Technika pro mulčování trvalých travních porostů v horských a podhorských podmínkách

Úvod

Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha S ohledem na rozšiřování ploch ponechaných ladem zvláště v horských oblastech lze očekávat také rozšíření dalších postupů mechanického ošetření a likvidace nežádoucích porostů kombinacemi postupů sečení nebo mulčování se spásáním popř. i kompostováním. Předpokládá se proto, že dojde v brzké době k většímu nárůstu požadavků na stroje pro sečení a mulčování v těchto výrobních oblastech. Pro tyto horské oblasti se zejména předpokládá rozšíření specielních strojů o menších pracovních záběrech do 3 m.

Metody

Vzhledem k pracovním podmínkám jsou na tyto stroje kladeny značné požadavky. Kolísání množství zpracovávaného porostu a také jeho vlastností je velmi vysoké, množství dosahuje 1 až 30 t/ha rostlinné hmoty. Omezení zemědělské péče na těchto půdách má za následek, že se na často svažitých a zamokřených plochách nacházejí četné překážky, které vedou k poškození a prostojům strojů. Také z ekologického hlediska jsou na mulčovače kladeny vysoké požadavky na minimální poškozování mikroflóry i stávající vegetace a v neposlední řadě i na ochranu zvěře. Popsané podmínky proto vyžadují různá konstrukční řešení pracovních orgánů strojů a jejich použití. Mulčovače proto mají pracovní ústrojí různého typu a konstrukčního provedení např. je to skupina srpových, krouživých či talířových mulčovačů s vertikální osou otáčení pracovních nožů, skupina cepových nebo kladívkových mulčovačů a skupina šnekových mulčovačů s horizontální osou otáčení pracovního ústrojí. Srpové, krouživé mulčovače v důsledku horizontálního řezu jsou vhodné u stonkových porostů. Mají však tendenci k vytváření řádků takže je často nutné zařadit další operaci rovnoměrného rozmetání rozdrcené hmoty.

Toto odpadá při použití cepových a kladívkových mulčovačů s vertikálně pracujícími pracovními orgány.

Výsledky a diskuze

Příklady provedení mulčovačů různých výrobců jsou na obrázcích Obr. 1 až Obr. 5. Agrostroj Pelhřimov vyrábí mulčovače kladívkového typu o pracovním záběru 2 m až 3,6 m. Na obr. 2 je detail pracovního ústrojí cepového, kladívkového typu mulčovače firmy Perfect Van Wamel v čelním zavěšení na traktoru. Na obr. 3 je vidět rovněž detail a provedení srpového, krouživého mulčovače téže firmy o pracovním záběru 1,8 až 3,6 m s možností čelního i bočního zavěšení za traktor. Firma Votex představila v loňském roce nový širokozáběrový mulčovač cepového typu. Stroj je vhodný pro údržbu a ošetření velkých travních ploch např. na letištích a v komunální oblasti, obtížně je stroj použitelný pouze při vysokém výskytu zetlelých slamnatých zbytků.

Mulčovače firmy Schulte jsou krouživého srpového nebo talířového typu pracovního ústrojí se záběrem 3,2; 4,5 a 8 m. Jsou vysoce výkonné a mají výkyvné připojení za traktorem i stranových křídel stroje, což umožňuje velmi dobré kopírování a otáčení stroje v terénu. Na obrázcích obr. 4 a obr. 5 jsou cepové a kladívkové mulčovače firmy Humus menších pracovních záběrů (1,55-2 m) určené zejména pro práci na svažitých terénech v horských oblastech a pro komunální účely.

VÚZT Praha prováděl v minulém období hodnocení některých provozních a ekonomických parametrů vybraných mulčovačů. Byly zjištěny základní údaje o výkonnostech, průchodnosti a spotřebě paliva souprav strojů a možnostech jejich uplatnění u uživatelů. Na základě zjištěných provozních parametrů a cen byly vypočteny náklady a spotřeba paliva na provoz těchto strojů. Plošné výkonnosti mulčovačů za směnu byly podle pracovního záběru stroje a pracovních podmínek naměřeny v širokém rozmezí 5-28 ha/ směnu. Přímé náklady na operaci mulčování byly vypočteny v rozmezí 350-900 Kč/ha. Výsledky jsou však značně závislé na množství zpracovávaného materiálu t.j. na složení a stavu porostu a průchodnosti stroje jak je uvedeno na grafu 2.

Na základě provedených měření a zkušeností uživatelů je nutné při přerostlém porostu opakovat zásahy mulčováním na téže ploše vícekrát s různou výškou řezu strniště. Náklady na mulčování potom ovšem úměrně rostou.

Ošetření travních ploch sečením nebo mulčováním musí být do roka prováděno několikrát. Přímé náklady na postup mulčování se potom pohybují v rozmezí 1000-3000 Kč/ha při zásahu na jedné ošetřované ploše.

Postupy mulčování při ošetření travních porostů i půd ponechaných ladem a porostů na nich, při likvidaci odpadní rostlinné hmoty mají ovšem také některá ekologická rizika. Jedná se především o možné nepříznivé vlivy na složení porostů vlivem vyležení a snížení odolnosti některých kulturních rostlin. Tyto vlivy, které mají trvalejší účinky, je proto potřebné důkladněji výzkumně sledovat.

Problematika opakovaného mulčování biomasy na půdách ponechaných v klidu je v poslední době proto odborníky přehodnocována a diskutována vzhledem k některým negativním účinkům tohoto postupu na půdu (zvýšení obsahu a vyplavování nitrátů) a na složení porostů (zvýšení podílů nežádoucích plevelných druhů v porostech). Odborníci rostlináři doporučují mulčování zejména u řídkých, nevýnosných nekulturních a nízkých porostů. U vysokých porostů, kdy následkem mulčování by vznikla silná vrstva rostlinné hmoty (mulče), se z důvodu možného rozšíření chorob a zvýšeného výskytu hlodavců zásah nedoporučuje. Uvádí se pokles druhů botanického složení porostů až o 20 % oproti plochám sečeným. Soustavným mulčováním dochází k převaze silných druhů na úkor nižších rostlinných druhů a snižování výnosů nadzemní hmoty. Tím se narušuje ekosystém porostů. Proto je potřebná zvýšená opatrnost při použití postupů mulčování zejména v chráněných krajinných oblastech.

Alespoň jednou v roce musí být plochy ležící ladem posekány nebo mulčovány. Nejen z hlediska potlačení rozšiřování plevelů, ale i z důvodu péče o krajinu, protože zanedbané plochy poškozují krajinu. Stanovení lhůty pro mulčování je závislé na druhu rostlin používaných pro ozelenění a na plevelech před jejich generativním množením. Převážně by mělo být mulčováno v červnu a červenci. Mimo orných půd ležících ladem měly by být také louky a pastviny extenzivně obhospodařované nebo nevyužívané podrobovány alespoň minimální péči, protože jinak drn rychle a trvale degeneruje a neplní svoji funkci. Střední péče o tyto plochy spočívá ve smykování a válcování v předjaří a posečení jednou za rok při extenzivní pastvě popř. minimálně v jednom mulčování.

Náklady na tyto operace by celkem neměly přesáhnout cca 1000 Kč/ha. Tyto operace jsou však důležité a potřebné pro udržení typické vegetace luk a pastvin. Kdyby se tyto operace zanedbaly zcela, potom by na většině těchto ploch proběhlo stádium vytváření náletu, které by vedlo k zaplevelení a neřízenému zalesnění. Při mulčování porostů na ladem ležící orné půdě, lukách a pastvinách se vzrostlá biomasa seče, drtí a rozprostírá na široko a zetlí na téže ploše. Jedná se v tomto případě o tzv. plošné kompostování. K mulčování vzrostlého porostu na loukách a pastvinách by se mělo přistupovat vždy koncem června, druhé zpracování by mělo přijít v srpnu až září u silně zaplevelených pozemků. U suchých a polosuchých travních porostů postačí pouze jeden mulčovací řez v září.

Závěr

Kompostování řezanky po posečení se sice odborníky velmi doporučuje, ale je značně nákladné. Uvážíme-li, že náklady na řádné kompostování sklizené hmoty v zemědělském podniku činí dle odhadu 4000-6000 Kč/ha ošetřované plochy. Nebo může být organický materiál získaný při ošetření ploch přepraven a rozmetán a následně zaorán na jiné orné půdě. Pokud je posečený materiál zkompostován v průmyslových kompostárnách, náklady se ještě znásobují vlivem další manipulace a dopravy.

Poznámka

Článek byl zpracován při řešení výzkumného projektu Grantové agentury NAZV MZe ČR QG60093 „Hospodaření na půdě v horských a podhorských oblastech se zřetelem na trvalé travní porosty

Tento článek byl převzat v rámci spolupráce s magazínem Agritech Science.

Tweet

Novinky z Prodevalu: zkapalňování CO2, Valopur DFM a nová výrobní linka na jihu Francie

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?