Odborné články

Využití některých trav jako náhrady spontánních úhorů v marginálních oblastech a negativní jevy na ladem ležící půdě z hlediska zemědělského

1. Úvod

OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travinářská Rožnov – Zubří leží v marginální oblasti Beskyd. Marginální oblasti můžeme charakterizovat jako oblasti s vyšší nadmořskou výškou (nad 400 m), nižší úrodností půdy, vyšší svahovitostí a tím i erozní ohrožeností, vyšším podílem trvalých travních porostů (přes 30%). Rentabilita výroby je na nižší úrovni.

Vlivem snížení stavu ovcí a skotu zejména v oblasti Beskyd a útlumem zemědělské výroby zůstala část dříve intenzivně využívané zemědělské půdy ležet ladem. Na této půdě se vytvořil spontánní úhor se všemi negativními jevy z pohledu krajinářského i zemědělského (plevele, choroby a škůdci). Další extenzifikace v marginálních oblastech by vedla k devastaci krajiny a rozšiřování negativních jevů jako je ladem ležící půda zejména ve vztahu k zemědělství a hospodaření. Z hlediska celkového pohledu bylo nutné hledat vhodné řešení situace.

V naší republice se počítá s využitím části půdy dočasně vyřazené z intenzivní zemědělské výroby pro nepotravinářské účely. Kombinace potravinářského a nepotravinářského využití půdy směřuje k optimálnímu řešení situace. Do oblasti nepotravinářského využití půdy patří i pěstování rostlin pro výrobu energie. Půdu, která nemá využití v oblasti potravin, je nutno udržovat v kulturním stavu z důvodů určitého návratu do zemědělství a tím zachování rezervy pro výrobu potravin. Ladem ležící půda je zdrojem plevelů, ale i chorob a škůdců. Důležitý je i kulturní stav krajiny. Využitím některých trav jako náhrady spontánních úhorů v marginálních oblastech se zabývá OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travinářská Rožnov – Zubří. Téma výzkumného úkolu vychází ze současného stavu půdy a krajiny v marginální oblasti a přispívá svým obsahem k určitému řešení situace.

2. Cíl a metodika

Cílem úkolu je vhodná náhrada nevyužité půdy v marginálních oblastech (tj. v oblasti, kde leží OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travinářská Rožnov – Zubří) vhodnou kulturou a to travou. Srovnány a posouzeny z hlediska botanického, ekonomického a krajinářského budou úhory na ladem ležící orné půdě i nevyužívané travní porosty. Jako náhrada těchto úhorů budou zkoumány 3 druhy trav a to kulturní trávy, okrajově využívané trávy a planě rostoucí druhy trav.

Kulturní trávy:

  • kostřava rákosovitá (festuca arundinacea)
  • ovsík vyvýšený (arrhenatherum elatius)
  • psineček veliký (agrostis gigantea)
  • kostřavice bezbranná (bromopsis inermis)

Okrajově využívané trávy:

  • lesknice rákosovitá (phalaris arundinacea)
  • ozdobnice čínská (miscanthus sinensis)
  • lesknice kanárská (phalaris canariensis)
  • proso seté (panicum miliaceum)

Planě rostoucí druhy trav:

  • třtina křovištní (calamagrostis epigeios)
  • rákos obecný (phragmites australis)
  • sveřep vzpřímený (bromus erectus)
  • bezkolenec rákosovitý (molinia arundinacea)

Trávy budou metodicky srovnány ve dvou variantách výživy, bez hnojení a s minimální dávkou živin v minerálních hnojivech. Celkově budou zhodnoceny plodiny z hlediska ekonomického, ekologického i krajinářského. Bude sledována produkce biomasy na ladem ležící půdě (orná půda i trvalé travní porosty, postupná změna druhotného složení a negativní vlivy na okolní pozemky – šíření plevelů, chorob, škůdců). Plodiny budou rozborovány na spalné teplo a výhřevnost. Z obou variant výživy bez hnojení a s minimálním vstupem hnojiv budou odebrány vzorky z celých rostlin před sklizňovou zralostí a budou rozborovány na výhřevnost a spalné teplo. Bude zjištěn výnos přepočítaný na hektar plochy biomasy celých rostlin. U kulturních a okrajově využívaných plodin budou odebrány vzorky celých rostlin. Rostliny budou vymláceny sklizňovým kombajnem. Bude zjištěn výnos semen a produkce slámy. Sláma bude odeslána k rozboru na výhřevnost a spalné teplo. U planě rostoucích trav bude zjištěna produkce biomasy rostlin a budou rozborovány na výhřevnost a spalné teplo.

Výsledky sledování úhorů budou srovnány s výsledky kulturních plodin navržených 3 skupin trav. Budou vytypovány plodiny s nejvyšší produkcí biomasy při dané úrovni výživy s nejvyššími ukazateli tepelných hodnot produkce spalného tepla a výhřevnosti a nejvhodnější z hlediska ekonomického pro pěstování jako náhrada spontánních úhorů v marginálních oblastech. Plodiny budou posouzeny ze tří hledisek, a to ekonomického, ekologického i krajinářského.

3. Dvouleté výsledky výzkumného projektu

V průběhu dvou let existence úkolu byla provedena bonitace jak dříve intenzivně využívané orné půdy, tak i luk a pastvin. Hodnocení z hlediska botanického bylo provedeno metodou Braun – Blanqueta. Na jednotlivých stanovištích bylo zjištěno v průměru 30 – 40 rostlin. Největší zastoupení na všech úhorech mají ze zemědělského hlediska nejnebezpečnější plevele a to pýr plazivý, pcháč oset a šťovíky (kadeřavý, tupolistý a klubkatý). Právě boj proti těmto plevelům vyžaduje v zemědělské výrobě nejvíce nákladů koncentrovaných do ochrany rostlin ve spojení s agrotechnickými způsoby jejich eliminace. Tyto plevele přinášejí ztrátu ve výnose u všech plodin a problémy v agrotechnice a sklizni. Je třeba si uvědomit, že tyto plevele jsou na spontánních úhorech dominantní a úhory jsou jejich zásobárnou. Určitě důležité je hledisko snížení půdní úrodnosti odčerpáváním živin těmito plevely. Z hlediska krajiny a hospodaření je nutno si uvědomit i sousedství spontánních úhorů s půdou zemědělsky využívanou a nebezpečím přenosu.

Úhory, které jsou zdrojem těchto plevelů, téměř vždy sousedí se zemědělsky využívanou lokalitou. Pravděpodobnost šíření plevelů z těchto „ohnisek“ i na vzdálenost několika kilometrů je velká. Vedle tohoto negativního jevu je i dispozice určitého kumulování chorob a škůdců na těchto spontánních úhorech. Je všeobecně známo, že plevele jsou nositeli četných chorob a škůdců kulturních rostlin, umožňují i jejich rozvoj a další rozšiřování. Plevele, jako pýr plazivý a pcháč oset, ochuzují půdu o vláhu a živiny. Některé plevele mohou být i jedovaté pro člověka a zvířata (semena durmanu, blínu černého, lilku černého, koukolu polního). Hlubokokořenící víceleté plevele (rákos obecný, přeslička rolní a podběl obecný) prorůstají ve spodních vrstvách drenáže a ucpávají je. Šťovíky působí negativně v pícních porostech (zejména k sušení) a zhoršují skladovatelnost píce.

Botanická skladba spontánního úhoru na orné půdě

Stanoviště: Zubří

Předchozí kultura: orná půda

Počet druhů: 46

Největší zastoupení druhů: šťovík klubkatý, třezalka tečkovaná, pcháč oset, pcháč obyčejný

Výnos biomasy suché hmoty na 1 hektar – 995 kg

Výnos sušiny na 1 hektar – 969 kg

Braun – Blanquetova stupnice pokryvnosti

Stupeň     Rozsah druhu                                                                                                                 Rozsah druhu v %

5             Jakýkoliv počet jedinců s pokryvností 3/4 až 4/4 plochy                                                 75 – 100

4             Jakýkoliv počet jedinců s pokryvností 1/2 až 3/4 plochy                                                 50 – 75

3             Jakýkoliv počet jedinců s pokryvností 1/4 až 1/2 plochy                                                 25 – 50

2             Jakýkoliv počet jedinců s pokryvností 1/20 až 14                                                             5 – 25

1             Početný druh, ale s pokryvností menší než 1/20, nebo roztroušený s pokryvností do 1/20          5

+             Malý počet jedinců s malou pokryvností                                                                             stopy

r             Soliterní druh s velmi malou pokryvností                                                                              stopy

Tabulka 1: Botanická skladba spontánního úhoru na pastvině v lokalitě Zubří
Č. Český název Latinský název Rozsah v % Stupeň
1 Šťovík klubkatý Rumex conglomeratus  25  2
2 Třezalka tečkovaná Hypericum perforatum  5  1
3 Pýr psí Agropyrum caninum L.  stopy  +
4 Pcháč oset Cirsium arvense  5  1
5 Pcháč obyčejný Cirsium vulgare Savi  5  1
6 Kontryhel obecný Alchemilla vulgaris stopy  +
7 Šťovík kyselý Rumex acetosa stopy  R
8 Psineček veliký Agrostis stolonifera stopy  r
9 Třtina chloupkatá Calamagrostis villosa stopy  +
10 Ostružiník ostružinatý Rubus fruticosus /L./ stopy  R
11 Vrbovka růžová Epilobium roseum Schr stopy  +
12 Čistec bahenní Stachys palustris stopy  +
13 Svízel povázka Galium mollugo L. stopy  R
14 Medyněk vlnatý Holcus lanatus stopy  R
15 Krtičník hlíznatý Scrophularia nodosa L. stopy  R
16 Svlačec rolní Convolvulus arvensis L. stopy  R
17 Sítina rozkladitá Juncus repandum  5  1
18 Kopretina vratič Tanacetum vulgare L.  stopy  +
19 Kopretina bílá Leucanthemum vulgare  stopy  R
20 Jahodník trávnice Fragaria viridis Duch.  stopy  R
21 Zeměžluč obyčejná Centaurium erythrea  stopy  R
22 Kohoutek luční Lychnis floss. Cuculi L.  stopy  R
23 Máta polejovitá Mentha pulegium L. stopy  R
24 Řebříček obecný Achillea millefolium L. stopy  R
25 Rmen rolní Anthemis arvensis L. stopy  R
26 Štírovník růžkatý Lotus corniculatus L. stopy  R
27 Chundelka metlice Apera-spica venti /L./ stopy  +
28 Mochna nátržník Potentilla erecta /L./ stopy  R
29 Lnice květel Linaria vulgaris Mill. stopy  r
30 Zvonek luční rozkladitý Campanula patula stopy  r
31 Bukvice lékařská Betonica officinalis L. stopy  r
32 Chrpa parukářka Centaurea phrygia L. stopy  r
33 Růže šípková Rosa canina stopy  r
34 Jestřábník okoličnatý Hieracium umbellatum stopy  r
35 Tomka vonná Anthoxanthum odorat. stopy  r
36 Pryskyřník plazivý Ranunculus repens stopy  +
37 Kerblík lesní Anthriscus silvestris/L/. stopy  +
38 Sítina žabí Juncus bufonicus stopy  r
39 Jitrocel kopinatý Plantago lanceolata /L./ stopy  r
40 Prasetník kořenatý Hypochoeris radicata /L stopy  +
41 Starček hajní Fuchsův Senecio nemorensis L. stopy  +
42 Trojštět žlutavý Trisetum flavescens stopy  r
43 Vikev chlupatá Vicia hirsuta L. stopy  r
44 Vikev ptačí Vicia cracca L. stopy  r
45 Vrbina obecná Lysimachia vulgaris L.  stopy  +
46 Pelyněk černobýl Artemisia vulgaris stopy  r

Botanická skladba spontánního úhoru na pastvině

Stanoviště: Prostřední Bečva

Předchozí kultura: pastvina

Počet druhů: 40

Největší zastoupení druhů: srha říznačka, šťovík klubkatý, pcháč oset, pryskyřník plazivý

Výnos biomasy suché hmoty na 1 hektar – 894 kg

Výnos sušiny na 1 hektar – 871 kg

Braun – Blanquetova stupnice pokryvnosti.

Stupeň     Rozsah druhu                                                                                                                 Rozsah druhu v %

5             Jakýkoliv počet jedinců s pokryvností 3/4 až 4/4 plochy                                                     75 – 100

4             Jakýkoliv počet jedinců s pokryvností 1/2 až 3/4 plochy                                                     50 – 75

3             Jakýkoliv počet jedinců s pokryvností 1/4 až 1/2 plochy                                                     25 – 50

2             Jakýkoliv počet jedinců s pokryvností 1/20 až 14                                                                 5 – 25

1             Početný druh, ale s pokryvností menší než 1/20, nebo roztroušený s pokryvností do 1/20             5

+             Malý počet jedinců s malou pokryvností                                                                                 stopy

r             Soliterní druh s velmi malou pokryvností                                                                                  stopy

Tabulka 2: Botanická skladba spontánního úhoru na pastvině v lokalitě Prostřední Bečva
Č. Český název Latinský název Rozsah v % Stupeň
1 Kontryhel obecný Alchemilla vulgaris  5  1
2 Bojínek luční Phlenum pratense stopy  +
3 Trojštět žlutavý Trisetum flavescens stopy  +
4 Ptačinec trávovitý Stellaria graminea stopy  R
5 Šťovík klubkatý Rumex conglomeratus  10  2
6 Pryskyřník plazivý Ranunculus repens  5  1
7 Medyněk vlnatý Holcus lanatus stopy  +
8 Srha říznačka Dactylis glomerata  30  3
9 Škarda dvouletá Crepis biennis stopy  R
10 Řebříček obecný Achilea milefolium L. stopy  R
11 Třezalka tečkovaná Hypericum perforatum stopy  r
12 Šťovík kyselý Rumex acetosum stopy  +
13 Bršlice kozí noha Aegopodium podagraria stopy  +
14 Pýr psí Agropyrum canina L. stopy  +
15 Popenec břečtanolistý Glechoma hederacea stopy  +
16 Pryskyřník kosmatý Ranunculus lanuginosus  5  1
17 Kopřiva dvoudomá Urtica dioica stopy  r
18 Lipnice luční Poa pratensis stopy  r
19 Ostružiník ostružinatý Rubus fruticosus /L./ stopy  r
20 Čistec bahenní Stachys palustris stopy  r
21 Jitrocel kopinatý Plantago lanceolata L. stopy  r
22 Metlice trstnatá Deschampsia caespitosa stopy  r
23 Vrbina obecná Lysimachia vulgaris L. stopy  r
24 Mochna nátržník Potentila erecta stopy  r
25 Starček hajní Fuchsův Senecio nemorensis L. stopy  r
26 Přeslička lesní Equisetum sylvaticum stopy  r
27 Pcháč oset Cirsium arvense  5  1
28 Pryskyřník prudký Ranunculus acris stopy  r
29 Černohlávek obecný Prunella vulgaris stopy  r
30 Pomněnka bahenní Myosotis palustris stopy  r
31 Štírovník růžkatý Lotus corniculatus stopy  r
32 Karbinec evropský Lycopus europaeus stopy  r
33 Mochna husí Potentila unserina stopy  r
34 Jetel bílý plazivý Trifolium repens stopy  r
35 Vikev ptačí Vicia cracca L. stopy  r
36 Sítina klubkatá Juncus conglomeratus L stopy  r
37 Chrpa parukářka Centaurea phrygia  5  1
38 Kostřava luční Festuca pratensis stopy  +
39 Psineček výběžkatý Agrostis stolonifera  40  3
40 Bodlák chlumní Carduus collinus W.K. stopy  r

Tabulka 3: Výsledky stanovení spalného tepla a výhřevnosti

Tráva Spalné teplo v MJ/kg Výhřevnost v MJ/kg
1 – Kostřava rákosovitá 20,0 19,7
2 - Psineček veliký 20,1 19,8
3 - Kostřavice bezbranná 18,7 18,4
4 - Ovsík vyvýšený 16,5 16,3
5 - Lesknice rákosovitá 17,3 17,0
6 - Lesknice kanárská 17,9 17,6
7 – Ozdobnice čínská /Misc/ 19,2 18,9
8 – Proso seté 21,0 20,7
9 – Rákos obecný 17,3 17,1
10- Bezkolenec rákosovitý 18,0 17,7
11- Třtina křovištní 17,9 17,6
12- Sveřep vzpřímený 18,2 17,9

Tabulka 4: Výsledky stanovení energetické hodnoty vybraných druhů trav – 1. seč

Č. Druhy trav Intenzita Výnos sušinyv t.ha-1 Spalné teplo celkem GJ.ha-1 Výhřevnost celkem v GJ.ha-1 Ekvivalentní množství černého uhlí v tunách*)
1 Kostřava

rákosovitá

Nehnojeno 3,98 79,9 78,7 2,66
Hnojeno 5,29 106,1 104,6 3,54
2 Ovsík

vyvýšený

Nehnojeno 3,37 52,9 52,0 1,76
Hnojeno 4,31 67,7 66,5 2,25
3 Psineček

veliký

Nehnojeno 4,74 92,6 91,2 3,09
Hnojeno 8,06 157,4 155,1 5,26
4 Kostřavice

bezbranná

Nehnojeno 5,09 89,8 88,3 2,99
Hnojeno 6,94 122,6 120,5 4,09
5 Ozdobnice

čínská

Nehnojeno 2,53 48,7 47,9 1,62
Hnojeno 3,91 75,2 74,1 2,51
6 Lesknice

rákosovitá

Nehnojeno 3,82 62,0 60,9 2,06
Hnojeno 5,25 85,3 83,7 2,83
7 Lesknice

kanárská

Nehnojeno 0,67 12,4 12,2 0,41
Hnojeno 0,99 18,4 18,1 0,61
8 Proso

seté

Nehnojeno 6,41 123,6 121,7 4,13
Hnojeno 6,95 134,0 132,0 4,48
9 Třtina

křovištní

Nehnojeno 0,81 13,9 13,7 0,46
Hnojeno 1,18 20,3 19,9 1,48
10 Rákos

obecný

Nehnojeno 3,68 68,5 67,5 2,29
Hnojeno 5,05 94,0 92,6 3,14
11 Sveřep

vzpřímený

Nehnojeno 4,09 76,3 75,1 2,55
Hnojeno 4,86 90,7 89,3 3,03
12 Bezkolenec

rákosovitý

Nehnojeno 0,91 14,7 14,4 0,48
Hnojeno 1,44 23,2 22,8 0,77

Pozn.: *) - ekvivalent černého uhlí v tunách – produkce sušiny z 1 ha, která nahradí uvedené množství černého uhlí

Tabulka 5: Výsledky stanovení výnosu sušiny a energetické hodnoty spontánních úhorů
Varianta úhoru Druh úhoru Výnos sušiny v kg.ha-1 Spalné teplo celkem GJ.ha-1 Výhřevnost celkem v GJ.ha-1 Ekvivalentní množství černého uhlí v tunách*)
1 Nevyužívaná pastvina 871 14,6 14,3 0,486
2 Orná půda 1 318 19,6 19,2 0,652
3 Nevyužívaná pastvina 724 11,8 11,5 0,391
4 Orná půda 969 12,8 12,5 0,424
5 Orná půda 1 216 19,8 19,5 0,659
6 Nevyužívaná pastvina 672 10,6 10,4 0,351
Prům. výnos Orná půda 1 168 17,4 17,1 0,578
Prům. výnos Pastvina 756 12,3 12,1 0,409
Prům. výnos Celkem 962 14,9 14,6 0,494

Pozn.: *) - ekvivalent černého uhlí v tunách – produkce sušiny z 1 ha, která nahradí uvedené množství černého uhlí

V roce 1998 byly sklizeny veškeré energetické trávy a rozborovány na spalné teplo a výhřevnost. Byl stanoven výnos sušiny. Výhřevnost byla přepočítána koeficientem černého uhlí na hektar. Nejvyššího výnosu sušiny a energetické hodnoty ze skupiny kulturních trav dosáhl psineček veliký. Nejvyššího výnosu sušiny a energetické hodnoty z trav okrajově využívaných dosáhlo proso seté. Ze skupiny planě rostoucích trav dosáhl nejvyššího výnosu sušiny a energie rákos obecný. Zkoušené druhy trav jako náhrady spontánních úhorů v marginálních oblastech jsou rozborovány na dvou úrovních výživy, a to bez hnojení a s minimální dávkou průmyslových hnojiv, tj. 50 kg N.ha-1. Vyššího výnosu je dosahováno vždy ve hnojené variantě. Nejvyššího výnosu sušiny ze všech zkoušených trav a nejvyšší energetické hodnoty dané ekvivalentem černého uhlí dosáhl psineček veliký ve hnojené variantě.

4. Závěr

Spontánní úhory na ladem ležící půdě jsou zásobárnou nejnebezpečnějších plevelů z hlediska zemědělské výroby. Na zaplevelených plochách je předpoklad snížené úrodnosti půdy vlivem odčerpávání živin vytrvalými plevely. Spontánní úhory jsou předpokladem zvýšených nákladů z hlediska ekonomického do půdy při jejím návratu do pěstitelských technologii (agrotechnika, herbicidy, hnojiva). Půdu vyřazenou z intenzivní zemědělské výroby je nutno vhodným způsobem konzervovat, případně ji využít jako zdroje obnovitelné energie pěstováním energetických rostlin.

Při srovnání produkce sušiny biomasy spontánních úhorů s produkcí sušiny vybraných druhů trav je produkce ladem ležící půdy několikanásobně nižší. Tím i energetická hodnota vyjádřena spalným teplem a výhřevností.

Ze skupiny zkoumaných trav dosahuje nejvyššího výnosu sušiny i energie psineček veliký .

Článek byl publikován v rámci projektu Energetické a průmyslové rostliny.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Uplatnění krmného šťovíku - Rumexu OK 2
Ovsík vyvýšený
Psineček velký
Kostřava rákosovitá
Biomasa – alternativní palivo z hlediska chemického složení
Účelné a efektívne využívanie biomasy na Slovensku
Možnosti využití biomasy
Využití biomasy krajinné zeleně
Vrby a topoly v ochraně životního prostředí proti hluku
Energetická biomasa - nový program pro zemědělce
Biomasa pro energii a technické využití

Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy

Datum uveřejnění: 14.6.2007
Poslední změna: 20.7.2007
Počet shlédnutí: 7126

Citace tohoto článku:
FRYDRYCH, Jan: Využití některých trav jako náhrady spontánních úhorů v marginálních oblastech a negativní jevy na ladem ležící půdě z hlediska zemědělského. Biom.cz [online]. 2007-06-14 [cit. 2024-03-28]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-obnovitelne-zdroje-energie/odborne-clanky/vyuziti-nekterych-trav-jako-nahrady-spontannich-uhoru-v-marginalnich-oblastech-a-negativni-jevy-na-ladem-lezici-pude-z>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
24 Mar 2016 18:24 Ing. Lenka Mszrosov
- Dotaz na vhodnou náhradu spontánního úhoru
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto