Měření teploty kompostu – primárního indikátoru průběhu kompostovacího procesu

Úvod

Pro zajištění optimálního průběhu kompostovacího procesu je nutné monitorovat určité fyzikální, mikrobiologické a chemické vlastnosti zpracovávaných surovin, resp. kompostu, aby na základě znalosti jejich současných hodnot bylo možné, v případě jejich odchýlení od optimálních hodnot, provést vhodný zásah. Mezi zjišťované veličiny patří zejména měření teploty kompostu.

Obr. 1: Optimální průběh teploty při kompostování

Na obr. 1 je zobrazen průběh teploty při kompostování v pásových hromadách na volné ploše, kde jsou prováděny technologické překopávky překopávačem kompostu. Každá výrazná odchylka od tohoto trendu signalizuje odchylku od správného trendu kompostovacího procesu.

Teplota je funkcí procesu kompostování a je možné z jejího průběhu určit dobu zralosti kompostu. Výše teploty je dána především aktivitou přítomných mikroorganismů. Průběh teplot lze rozdělit do dvou hlavních částí. První – mezofilní fáze je doprovázena teplotami v rozsahu +10 až +40 °C, druhá fáze – termofilní je charakterizována teplotami nad 40 °C. Poklesne-li teplota kompostu na úroveň teploty okolního prostředí, vypovídá to o útlumu aktivity mikroorganismů, kompost lze považovat za vyzrálý.

Na vhodnou výši teploty pro kompostování lze nahlížet ze dvou úhlů pohledu. Tím prvním je optimální teplota pro rozklad organických látek a druhým, neméně důležitým hlediskem je teplota potřebná k likvidaci lidských, živočišných a rostlinných patogenních mikroorganismů, parazitů, případně semen plevelů či larev much. Optimální teplota pro rozklad organických látek je dána především druhem surovin, neboť různé organické materiály se rozkládají při různých teplotách. Většinou je uváděno rozmezí teplot od +50 do +60 °C, někdy i širší rozsah, a to sice od +43 až +65 °C. Výše teplot potřebných k likvidaci nežádoucích patogenních mikroorganismů se liší podle jejich druhu a jsou většinou předepsány příslušnou normou (ČSN 46 5735). Obecně lze konstatovat, že k likvidaci většiny lidských, živočišných i rostlinných patogenů je třeba dosáhnout teploty 55 °C a pro zneškodnění semen plevelů 63 °C. Kromě dosažení teploty je nutné zohlednit i dobu, po kterou se v průběhu kompostování teplota udrží.

Elektronické kontaktní teploměry

Pro měření teploty kompostu jsou nejvhodnější elektronické teploměry kontaktní, s digitálním nebo analogovým ukazatelem, v lepším případě s možností záznamu naměřených hodnot, popř. možností datového výstupu. Teplotní snímač musí být zabudován do tyčové zapichovací sondy, kterou je možno zapíchnout do hromady kompostu alespoň do hloubky 1 m pod povrch hromady. Tím je zajištěno změření teploty v celém průřezu hromady.

Pokud jsou zjišťované hodnoty teplot zaznamenávány do tabulek ručně, bývá měření zdlouhavé, někdy nepřesné a problematická je i přehlednost při požadavku dlouhodobého uchovávání naměřených hodnot. Výše uvedené těžkosti lze úspěšně odstranit použitím teploměrů s možností zaznamenávání naměřených hodnot.

Obr. 2: Zapichovací teploměr se záznamníkem naměřených hodnot a jejich načítání

Přístroje pro automatický záznam zjištěných dat typu záznamník (datalogger), které mají možnost napojení na zapichovací snímače teploty, naměřené hodnoty automaticky zaznamenávají v předem nastaveném intervalu. Lze měřit jednorázově nebo kontinuálně, počet naměřených hodnot bývá velmi vysoký. Po ukončení měření je nutné záznamníky přenést k vyhodnocovacímu přístroji, kde lze tyto hodnoty načíst pomocí vhodného softwaru, zpracovávat, analyzovat a archivovat (obr. 2).

Nezbytnost přenášení záznamníku z důvodu načtení naměřených hodnot k vyhodnocovacímu přístroji lze „odstranit“ přenosem dat mezi teplotní sondou a vyhodnocovacím přístrojem po „drátech“ či „bezdrátově“. Drátové propojení je velmi nepraktické a tuto skutečnost lze řešit použitím zapichovacího snímače teploty s radiovým přenosem naměřených hodnot.

Obr. 3: Zapichovacích snímače teploty, sběrná řídicí jednotka a přijímač signálu

Systém měření teplot v hromadě kompostu s bezdrátovým přenosem dat

Systém pro měření teplot kompostu na kompostárnách využívá bezdrátového sběru naměřených hodnot ze zapichovacích snímačů teploty, rozmístěných na kompostárně v určitém počtu (do určité vzdálenosti) do sběrné řídicí jednotky přes přijímač signálu (obr. 3).

Zapichovací snímače teploty umožňují vysílat naměřené hodnoty teploty a změnit vlastní nastavení dle příkazů ze sběrné řídicí jednotky. Současně mohou sloužit jako převaděč signálu pro snímač, který nemá přímý dosah na sběrnou řídicí jednotku. Dle konfigurace terénu má vytvořená síť dosah až 500 m.

Pokud je vzdálenost mezi měřeným místem a sběrnou řídicí jednotkou větší, lze využít opakovačů. Je možné vytvořit cestu až ze tří opakovačů. Jako opakovače lze využít i samotný zapichovací snímač teploty se zachováním funkce měření teploty. V takovýchto případech lze dosáhnout přenosu až do 2 000 m (opět dle konfigurace terénu).

Výsledky ověřovacího provozu měření teplot

Systém pro měření teplot s bezdrátovým přenosem dat vyvinul VÚZT, v.v.i. ve spolupráci s firmou CODET, s.r.o. Byla provedena řada porovnávacích měření na kompostárnách CMC Náměšť nad Oslavou, VÚZT, v.v.i. a ECOWOOD Unhošť. Zařízení bylo zapsáno jako užitný vzor a licenční práva na jeho výrobu patří firmě CODET, s.r.o., která také zajišťuje prodej a servis. Pro širší využití metody měření teploty s bezdrátovým přenosem byla vydána pro uživatele uplatněná certifikovaná metodika „Metody měření teploty kompostu využitelné pro řízení kompostovacího procesu a archivaci dat“.

Obr. 4: Sestava ověřovaného zapichovacího teploměru a kontrolního teploměru

Obr. 5: Graf průběhu naměřených teplot

Porovnávání naměřených hodnot teplot kompostu bylo prováděno pevně vytvořenou sestavou ověřovaného zapichovací snímače teploty CODET ZAT – 1000 s dálkovým přenosem dat a zapichovacím snímačem teploty se záznamníkem teplot – TESTO 175, viz obr. 4 (technické parametry v tabulce). Sestavy zapichovacích snímačů teploty vytvořených pro experiment byly zapraveny do jedné hromady kompostu na tři různá místa měření. Měření potvrdila shodnost měření ověřovaných teploměrů s kontrolními teploměry. Průměrný rozdíl mezi naměřenými hodnotami teplot čidel sestavy činil 0,976 °C. Pouze v několika případech (cca 4) byla odchylka větší – maximální odchylka byla 3,8 °C (viz obr. 5).

Tabulka: Technické parametry teploměrů pro měření kompostu

Závěr

Závěrem lze konstatovat, že popisovaný systém pro měření teplot kompostu na kompostárnách umožňuje zajistit optimální průběh kompostovacího procesu z hlediska naměřených hodnot teplot v hromadách kompostu, umožňuje snadnou archivaci naměřených hodnot, které je možno využívat formou protokolu pro kontrolní orgány. Výsledky porovnávacích měření potvrdily shodnost měření pro kompostování ověřovaných bezdrátových teploměrů a kontrolních teploměrů v přijatelném rozmezí ± 1°C. Lze prohlásit, že teploměry s bezdrátovým přenosem dat jsou vhodným a spolehlivým prostředkem pro měření teploty surovin, popř. kompostu v pásových hromadách.

Poznámka

Výsledky publikované v tomto příspěvku byly získány v rámci řešení Výzkumného projektu QH81200 „Optimalizace vodního režimu v krajině a zvýšení retenční schopnosti krajiny uplatněním kompostů z biologicky rozložitelných odpadů na orné půdě i trvalých travních porostech“.

Literatura

• [1] PLÍVA, P.: Měření optimálního průběhu kompostovacího procesu. [Where it is possible to compost in belt piles]. Komunální technika, 2010, roč. 4, č. 3. s. 22-26. ISSN 1802- 2391
• [2] PLÍVA, P., HAMŠÍK, T.: Bezdrátové měření teploty v hromadách kompostu. [Wireless measurement of composting heap temperature]. In: Trvale udržitelný systém nakládání s bioodpady, kvalita vstupu a výstupu. Náměšť nad Oslavou, 9-11.9.2009. ZERA, 2009 s. 107-113. ISBN 978- 80-87226-03-2.
• [3] PLÍVA, P., LAURIK, S.: Metody měření teploty kompostu využitelné pro řízení kompostovacího procesu a archivaci dat. [Methods of the compost temperature measuring usable for control of the composting process and data archivation]. Uplatněná certifikovaná metodika. Praha: Výzkumný ústav zemědělské techniky, 2010. 28 s. ISBN 978-80- 86884-56-1.
• [4] PLÍVA, P. a kol.: Zakládání, průběh a řízení kompostovacího procesu. [Foundation, course and control of composting proces]. Praha: VÚZT 1/2006, 65 s., ISBN: 80-86884- 11-2.
• [5] Technická dokumentace firmy CODET, s.r.o.
• [6] ROY, A., PLÍVA, P.: Teplota kompostu – nejjednodušeji identifikovatelný ukazatel jeho zrání. In TECHNOFÓRUM 2010 - Advances in research of agricultural and environmental engineering. Nitra 2010. SPU

Tento článek byl převzat v rámci spolupráce s magazínem Agritech Science.

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost