Rumex OK 2 – kvalitní píce zlepšuje kvalitu mléka

Úvod

Krmný šťovík – Rumex OK 2 je u nás známý především jako energetická plodina, ale původně byl vyšlechtěn (na Ukrajině) jako kvalitní krmná pícnina, křížením šťovíku zahradního a tjanšanského. V poslední době jej někteří pěstitelé začali už i u nás využívat ke krmení hospodářských zvířat, protože jsou výsledky překvapivě příznivé: zvyšují užitkovost i kvalitu mléka. Výsledky s krmením této kvalitní pícniny byly získány v provozních podmínkách na různých místech v ČR. Vysoké krmné hodnoty šťovíku mají perspektivu i pro využívání v bioplynových stanicích (BPS).

Hodnocení výsledků

První příznivé výsledky byly získány při pastvě ovcí. Také pastva skotu na výkrm byla úspěšná, i když šťovíkový porost nebyl bohužel nijak ošetřován. Šťovík proto postupně z porostu mizel a po 7 letech jeho spásání zde převládaly už jen různé druhy trav (viz foto 1). Přesto i tento nižší podíl šťovíku plně vyhovoval pro výkrm mladého dobytka, přírůstky byly dobré i bez přikrmování jadrnými krmivy.

Dobré zkušenosti jsou i se zkrmováním zelené hmoty, bez její další úpravy, kde několik pěstitelů zaznamenalo zvýšenou dojivost, minimálně o 1 až 2 l/krávu/den. Pro přímé krmení na zeleno je třeba sklízet porost mladý (viz foto 2), vícekrát do roka.

Výrazné zvýšení dojivosti bylo zjištěno zejména při zkrmování šťovíkové senáže (foto 3), kde byly současně zaznamenány také první údaje o zlepšení kvality mléka (např. zvýšení obsahu tuku o více než 0,2 %, bílkovin o více než 0,1 %).

Po příznivých zkušenostech s krmením šťovíku již někteří farmáři začínají šťovík pěstovat výhradně pro krmení. Výsledky s jeho zkrmováním se dále potvrzují. Např. na ekofarmě v podhůří Orlických Hor byl šťovík založen na ploše 29,86 ha. První seč byla již v prvém užitkovém roce senážována do balíků a použita ke krmení dojnic. Také zde se zvýšila dojivost, přibližně o 2 l/krávu /den. Obdobné zkušenosti se potvrzují i v následujícím roce. V roce 2010 zde byly sklizeny tři seče (na senáž) a čtvrtá se využívala od 2.10. do 4.11. jako pastva.

Výnosy (převážně senáže) jsou uvedeny v následujícím přehledu:

	1. seč	2. seč	3. seč	pastva	celkem /rok	TTP – pro srovnání výnos v t/ha
datum	1.6.	10.7.	22.8.	2.10. - 4.11.
výnos v t/ha	2,696	2,930	2,625	1,750x)	10,00	5,4

Poznámka: ^x) odhadem 2/3 výnosu 3. seče

Sklizená hmota na senáž obsahovala cca 30 % sušiny. Výnos ze šťovíkového porostu byl téměř dvojnásobný, tj. 10,00 t/ha, oproti senáži sklízené z tradičních trvalých travních porostů – 5,4 t/ha, jak je uvedeno pro srovnání v závěru přehledu.

Kvalita mléka

Nově byla na této podhorské ekofarmě sledována i kvalita mléka vlivem krmného šťovíku. Byly vyhodnoceny celkem 3 způsoby krmení, včetně tradičního krmení TTP, jak je zřejmé z připojené tabulky č. 1.

Tabulka 1: Vliv krmení Rumexem OK 2 na kvalitu mléka z ekofarmy Králíky

Analýzy mléka provedla laboratoř LRM Brno, Mlékárna OLMA, a.s. Olomouc
způsob krmení	obsah v %
	tuk	bílkovina	poměr tuku: bílkovině	TPS	kasein
průměr z 8 vzorků
1. pastva na TTP	3,797	3,491	1,080	8,934	2,775
průměr z 5 vzorků
2. pastva na TTP + šťovíková senáž	4,006	3,626	1,104	8,992	2,862
průměr z 5 vzorků
3. pastva na šťovíku + senáž TTP	4,338	3,746	1,158	9,200	2,960
Rozdíly v kvalitě mezi pastvou na TTP:
a pastvou na TTP + šťovíková senáž	+0,216	+0,135	+0,024	+0,058	+0,087
a pastvou na šťovíku + senáž z TTP	+0,548	+0,285	+0,054	+0,266	+0,185

V tabulce1 jsou uvedeny nejdůležitější údaje potřebné k hodnocení kvality mléka. Jsou průměrem z 8, resp. 5 dílčích vzorků, tak jak je odebírala mlékárna. Všechny hodnoty po přikrmování šťovíkem se zvýšily, což značí, že se kvalita mléka všeobecně zlepšila. Nejvýznamnější údaj je obsah tuku a bílkovin. Mléko se zlepšilo oproti pastvě na TTP již ve variantě, kdy byly pasoucí se dojnice na TTP přikrmovány šťovíkovou senáží: tuk se zvýšil o 0,216 %, bílkoviny o 0,135 %.

Ještě výraznější zvýšení tučnosti mléka se projevilo při pastvě dojnic na šťovíkovém porostu přikrmovaném senáží z TTP a to o více než 0,5 %, obsah bílkovin se zvýšil také více, téměř o 0,3 %. Z obsahu tučnosti a bílkovin byl ještě propočítán koeficient (tuk: bílkovině), podle něhož lze usuzovat, jaký vliv má zkrmování šťovíku na konverzi živin. Optimální poměr T/B by měl být 1,15 – 1,4. Koeficient pod 1,15 signalizuje subklinické acidozy, acidogenní krmnou dávku a též se zvyšuje frekvence reprodukčních poruch. Z údajů vyplývá, že při pastvě pouze na TTP byl zjištěn koeficient nejnižší, tj. 1,08. Po přikrmování šťovíkem se tento důležitý koeficient zlepšuje a to na 1,104 při přikrmování šťovíkovou senáží. Při pastvě na šťovíku je 1,158 a dostává se tak do optimálního pásma při současně zvýšené tučnosti a bílkovině mléka. To ukazuje, že krmný šťovík by neměl být klasifikován jako acidogenní krmivo, jak se veřejnost zatím všeobecné domnívá. Potvrzuje to rovněž optimální poměr hlavních živin v píci krmného šťovíku. Také další 2 hodnoty – TPS (tuku prostá sušina) a kasein se vlivem šťovíku zvýšily a to opět více při pasení na šťovíku + příkrm senáže z TTP. Obecně lze tudíž konstatovat, že se kvalita mléka zlepšila nejvíce při přímé pastvě na šťovíkovém porostu. Dále lze oprávněně předpokládat, že při zvětšeném podílu šťovíku v krmné dávce by se mohly hodnocené ukazatele ještě více zlepšit, a to zejména koeficient poměru tuku: bílkovině. Tyto údaje nejsou ale zatím k dispozici, musíme počkat na další zkušenosti.

Stanovení krmných hodnot

Příznivé výsledky s krmením Rumexu OK 2 spočívají v kvalitě této píce vyjádřené krmnými hodnotami. Analýzy vzorků krmného šťovíku byly zajištěny odborníky – krmiváři z VÚ živočišné výroby ze vzorků zelené hmoty odebíraných od konce dubna do konce května, za účelem zjištění změn v kvalitě této píce, vlivem jejího stárnutí. Výsledky byly vyhodnoceny a společně publikovány v časopise „Výroba krmiv“ (Tyrolová, Petříková, Výborná 2009). Stručně lze tyto výsledky zhodnotit takto: krmný šťovík je kvalitní píce, má nejen vysoký obsah N látek, ale současně i vysoký obsah redukujících cukrů. Je to tedy velmi ranná kvalitní píce, která má ideálně vyrovnané hlavní živiny. Krmný šťovík ale rychle stárne, což se projevuje snižováním obsahu NL, avšak obsah cukrů zůstává vysoký po celou dobu sledování. Zjištěné krmné hodnoty jsou uvedeny v tab. 2

Tabulka 2: Obsah živin v % v rostlině šťovíku v několika termínech odběrů

	25.4.	5.5.	12.5.	20.5.	26.5.
Sušina	11,47	8,89	11,29	13,01	12,41
NL	31,42	23,87	19,82	13,4	11,99
Tuk	1,47	1,87	1,73	1,128	1,18
Vláknina	9,52	13,41	17,9	24,49	26,72
Popel	11,68	11,21	10,01	8,28	8,68
Cukry redukující	nestanovovaly se	nestanovovaly se	11,41	13,2	11,21

Z výsledků je zřejmé, že již v polovině května klesá obsah NL a zvyšuje se obsah vlákniny, proto je třeba krmný šťovík sklízet velmi brzy, někde již koncem dubna. Vysoký obsah cukrů umožňuje jeho snadné konzervování, není třeba používat konzervační přípravky. Vysoká kvalita krmného šťovíku je významná nejen pro krmení hospodářských zvířat, ale nabízí se také pro využití v bioplynových stanicích. Pro tento případ je třeba sklízet zelenou hmotu šťovíku pro silážování v období největšího nárůstu hmotnosti, což je zpravidla kolem poloviny června (nebo jako na krmení, což ale vyžaduje opakovanou sklizeň vícekrát do roka).

Obecné výhody krmného šťovíku

Krmný šťovík je vytrvalá polní plodina, což přináší řadu dalších výhod: není třeba každoroční nákup osiva, ušetří se náklady a energie na hlubokou orbu a další náročnější agrotechnické zásahy a v neposlední řadě je zárukou ochrany půdy proti vodní erozi. Porost krmného šťovíku obrůstá pravidelně brzy na jaře a vytváří kompaktní porost, který nedovolí smyv ornice, tak jako např. při pěstování kukuřice. Pro velkou toleranci vůči chladu je krmný šťovík vhodný i do vyšších poloh a kopcovitých terénů, což je zvlášť důležité po novelizaci zemědělského zákona, která dovoluje pěstování širokořádkových plodin na svazích jen do 7° sklonu (dříve byla možnost až do 13° svažitosti). Rumex OK 2 – krmný šťovík - může proto výhodně nahradit či doplnit kukuřici pro krmivářské účely i pro BPS.

Souhrn a závěry

Rumex OK 2 – krmný šťovík byl vyšlechtěn jako kvalitní krmná píce, ale u nás jsme jej začali využívat jako energetickou plodinu pro vytápění budov. V poslední době je už i u nás hodnocena jeho vysoká kvalita jako pícniny, proto se začal využívat ke krmení i při výrobě bioplynu. Krmení hospodářských zvířat šťovíkem zvýšilo užitkovost, včetně zvýšení dojivosti i kvality mléka: byl zjištěn zvýšený obsah tuků, bílkovin i dalších hodnot důležitých pro dobrou kvalitu mléka. Pro krmení je nutné sklízet šťovík mladý, aby se uchovala jeho kvalita (vysoký obsah NL i cukrů) a také proto, aby dále dobře obrůstal. Sklizeň pro využití v BPS je vhodná i později, kdy je už obsah NL nižší, ale obsah cukrů nadále zůstává vysoký, což je zárukou snadné a kvalitní konzervace.

Poděkování

Děkuji Ing. Pavlu Lyerovi za odbornou pomoc při vyhodnocení údajů o kvalitě mléka. Vlasta Petříková

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost