Výroba bioetanolu ze slámy se stává realitou

První provozní jednotka, využívající technologii výroby bioetanolu a dalších produktů z lignocelulózové biomasy, bude postavena v Panenském Týnci u Loun.

Firma Biotech progress, a.s. (zatím zapsaná v OR jako Turlock, a.s.), která je vlastníkem technologie, podepsala v polovině května se zemědělským podnikatelem RNDr. Miloslavem Petrusem rámcovou smlouvu, podle které bude postaven provoz s roční zpracovatelskou kapacitou 7.200 t vstupní suroviny.

Pan Petrus hospodaří v oblasti Panenského Týnce na výměře cca 1.900 ha. Převážná část produkčních ploch je využívána k pěstování obilí, přičemž na obhospodařovaných plochách vzniká ročně asi 8.000 t odpadní slámy, což je dostatečné množství pro zvolenou kapacitu provozu. Odpadní obilná sláma se stane surovinou pro výrobu bioetanolu, furalu, ligninu a dalších produktů.

Výrobní jednotka bude umístěna ve stávajícím zemědělském areálu, kde byla dosud umístěna živočišná výroba. Ta bude postupně ukončena, nepotřebné objekty budou odstraněny a na jejich místě v průběhu příštího roku vyroste nákladem asi 80 mil. Kč moderní zpracovatelský provoz.

Provozní jednotka ZK.B.HEZ 1t ročně vyprodukuje přibližně 19 tis. hl bioetanolu, určeného pro přidávání do automobilových benzínů. Zároveň vyrobí 500 t furalu, což je chemická látka využívaná například ve stavebnictví (přísada do betonu, podlahy, impregnace), v chemickém průmyslu (tmely, laky), jako pojivo, pro zpevňování zemin, vozovky, ve slévárenství, ve farmaceutickém průmyslu i v lékařství.

Další součástí produkce bude asi 700 t ligninu, který je používán jako zahušťovadlo a adhezivo v keramickém a papírenském průmyslu, v chemickém průmyslu jako disperzní a stabilizační činidlo. Dalšími vedlejšími produkty jsou oxid uhličitý a směs kyseliny octové a mravenčí, tedy suroviny potravinářského průmyslu.

Výrobní náklady umožňují prodej všech produktů za tržní ceny s velmi zajímavou marží.

Zajímavé řešení je plánováno pro využití lihovarnických výpalků, které jsou v agrolihovarech problematickým odpadem. Výpalky z tohoto provozu budou upravovány jako hnojivo. Všechny v nich obsažené živiny a látky se tedy vrátí zpět do půdy, odkud byly zemědělskou činností odčerpány.

Tepelná i elektrická energie, potřebné pro provoz, budou pravděpodobně vyráběny spalováním biomasy. Je tedy zřejmé, že půjde o zcela ekologický provoz bez negativních vlivů na životní prostředí, neboť surovinou pro výrobu i zdrojem provozně potřebných energií jsou obnovitelné zdroje. Produkty jsou pak chemické látky, vyrobené z těchto obnovitelných zdrojů a svým užitím alternující suroviny z neobnovitelných zdrojů.

Vlastní provoz neprodukuje žádné odpady, resp. jediným odpadem jsou zplodiny, vznikající spalováním biomasy při výrobě energií. Ty, jak známo, nejsou zdrojem skleníkových plynů.

Momentálně se zpracovává studie proveditelnosti, která vyřeší všechny důležité okolnosti fáze výstavby i vlastního provozu.

Za zmínku stojí i skutečnost, že část provozní kapacity bude vyčleněna pro provozní zkoušky nových surovin. Mimo obilné slámy, krmného štovíku a dřevní štěpky lze jako surovinu použít v podstatě jakoukoli suchou lignocelulózovou biomasu, tedy i energetické a průmyslové rostliny nebo seno.

Záměr byl investorem a zástupci dodavatele prezentován představitelům obce Panenský Týnec – starostovi panu Václavu Švajcrovi a místostarostce paní Marii Havlíkové. Vzhledem k tomu, že obec nebude provozem nijak negativně zatížena a naopak budou vytvořeny nové pracovní příležitosti, vyjádřila obec jejich jménem záměru svou podporu.

Připravovaná provozní jednotka v Panenském Týnci je prvním, ale zdaleka ne jediným rozpracovaným projektem. Firma Biotech progress, a.s. současně připravuje realizace dalších provozů. Za všechny je možné zmínit například obdobný provoz u Hranic na Moravě, jednotku na zpracování 25 tis. t odpadní biomasy v oblasti Frýdku-Místku nebo provoz na zpracování dřevního odpadu u Svitav.

Ve spolupráci s firmou Seta Group, a.s., která již dnes vyrábí kvalitní benzín s příměsí bioetanolu – OXYLIN, se plánuje výstavba provozu v Bílině. Zde by se měl na bioetanol a další produkty přeměňovat krmný šťovík, pěstovaný na plantážích v okolí Kadaně.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost