Revitalizace komunální skládky na Tišnovsku

V příspěvku je prezentován konkrétní případ revitalizace komunální skládky umístěné v blízkosti města Tišnov (asi 30 km severozápadně od Brna), ležící v termofytiku, v nadmořské výšce 260 m.

Skládkování na této ploše bylo ukončeno již v roce 1992, i když na tuto lokalitu byl i v pozdějších letech ukládán především běžný komunální odpad a suť. Sekundární navážka převážně jílovité zeminy nad touto vrstvou je minimálně 2 m vysoká. Byla navážena a ukládána z hlubokých výkopů při výstavbě kanalizace, silnic atd. Je důležité, že plocha nebyla kontaminována těžkými kovy nebo ropnými látkami.

Před zahájením vlastní revitalizace skládky, která začala v roce 2004, byly odebrány vzorky navážky na chemické rozbory, přitom pH/KCl činilo v průměru 7,2;obsah humusu se pohyboval na úrovni 2,48 %.

Vyhovující byl i obsah základních živin (P – 23 mg/kg, K – 184 mg/kg, Mg – 410 mg/kg).

Na této skládce byla plocha na jaře roku 2004 před vlastním setím urovnána těžkými branami a v maximální míře byly ručně vysbírány kameny z povrchu pozemku a po opětovném urovnání povrchu převláčením byla plocha oseta navrženou směsí osiv (viz tabulka). Asi měsíc po výsevu byly vytyčeny tři monitorovací plochy o rozměrech 2x2 m, na kterých je pravidelně prováděn monitoring botanického složení porostů bylin.

V roce 2005 byl proveden přísev na rozšířených plochách v okolí skládky, resp.na nedostatečně zapojených plochách po výsevu z roku 2004. Na svahy skládky v tomto roce byly vysázeny dřeviny, jejichž výběr byl navržen specializovanou firmou na tuto problematiku. Jednalo se o Acer campestre(javor babyka), Berberis vulgaris (dřišťál obecný), Cornus sanguinea (svída krvavá), Viburnum lantana (kalina tušalaj) a další druhy.

V současné době ozelenění této komunální skládky je prakticky ukončeno, významným úkolem však pro majitele skládky nadále zůstává ošetřování těchto ploch, především sklizeň vyprodukované hmoty a její ekologické i ekonomické využití.

Ze sledování trvalých ploch je vidět jednak průkazný nárůst pokryvnosti bylinného patra, dále nebyly na celé ploše zjištěny projevy toxicity substrátu . Rovněž se zvyšuje podíl vytrvalých druhů na studovaných plochách. Je zajímavé, že ve druhém roce došlo k nárůstu pokryvnosti jetelovin na úkor trav. Podíl ruderálních a jednoletých druhů - Avena fatua (oves hluchý), Brassica napus (brukev řepka), Euphorbia helioscopia (pryšec kolovratec), Galium aparine (svízel přítula), Chenopodium polyspermum (merlík mnohosemenný), Lamium purpureum (hluchavka nachová), Sonchus oleraceus (mléč zelinný), Veronica persica (rozrazil perský), aj. - ve druhém roce výrazně klesl. Některé druhy se objevily až ve druhém roce - Achillea millefolium agg. (řebříček obecný), Arrhenatherum elatius (ovsík vyvýšený), Calamagrostis epigejos (třtina křovištní), Carduus acanthoides (bodlák obecný), Cichorium intybus (čekanka obecná), Cirsium vulgare (pcháč obecný), Dactylis glomerata (srha laločnatá), Festuca pratensis (kostřava luční), Galium album agg. (svízel bílý), Lactuca serriola (locika kompasová), Potentilla reptans (mochna plazivá), Rumex crispus (šťovík kadeřavý), Xanthoxalis fontana (žlutošťavel evropský), aj. Během roku 2005 došlo k nárůstu celkového počtu zaznamenaných druhů na celé ploše skládky ze 34 na 59 druhů, přičemž bylo vyseto ve směsce původně pouze 19 druhů. Na skládce se nově objevily hlavně dvouleté a vytrvalé luční a ruderální druhy, které nebyly vysety ve směsi, ale jejichž diaspory se rozšířily z okolí nebo už byly dříve přítomny v půdní semenné bance.

Ve sledování trvalých ploch na této revitalizované skládce se bude pokračovat  i v následujících letech.

 

Prezentované výsledky jsou součástí řešení Výzkumného záměru financovaného MŠMT a evidovaného pod čís. MSM 2629608001.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost