Statistika energetického využívání biomasy a bioplynu

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravuje od loňského roku pravidelné statistické zprávy o využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE). Tato statistika pokrývá veškeré typy OZE, včetně energetického využívání biomasy a bioplynu. Zvláštní kapitolu tvoří sledování hodnot produkce kapalných biopaliv a obchodu s nimi. Bilance OZE, kterou MPO sestavuje, je oficiálním materiálem pro mezinárodní výkaznictví (IEA / EUROSTAT). Data o energetickém využívání biomasy a bioplynu jsou zjišťována především „Ročním výkazem o produkci energie z obnovitelných a ostatních zdrojů Eng (MPO) 4-01“ v kombinaci s daty ČSÚ a ČHMÚ.

Statistika výroby elektřiny z biomasy

Šetření o výrobě elektřiny z biomasy je vyčerpávající a pokrývá všechny firmy, které sledovanou činnost v daném roce prováděly. Sledována je výroba elektřiny podle jednotlivých druhů biomasy, přičemž rozdělení je standardní pro MPO a ČSÚ na palivové dřevo, dřevní odpad, rostlinné materiály a biopaliva. Dále jsou sledovány dodávky této elektřiny do vlastního podniku, do sítě, či její dodávky dalším subjektům.

Statistika spotřeby biomasy pro výrobu tepelné energie

Statistika spotřeby biomasy pro výrobu tepelné energie je prováděna MPO v rámci kombinovaného šetření, jež pokrývá všechny subjekty se společnou výrobou elektřiny a tepla z biomasy, dále tepelné zdroje s instalovaným výkonem nad 200 kW a subjekty s více jak 20 zaměstnanci. Statistika tedy pokrývá veškerou „větší“ spotřebu biomasy. Vzhledem k tomu, že není vhodné zatěžovat vyplňováním duplicitních výkazů menší firmy, jejichž podíl na celku je zanedbatelný, je prováděno určité zjednodušení, které však do jisté míry využívá i dat z předchozího roku. Výkazem Eng (MPO) 4-01 jsou obesílány subjekty, které v loňském roce vykázaly vyšší spotřebu biomasy a dále subjekty s určitými charakteristikami (obecní zařízení, prodej tepla, nestandardní druhy paliva aj.). Zjištěná data jsou doplněna daty pro podniky s nižší spotřebou z databáze REZZO 2 a ze šetření ČSÚ „Roční výkaz o spotřebě paliv a energie a zásobách paliv EP 5-01“. U obou posledně jmenovaných zdrojů dat však nejsou k dispozici dostatečně podrobné údaje o typu biomasy. Od šetření pro rok 2006, po úpravě výkazu ČSÚ EP 5-01, však i tato data budou zjišťována. Problematika spotřeby biomasy u malých firem, kterou není možno sledovat klasickými metodami energetické statistiky, bude v budoucnu řešena použitím výběrových metod statistického šetření.

Spotřeba biomasy v domácnostech

V současné době je pro spotřebu biomasy v domácnostech stále k dispozici pouze hrubý odhad ČSÚ vzešlý ze šetření ENERGO 2004. Tento odhad činí 19,5 PJ a vztahuje se k energii v použitém palivu (biomase). V rámci šetření byla zjištěna řada podrobných charakteristik o spotřebě dřevní hmoty v domácnostech. Výsledná hodnota celkové spotřeby zjištěná při šetření u výběrového souboru činila po přepočtu na základní soubor přes 30 PJ. Na základě upřesněného odhadu pak byla ČSÚ tato hodnota snížena na 19,5 PJ. Veškerá data publikovaná v závěrečné zprávě je tedy nutno posuzovat s touto výhradou. Podrobnější zpracování dat o biomase ze šetření ENERGO 2004 je v současné době prováděno ČSÚ ve spolupráci s MPO. Současně jsou hledány možnosti, jak více posílit tento segment energetické statistiky, která je však nesmírně náročná a to jak metodicky, časově, tak i finančně. Bohužel však lze ve spotřebě biomasy v domácnostech spatřovat největší možnou chybu celého modelu statistiky OZE, je zde nutno počítat s odchylkou čítající řádově snad až 10 PJ.

Biomasa v obcích a městech

K vytvoření této statistiky vedly MPO rozporuplné informace v odborném tisku o tom, kolik obcí a měst využívá biomasu v místním CZT, či pro vytápění obecních objektů.

Metodika sběru dat je stejná jako v ostatních segmentech statistiky OZE. Klíčem byla především vykázaná dodávka tepla domácnostem a obchodním (distribučním) firmám, tak jako vlastnictví kotelen obcemi a městy (resp. jimi vytvořenými firmami). Vzhledem k tomu, že obce a města jsou a budou při využívání tohoto zdroje energie častými příjemci podpory z národních i evropských fondů, umožňuje takto vytvořená statistika sledování všech větších zdrojů, stejně jako významné části nových zdrojů s menším výkonem.

Zcela bezpředmětné je zvláštní statistické sledování velmi malých tepelných zdrojů (typickým příkladem je kotel pro vytápění několika místností obecního úřadu). Je si třeba uvědomit, že pro celkovou energetickou bilanci biomasy a bilanci obcí samotných, hrají tyto zdroje zanedbatelnou roli.

Brikety a pelety z biomasy

Základem pro statistiku výroby a spotřeby briket a pelet z biomasy je vlastní šetření MPO, především dotazník „Brikety a pelety z biomasy v roce ...“, který je firmám rozesílán jako dobrovolný. Od roku 2006 však bude tabulka o výrobě briket a pelet zařazena ve výkaze Eng (MPO) 4-01 se statistickou povinností. Pro statistiku zahraničního obchodu je využita celní databáze ČSÚ, ze které je možno po verifikaci připravit poměrně kvalitní data. Tato databáze však v případě, že firma vyváží oba typy paliva, neumožňuje bez doplňujících informací odlišit co jsou pelety a co brikety. Podrobnější informace o metodice šetření, jakožto i o jeho výsledcích jsou publikovány v samostatné zprávě „Brikety a pelety z biomasy v roce 2004“.

Energetické využívání bioplynu

V rámci výkazu Eng (MPO) 4-01 je sledováno energetické využití bioplynu u všech subjektů, které tuto technologii provozují. Zvlášť je vykazována výroba energie v kogeneračních jednotkách. Rozlišován je bioplyn z komunálních ČOV, průmyslových ČOV, ze zemědělských bioplynových stanic a skládkový plyn.

Statistické zprávy o využívání OZE jsou pravidelně publikovány na webových stránkách MPO v sekci statistika obnovitelných zdrojů energie. Data pro rok 2005 budou k dispozici v polovině roku 2006, separátní zprávy (např. Brikety a pelety z biomasy v roce 2005) však patrně dříve.

Tweet

Novinky z Prodevalu: zkapalňování CO2, Valopur DFM a nová výrobní linka na jihu Francie

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?