Odborné články
Přijdou kompostárny rozvojem domovního a komunitního kompostování o práci?
23. a 24. března jsem se zúčastnil kurzu Biologické zpracování odpadu. V diskusi i přednáškách zaznělo několik zajímavých námětů a informací, které myslím stojí za zveřejnění a širší diskusi.
Jak může kompostárna vydělat na rozvoji domovního a komunitního kompostování?
V několika přednáškách na kurzu Biologické zpracování odpadu se hovořilo o možnostech rozvoje domovního a komunitního kompostování. Jeden z účastníků kurzu vyjádřil obavu, zda by tímto "nepřišli kompostáři o kšeft". Osobně se domnívám, že nikoliv. pomineme-li přínosy pro životní prostřední, tak ekonomicky budou na rozvoji domovního a komunitního kompostování tratit či získávat následující subjekty:
Subjekt | Přínos / ztráta |
---|---|
Obyvatelé | Mohou ušetřit poplatky za nakládání s odpady, získají kompost, což si ale oboje odpracují. |
Obec | Může si snížit náklady za nakládání s odpady. |
Svozová firma Skládka Spalovna |
Sníží se množství svážených odpadů, skládkovaných/spalovaných odpadů, takže tyto subjekty přijdou o část příjmů. |
Kompostárna | U kompostárny je vysoká pravděpodobnost, že na rozvoji domovního a komunitního kompostování může vydělat. Nesmí však pasivně čekat, co se bude dít, ale aktivně se do rozvoje domovního a komunitního kompostování zapojit. |
Jak tedy může kompostárna vydělat na rozvoji domovního a komunitního kompostování? Když radnice začne uvažovat o rozvoji domovního a komunitního kompostování, tak je možné předpokládat, že se hned na začátku obrátí na místní kompostárnu, kde pracují lidé s patřičnými znalostmi a zkušenostmi. A kompostárna, pokud tuto příležitost využije, toho může nabídnout vcelku dost:
- Může díky svým znalostem a zkušenostem pomoci s propagační kampaní.
- Může nabízet služby štěpkování / drcení či pronájem štěpkovače či drtiče.
- Může ve spolupráci s obcí nabízet poradenství domácím kompostářům.
- Může se starat o komunitní kompostoviště.
- Může prodávat/distribuovat nástroje a pomůcky pro domovní kompostování - informační materiály, kompostéry, kompostovatelné sáčky, speciální kyblíky pro sběr kuchyňských odpadů, drtičky a štěpkovače, přípravky pro urychlení kompostovacího procesu,...
Avšak vedle těchto přímých přínosů přináší rozvoj domovního a komunitního kompostování pro kompostárny i nepřímé přínosy, které rovněž nejsou zanedbatelné:
- Rozvoj domovního a komunitního kompostování zlepšuje informovanost, veřejné povědomí a důvěra v kompostování a komposty, což je velmi důležitá součást marketingu kompostů, substrátů založených na kompostech a také samotných kompostárenských technologií.
- Lidé, kteří si zvyknou na kompostování a hnojení kompostem a následně zpohodlní, tak budou chtít, aby za ně kompostoval někdo jiný a následně jim dodal již hotový kompost.
- Jakmile se zažije povědomí, že kompostování je pro životní prostředí nejlepší způsob nakládání s biologickými odpady ze zahrad, parků, kuchyní, apod. (o čemž jsem přesvědčen), tak se i užívání kompostů stane všeobecně uznávanou normou.
Co s plastovými pytli z technologie AG-Bag?
V ČR se začíná prosazovat nová technologie kompostování v plastových pytlích (vacích). Jednou její nevýhodou je to, že po ukončení kompostovacího procesu je nutné vak rozříznout a zbude plast, který je nutné odvézt do recyklačního závodu, což zvyšuje provozní náklady.
Domnívám se, že pro tento účel by bylo možné použít oxo-biorozložitelných plastů, u nichž je možné nastavit dobu rozkladu tak, aby se rozložily nedlouho po ukončení kompostovacího procesu. Pak by je bylo možné buď nechat rozložit přímo na ploše kompostárny (stačilo by, aby na ně svítilo sluníčko, jelikož UV záření aktivuje iniciátor depolymerizace) nebo by mohly být přidány do čerstvé zakládky kompostu a zkompostovány.
Je zřejmé, že bez otestování v laboratoři a v pilotním provozu je toto zatím pouze námět k přemýšlení.
Je lepší používat pro sběr bioodpadů kompostovatelné sáčky nebo raději oddělovat plastové pytlíky až na sítu po ukončení kompostovacího procesu?
Diskuse o tomto tématu byla celkem intenzivní a nedošla ke konečnému závěru. Osobně se domnívám, že kompostovatelné sáčky jsou výrazně elegantnější řešení. Nevýhodou mohou být vyšší náklady (dokáži si ale představit, že by tomu bylo naopak), výhody však převažují:
- Kompostovatelné sáčky na sobě nesou informaci o celém systému, jehož jsou součástí - jsou zároveň propagačním materiálem.
- Používání jakýchkoliv pytlíků může vést k tomuto vzorci myšlení: "Když tam můžu dávat plastové pytlíky, tak tam můžu dávat i staré jogurty včetně obalu, sýry včetně obalu, mléko včetně obalu, ..., technologie to zvládne, tak tam vlastně můžu házet cokoliv". Naopak používání kompostovatelného pytlíku s sebou nese jasné poselství, že do bioodpadu patří jen kompostovatelné materiály a to bez výjimky.
- Pokud je na kompostárně kompostováno zanedbatelné množství bioodpadů z odděleného sběru, tak pár pytlíků sítu nic neudělá, při větším množství však bude síto ucpáváno a bude nutné koupit větrný třídič.
- Větší množství plastů bude působit problémy s prouděním vzduchu v zakládce, budou se vytvářet mrtvé zóny, které budou zdrojem zápachu, což bude znamenat přinejmenším potřebu intenzivnějšího překopávání.
Je kogenerační jednotka důvodem pro zvyšování podílu BRO na skládkách?
Na kurzu se opět objevil problém, kdy některé skládce bylo povoleno přijímat kompostovatelné odpady s odůvodněním, že jejich kogenerační jednotka není dostatečně využita, a proto je třeba zvýšit produkci skládkového plynu. Logickým řešení tohoto problému je buď postavení bioplynové stanice u skládky, s tím, že vyprodukovaný bioplyn bude využíván v dané kogenerační jednotce, nebo nahrazení kogenerační jednotky např. biofiltrem. Více k tomuto problému ve článku: Neomezujme oddělený sběr bioodpadu kvůli snížení produkce skládkového plynu.
Jaký je vývoj evropské legislativy bioodpadů?
K tomuto tématu měl na kurzu přednášku Florian Amlinger. Telegraficky je možné aktuální stav shrnout následovně. Evropská komise ukončila práci na návrhu směrnice o biologických metodách nakládání s biologicky rozložitelnými odpady s tím, že nebude pro bioodpady vytvářet samostatnou legislativu, ale že BRO zahrne společně s kaly pod rámcovou směrnici o půdách, kterou začíná tvořit, což by znamenalo minimálně pětiletý odklad.
Na to reagovalo velké množství odborníků, nevládních organizací a některé členské státy žádostí o urychlení tvorby jednotné evropské legislativy pro nakládání s bioodpady. Evropská komise odpověděla: "Můžeme Vás ubezpečit, že nyní přemýšlíme o výstupech Pracovní skupiny o organických látkách vzniklé v rámci Půdní strategie, které volají po celostním pohledu a zpracování všech zdrojů organické hmoty, která je ukládána na půdu."
Existuje příslib, že během tohoto roku bude něco přidáno do Rámcové směrnice o odpadech. Možná to budou limity obsahu cizorodých látek v kompostech. Z tohoto vyplývá, že bychom si měli podobně jako ostatní evropské státy vytvořit vlastní legislativu pro nakládání s BRO a nečekat na Evropskou komisi, které se zřejmě nechce začít komplexně řešit nakládání s BRO, která již několik termínů nedodržela a nejbližší příští je za pět let...
Článek byl publikován ve sborníku k akci: Kurz Biologické zpracování odpadu.
Tweet
Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Absence legislativy bioodpadů se začíná projevovat jako závažný nedostatek
Komunitní kompostování v obcích podle zákona o odpadech
Využívání odpadů ke hnojení podle legislativy odpadů
Kompostovanie na obecných kompostoviskách
Evropská koalice podniků a nevládek: "Pravidla pro bioodpady je třeba stanovit co nejrychleji"
Legislativa bioodpadů - kompostování v praxi
Legislativní úskalí výstavby centralizovaných bioplynových stanic v ČR
Kompostování a anaerobní digesce odpadů ze stravování dle nařízení 1774/2002 (ES)
Neomezujme oddělený sběr bioodpadu kvůli snížení produkce skládkového plynu
Kompostovanie a právne predpisy v SR
Evropská komise zveřejnila novou půdní strategii
EÚ naznačila jasné smerovanie v nakladaní s biologicky rozložiteľným odpadom
Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování
Datum uveřejnění: 29.3.2005
Poslední změna: 25.3.2005
Počet shlédnutí: 9288
Citace tohoto článku:
SLEJŠKA, Antonín: Přijdou kompostárny rozvojem domovního a komunitního kompostování o práci?. Biom.cz [online]. 2005-03-29 [cit. 2024-11-25]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-obnovitelne-zdroje-energie/odborne-clanky/prijdou-kompostarny-rozvojem-domovniho-a-komunitniho-kompostovani-o-praci>. ISSN: 1801-2655.