Odborné články

Rámec pro rozvoj biopaliv po roce 2020 do roku 2030

V souvislosti s přepracováním směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů na úrovni Evropské unie pro období po roce 2020 se mění také rámec pro obnovitelné zdroje v dopravě. Směrnice nově přichází s cílem zajistit nejméně 14% podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030 na konečné spotřebě energie v dopravě. Platí přitom, že podíl biopaliv vyrobených z potravinářských a krmných plodin, jako je řepka nebo cukrová řepa, nesmí přesáhnout 7 %. Pokročilá biopaliva a bioplyn, tedy paliva, která nejsou vyrobena z potravinářských plodin (bioodpad z domácností, piliny, čistírenské kaly, hnůj apod.), si vysloužila dílčí cíl nejméně 3,5 % do roku 2030.

Pomalá energetická transformace v dopravě

Nejednoznačný pokrok ve snižování emisí skleníkových plynů v dopravě v období 2010 až 2020 (vykolíkovaném původní směrnicí z roku 2009), je Achillovou patou přeměny evropské energetiky. Průběžně se měnící legislativa jak na evropské, tak národní úrovni nebudí důvěru investorů. Veřejná diskuse o využívání biopaliv je pak zatížena mnoha protichůdnými informacemi.

Výrazně vyšší podíl obnovitelné energie v dopravě přitom přispěje ke snížení závislosti na dovozech zahraničních fosilních paliv, povzbudí hledání inovativních řešení, ze kterých budou profitovat evropské i české firmy a zlepší stav ovzduší ve velkých městech.

Cíle do roku 2030

Podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů (OZE) neznamená podporu jen pro biopalivabioplyn, ale také pro elektřinu vyrobenou z OZE využitou v silniční nebo železniční dopravě. Dále též pro obnovitelná plynná a kapalná paliva nebiologického původu (např. chemické látky vzniklé syntézou za pomoci elektřiny z přebytků větrných elektráren).

Tabulka 1: Podíl OZE v dopravě do roku 2030

≥ 14 %

Podíl OZE na konečné spotřebě energie v dopravě do roku 2030

≥ 3,5 %

Dílčí podíl pokročilých biopaliv a bioplynu (vyrobených ze surovin uvedených v Příloze IX části A směrnice)

≤ 7 %

Omezený podíl biopaliv, bioplynu a paliv z biomasy z potravinářských a krmných plodin na spotřebě energie v silniční a železniční dopravě

≤ 1,7 %

Omezený příspěvek biopaliv a bioplynu vyrobených z použitých kuchyňských olejů nebo živočišných tuků (uvedených v Příloze IX části B). Nejvýše 1,7 % na energetickém obsahu paliv v dopravě.

≈ 1,8 %

Přibližný podíl ostatních paliv: elektřina z OZE, obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu atd.

Zdroj: Návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů

Podle aktuálního návrhu směrnice se povinnost zajistit požadovaný podíl OZE v dopravě přesune z členských států na dodavatele paliv. Ti by měli v roce 2030 zajistit nejméně 14% podíl energie z OZE na konečné spotřebě energií v dopravě a také budou muset tento podíl zajistit ve svém objemu pohonných hmot uváděných na trh.

Část z tohoto podílu bude stále možné splnit pomocí biopaliv, jejichž zdrojem jsou komodity určené k výrobě potravin nebo krmiv (řepka olejka, cukrová řepa, kukuřice, obilí). Tento druh biopaliv však bude moci zajistit nejvýše polovinu celkového 14% cíle, tedy 7 %.

Druhou polovinu bude možné splnit tzv. pokročilými biopalivy, dále biopalivy a bioplynem vyrobenými z použitých kuchyňských olejů a živočišných tuků, a v neposlední řadě elektřinou z OZE. Závazné cíle a orientační podíly jednotlivých technologií shrnuje Tabulka 1.

EU se snaží podpořit rozvoj pokročilých biopaliv. Stanovila jim proto zvláštní cíle. Jejich podíl má postupně narůstat na 0,2 % v roce 2022, následně na 1 % v roce 2025, až na nejméně 3,5 % v roce 2030. K výrobě pokročilých biopaliv se nepoužívají potravinářské a krmné plodiny, jde tedy například o bioodpad z domácností, některé další typy bioodpadů, kaly z čistíren odpadních vod, hnůj, piliny, kůru a další zbytky z lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu nebo exotičtější suroviny jako například řasy (viz Tabulka 2).

Tabulka 2: Vstupní suroviny pro výrobu pokročilých biopaliv

  • řasy pěstované na pevnině ve vodních nádržích či fotobioreaktorech,
  • podíl biomasy ze směsného komunálního odpadu,
  • tříděný biologický odpad z domácností,
  • podíl biomasy z průmyslového odpadu, který není vhodný pro využití v potravinovém či krmivovém řetězci (kromě použitých kuchyňských olejů a živočišných tuků),
  • sláma,
  • chlévská mrva a kal z čistíren odpadních vod,
  • odpadní vody z lisovny palmového oleje a trsy prázdných palmových plodů,
  • tálový olej a dehet z tálového oleje,
  • surový glycerin,
  • bagasa,
  • matoliny a vinné kaly,
  • ořechové skořápky,
  • plevy,
  • kukuřičné klasy zbavené zrn,
  • podíl biomasy z odpadu a zbytků z lesnictví a z dřevozpracujících odvětví, jako jsou kůra, větve, nekomerční pročistky, listí, jehličí, koruny stromů, piliny, hobliny, černý louh, hnědý louh, kal z vláknovin, lignin a tálový olej,
  • další nepotravinářské celulózové vláknoviny (např. sláma, lusky, energetické traviny jako je jílek nebo ozdobnice, krycí plodiny apod.),
  • další lignocelulózové vláknoviny, např. biomasa pocházející z lesů, energetické dřeviny a zbytky a odpadylesnictví a dřevozpracujících odvětví, s výjimkou pilařského dřeva a dýhařského dřeva.

Zdroj: Návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Příloha IX část A)

Zatímco v pokročilých biopalivech vidí EU budoucnost, naopak použité kuchyňské oleje a živočišné tuky legislativa omezuje hranicí 1,7% podílu na energetickém obsahu paliv v dopravě do roku 2030.

Pro dosažení cíle 14 % OZE v dopravě jsou některé druhy paliv „zvýhodněny“ tím, že je možné je vícenásobně započítat oproti plnění tohoto cíle. Biopaliva a bioplyn vyrobený z „pokročilých“ surovin a z kuchyňských olejů a živočišných tuků se tak mohou započítat dvakrát. Energetický obsah elektřiny z OZE spotřebované v silniční dopravě je možné započítat čtyřikrát, v případě obnovitelné elektřiny spotřebované v železniční dopravě pak jedenapůlkrát. Musí se však jednat o elektřinu přímo vyráběnou a dodávanou do dopravy, nikoli bilančně odebíranou ze sítě.

Kritéria udržitelnosti

Směrnice stanovuje cíle (viz výše) a zároveň klade podmínky, které musí být splněny, pokud má být palivo započítáno do kýženého cíle OZE v dopravě. Splněním podmínek EU také podmiňuje veřejnou podporu využívání těchto paliv.

Již původní směrnice z roku 2009 zavedla tzv. kritéria udržitelnosti. Jde o mechanismus, který má v prvé řadě zajišťovat, že v celém životním cyklu výroby biopaliv nedochází k ničení cenných ekosystémů a ztrátě biodiverzity. Druhým pilířem kritérií udržitelnosti jsou požadavky na minimální úsporu emisí skleníkových plynů.

Přepracovaná směrnice přináší v této oblasti významné změny. Nově například zavádí kritéria udržitelnosti i pro pevnou biomasu a bioplyn mimo odvětví dopravy. Ke zpřísnění však dochází i v sektoru dopravy. Základní úspora emisí skleníkových plynů biopaliv ve srovnání s fosilní alternativou musí být nejméně 50 % (směrnice z roku 2009 přišla původně s úsporou alespoň 35 %). Biopaliva vyrobená v zařízeních, která jsou v provozu od 5.10.2015 musí vykazovat nejméně 60 % úsporu. Požadavek se dále zpřísňuje na 65 % pro biopaliva vyrobená v zařízeních v provozu od 1.1.2021 (viz Tabulka 3). Obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu pak musí splnit úsporu 70 % od 1.1. 2021.

Tabulka 3: Požadovaná úspora emisí biopaliv a bioplynu v dopravě

≥ 50 %

Minimální úspora

≥ 60 %

Biopaliva vyrobená v zařízení v provozu od 5.10. 2015

≥ 65 %

Biopaliva vyrobená v zařízení v provozu od 1.1. 2021

Zdroj: Návrh směrnice o podpoře využívání energie z OZE

S návrhem nového znění směrnice původně přišla Evropská Komise v únoru 2017. Letos v červnu se evropské instituce a členské státy po dlouhých jednáních dohodly na konečném znění. Členské státy by měly směrnici transponovat do svého práva do 30. června 2021.

Poznámka: Text byl zpracován na základě textu návrhu přepracované směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů ze dne 21.6.2018 po projednání v trialogu.

Článek byl publikován v časopise Biom 2/2018 Biomasa v dopravě.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Posouzení skutečných emisí biopaliv
Biometan a syntézní plyn jsou další cesty ke zvyšování podílu OZE
Brňáci jezdí na splašky
Nová legislativa může urychlit obměnu kotlů
Na lepší nakládání s odpady vyzraje oběhové hospodářství
Nově schválená podpora biometanu posune Itálii k čistší dopravě
Nová směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů – nová pravidla pro biomasu
MPO připravuje podporu pro nové zdroje, ale i starší biomasové elektrárny a bioplynové stanice
Efektivita bude hrát důležitou roli a k dosažení pomůžou investiční pobídky

Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování, Bioplyn, Kapalná biopaliva, Obnovitelné zdroje energie, Pelety a brikety, Spalování biomasy

Datum uveřejnění: 21.9.2018
Poslední změna: 29.3.2019
Počet shlédnutí: 2678

Citace tohoto článku:
DOLEŽAL, : Rámec pro rozvoj biopaliv po roce 2020 do roku 2030. Biom.cz [online]. 2018-09-21 [cit. 2024-12-25]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-pelety-a-brikety-obnovitelne-zdroje-energie-bioplyn-kapalna-biopaliva-spalovani-biomasy-bioodpady-a-kompostovani/odborne-clanky/ramec-pro-rozvoj-biopaliv-po-roce-2020-do-roku-2030>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto