Jak jsem vyrobil svůj první zplyňovač

Protože mám tři děti, invalidní manželku a poměrně malý plat, přemýšlím, kde se dá ušetřit. Tak jsem si jednou vzpomněl na mého dědečka, který byl automechanikem, jak mi povídal o tom, že když za války nebyl benzín, tak se jezdilo na dřevoplyn.

Tak mě napadlo, že když kogenerace, tak proč plýtvat zemním plynem, když v naší republice tuny dříví hnijí v lesích !

Moje první pokusy byly většinou neúspěšné, chyběly mi informace. Začal jsem tedy pátrat po informacích o zplyňování dřeva. To by jeden nevěřil, jak těžké může být takové informace sehnat ! A to žijeme v době informačních technologií ! Něco jsem sehnal v Národním technickém muzeu v Praze a moje pokusy začaly přinášet ovoce. Podařilo se mi sestrojit zplyňovač vlastní, velmi zjednodušené konstrukce s pasivním chlazením (vyřazené plechovky, radiátory a pár trubek a fitinek), s nímž jsem vyrobil plynné palivo pro benzinový agregát 5,5HP/2,2kW. Toto zařízení však i přes několikanásobnou filtraci asi po deseti hodinách provozu zadehtovalo sací ventil v motoru. Při opravě jsem zjistil, že motor je jinak v lepším stavu, než při použití benzínu (krásně vypálená svíčka a výfukový ventil). To vedlo mé pátrání dál.

V Atlasu instalací obnovitelných zdrojů energie na jižní Moravě jsem objevil snad omylem zatoulanou zmínku o dřevo-zplyňovací technologii v kategorii bioplyn, tak jsem se tam vydal. Je to v Moravské Nové Vsi, provozovatel a kutil v jedné osobě se jmenuje Prof. Ing. Jiří Surý, DrSc. a pracuje na místním OÚ.

Zařízení je plně automatické, výkon 35 kW el./120 kW tep., palivem je dřevní štěpka, ale prý lze použít i odpady ze zemědělských plodin, textilní odpady a dokonce bylo ověřeno využití plastových odpadů a gumy (např. z pneumatik, kde je však problém s vytrháváním kordu), a to bez škodlivých exhalací.

Vzniklý plyn lze buď použít ke kogeneraci, nebo tlačit do potrubí jako náhradu za zemní plyn pro mírně upravené kotle.

Vlhkost paliva by měla být max. 20 procent (lze předsoušet spalinami z motoru kogenerační jednotky). Spotřeba paliva se pohybuje kolem 1,2 až 1,5 Kg / kWh el. energie.

Co se týká ceny, je postavena tak, aby návratnost celého projektu byla cca. 5 let při provozu pouze v topné sezóně !

Mé další hledání mě dovedlo na internetovou adresu http://www.gengas.nu/byggbes/byggbes, kde je kompletní návod na postavení zplyňovače velmi jednoduché konstrukce. Pokusím se ho postavit a pak, pokud budete mít zájem, vás budu informovat. Velmi bych ale ocenil, kdyby se našel někdo, kdo by mi přeložil alespoň návod na oživení. Pokud takové možnosti máte, prosím vás o pomoc.

V současnosti uvažuji o sestrojení kogenerační jednotky na dřevoplyn s motorem Š1203 a generátorem 9kW/3x400V, u něhož by výrobní náklady neměly přesáhnout 50.000Kč, a který by byl vhodný např. jako hlavní zdroj pro rodinný domek, přičemž energie takto vyrobená by byla skoro zadarmo.

---

Tento příspěvek přišel do redakce BIOM on line coby e-mailový dotaz a zároveň námět ke spolupráci. Jelikož se mi líbil a usoudil jsem, že zveřejnění by mohlo pomoci jak autorovi, tak případným zájemcům o problematiku zplyňování dřeva, domluvil jsem se s panem Studeným na zveřejnění (pouze s drobnými úpravami). Myslím si, že obdobné sdělování osobních či firemních zkušeností se zaváděním fytoenergetiky do praxe, by mohlo pomoci v jejím rozvoji (kvalitativním a možná i kvantitativním).
AS

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost