Sušení biomasy pro energetické účely

Protože biomasa jako obnovitelný zdroj energie má pro Českou republiku velký potenciál, je potřeba metody jejího zpracování co nejvhodněji optimalizovat. V souvislosti s tím jsme se v tomto článku zaměřili na sušení biomasy, jehož kvalita má na konečnou produkci energie významný vliv. 

V průběhu posledních desetiletí došlo u velké části populace naší planety k výraznému nárůstu životního standardu. Právě toto má za následek i větší spotřebu energie. 

Dnes jsou nejvýznamnějším zdrojem energie fosilní paliva, avšak jsou to zdroje neobnovitelné a odborníci stále hlasitěji upozorňují na jejich případné vyčerpání. Do budoucna bude kladen velký důraz na využívání obnovitelných zdrojů energie – využití biomasy, plynů ze skládek, větrnou energii, vodní energii, geotermální a sluneční energii.

Největší význam pro Českou republiku má využívání biomasy, ať pěstované záměrně či biomasy odpadní. Při zpracování biomasy nastává problém s mírou její vlhkosti, která snižuje výhřevnost dané plodiny. Snížení vlhkosti docílíme buď dodáním energie při současném snížení doby sušení = aktivní sušení, nebo samovolným procesem a správným uskladněním, ale za cenu delší doby sušení = pasivní sušení. 

Sušení biomasy je operace nutná k dosažení její dlouhodobé skladovatelnosti. Musí být zbavena prakticky veškeré vlhkosti ať již před skladováním, nebo před samotným spalováním – velká vlhkost snižuje celkovou energetickou účinnost.

Pokud jde o pasivní sušení, je sice nejlevnější metodou snížení vlhkosti a vyžaduje nejméně vybavení a vkládané energie, ale je zároveň nejpomalejší a také není vhodná pro některé spalovací a zplynovací systémy, nebo pro výrobu pelet.

Aktivní sušení vyžaduje vstup energie z vnějšího zdroje, aby se urychlil proces sušení a snížila se hodnota celkové vlhkosti. Využití této energie znamená dodatečné náklady a navýšení vložené energie. Pro dosažení nejvyšší účinnosti sušení je důležitý poměr plochy povrchu sušeného materiálu k jeho objemu – čím větší plocha je vystavena proudění vzduchu, tím dosáhneme lepších výsledků. Dodatečné proudění vzduchu je zajištěno ventilátory, obvykle s ohřevem vzduchu. Pohyb, otáčení a rozprostírání materiálu napomůže zvýšení plochy povrchu a pomůže sušení. K ohřevu vzduchu může být použito nevyužité teplo z různých procesů, nebo bude využita přímá vytápěcí jednotka. Pro tuto metodu aktivního sušení je důležitý poměr dodané energie k energii získané z vysušené biomasy.

 

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost