšení výnosů semen asi na 5t/ha. Reálně ale nevidím žádnou velkou naději, jak s výnosy zásadně hnout. Letošní rok v téměř celé EU ukazuje, že nikdo nepřišel s ničím novým a že Sclerotinia maže naděje na velmi dobré výnosy v celém regionu od Atlantiku až po Karpaty – ve Francii, SRN, ČR, stejně jako sucho v Polsku.

Dovozy levného palmového oleje a tzv. ekologické využití, ve skutečnosti likvidace řepkového oleje, neumožňují řepce ani dosáhnout vysoké ceny. Kdo čekal na 12 tisíc Kč/t, dočkal se 8 tis.Kč/t. Navíc naše naftové motory dostávají díky řepce kvalitnější olej než ten, který koupíme v supermarketu.

V tabulkách uvádím globální čísla. Ukazují na růst produkce palmy a na skvělé úspěchy Číny. Ale stejně bych přál nám i řepce více zdaru. Máme ještě čas 10 let. Dá se hodně udělat.

Tabulka č. 1: Světová produkce hlavních tuků a olejů v milionech tun

Rok/olej	Palmový	Sojový	Řepkový	Živočišné a rybí celkem	Celkem tuky rostlinné a živočišné
1997/8	16,9	23,2	12,2	19,9	101,4
2007/8	41,7	38,4	19,2	24,7	159,2
2008/9	44,5	39,6	19,8	25,2	166,1
Změna 97/8-08/9 (%)	+163	+71	+62	+27	+64

*Zdroj: Oil World, upraveno

Tabulka č. 2: Spotřeba u hlavních odbytišť tuků na světě v milionech tun

Rok/území	Evropa	Čína	Indie	Indonésie	USA	Brazílie	Pákistán
1997/8	20,0	15,0	9,8	3,1	13,1	3,9	2,4
2007/8	29,3	28,3	14,2	4,7	16,3	5,3	3,5
2008/9	29,6	29,8	14,8	5,1	16,9	6,0	3,6
Změna 97/8-08/9 (%)	+48	+99	+51	+65	+29	+51	+51

*Zdroj: Oil World, upraveno

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu