Studie ekonomických, ekologických a sociálních aspektů modelových ekologických projektů v Hostětíně

V tomto krátkém shrnutí přinášíme přehled hlavních výsledků analýzy ekonomických, environmentálních a sociálních prvků udržitelného rozvoje projektů v obci Hostětín (Zlínský kraj) – kořenová čistírna odpadních vod, svépomocné solární systémy, moštárna, výtopna na biomasu, seminární centrum a šetrné osvětlení.

Diskusí nad konceptem konečného textu proběhly nesčetné. Doufejme jen, že i díky nim se text stal vyváženým a věrným zhodnocením míry, do jaké lze hostětínské projekty považovat za příklady praktických kroků k naplnění konceptu udržitelného rozvoje.

Projekt mohl být realizován díky podpoře grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.

Ekonomické prvky udržitelnosti projektů

Tok financí v regionu

Nesporným ekonomickým přínosem projektů je obrat toku financí o 180°, tj. směrem dovnitř do regionu. V případě moštárny a výtopny se nám podařilo pomocí výpočtu lokálního multiplikátoru zjistit, jaký je jejich přínos pro místní ekonomiku. LM3 pro moštárnu za rok 2006 má hodnotu 1,63, což znamená, že z každé koruny, která projde moštárnou, se navíc vygeneruje 63 haléřů v regionu. U výtopny dosáhl LM3 za rok 2007 ještě vyšší hodnoty, tj. 2,30. To znamená, že každá koruna, která projde výtopnou, vygeneruje v regionu další korunu a třicet haléřů. Seminární centrum - pasivní dům utrácí v regionu 67 % všech výdajů. Kromě toho utrácí návštěvníci exkurzí u místních obchodníků.

Úspora energie

Všechny sledované hostětínské projekty mají nízké náklady na energii: šetrné veřejné osvětlení šetří prostředky z obecního rozpočtu, moštárně i seminárnímu centru ohřívá teplou vodu solární kolektor, pasivní dům minimalizuje svou spotřebu energie. Kořenová čistírna spotřebuje zanedbatelné množství elektřiny. Rovněž provoz biomasové výtopny je z pohledu spotřeby elektřiny vztažené na jednotku vyrobeného tepla úsporný.

Změna spotřebních vzorců, rozvoj trhu s místními produkty

Hostětínská moštárna přispěla ke změně vzorců spotřebitelů, kteří si poměrně rychle zvykli na nový výrobek na českém trhu - biomošt. Biomasová výtopna přispěla k opuštění vytápění černým či hnědým uhlím a k přechodu k vytápění místním dřevem. Solární panely umožnily využívání sluneční energie na ohřev vody, na který se dříve používala převážně elektřina. Jak biomasová výtopna, tak moštárna přispěly k rozvoji trhu s místními produkty (dřevní štěpky, jablek a dalších zemědělských surovin). Hostětínský mošt - nositel Tradice Bílých Karpat® - propaguje tuto regionální značku a jí certifikované výrobky.

Sociální prvky udržitelnosti projektů

Vzdělání a osvěta

Ukázalo se, že nejdůležitější roli v propagaci vzdělání a předávání informací hraje zřejmě seminární centrum a jeho personální a prostorové zázemí. Díky vzniku tohoto zázemí jsou možné častější a podrobnější exkurze návštěvníků obce. Obr. 1 dále poukazuje na složení návštěvníků (z roku 2007), kde nezanedbatelná část návštěvníků připadá na studenty škol (ZŠ, SŠ, VŠ). Toto rozdělení poukazuje na důležitost projektů pro vzdělávání žáků či studentů, neboť ti tvoří nejpočetnější skupinu známých návštěvníků.

 

Zdroj dat: ZO ČSOP Veronica

Programy Centra Veronica Hostětín se odvíjí z poslání daného stanovami a statutem Centra a opírají se především o modelové projekty v obci. Týkají se tedy: regionálního rozvoje, vody a krajiny, krajiny, ovocnářství, efektivního využívání a obnovitelných zdrojů energie, ekologického stavitelství a řemesel.

Velmi oblíbenou pobytově-vzdělávací akcí je tradiční Letní škola ochrany krajiny, která se koná každoročně už od devadesátých let. Mezi pravidelné akce patří také konference Venkovská krajina. V posledním roce se v seminárním centru uskutečnil např. roční odborný ovocnářský kurz, konaly se zde také různé odborné jednodenní i vícedenní semináře: např. o kompostování, pasivním stavitelství, přírodní zahradě či ochraně krajiny a další.

Vznik pracovních míst

Všechny projekty v Hostětíně vytvořily pracovní místa či alespoň poptávku po externích službách. Množství vytvořených pracovních míst a doba jejich trvání se velmi liší projekt od projektu (tabulka 1).

Tabulka 1: Přehled vzniku pracovních míst souvisejících s realizací jednotlivých projektů a jejich součet

Typ projektu	Celkový přepočtený úvazek	Doba existence pracovních míst
Kořenová čistírna	0,1	od roku 1996
Solární systémy	1 - 2	1998 - 1999
Moštárna	3,5	vznik postupně od roku 2000
Biomasová výtopna	0,5	od roku 2000
Seminární centrum	6 (1,5 fakturované služby)	vznik postupně od roku 2005
Celkem (k 2008)	10,1	-

Nejde však jen o to, kolik bylo vytvořeno pracovních míst, ale především o to, o jaká pracovní místa se jedná. Uplatnění na těchto pozicích našli lidé vysokoškolsky vzdělaní (pro něž není jednoduché najít na venkově odpovídající pozice), ale i lidé na pracovním trhu znevýhodnění, tj. lidé v částečném invalidním důchodě, starobní důchodci, dlouhodobě nezaměstnaní či ženy na mateřské dovolené.

Propagace regionu a obce - modelový příklad pro ostatní podhorské regiony

Realizace většího počtu projektů přitahuje pozornost veřejnosti. Návštěvnost projektů v Hostětíně měla kolísavou tendenci, za poslední rok však prudce stoupla. Mnoho návštěvníků se zajímá pouze o jeden či dva projekty, ale možnost projít s exkurzí všechny a přímo se zeptat na jejich klady a zápory je i pro takové návštěvníky ojedinělá.

Svépomoc/práce dobrovolníků

Práce dobrovolníků byla významná zejména při stavbě moštárny a pasivního domu a organizačním zajišťování akcí souvisejících se těmito projekty, tj. Jablečné slavnosti a některých vzdělávacích či pobytových programů Centra Veronica Hostětín. Na svépomoci byl rovněž založen program Slunce pro Bílé Karpaty. Skutečnou úsporu nákladů na pracovní sílu nelze jednoznačně určit. Je však jasné, že práce dobrovolníků je významnou součástí ekonomických i sociálních prvků.

Růst počtu obyvatel

Populační dynamika je důležitým ukazatelem dobrého života v obci. Populační vývoj v České republice směřuje obecně ke snižování celkového počtu obyvatel. Co se týče struktury osídlení, již dlouhou dobu je zaznamenáván rostoucí podíl obyvatel měst, zatímco venkov v podhorských, příhraničních a z center těžko přístupných oblastech směřuje k vylidňování. Realizace modelových ekologických projektů v Hostětíně mohou mít pozitivní vliv na počet a strukturu obyvatel, neboť dávají obci nový rozměr a smysl.

Podle pozorování administrativní pracovnice obce zůstávají v obci mladí lidé a staví zde nové domy, snad k tomuto trendu přispívá zdravé životní prostředí a dobrá obecní infrastruktura (čistírna odpadních vod, existence centrálního vytápění). (Studeníková 2008). Tento trend však bude možné empiricky ověřit až později.

Spokojenost s projekty

U některých projektů bylo relevantní sledovat, jak jsou s nimi lidé spokojeni. Většina dotazovaných majitelů solárních systémů byla z jejich instalace nadšená. Těšili se především z možnosti podílet se na montáži systémů a z následných úspor elektřiny.

Obyvatelé Hostětína jsou velmi spokojeni s výtopnou, vytápění vnímají jako efektivní, pohodlné a ekologické. Od občanů nevyžaduje systém vytápění žádnou obsluhu, práci s přípravou paliva, vynášením popela atd.

Prostory budovy Centra Veronica Hostětín rádi využívají místní občané pro soukromé akce.

Environmentální prvky udržitelnosti projektů

Ochrana biodiverzity

K ochraně rozmanitosti výskytu druhů přispívá moštárna svým zaměřením na zachování a ekologickou certifikaci extenzivních sadů různých odrůd jabloní. Dále se Tradice Bílých Karpat a Veronica zabývají celou řadou dalších ochranářských aktivit – např. péče o květnaté louky na místních chráněných lokalitách, výsadby stromů na pozemcích.

Ke zvýšení biodiverzity významně přispěla kořenová čistírna, která vrátila tok v obci a pod obcí do stavu, kdy v něm žije pestré společenství vodních živočichů. K biodiverzitě také nepřímo přispívá šetrné veřejné osvětlení, které méně láká noční hmyz a snižuje tak jeho ztráty.

Ochrana klimatu

Vzhledem k nízké spotřebě energie pro provoz KČOV můžeme říci, že je šetrná k atmosféře. Dopady moštárny na ochranu klimatu nejsou jen zcela pozitivní. Díky celorepublikové distribuci moštů uniká do ovzduší mnoho emisí z dopravy. Provoz moštovací linky na LTO (neobnovitelný zdroj) či používání nevratných láhví na sirupy (které však tvoří jen malý zlomek ze všech použitých lahví) náleží mezi negativní dopady moštárny na životní prostředí. Biomasová výtopna svou podstatou přispívá k ochraně atmosféry, a to jak lokálně, tak globálně. Významné je podstatné snížení emisí plynných částic (zejména oxidů dusíku a síry) a obsahu tuhých látek v ovzduší.

Všechny projekty dohromady ušetří celkem nejméně 1614 tun emisí CO₂ ročně. (tabulka 2).

Tabulka 2: Přehled úspory emisí všech projektů v Hostětíně

Projekt	Přibližné úspory emisí CO2 v tunách
Kořenová čistírna	20
Svépomocné solární systémy	80
Biomasová výtopna	1500
Šetrné osvětlení	6
Celkem	1606

Efektivní využívání energie a náhrada energie z fosilních zdrojů energií z OZE

Záměrným konceptem a cílem všech modelových projektů je směřování k energetické soběstačnosti a maximálnímu využívání obnovitelných zdrojů. Kořenová čistírna spotřebovává v podstatě o 99 % elektřiny méně než klasická mechanicko-biologická čistírna. Biomasová výtopna nahradila energií z obnovitelných zdrojů původně spotřebovávanou fosilní energii (z neobnovitelných zdrojů pocházelo původně téměř 90 % celkové spotřeby energie), a to při nízké spotřebě elektřiny. Spotřeba energie na vytápění pasivního domu je asi sedminová vzhledem ke spotřebě podobně dimenzované stavby dodržující české normy. Solární panely nahradily značnou část elektřiny z neobnovitelných zdrojů používaných dříve k ohřevu vody. Šetrné osvětlení při lepší světelné kvalitě šetří elektřinu.

Ochrana životního prostředí (půdy, vody)

Moštárna má však další pozitivní dopady zejm. na ochranu půdy díky bioprodukci a celkovou propagaci ekologického zemědělství. Ta vede k růstu počtu certifikací okolních sadů a snížení používání pesticidů, což snižuje obsah pesticidů v okolní půdě i vodě. Moštárna dále chrání čistotu vody zachytáváním znečištěné vody do kanystrů a jejím využíváním k závlaze.

Dále pasivní dům šetrně využívá vodu díky využívání dešťové vody na splachování WC.

Závěr

Studie ukázala, že každý jednotlivý projekt naplňuje v dostatečné míře všechny tři pilíře konceptu udržitelného rozvoje. Je navíc pozitivní, že prvky v jednotlivých pilířích - ekonomickém, sociálním a environmentálním - jsou poměrně rovnoměrně zastoupeny.

Projekty naplňují infrastrukturu obce. Jejich potřeba byla vitální. Jako mnoho podobných obecních projektů by patrně nemohly být uskutečněny, pokud by se část jejich investičních nákladů nepodařilo uhradit z grantů, darů a výhodných půjček. Většina obcí by nebyla schopná realizovat projekty čištění odpadních vod či obecního vytápění bez dotací. Právě realizace těchto projektů environmentálně příznivým způsobem byla zásadní. Stála u zrodu profilace Hostětína jako modelu udržitelné obce.

Důležitou roli při realizaci projektů v Hostětíně hráli jejich iniciátoři. Bez jejich nápadů, vizí, nadšení a ochoty věnovat uskutečňování projektů spoustu času by projekty nejspíš nevznikly.

Z ekonomického hlediska jsou všechny projekty životaschopné, i když některé si na svůj provoz nevydělávají (zejména kořenová čistírna) nebo nevydělávají dostatek financí na potřebnou budoucí nákladnou údržbu (biomasová výtopna). Pozitivní vliv projektů, kterými protéká větší množství finančních prostředků (tj. moštárny, biomasové výtopny a seminárního centra) na místní ekonomiku je zřejmý. Projekty efektivně využívají místní a přírodní zdroje a přispívají ke změně spotřebních vzorců. Díky projektům vznikla v obci řada pracovních míst.

Studie je součástí projektu Modelové projekty udržitelného regionálního rozvoje - analýzy přínosů, zdroj vzdělávání a inspirace, podporovaný grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti. Projekt byl ukončen 13.6.

Tweet

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost

Co bude s bioplynkami po ukončení doby podpory?