Vytrvalá krmná a energetická plodina

Již je tomu 12 let, kdy jsme u nás začali pěstovat po prvé v pokusech novou plodinu - krmný šťovík, označený Rumex OK 2. Jedná se o plodinu vyšlechtěnou na Ukrajině, jako vysoce kvalitní objemné krmivo. U nás je známá jako odrůda Uteuša (šlechtitel prof. Uteuš). Protože v ČR není nedostatek objemné píce (zejména v poslední době, kdy došlo k radikálnímu snížení stavu skotu), začali jsme Rumex OK 2 využívat pro pěstování k energetickým účelům.

Výsledky z pokusných ploch byly velmi příznivé a byly plně v souladu s vlastnostmi, které autoři odrůdy deklarovali. Jedná se především o spolehlivou vytrvalost založených porostů. Svědčí o tom např. dosud u nás nejstarší osetá plocha, založená v r. 1992. Plodina Uteuša každý rok pravidelně obrůstá, takže vydržela bez problémů na svém stanovišti již plných 12 let. Dosahuje výšky až 2 m a poskytuje vysoké výnosy suché hmoty. V pokusných podmínkách se výnosy pohybovaly mezi 12 až 20 t/ha.

Příznivé výsledky z pokusů bylo nutné ověřit v běžném zemědělském provoze, kde dosahují výnosy suché hmoty přibližně 8 až 12 t/ha. Poprvé byla v ČR oseta provozní plocha v roce 2000, která má nyní 22 ha a letos bude tedy již v pátém roce vegetace. V roce 2002 bylo založeno nově více než 100 ha a v roce následujícím několik dalších stovek hektarů, po celé ČR. Veškeré oseté plochy jsou pečlivě sledovány a získané zkušenosti jsou průběžně hodnoceny. V současné době je k dispozici již řada zkušeností, které umožňují sestavit správnou pěstitelskou technologii, která je průběžně doplňována a zdokonalována. Jsou již vypracovány agrotechnické zásady jak pro zakládání porostů, tak pro následující produkční roky. Plodina Uteuša je sice vytrvalá, ale v prvém roce se ještě pro energetické účely nesklízí. Vytváří pouze přízemní listovou růžici a musí důkladně zakořenit. Teprve od druhého roku vegetace se začíná sklízet k energetickým účelům. Vytrvalost této plodiny v provozních podmínkách zatím odhadujeme na cca 10 let, avšak není vyloučeno, že se na některých pozemcích udrží déle, snad i 20 let, jak deklarují autoři odrůdy z Ukrajiny.

V průběhu sledování provozních ploch plodiny Uteuša byla potvrzena především vysoká vitalita této plodiny, která se projevuje velmi ranným vydatným obrůstáním. Zpravidla již v polovině dubna vytváří růžice přízemních listů a spolehlivě tak kryje povrch půdy. Koncem dubna pak začne rychle vytvářet plodné odnože, které ke konci května dorůstají až do výšky 1,8 - 2 m. Plodina Uteuša dozrává v prvé dekádě července, kdy se pro energetické účely sklízí celá její nadzemní hmota, včetně semene. V zájmu této energetické biomasy tj. paliva, je třeba sklidit co nejvíce semene, neboť je energeticky bohaté a zajistí tak jeho ještě vyšší kvalitu (zvýšení výhřevnosti). Proto se doporučuje začít se sklizní ještě před plným dozráním semen, aby se při sklizni co nejméně vydrolila (i přesto, že významný výdrol nebyl zjištěn). Sklizeň probíhá nejpozději do poloviny července, což je výhodné i proto, že jsou letní sklizňové práce rovnoměrně rozděleny, takže sklizeň plodiny Uteuša neblokuje pracovní ani strojní kapacity pro následující žně. Pro sklizeň této nové plodiny se hodí veškerá běžná mechanizace, dostupná zpravidla v každém zemědělském podniku.

Po sklizni energetické plodiny Uteuša začíná brzy porost nově obrůstat. Začátkem srpna bývá zpravidla již opět plně zapojený, ale v této době vytváří jen přízemní listové růžice, bez plodonosných odnoží. Rychlé obrůstání po hlavní sklizni, tedy během léta, svědčí o velmi významné ekologické vlastnosti této plodiny. Vždyť po sklizni jednoletých plodin je běžně půda zcela bez vegetace a je tak plně vystavena nebezpečí vodní i větrné eroze. To plodina Uteuša zcela vylučuje. Je to tudíž ideální protierozní plodina, protože dokáže po celý rok a to po celou dobu trvání porostů (cca zmíněných 10 let) udržet pozemek pod plnou vegetací, stále zelený. Plně se tak vyrovná travním porostům, které jsou až dosud doporučovány jako výhradní protierozní opatření. Oproti tradičnímu zatravňování má plodina Uteuša další významnou výhodu a to ve sklizené hmotě. Zatímco po posekání travních porostů jsou často problémy, jak trávu využít (někdy bývá dokonce obtížným odpadem), energetická biomasa je kvalitní obnovitelný zdroj energie, který je v současné době dokonce nedostatkový. Po zavádění "spoluspalování" biomasy s uhlím, je totiž energetická biomasa vysoce žádána a bez problémů vykupována ve všech formách, včetně cíleně vypěstované biomasy.

Zelená hmota, narostlá po hlavní letní sklizni biomasy určené ke spálení v kotelnách, se může využít k různým účelům, včetně přídavku do fermentoru při výrobě bioplynu (pokud je taková bioplynová stanice v dosahu). S výhodou lze zelený porost využít jako objemné krmivo, neboť plodina Uteuša byla vyšlechtěna především pro krmné účely. Byla např. již odzkoušena pastva ovcí na porostu krmného šťovíku po letním obrostu v podzimním období, což bylo zvláště výhodné v r. 2003, kdy po katastrofálním suchu byla většina pastvin vyschlá, bez možnosti zajištění kvalitní pastvy. Rovněž sklizeň této zelené hmoty s následným senážováním byla úspěšně vyzkoušena a po stanovení krmných hodnot ji bylo možné srovnat s kvalitou nejmladší vojtěšky. Zelená hmota po letním obrůstání plodiny Uteuša je skutečně kvalitní, protože nevytváří plodonosné lodyhy, které rychle zdřevnatí a zhoršují tak krmivářskou hodnotu. Proto se také ke krmným účelům pěstuje plodina Uteuša jen na zeleno. Sklízet se ale musí ve stadiu mladých rostlin. Znamená to, že se porost kosí nejméně 3krát (až 5x) do roka. Vysoká vitalita plodiny Uteuša zajišťuje tak velmi rychlé opakované obrůstání, v průběhu celého vegetačního roku.

Souhrn

Krmná - energetická plodina Uteuša se jeví jako velmi perspektivní nejen z hlediska vysokých výnosů a vynikajících krmivářských hodnot, ale rovněž jako plodina ekologická. Její dlouhodobá vytrvalost zajišťuje po celou dobu jejího pěstování stálý pokryv půdy kvalitní vegetací, což významně přispívá k omezování eroze i úspoře nákladů na každoroční orbu v porovnání s jednoletými plodinami.¨Plodina Uteuša je ale plodina jako každá jiná a musí se o ni řádně pečovat. Zejména se musí dbát na řádné odplevelení pozemku před založením kultury i na následné ošetřování porostu v průběhu dalších produkčních let. Bylo by proto výhodné, kdyby se naši zemědělci naučili tuto plodinu pěstovat a postupně ji využívat též místo dosud tradičně doporučovaného zatravňování půdy a to i v zájmu zlepšení ekologie krajiny, neboť každá dlouhodobě udržovaná zelená plocha je pro přírodu nesporným přínosem.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost